Pokud daňový subjekt nesplní v daňovém řízení nějakou svou povinnost, a to ať peněžité nebo nepeněžité povahy, potom následuje odpovídající sankce jako trest za toto porušení. Následky porušení povinností při správě daně jsou vymezeny v § 246 až 254 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), a týkají se veřejně prospěšných poplatníků stejně jako poplatníků podnikatelských. Nejčastějšími případy sankcí, které mohou postihnout daňové subjekty, jsou pokuta za nesplnění povinností nepeněžité povahy, pokuta za opožděné tvrzení daně, penále a úrok z prodlení.
Sankce v daňovém řízení a možnost jejich prominutí
Ing.
Zdeněk
Morávek
Pokuta za nesplnění povinností nepeněžité povahy
Pokuta za nesplnění povinností nepeněžité povahy
je vymezena v § 247a daňového řádu. Pokuta může být velmi vysoká, protože může být uložena až do výše 500 000 Kč, a to za:–
nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo
–
nesplnění záznamní nebo jiné evidenční povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně.
Dále správce daně uloží pokutu ve výši 2 000 Kč v případě, že daňový subjekt měl povinnost učinit podání elektronicky, ale tuto povinnost nesplnil. Tato úprava navazuje na ustanovení § 72 daňového řádu, které vymezuje případy, kdy příslušné podání, konkrétně přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, nelze podat jinak než elektronickou formou. Pokud vada podání spočívá pouze v tom, že podání bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv mělo být učiněno elektronicky, hledí se na něj jako na podání bez vady.
Tato úprava ale platí pouze pro podání, u nichž tuto skutečnost správce daně předem zveřejní a sankcí je právě uváděná pokuta. Lze tedy konstatovat, že pokuta ve výši 2 000 Kč bude uložena v případech, kdy jedinou vadou podání je nedostatek elektronické formy ve smyslu § 72 odst. 4 daňového řádu a zároveň se jedná o některý z typů podání uvedených v „Seznamu podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněny jinak než elektronicky, ačkoli měly být učiněny elektronicky dle § 74 odst. 4 daňového řádu“ (viz http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy/uzemni-pracoviste/uredni-desky). U podání uvedených v tomto seznamu nebude tedy nedostatek elektronické formy považován za vadu podání a správce daně nebude vyzývat osobu, která podání učinila, k odstranění vady, ale uloží pokutu ve výši 2 000 Kč.
Pokuta za opožděné tvrzení daně
Další možnou sankcí je
pokuta za opožděné tvrzení daně,
která je upravena v § 250 daňového řádu. Povinnost uhradit tuto pokutu vzniká v případě, že daňový subjekt nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než pět pracovních dnů. Pokuta vzniká přímo ze zákona ve stanovené výši, nastanou-li zde předpokládané skutečnosti. Stanovená výše sankce je tvořena procentní částkou, která se počítá za každý den prodlení, současně je ale omezena maximální procentní částkou ze stanoveného základu. Výše této pokuty je stanovena následovně:
–
0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
–
0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
–
0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Jedná se tedy o sankci, která vzniká daňovému subjektu ze zákona, a to za situace, že daňové tvrzení, a to i dodatečné, není podáno včas, přičemž včas znamená alespoň do pěti pracovních dnů poté, co uplynula zákonem stanovená lhůta pro jeho podání. Daňový řád tedy pro tyto případy obsahuje toleranční lhůtu v délce pěti pracovních dnů.
Minimální výše pokuty, kterou lze v důsledku opožděného tvrzení daně předepsat, činí z důvodu hospodárnosti 200 Kč. Maximální výše této pokuty potom činí 300 000 Kč. V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu pokuty stanovená horní hranice s tím, že výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.
V souladu s úpravou § 250 odst. 7 daňového řádu platí, že pokuta bude v poloviční výši, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů po marném uplynutí lhůty a jedná se o jediný případ prodlení v podání tvrzení v příslušném kalendářním roce. Pokud by k prodlení došlo opakovaně, zvýhodněná sazba se neuplatní, i když by zpoždění nebylo delší než 30 dní.
Příklad 1
Příspěvková organizace podala daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2017 pozdě. Předpokládejme, že zpoždění v podání přiznání činí například 32 dní, v takovém případě bude pokuta za opožděné tvrzení daně činit 0,05 % za každý den prodlení, a to od šestého do 32. dne prodlení.
Pokud budeme předpokládat, že toto zpoždění bude například 18 dní, potom pokuta bude stanovena v poloviční výši, tedy 0,025 % za každý den prodlení od šestého do osmnáctého dne prodlení.
