Daňové doklady v roce 2018, 2. část

Vydáno: 18 minut čtení

Ve druhé části příspěvku věnovaného daňovým dokladům podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), se zaměřujeme podrobněji na jednotlivé typy daňových dokladů, jejich náležitosti ve vztahu k uplatňování odpočtu daně a také ve vazbě na kontrolní hlášení, a nakonec zmíníme pravidla pro uchovávání a zajištění věrohodnosti obsahu daňových dokladů.

Daňové doklady v roce 2018 – 2. část
Ing.
Jiří
Vychopeň
 
Zjednodušený daňový doklad
Podle § 30 odst. 1 ZDPH lze daňový doklad s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 vystavit jako zjednodušený daňový doklad, pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad lze použít při jakémkoliv způsobu úhrady za plnění, tj. i při bezhotovostní platbě. O použití zjednodušeného daňového dokladu rozhoduje plátce, který uskutečňuje dané plnění.
Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit např. v těchto případech:
při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně,
při uskutečnění plnění, u něhož je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje (např. při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, které podléhají režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92e ZDPH, nebo při dodání zboží nebo poskytnutí služeb uvedených v příloze č. 6 k ZDPH, které podléhají režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92f ZDPH).
Podle § 30a ZDPH zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat:
označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
základ daně,
výši daně.
Namísto základu daně a výše daně musí zjednodušený daňový doklad obsahovat částku, kterou osoba, jež plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.
 
Zvláštní daňové doklady
Zvláštními daňovými doklady jsou splátkový kalendář, platební kalendář, souhrnný daňový doklad, doklad o použití a potvrzení při dražbě a při prodeji mimo dražbu.
 
Splátkový kalendář
Splátkový kalendář se používá při uskutečňování dílčích plnění. Dílčím plněním se podle § 21 odst. 7 ZDPH rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na něž je uzavřena smlouva. K uskutečňování dílčích plnění dochází zejména na základě nájemních a pachtovních smluv.
Podle § 31 ZDPH je splátkový kalendář daňovým dokladem, pokud:
a)
obsahuje náležitosti daňového dokladu a
b)
tvoří součást nájemní smlouvy nebo je na něj v těchto smlouvách výslovně odkazováno.
 
Platební kalendář
Platební kalendář se používá v případech, kdy osoba, pro kterou je určeno následné plnění, provádí platby na předem určené období podle stanoveného rozpisu plateb.
Podle § 31a ZDPH je platební kalendář daňovým dokladem, pokud:
a)
obsahuje náležitosti daňového dokladu (nemusí ale obsahovat den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty),
b)
osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, poskytuje úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění, a
c)
je na něm uveden rozpis plateb na předem stanovené období.
 
Souhrnný daňový doklad
Podle § 31b ZDPH může osoba povinná k dani, která uskutečňuje několik zdanitelných plnění pro stejnou osobu, vystavit za těchto několik samostatných zdanitelných plnění jeden souhrnný daňový doklad, a to do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém:
a)
se uskutečnilo první plnění uvedené na souhrnném daňovém dokladu, nebo
b)
byla přijata první úplata uvedená na souhrnném daňovém dokladu, pokud vznikla povinnost vystavit daňový doklad v důsledku přijetí úplaty.
Na souhrnném daňovém dokladu mohou být údaje, které jsou společné pro všechna samostatná plnění, uvedeny jen jednou, ale pro každé samostatné plnění musí být zvlášť uvedeny tyto údaje:
den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, podle toho, který nastane dříve,
jednotková cena bez daně a sleva, není-li obsažena v jednotkové ceně,
základ daně,
sazba daně a
výše daně.
Souhrnný daňový doklad nelze vystavit v případě přijetí více úplat na jedno plnění. Souhrnný daňový doklad nelze vystavit ani tak, že by na něm byla uvedena záloha jako úplata přijatá na zdanitelné plnění před jeho uskutečněním a současně i základ daně a výše daně za uskutečněné zdanitelné plnění (v tomto případě musí být vystaven samostatný daňový doklad k přijaté záloze a samostatný daňový doklad při uskutečnění zdanitelného plnění).
 
