Zapsaný spolek, provozující mobilní hospicovou službu, vedoucí účetnictví, obdrží během roku na základě darovacích smluv od podniků, obcí a soukromníků přímo peníze na svoji činnost. Jedná se v tomto případě o bezúplatný příjem, který se osvobozuje od daně z příjmů právnických osob, pokud se použil nebo použije v souladu se zákonem? Platí to i na peníze vybrané výše uvedeným způsobem těsně na konci zdaňovacího období, které ale ústav utratí v souladu se zákonem až v následujícím zdaňovacím období? Stačí tyto příjmy uvést na příslušném řádku daňového přiznání, a tím je vyjmout ze zdanění? Existuje nějaká hranice pro povinný audit u ústavu? Případně že ano, tak jaká?
Otázky a odpovědi: Zapsaný ústav a daň z příjmů
Ing.
Zdeněk
Morávek
Odpověď:
V případě spolku jako veřejně prospěšného poplatníka platí, že od daně je v souladu s § 19b odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), osvobozen bezúplatný příjem, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP nebo § 20 odst. 8 ZDP nebo na kapitálové dovybavení tohoto poplatníka. Těmito účely jsou také například účely sociální, zdravotnické, humanitární, charitativní, lze tedy předpokládat, že pokud budou tyto bezúplatné příjmy využity pro provozování mobilní hospicové služby, budou podmínky pro osvobození splněny. Pokud budou tyto přijaté dary zaúčtovány do výnosů, a tím budou součástí výsledku hospodaření, budou při splnění podmínek pro osvobození vyloučeny ze základu daně na řádku č. 109 daňového přiznání, současně je nutné vyloučit ze základu daně také náklady, které byly z tohoto daru hrazeny, a to na základě ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP.
Pokud by dar, u kterého jsou splněny podmínky pro osvobození, nebyl zaúčtován do výnosů, není nutné žádnou úpravu základu daně v daňovém přiznání provádět.
Výše uvedený postup platí i pro dary nabyté na konci zdaňovacího období, pokud se předpokládá použití na výše uvedené účely. Podle předmětného ustanovení se osvobozuje tento příjem za situace, že je nebo bude využit na stanovené účely, tedy i při jeho budoucím využití. Pokud by následně došlo k porušení těchto podmínek, to znamená, že dar by nebyl použit na stanovený účel, vzniká poplatníkovi povinnost zvýšit základ daně v souladu s úpravou § 23 odst. 3 písm. a) bodu 3 ZDP.
Podmínky pro povinné ověření účetní závěrky auditorem stanoví § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), podmínky se liší podle toho, o jakou účetní jednotku se jedná. V případě ústavů je ale speciální úprava obsažena v § 415 odst. 2 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle této úpravy účetní závěrku ústavu ověřuje
auditor
, pokud mu to ukládá zakladatelské právní jednání nebo statut, anebo pokud výše čistého obratu ústavu překročí 10 mil. Kč. V těchto případech auditor
ověřuje i výroční zprávu ústavu. V případě ústavů je pak nutné při zjišťování povinnosti ověření účetní závěrky auditorem postupovat podle této speciální úpravy, která má přednost před obecnou úpravou zákona o účetnictví.