Zasílání zboží

Vydáno: 15 minut čtení

Při zasílání zboží je nejdůležitější sledovat hodnotu zboží zasílaného do konkrétních členských států Evropské unie. Překročení limitu znamená přesun místa zdanění z domovského státu odesílatele do státu příjemce a s tím související povinnosti vůči daňové správě ve státě příjemce.

Zasílání zboží
Ing.
Petr
Vondraš,
Moore Stephens s.r.o.
 
Kdy se jedná o zasílání
Podle § 8 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), se o zasílání zboží jedná v případě, kdy jsou splněny následující tři podmínky:
1.
Jde o dodání zboží mezi členskými státy, pokud odesílatelem zboží je osoba povinná k dani, nebo jí zmocněná třetí osoba.
2.
Zboží je dodáno osobě, pro kterou pořízení zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy není předmětem daně.
3.
Nejedná se o dodání nového dopravního prostředku, dodání zboží s instalací/montáží, nebo dodání použitého zboží, uměleckého díla a sběratelského předmětu ve zvláštním režimu.
V prvním bodě je potřeba si povšimnout podmínky, že odesílatelem je osoba povinná k dani. Tedy i osoba, která ještě není plátcem, musí sledovat limit, po jehož překročení začnou dodávky podléhat zdanění ve státě, kam je zboží zasíláno. To souvisí s určením místa zdanění u zasílání. Základním místem zdanění je stát, kde přeprava zasílaného zboží končí. Nicméně ZDPH v souladu se Směrnicí EU 2006/112 (dále jen „Směrnice“) umožňuje zdaňovat zasílání ve státě, kde přeprava zboží začíná. Tato výjimka je možná jen do dosažení limitu 100 000 eur nebo 35 000 eur nebo ekvivalentu této částky v měně daného státu. Nižší limit si podle Směrnice mohly zvolit státy, které se obávají, že by prahová hodnota 100 000 eur vedla k vážnému narušení hospodářské soutěže. Česká republika má v zákoně tento limit ve výši 1 140 000 Kč, což odpovídá historickému přepočtu limitu 35 000 eur na koruny. Teoreticky se může stát, že česká osoba povinná k dani se stane dříve plátcem – osobou registrovanou k dani v jiném státě EU než v České republice.
Příklad 1
Obchodní společnost To nejlepší z ČR, s. r. o., si zřídila v lednu 2018 internetový obchod s vizí nabízet zákazníkům v EU typické české zboží. V první fázi byl obchod otevřen jen pro zákazníky ze Slovenska. Jedná se o fyzické osoby, nepodnikatele, kteří věří kvalitě českých výrobků, a proto obrat společnosti To nejlepší z ČR, s. r. o., rychle roste. V lednu společnost těmto fyzickým osobám dodala zboží ve výši 10 000 eur, v únoru to již bylo za 15 000 eur a v březnu za 20 000 eur. Lednové i únorové dodávky byly bez DPH, protože společnost nebyla plátcem ani v ČR ani na Slovensku. V březnu si společnost musela hlídat dodávku, kterou překročila hranici 35 000 eur, protože v souladu s § 6 slovenského zákona o DPH musela společnost To nejlepší z ČR, s. r. o., podat žádost o registraci Daňovému úřadu Bratislava před dodáním zboží, kterým hranici 35 000 eur překročila. Daňový úřad Bratislava je podle tamního zákona povinný vydat v tomto případě osvědčení o registraci a přidělit slovenské DIČ bezodkladně, nejpozději do sedmi dnů od doručení žádosti. Dnem uvedeným v osvědčení o registraci se pak česká společnost stane osobou registrovanou k dani na Slovensku a další dodání z ČR formou zasílání bude podléhat slovenské DPH. Protože po překročení hranice 35 000 eur se místo zdanění přesunulo z ČR na Slovensko, tak další dodání nad tuto hranici se již nepočítají společnosti To nejlepší z ČR, s. r. o., do obratu pro registraci v ČR, takže společnost zatím zůstává osobou registrovanou k dani na Slovensku a zároveň není plátcem v ČR.
V případě, že zasílatel je již českým plátcem, může si do překročení hranice pro povinné zdanění ve státě příjemců vybrat, zda dodávky budou zatíženy českou daní nebo daní státu, kam je zboží zasíláno. Roli při rozhodování může hrát i výše sazby DPH a tím i koncová cena pro zákazníka.
Příklad 2
Plátce ABC se specializuje na výrobu a prodej müsli. Jeho míchané směsi jsou populární nejen v ČR, ale i v jiných státech EU. Nejčastějšími zákazníky mimo ČR jsou Němci a Slováci. Objem dodávek do těchto států je přesto pod hranicí, od které by se místo zdanění dostalo do Německa nebo na Slovensko. Přesto plátce ABC využil § 8 odst. 3 ZDPH a rozhodl se nečekat na překročení limitu v Německu a prodeje zákazníkům – nepodnikatelům v Německu zdaňovat německou daní. Důvodem je rozdílná výše sazeb DPH u potravin. Zatímco v ČR máme na potraviny sazbu 15 %, v Německu je tato sazba jen 7 %. U balíku směsí v hodnotě 50 eur bez DPH by zákazník v Německu zaplatil s českou sazbou 57,50 eur, zatímco s německou sazbou zaplatí o 4 eura méně.
 
