Vydáno: 9. 5. 2018
Příjmy fyzických osob z nájmu Ing. Helena Machová daňová poradkyně Příjem z nájmu je jedním z možných příjmů každé fyzické osoby. Tento příjem je zpravidla příjmem podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), méně pak podle § 7, resp. 10 ZDP viz dále. Poplatníci musí příjem z nájmu zdanit ve svém daňovém přiznání. Protože se s příjmy z nájmu lze setkat v praxi (a nejen podnikatelské) poměrně často, neboť pro řadu majitelů movitých či nemovitých věcí je to vhodná příležitost ke zlepšení finanční situace, budeme se v tomto článku věnovat správným postupům při jejich zdanění. Nájem v občanském zákoníku Pravidla pro nájem (a nájemní smlouvu) jsou uvedena v § 2201 až 2331 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Pronajmout lze věc nemovitou i nezužitkovatelnou věc movitou, Pronajmout lze i část movité věci. Pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li možné ji dostatečně určit při uzavření nájemní smlouvy. Když je pronajatá věc zapsaná do veřejného seznamu (např. katastr nemovitostí), zapíše se sem i nájemní právo, pokud to vlastník (ev. s jeho souhlasem nájemce) navrhne.
Zdroj: Daňová a hospodářská kartotéka. DHK, 6/2018.