Penále
Pokud je daňovému subjektu doměřena daň, vzniká mu povinnost uhradit
penále.
Opět se jedná o sankci vznikající přímo ze zákona, pokud jsou naplněny stanovené podmínky, tedy pokud správce daně doměří daň vyšší nebo pokud je snižován daňový odpočet či daňová ztráta, než jak byly stanoveny na základě tvrzení daňového subjektu. Penále vzniká ve výši:
–
20 %, je-li daň zvyšována,
–
20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo
–
1 %, je-li snižována daňová ztráta.
Penále se vyměří z částky doměřené daně. Výše penále je tedy stanovena pevnou částkou a správce daně nemá možnost diskrece, v jakých případech a v jaké výši penále stanoví.
Ještě jednou zdůrazněme, že penále je důsledek doměření daně na základě kontrolních mechanismů správce daně. Proto i daňový řád v § 250 odst. 4 stanoví, že pokud je doměřována daň podle dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká.
Úrok z prodlení
Poslední sankcí, o které se budeme zmiňovat, je
úrok z prodlení,
který je upraven v § 252 a 253 daňového řádu. Úrok z prodlení je stanoven jako ekonomická náhrada za nedoplatky peněžních prostředků na daních, které musí veřejné rozpočty získávat z jiných zdrojů. Jedná se v podstatě o cenu finančních prostředků v čase, která je daná úrokovou mírou. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Jedná se tedy o sankci, která je důsledkem toho, že daňový subjekt nezaplatil splatnou daň do její splatnosti, a je tak v prodlení. I v tomto případě daňový řád obsahuje toleranční lhůtu pět pracovních dnů, ve které úrok z prodlení nevzniká, jedná se tak o stejnou úpravu jako je v případě pokuty za opoždění tvrzení daně.
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Doplňme, že aktuálně činí repo sazba ČNB 0,5 %.
Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč. Opět se jedná o opatření z důvodu hospodárnosti.
Pokud už nastane situace, že nějaké sankce budou daňovému subjektu předepsány, je určitě na místě zjistit, zda by nebyla šance na
prominutí alespoň části těchto sankcí
. Příslušná úprava je potom obsažena zejména v § 259 až 259c daňového řádu, kde je upravena možnost prominout příslušenství daně. O prominutí příslušenství daně je nutné požádat, byla-li žádost zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti je daňový subjekt povinen uvést jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní, jinak bude nová žádost odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn. Proti rozhodnutí ve věci prominutí příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky.Prominutí penále či úroku z prodlení
Požádat o prominutí je možné jak v případě penále, tak i v případě úroku z prodlení. Jak vyplývá z § 259a daňového řádu, podmínkou pro možnost požádat o prominutí daně je úhrada daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Správce daně na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední může prominout až 75 % penále, nelze tedy prominout celých 100 % penále. Daňový řád tímto způsobem motivuje daňové subjekty ke spolupráci především při dokazování, k němuž při daňové kontrole dochází.
Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále.
Prominutí úroku z prodlení je potom upraveno v § 259b daňového řádu. Formálními předpoklady prominutí jsou opět podání žádosti o prominutí a úhrada daně, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku.
Podmínky dle pokynu GFŘ-D-21
Bližší podmínky potom stanoví
pokyn GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně (dále jen „pokyn GFŘ-D-21“)
. Jak je uvedeno, cílem tohoto pokynu je dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně. Proto GFŘ tímto pokynem vymezuje skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout příslušenství daně.Dle § 259 odst. 2 daňového řádu platí, že prominout lze daň či příslušenství daně i v případě, že již bylo uhrazeno. Úhrada příslušenství daně tedy není překážkou jeho případného prominutí. Na osobním daňovém účtu daňového subjektu by to znamenalo vznik přeplatku.
Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3 001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3 000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku. Tato skutečnost vyplývá z bodu c) položky 1 části I Sazebníku – přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Pokyn GFŘ-D-21 samostatně upravuje promíjení penále a promíjení úroků z prodlení. V případě promíjení penále je nejprve nutné ověřit, že jsou splněny formální podmínky pro prominutí, tj. včasně podaná žádost a uhrazená daň. Prominutí příslušenství daně není dále možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních třech letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy, pokyn tedy blíže vymezuje, jaké situace se považují za toto závažné porušení, aby bylo možné posoudit i tuto podmínku. Za závažné porušení daňových nebo účetních předpisů bude považována situace, kdy osoba, u níž se test provádí, tedy daňový subjekt nebo člen jeho statutárního orgánu:
1.
