Vydáno: 26. 3. 2018
Prošlo odborným dohledem
Kdy se pořizovaná investice stává dlouhodobým majetkem Ing. Martin Děrgel Z ekonomického hlediska prožíváme v České republice „zlatá léta“. Příznivý je přitom nejen nebývale rostoucí spotřebitelský apetit, ale hlavně povzbudivý investiční rozvoj většiny firem. Ať už jde o nově budované prostory, modernější výrobní linky, plnou automatizaci a robotizaci umožňující bez potíží s „lidským faktorem“ bezvadnou nonstop produkci, nebo o bezpočet „pouhých“ dílčích technických vylepšení, je těmto velkým až obrovským investicím společné jedno. Účetně se jedná o dlouhodobý hmotný majetek, kterým se ale s ohledem na rozsáhlost a komplexnost technologií nestane hned, ale až po určitém čase. Přičemž přesné vymezení dne „D“, kdy se z investičních nákladů stane stálé aktivum, má zásadní dopad nejen na účetnictví, ale i do daní z příjmů. Je totiž možno, resp. nutno, začít rozpouštět hodnotu investice do provozních nákladů formou odpisů. Dlouhodobý majetek má dlouhodobý účetní vliv Účtující podnikatel zakoupí dva stejné automobily – každý za 300 000 Kč – přičemž první hodlá ihned prodat se ziskem někam do zahraničí, zatímco druhý si ponechá pro vlastní potřeby jako firemní vozidlo. Účetně a návazně i daňově ovšem do nákladů může okamžitě uplatnit jen první automobil mající charakter zásoby zboží. Naproti tomu firemní vůz bude do nákladů rozpouštět postupně nepřímo formou odpisů po dobu předpokládané použitelnosti, například během pěti let. Proč takto zásadně odlišný přístup? Souvisí to se základní účetní zásadou – akruálním principem – podle níž je nutno respektovat časovou a věcnou souvislost nákladů a výnosů. Zatímco první auto – zboží – generovalo výnos jednorázově při jeho následném prodeji, čímž jeho angažmá v hospodaření, a tím pádem i v účetnictví, dotyčné firmy jednou provždy končí. Naproti tomu druhý firemní automobil bude dotyčné účetní jednotce provozně prospívat k dosažení jejích výnosů delší čas, obecně po dobu jeho ekonomické použitelnosti. Dlouhodobému využívání firemního vozidla proto logicky odpovídá jeho dlouhodobému ovlivňování účetních nákladů souvisejících s výnosy, resp. výstupy dané účetní jednotky. Je to obdobné jako u nájemného za nájem výrobních prostor firmy. I kdyby bylo nájemné uhrazeno předem za období pěti let v úhrnné výši 300 000 Kč, tak by se rovněž účetně spravedlivě a logicky u nájemce promítlo do nákladů postupně po celou dobu nájmu. Po tuto dobu totiž tento náklad souvisí s výnosy nájemce. A stejně je tomu z pohledu pronajímatele zmíněných výrobních prostor, u něhož předem přijatých 300 000 Kč nájemného bude účetním výnosem také postupně po celou pětiletou dobu nájmu, kdy mu průběžně vznikají s nájmem související náklady na opravy, údržbu apod.