Vydáno: 16. 5. 2018
Nad judikaturou správních soudů o nahlížení do spisu Ing. Zdeněk Burda, daňový poradce, BD Consult, s. r. o. Daňové subjekty mají zájem dozvědět se, jaké informace o nich finanční orgány shromažďují. Ty však ne vždy ochotně vyhoví. Sporům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury. V časopise Daně a právo v praxi jsme se problematikou judikatury k nahlížení do spisu zabývali již v č. 5/2015. V úvodu tedy nejprve shrneme judikaturu z předcházejícího příspěvku a poté se budeme věnovat rozsudkům dalším. Shrnutí rozsudků z předcházejícího příspěvku V nálezu Ústavního soudu čj. IV. ÚS 179/01 ze dne 31. 8. 2001 byla řešena možnost nahlížení do „tajné části spisu“. Dle jeho obsahu by měl správce daně zpřístupnit v podstatě vše, co neohrožuje zájem třetí osoby (a i takové písemnosti lze anonymizovat například začerněním). Takováto šíře možností daňového subjektu se však nelíbila státní správě a do dnes platného zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), prosadila možnost zatajit písemnost ve vyhledávací části spisu, pokud by mohl být ohrožen cíl správy daní (tedy správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady). Některé finanční úřady toto ustanovení zneužívají s cílem zatajit, co uznají za vhodné s odkazem například na možné ovlivňování svědků apod.