K podmínkám vydání zajišťovacího příkazu

Vydáno: 2 minuty čtení

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2017, č. j. 4 Afs 140/2017-54

K podmínkám vydání zajišťovacího příkazu
JUDr.
Milan
Podhrázký,
Ph.D.
K předpisům:
§ 109 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Pokud je daňový subjekt na základě pravomocné výzvy povinen jako ručitel zaplatit DPH, nelze tuto daň pokládat za daň, u které dosud neuplynul den splatnosti nebo která nebyla dosud stanovena, a nelze proto vůči témuž daňovému subjektu pro tuto daň vydat zajišťovací příkaz.
Dané rozhodnutí Nejvyššího správního soudu představuje další příspěvek k judikatuře tohoto soudu týkající se podmínek, za nichž lze využít institutu zajišťovacího příkazu. Nejvyšší správní soud zde především zdůraznil, že při zohlednění mimořádného charakteru zajišťovacího příkazu je třeba zvolit při výkladu pojmu
„daň, která dosud nebyla stanovena“
(v kontextu § 167 odst. 1 daňového řádu) tu variantu, která je pro daňový subjekt nejvýhodnější. Podle ní přitom tuto daň není dosud možné vymáhat na základě vykonatelného rozhodnutí, které je exekučním titulem. Pokud tedy požadovaly správní orgány po daňovém subjektu zaplacení nedoplatku na DPH prostřednictvím ručitelských výzev, v nichž byla sdělena stanovená daň, je zřejmé, že u stejné daně ze stejných transakcí již nemohly po daňovém subjektu požadovat zajištění také prostřednictvím zajišťovacích příkazů, neboť zajišťovací příkaz je zajišťovací nástroj ve vztahu k dani ještě nestanovené či dosud nesplatné, tj. lze jím zajistit pouze daň, kterou nelze dosud vymáhat na základě vykonatelného rozhodnutí. Nejvyšší správní soud dodal, že na nesplnění této klíčové podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu nic nemění ani skutečnost, že prostřednictvím ručení dochází k zajištění úhrady pouze samotné daně, nikoli nedoplatků na příslušenství daně.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.