Plátce A dodal plátci B zboží a odvedl DPH na výstupu, načež odběratel B skončil v konkursu a nic neuhradil. Poškozený dodavatel A využil možnosti opravy státu odvedené ale od zákazníka nepřijaté daně na výstupu. Nyní insolvenční správce B přislíbil úhradu 10 % pohledávky, jak má A postupovat daňově a účetně?
Otazky a odpovědi: Oprava DPH u pohledávky za dlužníkem v konkursu
Ing.
Martin
Děrgel
daňový poradce
Dotaz se týká zejména § 44 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), který řeší podmínky a pravidla opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. V souladu s tímto ustanovením je věřitel (plátce), kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci (dlužník) vznikla povinnost přiznat daň, oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky, pokud insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Tím to ale z hlediska DPH nekončí.
Je-li totiž pohledávka, u níž věřitel A provedl zmíněnou opravu výše daně, následně plně či částečně uspokojena, vzniká věřiteli povinnost přiznat z přijaté úplaty daň, a to ke dni přijetí úplaty. Současně musí doručit dlužníkovi B daňový doklad vystavený podle § 46 odst. 2 ZDPH do 15 dnů od přijetí úplaty. Načež je dlužník oprávněn uplatnit odpočet daně přiznané věřitelem ve zdaňovacím období doručení opravného dokladu.
Je asi vhodné dodat, že při zrušení registrace k DPH bude věřitel A, který provedl zmíněnou opravu výše DPH, povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, resp. sníženou o daň již přiznanou z titulu částečné úhrady od dlužníka B, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením registrace. Současně pak věřitel bude ještě muset doručit písemné oznámení o zrušení registrace dlužníkovi.
Výše uvedené opravy výše daně věřitelem u pohledávky za dlužníkem v konkursu se považují za samostatná zdanitelná plnění uskutečněná nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byl opravný daňový doklad nebo zmíněné písemné oznámení doručeny dlužníkovi.
Ohledně správného účtování opravované DPH v těchto případech můžeme odkázat na poměrně bezpečné stanovisko finanční správy vyjevené v rámci koordinačního výboru – což je uznávané odborné jednání zástupců finanční správy o problémech předestřených daňovými poradci. Jednalo se konkrétně o příspěvek č. 326/23.02.11 – Způsob účtování opravy daně z přidané hodnoty u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení; lze dohledat na internetových stránkách Finanční správy ČR. Z tohoto jednání je stěžejní následující stanovisko:
–
(…) vrácená daň představuje u věřitele zdanitelný příjem zdaňovaný v základu daně (není proto možno účetně zachytit opravu DPH prostřednictvím rozvahových účtů) a přitom uvedená operace nemůže současně vytvářet u věřitele „daňový“ výdaj (náklad), tj. nelze např. v souvislosti s uvedeným výnosem současně účtovat o dohadné položce (viz výše). … Nastane-li u věřitele povinnost opravenou daň znovu přiznat, bude vzniklý náklad daňově uznatelný, neboť půjde o eliminaci v minulosti vzniklého zdanitelného příjmu. (...);
–
(…) nárok na „vrácení" DPH u věřitele (oprava daně, snížení daně na výstupu) účtovat prostřednictvím příslušného účtu v účtové skupině 34 – Zúčtování daní a dotací souvztažně s příslušným účtem v účtové skupině 64 – Jiné provozní výnosy, (…) vznikne-li povinnost opravenou daň znovu přiznat a uhradit, u věřitele účtovat na účet nákladů v účtové skupině 54 souvztažně s účtem v účtové skupině 34;
–
I když věřitel po nezaplacení závazku dlužníkem za stanovených podmínek využije práva realizovat opravu daně dle ustanovení § 44 ZDPH, na soukromoprávní vztah související se zdanitelným plněním nemá provedená oprava DPH vliv a dle závazkového práva tedy nedochází k žádné změně.