Je/byla nespolehlivým plátcem dle § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že osoba má/měla
status
nespolehlivého plátce z titulu DPH, je zřejmé, že došlo k závažnému porušení daňových předpisů.2.
Byla alespoň jednou pravomocně uznána vinnou ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) daňového řádu, tedy trestného činu daňového a poplatkového, který se týká porušení povinnosti při správě daní, trestného činu dotačního podvodu, trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a trestného činu poškozování finančních zájmů Evropských společenství.
3.
Prováděla činnosti nebo se zapojila do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a správce daně proto u tohoto subjektu vydal zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
4.
Porušila své zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek vyměření kterékoli daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani nebo stanovení daně jejím sjednáním.
5.
Závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že opakovaně včas nepodala daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a ke splnění této své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň dvakrát v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců před podáním žádosti o prominutí.
6.
Porušila zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, takovým způsobem, že jí byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
7.
Je osobou, jíž byla uložena pokuta (za spáchaný delikt dle daňových a/nebo dle účetních předpisů), jejíž horní hranice je zákonem stanovena na min. 250 000 Kč; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
8.
Nevede nebo nevedla evidenci stanovenou právním předpisem nebo uloženou správcem daně; zejména se jedná o případy, kdy osoba porušila povinnost vést účetnictví, a to správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
9.
Jinak závažně ohrožuje nebo ohrožovala, porušuje nebo porušovala řádný výkon správy daní.
Pro vyloučení možnosti prominutí stačí naplnění kterékoli situace, to znamená, že jakmile dojde k naplnění jednoho z výše uvedených bodů, prominutí příslušenství nepřipadá v úvahu.
Pokud správce daně dospěje k závěru, že daňový subjekt splnil všechny předchozí požadavky a že je možné daňovému subjektu prominout penále, bude v navazující fázi posuzovat, v jakém rozsahu lze penále prominout. Pro posouzení rozsahu prominutí penále existují dvě kritéria, a to součinnost daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Jak již bylo uvedeno, penále lze prominout do výše 75 %.
Dále správce daně nejdříve posoudí součinnost daňového subjektu vedoucího k doměření daně z moci úřední. Správce daně bude postupovat tak, že spočítá částku penále, kterou je možné prominout (tj. 75 % ze stanoveného penále). Z tohoto výsledku, který je pro další výpočet správce daně jeho základem, pak odčítací metodou odčítá procentní sazbu za porušení stanovených povinností. Tato procenta se pohybují od 20 do 100 % podle závažnosti tohoto porušení, konkrétně se jedná o tyto případy porušení povinností:
| Druh porušení povinností daňového subjektu | Procentuální ohodnocení | |
| 1. | Daňový subjekt nereagoval na výzvu k odstranění pochybností dle § 89 daňového řádu | –90 % |
| 2. | Daň byla stanovena podle pomůcek podle § 98 daňového řádu bez součinnosti daňového subjektu | –100 % |
| 3. | Daňový subjekt na výzvu správce daně nepředložil všechny požadované doklady | –20 % |
| 4. | Daňový subjekt neumožnil zahájení daňové kontroly, a proto byl k jejímu zahájení vyzván | –50 % |
| 5. | Daňový subjekt alespoň 2x během daňové kontroly nereagoval včas na výzvu správce daně podle § 92 odst. 4 daňového řádu | –30 % |
| 6. | Daňový subjekt odepřel podpis zprávy o daňové kontrole bez dostatečného důvodu | –25 % |
| 7. | Daňový subjekt neumožnil provedení místního šetření | –30 % |
| 8. | Daňový subjekt prokazatelně zatajil důkazní prostředky | –100 % |
| 9. | Daňový subjekt předložil prokazatelně pozměněné nebo padělané doklady | –100 % |
Obdobně se to děje také v rámci kritéria četnosti porušení povinností daňovým subjektem při správě daní, kde každé jednotlivé porušení z případů stanovených pokynem je za mínus 50 %. Jedná se o tyto případy porušení povinností daňového subjektu:
–
Evidence vykonatelného nedoplatku z jiného daňového řízení.
–
Stanovení daně podle pomůcek dle § 98 daňového řádu alespoň dvakrát v posledních třech letech.
–
V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pořádková pokuta dle § 247 daňového řádu nebo pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle § 247a daňového řádu, anebo pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu.
Jak tedy již bylo uvedeno, každé jednotlivé porušení povinností z výše uvedených snižuje možnou míru prominutí příslušenství o 50 %.
