Legislativní novinky s komentářem - Druhá novela občanského zákoníku aneb Status veřejné prospěšnosti

Jak již samotný název napovídá, byl tento zákon přijat v souvislosti s veřejně prospěšnými společnostmi. Tyto je však nutné odlišit od obecně prospěšných společností. Obecně prospěšná společnost je právní forma českých právnických osob, které byly zřízeny na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. Společnosti, které byly zřízeny na základě tohoto zákona, mohou do dnešního dne nadále existovat a najdeme je v obchodním rejstříku tak, že v názvu subjektu značí jejich právní formu přívlastek „o. p. s.“. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, byl však zrušen derogačním ustanovením občanského zákoníku k 31. 12. 2013. V přechodném ustanovení § 3050 občanského zákoníku najdeme pravidlo, podle něhož se obecně prospěšné společnosti nadále řídí dosavadními právními předpisy. Ustanovení zároveň umožňuje změnit jejich právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond, které jsou upravené v občanském zákoníku.

Obecná prospěšnost se tedy do účinnosti občanského zákoníku spojovala v našem právním řádu pouze s jednou právní formou. To měl občanský zákoník změnit tím, že v § 146–150 byla upravena veřejná prospěšnost jakožto . Tento mohla podle těchto ustanovení získat jakákoliv právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činnosti k dosahování obecného blaha za splnění dalších podmínek. Tato veřejná prospěšnost jako znak jakékoliv právnické formy právnických osob mohla být dle slov občanského zákoníku zapsána do obchodního rejstříku. Podrobnosti měl však stanovit jiný právní předpis.

Občanský zákoník tedy v § 147 počítal s přijetím zákona, který by upravil, které společnosti si mohou tento zapsat do obchodního rejstříku. Společnost měla mít zároveň právo si informaci, že je veřejně prospěšná, uvést ve svém názvu. Dle původního občanského zákoníku měl o zapsání či nezapsání veřejného statusu do obchodního rejstříku rozhodovat soud. To byl jeden z hlavních důvodů, proč však nebyl přijat původní návrh zákona, který byl projednáván v rámci přípravy na rekodifikaci v roce 2013. Tento návrh byl zamítnut Senátem, přičemž senátoři se obávali přetížení rejstříkových, tedy krajských soudů v krátké legisvakanční lhůtě a ustanovení občanského zákoníku týkající se veřejné prospěšnosti tak zůstávala i po jeho účinnosti neprovedena.

Další pokus o schválení prováděcího předpisu byl předložen Poslanecké sněmovně jako vládní návrh zákona sněmovním tiskem 1005/5 dne 10. 1. 2017. Původní návrh zákona nesoucí název specifikoval podmínky práva na zápis statusu do obchodního rejstříku a činnost přispívající k dosahování obecného blaha byla specifikována i jako činnost směřující k prospěchu určitého okruhu osob určených druhově. Dále byla stanovena vyvratitelná domněnka o tom, co se rozumí činností přispívající k dosahování obecného blaha pomocí demonstrativního výčtu.

O zápisu měl i v tomto případě rozhodovat soud, do jehož rejstříku byla právnická osoba zapsána, a v případě kladného rozhodnutí měl soud povinnost zapsat veřejné prospěšnosti do obchodního rejstříku . Návrh stanovoval speciální povinnosti právnických osob se zapsaným statusem a dále i některé otázky týkající se odnětí statusu. Návrh pak měl novelizovat i další související předpisy.

Podle důvodové zprávy měla tato změna usnadnit pohled na český neziskový sektor tím, že by bylo zřejmé, které právnické osoby jsou skutečně veřejně prospěšné bez dalšího dokazování této skutečnosti. Dále důvodová zpráva poukazovala na skutečnost, že při absenci statusu veřejné prospěšnosti je znemožněno případné provázání s jinými zákony, resp. vznik různých výhod pro tyto právnické osoby. Právě to se stalo však kamenem úrazu pro tento návrh zákona, jelikož tehdejší političtí představitelé nesouhlasili s navázáním výhod na tento .

Z toho důvodu byl tentokrát návrh zákona fakticky zrušen již v Poslanecké sněmovně, jelikož komplexním pozměňovacím návrhem garančního ústavně právního výboru ze dne 19. 4. 2017 došlo ke změně textu na jeho současné znění, jímž byly zrušeny § 147 až 150 občanského zákoníku a § 231 občanského zákoníku. Následně byl návrh schválen Parlamentem v tomto upraveném znění. Účinností zákona č. 303/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti, k 1. 1. 2018, byl tedy zrušen veřejné prospěšnosti v našem právním řádu. Je nutné ale podotknout, že nebyl zrušen § 146 občanského zákoníku, který nadále obecně stanoví, která právnická osoba je veřejně prospěšnou.

Na veřejné prospěšnosti navazovala i celá řada dalších předpisů. Například zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, umožňoval uplatnění osvobození od soudních poplatků právnické osobě se statusem veřejné prospěšnosti ve věcech veřejného rejstříku. Se zrušením tohoto statusu tedy musely být zrušeny i tyto navazující ustanovení ostatních předpisů. Novelizace se tak dostalo mj. i zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákonu č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a samozřejmě i zákonu č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.

Jak však zdůrazňuje i důvodová zpráva, veřejná prospěšnost je dle občanského zákoníku faktická, materiální kvalita jakékoliv právnické osoby. To, že byl zrušen veřejné prospěšnosti, znamená pouze to, že tento nemůže být zapsán do obchodního rejstříku a právnická osoba nemůže požadovat navazující výhody ze strany státu. Pokud však veřejně prospěšnou činnost právnická osoba vykonává, je nadále fakticky veřejně prospěšnou ve smyslu § 146 občanského zákoníku.

veřejné prospěšnosti je s různými odchylkami upraven v řadě evropských států, přičemž v řadě z nich je také navázán na určitá zvýhodnění ze strany státu. Domnívám se tak, že vypuštění statusu veřejné prospěšnosti z občanského zákoníku je krokem zpět, který může mít z dlouhodobého hlediska nepříznivý vliv na neziskový sektor. Uvidíme, zda se do budoucna najde dostatečná politická vůle s novými představiteli státu, která by umožnila veřejné prospěšnosti do našeho právního řádu opět navrátit.