Otázky a odpovědi: Stravování v příspěvkové organizaci

Vydáno: 6 minut čtení

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravování. Ustanovení § 236 zákoníku práce umožňuje poskytování stravného zaměstnancům (předpokládám i na dohody), důchodcům, zaměstnancům v době dlouhodobé pracovní neschopnosti i dovolené. Naproti tomu § 33b zákona č. 250/2000 Sb. vymezuje poskytnutí stravování důchodcům a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve vlastních stravovacích zařízeních. Ve vyhlášce č. 84/2005 Sb. jsou stanoveny další podmínky a vymezení okruhu osob, kterým lze a za jakých podmínek příspěvek na stravné poskytovat. 1) Může příspěvková organizace, která zajišťuje stravování dovozem obědů, poskytovat příspěvek na stravné důchodcům, zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnancům na dovolené a dlouhodobě práce neschopným? 2) Jak to bude v případě, kdy tato příspěvková organizace přejde na způsob stravování nákupem stravenek?

Otázky a odpovědi: Stravování v příspěvkové organizaci
Ing.
Zdeněk
Morávek
Odpověď:
Předně je nutné zdůraznit, že § 236 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), stanoví jako povinnost zaměstnavatele zaměstnancům stravování umožnit, nikoli zajistit či jinak poskytovat. Poskytování stravování je možné dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem.
Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno i dalším kategoriím zaměstnanců, u kterých jinak nemá zaměstnavatel ani povinnost stravování umožnit, a to bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, dále zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené a také zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.
Toto je tedy obecná úprava, která platí pro všechny zaměstnavatele z pohledu úpravy zákoníku práce, a tato obecná úprava umožňuje v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu dohodnout či stanovit poskytování cenově zvýhodněného stravování také důchodcům, zaměstnancům v době dovolené a zaměstnancům po dobu dočasné pracovní neschopnosti. Je ale nutné zkoumat, zda příslušné právní předpisy nestanoví jinak, tedy nestanoví, že u určitého okruhu zaměstnanců je poskytování cenově zvýhodněného stravování vyloučeno.
V případě příspěvkových organizací zřízených městem se jedná zejména o zmíněný § 33b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb“). Z této úpravy vyplývá, že kromě zaměstnanců příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Z úpravy § 33b zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ale vyplývá, že důchodcům a zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr lze zabezpečit závodní stravování pouze ve vlastních stravovacích zařízeních, poskytování stravenek ale představuje zabezpečení stravování prostřednictvím jiné právnické či fyzické osoby, z čehož vyplývá, že tento postup v případě těchto osob možný není.
Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou, kterou je vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích (dále jen „vyhláška č. 430/2001 Sb.“). Z ustanovení § 3 odst. 4 této vyhlášky č. 430/2001 Sb. potom vyplývá, že organizace poskytuje zaměstnancům za sníženou úhradu jen jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud strávník vykonává práci pro organizaci alespoň tři hodiny v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. Tato úprava tedy vylučuje finančně přispívat za závodní stravování zaměstnancům po dobu dovolené nebo dočasné pracovní neschopnosti, protože v případě těchto zaměstnanců nemůže být tato podmínka splněna. Obdobně to platí i při zajišťování závodního stravování prostřednictvím jiné právnické či fyzické osoby.
Dále platí, že v souladu s § 3 odst. 6 vyhlášky č. 430/2001 Sb. organizace může důchodcům, kteří u ní pracovali při odchodu do důchodu, poskytnout za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo denně v případě, že je to umožněno kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. A v souladu s § 3 odst. 7 vyhlášky č. 430/2001 Sb. organizace může zaměstnancům činným u ní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud je to umožněno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise, poskytnout jedno hlavní jídlo v kalendářním dni za úhradu ve výši pořizovací ceny surovin v případě, že jejich přítomnost v práci trvá v tomto kalendářním dni alespoň tři hodiny.
Pokud bychom to tedy na základě výše uvedeného rozboru měli uzavřít s ohledem na položené dotazy:
V případě dovozu obědů i v případě poskytování stravenek se bude jednat o zajišťování závodního stravování prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby, možnost poskytovat finanční příspěvek je v případě důchodců a pracovníků na dohody mimo pracovní poměr vyloučena § 33b zákona č. 250/2000 Sb., protože tato úprava to umožňuje pouze v případě vlastního stravovacího zařízení. Možnost finančně přispívat zaměstnancům na dovolené a při dočasné pracovní neschopnosti je zase vyloučena úpravou § 5 odst. 2 vyhlášky č. 430/2001 Sb., kde je tato možnost podmíněna minimálním výkonem práce v délce alespoň tři hodiny.
Jiný postup by bylo možné uplatnit pouze v případě, že by bylo možné dovoz obědů považovat za závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení jinou právnickou či fyzickou osobou ve smyslu § 6 vyhlášky č. 430/2001 Sb. V takovém případě by bylo možné finančně přispívat důchodcům a pracovníkům na dohody konané mimo pracovní poměr, pokud by tato skutečnost bylo dohodnuta v kolektivní smlouvě. V případě pracovníků na dohodu by opět bylo podmínkou výkon práce v délce alespoň tři hodiny v daném kalendářním dni.