Doklad o použití
Jedná se o zvláštní daňový doklad, který se vystavuje v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. a), b) a e) nebo podle § 14 odst. 3 písm. a) ZDPH, tj. např.:
při použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce (např. při trvalém použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně),
při poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce (např. při poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně),
při vložení nepeněžitého vkladu ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně,
při vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.
Podle § 32 odst. 2 ZDPH musí doklad o použití obsahovat kromě náležitostí běžného daňového dokladu také sdělení o účelu použití (např. „použití pro osobní spotřebu“, „vložení majetkového vkladu“, „vydání vypořádacího podílu“).
 
Potvrzení při dražbě a při prodeji mimo dražbu
Potvrzení vystavené při dražbě obchodního majetku plátce nebo při jeho prodeji mimo dražbu je podle § 32a ZDPH daňovým dokladem, pokud obsahuje:
a)
náležitosti daňového dokladu a
b)
sdělení, že se jedná o prodej prostřednictvím osoby určené k uskutečnění prodeje obchodního majetku plátce.
Plátce, který pořídil majetek při dražbě obchodního majetku jiného plátce nebo při prodeji obchodního majetku jiného plátce mimo dražbu, může na základě potvrzení vystaveného při dražbě obchodního majetku plátce nebo při jeho prodeji mimo dražbu uplatnit nárok na odpočet daně.
 
Náležitosti daňových dokladů ve vztahu k uplatňování odpočtu daně
Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce v případech uvedených v § 73 odst. 1 písm. a) až d) ZDPH povinen mít při odpočtu daně vždy daňový doklad, který by měl obsahovat zákonem stanovené náležitosti.
Pokud ale doklad pro prokázání nároku na odpočet daně neobsahuje všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze podle § 73 odst. 5 ZDPH nárok na odpočet daně prokázat jiným způsobem. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu se uvedené ustanovení vztahuje i na takové případy, kdy daňový doklad předepsané náležitosti obsahuje, tyto jsou ale nesprávné nebo nepravdivé.
V § 73 odst. 6 ZDPH je speciálně upraven postup při uplatňování odpočtu daně u přijatého zdanitelného plnění v případech, kdy plátce obdrží od jiného plátce daňový doklad, na němž je uvedena nesprávná sazba daně a výše daně. Podle uvedeného ustanovení platí, že:
pokud je na přijatém daňovém dokladu uvedena daň
vyšší,
než má být uplatněna podle zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která měla být na dokladu uplatněna podle zákona,
pokud je na přijatém daňovém dokladu uvedena daň
nižší,
než má být podle zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu.
Příklad 1
Plátce, kterému bylo jiným plátcem dodáno zboží podléhající podle zákona první snížené sazbě daně (tj. 15 %), obdržel od dodavatele daňový doklad, podle kterého byla dodavatelem chybně uplatněna základní sazba daně ve výši 21 %. Odběratel zboží nemůže v tomto případě uplatnit nárok na odpočet daně ve výši uvedené na daňovém dokladu, ale je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně ve výši odpovídající dani vypočtené z ceny bez daně uvedené na dokladu a sazby daně podle zákona, tj. 15 %.
Příklad 2
Plátce, kterému byla jiným plátcem poskytnuta služba podléhající podle zákona základní sazbě daně, obdržel od poskytovatele daňový doklad, podle kterého byla poskytovatelem služby chybně uplatněna první snížená sazba daně. V tomto případě může příjemce služby uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši uvedené na daňovém dokladu.
 