Pro koho není pořízení zboží předmětem daně
Druhá podmínka, která musí být splněna, aby se jednalo o zasílání, je, že zboží je dodáno osobě, pro kterou pořízení zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy není předmětem daně. Touto osobou jsou nejčastěji fyzické osoby – nepodnikatelé, kteří si zasílané zboží kupují pro svoji soukromou spotřebu. U těchto osob není pořízení zboží z principu předmětem daně. Jiné to je u zákazníků, kterými jsou osoby povinné k dani usazené v jiném státě EU. Tam si zasílatel z Čech musí ověřit, zda jím odeslané zboží je pro příjemce předmětem daně či nikoliv. I v jiných státech EU totiž platí obdoba § 2a odst. 2 ZDPH, tedy že pořízení zboží není předmětem daně i pro osobu povinnou k dani, která není plátcem, pokud celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v daném ani předcházejícím roce částku 326 000 Kč. To samé platí i pro právnickou osobu nepovinnou k dani. V praxi to tedy znamená, že do limitu pro zasílání, který má vliv na posouzení místa zdanění, se započítávají i dodávky pro tyto „malé podnikatele“.
Český limit v § 2a ZDPH vychází opět ze Směrnice, kde je v článku 3 uvedeno, že tento limit nesmí být nižší než 10 000 eur nebo ekvivalent této částky v národní měně. Částka 326 000 Kč je opět historickým přepočtem vážícím se k době, kdy byl přepočítací kurs 32,60 Kč/EUR.
Příklad 3
Český plátce X zasílá ze svého skladu v ČR krmiva pro zvířata do okolních států. Většinou se jedná o soukromé občany, ale poslední dobou se začínají ozývat i obchody se zbožím pro zvířata. Tyto obchody nejsou osoby registrované k dani v jiném členském státě, a proto i jim vystavuje plátce X fakturu s českou DPH. Při uzavírání účetnictví za první čtvrtletí letošního roku plátce X zjistil, že v tomto období dodal na Slovensko zboží v hodnotě téměř 30 000 eur. Český plátce X předpokládá, že slovenské obchody ještě nepřekročily hranici, pro kterou by pro ně pořízení zboží bylo předmětem daně, a proto z hlediska opatrnosti dodání do těchto obchodů připočítává do celkového limitu pro zasílání na Slovensko ve výši 35 000 eur.
 
Co není zasíláním
Podle třetí podmínky pro určení, zda jde o zasílání zboží, musí platit, že se nejedná o dodání nového dopravního prostředku, dodání zboží s instalací/montáží nebo dodání použitého zboží, uměleckého díla a sběratelského předmětu ve zvláštním režimu. Důvodem je, že tato vyjmenovaná dodání mají v ZDPH speciální ustanovení o místě a režimu zdanění, a proto se jejich dodání nepočítá do limitu pro zasílání zboží.
Příklad 4
Plátce Y obchoduje s použitým i novým zbožím. Obojí nabízí ve svém internetovém obchodě. S podnikáním začal v lednu 2018. V tomto měsíci dodal nepodnikatelům, soukromým osobám, na Slovensko zboží v základu daně 15 000 eur, z čehož 5 000 eur tvořilo použité zboží. V souladu s § 90 odst. 12 ZDPH se při použití zvláštního režimu nepoužije § 8 ZDPH, tedy zasílání zboží. V únoru a březnu byl objem obchodů stejný, ale protože u dodání ve zvláštním režimu se nejedná o zasílání, tak plátce Y mohl všechny prodeje nového zboží v období leden až březen v souhrnné hodnotě 30 000 eur zdanit v ČR, protože pouze tyto prodeje se počítaly do limitu pro Slovensko ve výši 35 000 eur, od kterého se odvíjí, zda se zasílání zdaní v ČR nebo již na Slovensku.
 