Pokud po výše uvedeném postupu ještě nějaká částka k prominutí zbude, jedná se o částku penále, která bude prominuta.
Příklad 2
Předpokládejme, že penále činí 50 000 Kč. Z této částky lze prominout maximálně 75 %, tj. 37 500 Kč. Jedná se o daňový subjekt, u kterého byla stanovena daň podle pomůcek, a to bez jeho součinnosti. Jak vyplývá z pokynu GFŘ-D-21, v tomto případě se jedná o porušení povinností daňového subjektu, za který se možná částka prominutého penále snižuje o 100 %, to znamená, že k žádnému prominutí dojít nemůže.
Pokyn dále upravuje promíjení úroků z prodlení. Režim promíjení úroků se rozpadá na dvě fáze – fázi do 31. 12. 2014, kdy úrok z prodlení prominout nelze, a fázi od 1. 1. 2015, kdy je třeba použít právní úpravu § 259 až 259c daňového řádu. Vzhledem k tomu, že úrok vzniká
ex lege
kontinuálně za každý den prodlení, je třeba mít na zřeteli, že prominuty mohou být pouze ty částky, které vznikly od 1. 1. 2015. Správce daně nejdříve zkoumá, zda byla příslušná daň uhrazena. I v tomto případě platí, že prominutí příslušenství daně není dále možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních třech letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy, dalším krokem tedy bude posouzení těchto podmínek, stejným způsobem jako v případě prominutí penále s tím, že za závažné porušení daňových a účetních předpisů se považují stejné situace jako v případě penále, jak je uvedeno výše v textu. Pokud správce daně dospěje k závěru, že daňový subjekt splnil výše uvedené požadavky a že je možné daňovému subjektu prominout úrok, bude v navazující fázi posuzovat, v jakém rozsahu lze úrok prominout. Pro posouzení rozsahu prominutí úroku existují tři kritéria, a to ospravedlnitelný důvod prodlení, ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládající tvrdost uplatněného úroku a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Úrok lze prominout do výše 100 %.
Pokyn dále vymezuje ospravedlnitelné důvody prodlení, které následně určují procento z celkových úroků z prodlení, které lze dále posuzovat pro prominutí. Pokud tedy daňový subjekt žádný z uvedených důvodů nesplňuje, další posuzování je zastaveno, protože není co promíjet. Skutečnosti zakládající ospravedlnitelný důvod prodlení a jejich procentuální vyjádření jsou následující:
| Ospravedlnitelný důvod prodlení | Procentuální ohodnocení | |
| 1. | Původní platba daně je daňovým dlužníkem vykonána omylem na jiný variabilní symbol nebo jiný účet správce daně, přičemž se současně nejedná o nejasnou platbu. | 100 % |
| 2. | Jedná se o daňového dlužníka, kterému nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý) zabránil plnit jeho daňové povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem). | 100 % |
| 3. | V případech, kdy jsou sankciovány pozdní platby zálohové povinnosti a celková daňová povinnost nevznikne či je nižší než úhrn případně zaplacených záloh. | 70 % |
| 4. | Daňovému subjektu bylo povoleno posečkání úhrady daně, k níž se váže úrok z posečkané částky, o jehož prominutí je žádáno (§ 156 daňového řádu). | 20 % |
| 5. | Daňový subjekt byl stižen živelní pohromou, hromadnou či individuální, v průběhu kalendářního roku, kdy mělo dojít k platbě daně. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. | 100 % |
| 6. | Úrok z prodlení byl předepsán za daňový nedoplatek na dani z převodu nemovitostí/dani z nabytí nemovitých věcí v případech, kdy daňový subjekt včas uhradil přiznanou daň vypočtenou ze základu daně stanoveného z ceny zjištěné na základě ocenění znalcem a daň byla stanovena správcem daně odlišně z důvodu chybného posudku znalce. | 90 % |
| 7. | Úrok z prodlení vznikl z daně doměřené na základě dodatečného daňového tvrzení podaného daňovým subjektem bez výzvy správce daně. | 20 % |
| 8. | Prodlení s úhradou daně, k níž se váže úrok z prodlení, o jehož prominutí je žádáno, činilo maximálně 15 kalendářních dnů. | 30 % |
| 9. | Úrok z posečkané částky vznikl při přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice za období ode dne úmrtí zůstavitele do dne nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví. | 100 % |
Pokud některý z výše uvedených důvodů daňový subjekt splňuje, následně jsou posuzovány ekonomické nebo sociální poměry zakládající tvrdost uplatněného úroku, pokyn tedy uvádí skutečnosti, na které bude správce daně brát zřetel při posuzování naplnění kritéria, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku. Naplnění takového kritéria může zvýšit procento úroků k prominutí o 20 až 50 %.
Toto posouzení spočívá v tom, že správce daně posoudí výši ročního příjmu daňového subjektu za předcházející zdaňovací období ve vztahu ke dvanáctinásobku minimální mzdy, která byla platná k 1. 1. aktuálního zdaňovacího období, a dle níže uvedené tabulky zjistí, o kolik lze zvýšit procentuální ohodnocení zjištěné v předchozím kroku. Správce daně při posuzování příjmu daňového subjektu přihlédne ke konkrétním okolnostem případu, nicméně jak vyplývá ze znění pokynu, toto kritérium je posuzováno pouze u poplatníků fyzických osob.
| Výše příjmu daňového subjektu | Procentuální ohodnocení |
| Do dvanáctinásobku minimální mzdy | 50 % |
| Dvanáctinásobek minimální mzdy až dvacetičtyřnásobek minimální mzdy | 40 % |
| Dvacetičtyřnásobek minimální mzdy až čtyřicetiosminásobek minimální mzdy | 30 % |
| Více než čtyřicetiosminásobek minimální mzdy | 20 % |
Splňuje-li daňový subjekt podmínky pro zvýšení prominutí úroku v určitém rozsahu z důvodů jak ospravedlnitelného důvodu, tak i výše příjmů, sčítá se takto zjištěná procentuální výše z jednotlivých důvodů. Prozatímní mezisoučet může být vyšší než 100 %.
Posledním bodem je potom opět posuzování četnosti porušování povinností při správě daní, které zase naopak procentní výši úroků k prominutí snižují, každé porušení opět snižuje tuto procentní výši o 50 %, tedy stejný postup a stejná kritéria, jak je uvedeno u části k penále.
Příklad 3
Předpokládejme, že se jedná o poplatníka, kterému úrok z prodlení vznikl na základě dodatečného daňového přiznání, které podal bez výzvy správce daně. Jedná se o ospravedlnitelný důvod, u kterého lze prominout v souladu s pokynem 20 % úroků z prodlení. Zjištěná výše příjmu daňového subjektu činí více než čtyřicetiosminásobek minimální mzdy, v souladu s pokynem dochází k navýšení o 20 %, celkem tedy na 40 % úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že se daňový subjekt nedopustil žádného porušení povinností při správě daní, jak jsou uvedeny v pokynu č. GFŘ-D-21, k další modifikaci procenta prominutí nedochází a prominuto tak bude 40 % z částky úroku z prodlení.
Závěrem
Závěrem zopakujme, že o prominutí příslušenství daně rozhoduje správce daně na základě žádosti daňového subjektu, která se podává u správce daně věcně a místně příslušného ke správě daně, k níž se váže příslušenství, jehož prominutí je žádáno, v době podání žádosti o prominutí. Žádost o prominutí příslušenství daně nemá žádné konkrétně stanovené náležitosti, bude tedy vycházeno zejména z obecné úpravy § 70 daňového řádu. Součástí žádosti musí být uvedení a doložení důvodů, pro které daňový subjekt žádá prominutí příslušenství daně.
Rozhodnutí o žádosti bude vydáno ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správci daně. V odůvodnění rozhodnutí správce daně uvede zejména:
–
závěry ohledně toho, zda daňový subjekt unesl své břemeno tvrzení, tj. zda je žádost věcně projednatelná,
–
závěry ohledně toho, zda jsou tvrzení uvedená v žádosti daňovým subjektem řádně doložena, popřípadě jejich důvodnost vyplývá z daňového spisu,
–
úvahy, kterými dospěl správce daně k závěru o naplnění/nenaplnění některého ze zákonných kritérií dle § 259a až 259c daňového řádu,
–
údaje o veřejné podpoře (podpoře de minimis), pokud byla poskytnuta.
A jak již bylo uvedeno, proti rozhodnutí ve věci prominutí příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky.
Daňový subjekt by zcela nepochybně měl být seznámen, jaké sankce budou následovat, pokud poruší některé své povinnosti při správě daní. Současně je určitě vhodné vědět, že v některých případech je možné požádat o prominutí alespoň části těchto sankcí, pokud pro to existují
relevantní
důvody. Seznámení s těmito skutečnostmi bylo cílem tohoto textu.