Náležitosti daňových dokladů uváděné v kontrolním hlášení
V Pokynech k vyplnění kontrolního hlášení zveřejněných na internetových stránkách Finanční správy České republiky (dále jen „Pokyny“) je ke způsobu vyplnění údajů z daňových dokladů do kontrolního hlášení uvedeno např., že:
v kolonce DIČ odběratele nebo DIČ dodavatele se v kontrolním hlášení uvádí vždy jen kmenová část daňového identifikačního čísla;
v částech A.2. a A.3. kontrolního hlášení se v kolonce Identifikace dodavatele nebo Identifikace odběratele uvádí rovněž jen kmenová část daňového identifikačního čísla; pokud je ale dodavatelem nebo odběratelem osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, pak se uvádí VAT ID (kód státu a kmenová část),
základ daně a daň se do kontrolního hlášení může uvádět v detailu (včetně haléřové položky), nebo zaokrouhlené na celé koruny (CZK), resp. dle daňových dokladů/evidence,
pro případný přepočet na CZK platí § 4 odst. 5 ZDPH (to se týká případu, kdy je na daňovém dokladu uveden základ daně v cizí měně),
do kolonky „evidenční číslo daňového dokladu“ poskytovatel i příjemce plnění (dodavatel, odběratel) uvádějí shodné údaje, tj. číslo daňového dokladu uvedené poskytovatelem (dodavatelem) na daňovém dokladu při jeho vydání.
K tomu je v Pokynech dále uvedeno, že:
z pohledu dodavatele vytvářejícího „evidenční číslo daňového dokladu“ je vhodné používat především alfanumerické znaky, je však možné používat i speciální znaky (omezení znaků je stanoveno v rámci popisu technické struktury formuláře kontrolního hlášení dostupné na www.daneelektronicky.cz nebo na webu Finanční správy České republiky);
z pohledu odběratele přebírajícího daňový doklad je potřeba pro účely kontrolního hlášení zachytit „evidenční číslo daňového dokladu“ co nejpřesněji tak, jak je uvedeno na daňovém dokladu; minimálně však musí být zachovány alfanumerické znaky ve správném pořadí shodně, jak jsou uvedeny na daňovém dokladu.
 
Daňové doklady při dovozu a vývozu zboží
 
Daňový doklad při dovozu zboží
Podle § 33 ZDPH je daňovým dokladem při dovozu zboží:
a)
rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit daň, případně
b)
jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena (např. platební výměr vystavený celním úřadem v případě zjištění nezákonného dovozu zboží).
 
Daňový doklad při vývozu
Podle § 33a ZDPH je daňovým dokladem při vývozu zboží daňový doklad vystavený podle § 28 odst. 1 písm. a) ZDPH, tj. obvykle faktura vystavená prodávajícím kupujícímu.
Rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země není daňovým dokladem při vývozu, ale slouží jako důkazní prostředek pro prokazování výstupu zboží z území Evropské unie ve smyslu § 66 odst. 3 ZDPH.
 
Opravný daňový doklad
V § 42 odst. 2 ZDPH je stanoveno, že v případě
opravy základu daně a výše daně
plátce do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy vystaví opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. V § 43 odst. 2 ZDPH je stanoveno, že v případě
opravy daně v jiných případech
plátce nebo identifikovaná osoba vystaví opravný daňový doklad, pokud měl (měla) povinnost vystavit daňový doklad nebo daňový doklad vystavil(a). Jestliže ale v uvedených případech plátce či identifikovaná osoba neměl (neměla) povinnost vystavit daňový doklad, provede opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.
Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně podle § 42 ZDPH nebo o opravě výše daně v jiných případech podle § 43 ZDPH obsahuje:
a)
označení osoby, která uskutečňuje plnění,
b)
daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
c)
označení osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
d)
daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
e)
evidenční číslo původního daňového dokladu,
f)
evidenční číslo opravného daňového dokladu,
g)
důvod opravy,
h)
rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,
i)
rozdíl mezi opravenou a původní daní,
j)
rozdíl mezi opravenou a původní částkou, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.
V případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 ZDPH a při opravě výše daně v jiných případech podle § 43 ZDPH se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění nebo při přiznání daně z přijaté úplaty. V případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b) ZDPH, kdy je zároveň vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 4 ZDPH (tj. oprava základu daně a výše daně se týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady), lze použít i kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy.
Pokud byl původní daňový doklad vystaven jako zjednodušený daňový doklad, nemusí opravný daňový doklad obsahovat náležitosti podle odstavce 1 písm. c), d), h) a i).
Při opravě základu daně podle § 42 odst. 8 ZDPH (tj. v případě opravy základu daně při pořízení zboží z jiného členského státu, při dodání zboží do jiného členského státu, při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku, při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko, při režimu přenesení daňové povinnosti a při dovozu a vývozu zboží) nemusí opravný daňový doklad obsahovat náležitosti podle odstavce 1 písm. i) a j).
Pokud se oprava základu daně a oprava výše daně nebo oprava výše daně v jiných případech týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze jednou.
V případě, že na opravném daňovém dokladu nejsou uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, musí být na opravném daňovém dokladu ve vazbě na původní uskutečněná zdanitelná plnění uvedeno takové vymezení těchto plnění, aby souvislost mezi původním a opraveným zdanitelným plněním byla jednoznačně určitelná.
Na opravném daňovém dokladu je plátce povinen uvést souhrnně rozdíly mezi opravenými a původními základy daně a tomu odpovídající částky daně za veškerá opravovaná zdanitelná plnění.
 
Daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení
Podmínky, za kterých je plátce, jemuž při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat daň a jehož pohledávka, která vznikla v období končícím 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z tohoto plnění, dosud nezanikla, oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení, jsou stanoveny v § 44 ZDPH. Jednou z těchto podmínek je skutečnost, že věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad podle § 46 odst. 1 ZDPH.
Podle § 46 odst. 1 ZDPH daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení obsahuje:
a)
označení věřitele,
b)
daňové identifikační číslo věřitele,
c)
označení dlužníka,
d)
daňové identifikační číslo dlužníka,
e)
spisovou značku insolvenčního řízení,
f)
evidenční číslo daňového dokladu,
g)
evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu,
h)
den vystavení daňového dokladu,
i)
den uskutečnění původního plnění,
j)
celkovou dlužnou částku,
k)
výši opravené daně,
l)
odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je oprava výše daně provedena.
V § 46 odst. 2 ZDPH jsou stanoveny náležitosti daňového dokladu speciálně pro provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 6 ZDPH, tj. v případě, kdy je pohledávka, u níž věřitel provedl opravu výše daně podle § 44 odst. 1 ZDPH, následně plně nebo částečně uspokojena.
Podle § 44 odst. 9 ZDPH se opravy výše daně podle odstavců 1, 6, 7 nebo 8 považují za samostatná zdanitelná plnění uskutečněná nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byly opravný daňový doklad podle § 46 ZDPH nebo písemné oznámení doručeny dlužníkovi.
U opravy výše daně podle § 44 ZDPH se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se v tomto případě použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění.
 
Zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů
Podle § 34 ZDPH musí být u daňového dokladu od okamžiku jeho vystavení do konce doby stanovené pro jeho uchovávání zajištěna:
a)
věrohodnost jeho původu
(tím se rozumí skutečnost, že je zaručena totožnost osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila),
b)
neporušenost jeho obsahu
(tím se rozumí skutečnost, že obsah daňového dokladu požadovaný podle tohoto zákona nebyl změněn) a
c)
jeho čitelnost
(tím se rozumí skutečnost, že je možné se seznámit s obsahem daňového dokladu přímo nebo prostřednictvím technického zařízení).
Konkrétní způsoby včetně příkladů možností zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu, neporušenosti jeho obsahu a jeho čitelnosti jsou uvedeny v Informaci Generálního finančního ředitelství k pravidlům fakturace ve vztahu k implementaci Směrnice EU/45/2010 do zákona o DPH vydané v roce 2013 (čj. 10148/12/7001-21000-506729).
 
Uchovávání daňových dokladů
Pravidla pro uchovávání daňových dokladů jsou stanovena v § 35 a 35a ZDPH. Podle § 35 odst. 2 ZDPH se daňové doklady uchovávají
po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.
Podle § 35a ZDPH lze daňový doklad uchovávat elektronicky prostřednictvím elektronických prostředků pro zpracování a uchovávání dat. Při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků musí být rovněž elektronicky uchovávána data zaručující věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu. Pokud plátce uchovává daňové doklady prostřednictvím elektronických prostředků zaručujících nepřetržitý dálkový přístup k uchovávaným datům, je povinen zajistit pro správce daně bezodkladně přístup k těmto dokladům, možnost stahovat je a používat je.
Daňové doklady v roce 2018 – 1. část
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty