Vydáno: 28. 5. 2018
Prošlo odborným dohledem
Účetní zachycení zvířat v dlouhodobém a krátkodobém majetku doc. Ing. Dana Dvořáková, Ph.D. Účetnictví v zemědělství je v řadě aspektů odlišné od ostatních oblastí. Specifika účetnictví v zemědělské výrobě vyplývají z charakteru zemědělské výroby, jejímž předmětem, prostředkem a často i výsledkem jsou živá zvířata a rostliny. Lidé při pěstování rostlin a chovu zvířat usměrňují jejich životní podmínky s cílem maximalizovat užitek pocházející z přirozených vlastností zvířat a rostlin. V tomto článku se budeme zabývat specifiky účetnictví v živočišné výrobě, která jsou odvozena od specifik živočišné výroby. Zvířata v dlouhodobém majetku V účetnictví jsou zvířata sledována v dlouhodobých i krátkodobých aktivech. V rámci dlouhodobých aktiv jsou sledována výhradně zvířata dospělá, jejichž očekávaná užitečnost v chovu je delší než jeden rok. Hranice dospělosti je určena dosažením rozmnožovací schopnosti zvířete, případně zabřeznutím (například u hovězího dobytka). Nakoupená mladá zvířata, či zvířata pořizovaná vlastním chovem, jsou až do dosažení hranice dospělosti sledována v krátkodobých aktivech. Teprve po dosažení dospělosti jsou zvířata vybrána k chovu a přeřazována do dlouhodobého majetku, proto, na rozdíl od ostatních složek dlouhodobého majetku, u zvířat neexistuje „fáze pořizování“, ve které je dlouhodobý majetek připravován ke svému následnému používání. Důvodem tohoto účetního postupu je, že u mladého zvířete není často možno rozpoznat jeho chovné kvality a další užitné vlastnosti, které je možno zhodnotit až u dospělého zvířete. Proto se pořízené mladé zvíře vždy nejprve sleduje v krátkodobých aktivech a do chovu jsou následně vybírána a do dlouhodobého majetku zařazována až dospělá zvířata, která jsou zdravá, kvalitní a splňují požadavky chovatelů. Zároveň je respektována zásada významnosti (v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví – dále jen „vyhláška č. 500“) a v dlouhodobém majetku jsou sledována pouze zvířata, jejichž pořizovací náklady (pořizovací cena) překročí hranici stanovenou účetní jednotkou. Při určení této hranice by měla účetní jednotka vzít v úvahu nejen hodnotu jednoho zvířete, ale významnost hodnoty celého stáda. Hranice významnosti je stanovována obdobně i pro „samostatné movité věci a soubory movitých věcí“, nejedná se však o stejnou částku, obě hodnoty stanovuje účetní jednotka nezávisle.