Dohody o provedení práce a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

Vydáno: 11 minut čtení

Skutečnost, že se minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance zvýšila od 1. 1. 2018 na částku 12 200 Kč, poměrně zásadním způsobem ovlivnila placení pojistného zaměstnavatelem v případě sjednání tohoto pracovněprávního vztahu, jdoucího mimo pracovní poměr. Obdobně jako u pracovního poměru nebo u dohody o pracovní činnosti tak zaměstnavatelé již musejí i u této dohody (resp. v případě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) případně přihlížet k tomu, aby byl ve zdravotním pojištění dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, eventuálně jeho poměrná část.

Dohody o provedení práce a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Pokud příjem na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) převýší 10 000 Kč, pak zaměstnavatel jednak platí pojistné té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, jednak plní oznamovací povinnost, tedy osobu jako zaměstnance přihlašuje u zdravotní pojišťovny. V případě dohody o provedení práce (a také dohody o pracovní činnosti) se zaměstnanec přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Takže pokud je dohoda o provedení práce sjednána od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, přičemž zaměstnanec poprvé pracoval dne 2. 1. 2018 a naposledy bude pracovat třeba dne 28. 12. 2018, použije zaměstnavatel kódy „P“ k datu 2. 1. a „O“ k datu 31. 12. za podmínky, že příjem v lednu i prosinci 2018 převýší 10 000 Kč. Kdyby v průběhu takto trvající dohody o provedení práce příjem v některém z měsíců poklesl na částku 10 000 Kč nebo nižší, byla by osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena.
Příklad 1
Zaměstnanec pracoval na dohodu o provedení práce od 1. 9. 2017 do 31. 3. 2018 s příjmem 11 400 Kč.
U dohody o provedení práce primárně vycházíme ze zásady, že povinnosti ve zdravotním pojištění (tedy přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného podle zákona) plní zaměstnavatel tehdy, pokud příjem převyšuje 10 000 Kč.
V tomto případě byl zaměstnanec přihlášen u zdravotní pojišťovny ke dni zahájení práce na základě této dohody, což je datum 1. 9. 2017. Vyměřovacím základem je v měsících září až prosinci 2017 částka 11 400 Kč, která je vyšší než minimální vyměřovací základ 11 000 Kč, platný v roce 2017.
V důsledku zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018 na částku 12 200 Kč se návazně změnily podmínky i u této dohody o provedení práce. Vzhledem k tomu, že zaměstnání trvá celé kalendářní měsíce leden až březen 2018, musí zaměstnavatel v těchto měsících provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu takto:
Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2018 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky: (12 200 – 11 400) x 0,135 = 108 Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši: 0,135 x 12 200 = 1 647 Kč.
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (11 400 x 0,135) / 3 = 513 Kč.
A dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 513 + 108 = 621 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel: 1 647 – 621 = 1 026 Kč.
V měsících lednu až březnu 2018 by zaměstnavatel dopočet a doplatek do minima 12 200 Kč neprováděl v těchto situacích:
zaměstnanec by měl ještě jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu;
zaměstnanec by v jiném zaměstnání dosáhl příjmu, který by v součtu s příjmem na dohodu o provedení práce zajistil dodržení minimálního vyměřovacího základu – takže by například postačoval třeba příjem u jiného zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy ve výši 1 000 Kč. Zaměstnavatelé by si navzájem doložili výši příjmu v daném měsíci a žádný z nich by neprováděl dopočet do minimálního vyměřovacího základu;
zaměstnanec by zároveň podnikal jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením;
zaměstnanec by spadal do některé ze skupin osob, pro které minimální vyměřovací základ neplatí podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Příklad 2
Zaměstnanec má v květnu 2018 uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě dohody o provedení práce. První trvá od 1. 5. do 10. 5. s příjmem 5 200 Kč, druhá trvá od 22. 5. do 31. 5. s příjmem 5 400 Kč.
Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o provedení práce (anebo také dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele.
Na straně jedné tak platí, že úhrnem příjmů 10 600 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit zaměstnance. Protože však zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel na straně druhé vypočítat poměrnou část minima za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu, což činí 7 870,96 Kč. Jelikož dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc květen částka 10 600 Kč.
Vyměřovacím základem by byla částka 10 600 Kč i tehdy, kdyby se jednalo o takový příjem u jediné dohody o provedení práce, která by skončila dne 20. 5. 2018.
Kdyby však současně běžely u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc (nebo i rok) dvě dohody o provedení práce s příjmy 5 200 Kč a 5 400 Kč, prováděl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minima 12 200 Kč proto, že zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc.
Příklad 3
Zaměstnanec má v květnu uzavřeny dvě dohody o provedení práce na stejná období jako v příkladu č. 2 s příjmy na první dohodu 4 800 Kč a na druhou dohodu 5 200 Kč.