Kombinace zasílání a dodání zboží
Okamžikem překročení limitu pro zasílání a s tím související registrace ve státě, kam je zboží zasíláno, se nic nemění na zdanění dodávek zboží mezi plátcem a osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Tato dodání nemají vliv na zasílání a pravidla pro zasílání nemají vliv na tyto dodávky. Pokud bude zboží dodáváno z českého skladu českého plátce osobě registrované k dani na Slovensku do jeho slovenského závodu, tak i přesto, že z důvodu překročení limitu pro zasílání se český plátce stal plátcem i na Slovensku, bude při splnění podmínek § 64 ZDPH toto dodání osvobozeno.
Příklad 5
Český plátce X v dubnu překročil limit pro zasílání na Slovensko a v souladu s tamním zákonem o DPH se registroval na Slovensku a začal dodávky nepodnikatelům ze Slovenska a podnikatelům, pro které pořízení zboží z ČR nebylo předmětem daně, prodávat se slovenskou DPH. Kromě těchto dodávek soukromým občanům ze Slovenska a malým obchodům, kteří nebyli na Slovensku plátci DPH, dodával nadále i slovenským velkoobchodům, které mají slovenské DIČ. Zboží do obchodů těchto osob registrovaných v jiném členském státě přepravoval plátce X svými kamiony. Z pohledu ZDPH splnil podmínky § 64 a zboží slovenským velkoobchodům dodával pod českým DIČ jako osvobozené dodání do jiného členského státu.
 
Přehled limitů pro zasílání dle států
Níže uvedený přehled limitů je pouze informační. Pokud zasíláte zboží do konkrétního státu, doporučuji odsouhlasit aktuální výši limitu s tamním daňovým poradcem.
Členské státy EU
Mezní hodnota pořízeného zboží za rok
EURO ekvivalent
Belgie
35 000 €
Dánsko
280 000 DKK
37 557 €
Německo
100 000 €
Řecko
35 000 €
Španělsko
35 000 €
Francie
100 000 €
Itálie
35 000 €
Irsko
35 000 €
Lucembursko
100 000 €
Nizozemí
100 000 €
Rakousko
35 000 €
Portugalsko
35 000 €
Finsko
35 000 €
Švédsko
320 000 SEK
36 232 €
Velká Británie
70 000 GBP
81 843 €
Chorvatsko
270 000 HRK
36 323 €
Estonsko
35 000 €
Lotyšsko
35 000 €
Litva
125 000 LTL
36 203 €
Kypr
35 000 €
Maďarsko
35 000 €
Malta
35 000 €
Polsko
160 000 PLN
40 293 €
Slovensko
35 000 €
Slovinsko
35 000 €
Rumunsko
118 000 RON
28 012 €
Bulharsko
70 000 BGN
35 791 €
 
