Vydáno: 10. 4. 2018
Výběrové řízení na obsazení služebního místa Mgr. Šárka Homfray Výběrové řízení je jedním z nejkomplikovanějších institutů zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“), a představuje značně administrativně náročnou disciplínu jak pro uchazeče, tak zejména pro personalisty služebních úřadů. Jde o velice formalizovaný proces, s různými speciálními ustanoveními v závislosti na obsazované pozici, charakteristice uchazeče i fázi řízení. Účelem tohoto textu není představit ty nejzákladnější atributy výběrového řízení, neboť s nimi jsou již služební úřady dostatečně obeznámeny. Zaměřuje se spíše na problematické otázky vyvolané jednak veřejnoprávní povahou zákona o státní službě, jednak nedokonalostí samotné právní úpravy. Výběrové řízení je upraveno zejména samotným zákonem o státní službě, a to v ustanoveních § 24 až 29 a § 164, dále pak ve speciálních ustanoveních pro jednotlivé představené. Je nutné si v této souvislosti uvědomit, že se jedná o řízení vedené správním orgánem a že na všechny úkony služebního úřadu se vztahují zejména základní zásady činnosti správních orgánů podle správního řádu, a to i tam, kde toto zákon o státní službě specificky nezmiňuje. V souvislosti s výběrovým řízením lze specificky zmínit například zásadu šetření práv nabytých v dobré víře, nebo zásadu legitimního očekávání. Pochopitelně není možné opomenout povinnost rovného zacházení a zákaz diskriminace.
Zdroj: Unes - účetnictví neziskového sektoru, 4/2018.