Jelikož není úhrnem příjmů překročena částka 10 000 Kč, nestává se osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, a zaměstnavatel tak neplní ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Stejně by se postupovalo i v případě, kdyby byla uzavřena jediná dohoda o provedení práce na částku maximálně 10 000 Kč. V takových případech je vhodné zaměstnance informovat o tom, že takovou dohodou (resp. dohodami) nemá řešený svůj pojistný vztah, tedy pojištění u zdravotní pojišťovny, a sám se musí postarat, aby mu u jeho zdravotní pojišťovny nevznikl v tomto směru problém.
Příklad 4
Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce od 1. 3. do 30. 3. 2018 s příjmem 11 600 Kč.
V tomto případě se musí přihlédnout k tomu, zda je výší příjmu, zakládající povinnost placení pojistného, dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za dobu trvání zaměstnání. Jelikož zaměstnání trvá 30 kalendářních dnů, činí tato poměrná část minima 11 806,45 Kč, což se vypočte jako: [(30 / 31) x 12 200]. Protože zúčtovaný příjem této poměrné části minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a odvést za březen celkové pojistné 1 594 Kč jako 13,5 % z částky 11 806,45 Kč.
Příklad 5
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s pravidelným příjmem 30 000 Kč. Současně je u téhož zaměstnavatele sjednána dohoda o provedení práce, u které příjem v některých měsících převýší 10 000 Kč, v jiných nikoli.
Nejedná se o typově stejné pracovněprávní vztahy, proto se pro účel placení pojistného (a tedy sčítání příjmů) posuzuje každý pracovněprávní vztah samostatně.
To znamená, že se vždy platí pojistné v případě sjednané pracovní smlouvy, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu. K příjmu 30 000 Kč se připočte příjem z dohody o provedení práce pouze v těch měsících, ve kterých převýší 10 000 Kč, v ostatních měsících bude vyměřovací základ činit 30 000 Kč. I když příjem na dohodu o provedení práce poklesne v některých měsících na částku 10 000 Kč nebo nižší, není důvod k odhlášení osoby jako zaměstnance, neboť účast na zdravotním pojištění je trvale řešena prostřednictvím pracovní smlouvy.
Příklad 6
Příjem na dohodu o provedení práce, uzavřenou na období od 1. 1. do 31. 5. 2018, činí 12 600 Kč. Zaměstnancem českého zaměstnavatele je občan Slovenské republiky.
Protože příjem zakládá povinnost zaměstnavatele platit pojistné, stává se tato osoba z titulu tohoto zaměstnání účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění. Má právo na výběr zdravotní pojišťovny, u které ji zaměstnavatel přihlásí jako zaměstnance. Pro první přihlášení se použije kód „E“, kdyby však tato osoba již měla přidělené číslo pojištěnce z dřívějšího zaměstnání, použil by zaměstnavatel kód „A“ s již vygenerovaným číslem pojištěnce. Zaměstnavateli doporučuji nechat si od této osoby vystavit čestné prohlášení, ve kterém by deklarovala, že toto její zaměstnání u českého zaměstnavatele je jejím jediným zaměstnáním v duchu koordinačních pravidel Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009.
Kdyby příjem zaměstnané osoby poklesl pod 12 200 Kč, přičemž by činil více než 10 000 Kč, prováděl by zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu dle příkladu č. 1 proto, že tato osoba podléhá podmínkám platným v české právní úpravě zdravotního pojištění.
Jestliže by příjem na tuto dohodu nepřevýšil 10 000 Kč, zaměstnání by skončilo k poslednímu dni toho měsíce, ve kterém příjem činil více než 10 000 Kč.
Zcela jinak by však zaměstnavatel postupoval v situaci, kdyby mu osoba nemohla vystavit výše zmiňované čestné prohlášení z toho důvodu, že by byla současně zaměstnána na Slovensku. V takovém případě by měla zaměstnavateli co nejdříve doručit formulář A1. Zaměstnavatel by si však musel prověřit, zda – a pokud ano, tak za jakých podmínek – zakládá tato dohoda povinnost odvádět pojistné podle právních předpisů platných ve slovenském zdravotním pojištění.
Příklad 7
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem jednodenní dohodu o provedení práce.
V tomto případě platí zásada, že pokud příjem převýší 10 000 Kč, odvede se pojistné vždy ze skutečně dosaženého příjmu, tedy případně i nižšího než 12 200 Kč. Jednodenní zaměstnání každopádně řeší pojistný vztah dotyčné osoby v daném kalendářním měsíci a pro jeho oznámení zdravotní pojišťovně slouží kód „Q“.
Příklad 8
Pojištěnec má sjednány tři dohody o provedení práce u třech zaměstnavatelů, přičemž v žádném z těchto zaměstnání není výší příjmu překročena částka 10 000 Kč.
Protože není ve zdravotním pojištění právní opora pro sčítání takových příjmů, nezakládajících účast na zdravotním pojištění, nevznikají pro žádného ze zaměstnavatelů povinnosti ve zdravotním pojištění, takže pokud pojištěnec:
nemá zaměstnání, ze kterého by vyplynula pro zaměstnavatele povinnost odvádět pojistné, nebo
není z pohledu zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou anebo
nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát,
bude osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit v roce 2018 měsíční pojistné 1 647 Kč.
Příklad 9
Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na tři dohody o provedení práce s těmito příjmy.
a) 3 000 Kč + 3 000 Kč + 4 000 Kč. V tomto případě zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniká.
b) 4 000 Kč + 6 000 Kč + 4 000 Kč. Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné z úhrnu dosažených příjmů.
Příklad 10
Dohoda o pracovní činnosti trvala od 1. 11. 2017 do 31. 5. 2018 s příjmem 12 000 Kč každý měsíc.
V posledních dvou měsících roku 2017 činí vyměřovací základ zaměstnance 12 000 Kč, v měsících lednu až květnu 2018 provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minima 12 200 Kč.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.