Otázky a odpovědi: Dar členovi spolku k životnímu jubileu

Pokud bychom vzali postupně úpravu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), s dopadem na členy spolku, nejdříve je nutné upozornit na ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) bodu 2 zákona o daních z příjmů, podle kterého je od daně osvobozen příjem v podobě podpory nebo příspěvku z prostředků nebo spolku, s výjimkou rodinné , pokud se nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, a jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení. V tomto případě se jedná o člena spolku, který je současně i zaměstnancem spolku, tuto úpravu tedy použít nelze.

Protože člen spolku je současně poplatníkem, který má se spolkem uzavřenu dohodu o provedení práce, jedná se zároveň o zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů. V tomto případě je otázkou, zda poplatník obdržel tento dar jako cvičitel, tedy zaměstnanec, nebo jako člen spolku. Jak vyplývá z § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, od daně z příjmů jsou osvobozena také nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě příspěvku na kulturní nebo sportovní akce. Pokud by se tak jednalo o příjem zaměstnance, lze využít toto ustanovení, ovšem v závislosti na konkrétní okolnosti poskytnutí tohoto předplatného.

Pokud by se v závislosti na konkrétních okolnostech jednalo o dar poskytnutý zaměstnanci, potom případné osvobození od daně je upraveno v § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů, osvobozena od daně je hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, tato bezúplatná plnění ale musí být poskytovaná za obdobných podmínek, které stanoví vyhláška o Fondu kulturních a sociálních potřeb.

Pokud by byl tento dar poskytnut tomuto členovi spolku bez vazby na skutečnost, že se jedná současně o zaměstnance spolku, potom by tento příjem byl součástí dílčího základu daně podle § 10 zákona o daních z příjmů, konkrétně se jedná o příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů. V takovém případě ale, podle mého názoru, nic nebrání aplikaci úpravy § 10 odst. 3 písm. b) bodu 5 zákona o daních z příjmů, a jednalo by se tedy o příjem osvobozený od daně, protože se jedná o bezúplatný příjem nabytý příležitostně, který ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.