Jak vykázat zasílání v přiznání a v kontrolním hlášení
V případě, kdy místem plnění je stát, kde přeprava zboží začíná, protože nebyl překročen limit pro přechod zdanění do státu, kde přeprava zboží končí, a prodávající využil možnost zdaňovat do okamžiku překročení limitu zasílání ve státě, odkud je zboží odesíláno, vykazuje se v daňovém přiznání i kontrolním hlášení zasílání zboží jako jakékoliv jiné tuzemské plnění s daní na výstupu. Při prodeji v základní sazbě daně bude prodávající vykazovat dodání na ř. 1 daňového přiznání, při prodeji v první nebo druhé snížené sazbě daně vykáže prodávající toto plnění na ř. 2 daňového přiznání. V kontrolním hlášení se zasílání uvede v oddíle A.5. v souhrnné výši, pokud kupující nemá české DIČ. Pokud kupující české DIČ má, uvede se dodání do kontrolního hlášení v oddíle A.4. Po překročení limitu pro zasílání do konkrétního státu, kdy již pak dodání nepodléhá zdanění v tuzemsku, se hodnota zaslaného zboží bez DPH uvádí na ř. 24 daňového přiznání. Tato hodnota se pak již dále nevykazuje ani v kontrolním ani v souhrnném hlášení.
Příklad 6
Český plátce AB, s. r. o., je kromě České republiky registrovaný k DPH i na Slovensku, kam zasílá zboží. V měsíci dubnu uskutečnil následující dodání podléhající základní sazbě daně: osobě registrované k dani na Slovensku ve výši 100 000 Kč, soukromým odběratelům – nepodnikatelům ze Slovenska zaslal zboží v hodnotě 158 000 Kč, odběratelům – nepodnikatelům z Rakouska, kde není registrovaný k DPH, protože tam nepřekročil limit pro zasílání a zasílání do Rakouska proto zatěžuje českou daní, dodal zboží v hodnotě 52 000 Kč. V daňovém přiznání za duben vykáže tyto obchody následovně: na ř. 1 základ daně 52 000 Kč a daň 10 920 Kč, na ř. 20 uvede 100 000 Kč a na ř. 24 uvede 158 000 Kč. Do kontrolního hlášení uvede v oddíle A.5. základ daně 52 000 Kč, protože ani jeden z rakouských odběratelů není registrovaný jako plátce v ČR. V souhrnném hlášení vykáže za měsíc duben dodání osobě registrované k dani na Slovensku ve výši 100 000 Kč.
V případě zasílání ze států Evropské unie do České republiky si dodavatelé musejí hlídat limit 1 140 000 Kč. Při jeho překročení se dodáním překračujícím tento limit stávají v ČR plátci DPH dle § 6c odst. 2 ZDPH s povinností zatěžovat zasílané zboží českou DPH.
Příklad 7
Německý e-shop překročil v dubnu limit pro zasílání do ČR a začal zasílané zboží zatěžovat českou daní v základní sazbě 21 %. V měsíci květnu dodal ze svého skladu v Německu formou zasílání českým nepodnikatelům, občanům, zboží v hodnotě 400 000 Kč bez DPH. Kromě toho dodal zboží českým plátcům ve výši 200 000 Kč. Jak se oba typy obchodů projeví v jeho českém daňovém přiznání a kontrolním hlášení?
V případě dodání zboží formou zasílání uvede německý e-shop v českém daňovém přiznání za květen na ř. 1 základ daně ve výši 400 000 Kč a daň ve výši 84 000 Kč. Dodání zboží českým plátcům se v jeho českém daňovém přiznání neobjeví, protože v tomto případě se jedná o vnitrounijní dodání, které e-shop vykáže ve svém daňovém přiznání v Německu. V českém kontrolním hlášení se v oddíle A.5. objeví opět jen hodnota zasílání ve výši 400 000 Kč základu daně.
 
Okamžik povinnosti přiznat daň
V případě zasílání s místem plnění v tuzemsku vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, konkrétně ke dni dodání podle § 13 odst. 1 ZDPH, což je den, kdy došlo k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník.
Příklad 8
Pan Nowak z Polska si objednal v českém e-shopu dvě CD Karla Gotta. Český e-shop, plátce DPH, dosud nepřekročil limit pro zasílání do Polska a zasílání do Polska zdaňuje českou DPH. Ve čtvrtek 29. března předal e-shop zboží přepravci. S ohledem na Velikonoce byl balíček doručen panu Nowakovi až v úterý 3. dubna. Teprve tento den tedy došlo k uskutečnění plnění a k povinnosti přiznat daň. E-shop vykáže prodej panu Nowakovi v daňovém přiznání za duben.
 
Náležitosti daňového dokladu
Pokud je zasílání zdaňováno v ČR, podléhají náležitosti daňového dokladu § 29 ZDPH. Žádné speciální náležitosti daňového dokladu souvisejícího se zasíláním ZDPH nevyžaduje. V případě zasílání z tuzemska do EU, kdy je zboží zdaňováno v ČR, není český plátce povinen v souladu s § 28 ZDPH vystavit daňový doklad, pokud je zákazníkem fyzická osoba nepovinná k dani, typicky občan. Naopak u zasílání do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, musí plátce zákazníkovi daňový doklad vystavit, a to v plném rozsahu, protože § 30 ZDPH zakazuje vystavování zjednodušeného daňového dokladu v případě zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku.
Příklad 9
Pan Nowak z Polska a pan Novák z České republiky nakupují často zboží přes e-shop. Pan Nowak si objednal zboží v českém e-shopu a dostal je s českou DPH 21 %, protože e-shop ještě nepřekročil limit pro zasílání do Polska. Místo daňového dokladu dostal jen dodací list s cenou. Naproti tomu pan Novák z Prahy dostal od polského e-shopu, který již limit pro zasílání do ČR překročil, řádný daňový doklad včetně daně v korunách.
 
Intrastat
Je-li prodávající jednotkou, která musí vykazovat Intrastat při odesílání, je povinen ve výkazu při odesílání vykazovat i zasílání zboží do jiného členského státu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty