Chtěli bychom se zeptat, zda níže uvedené případy jsou nepeněžním příjmem zaměstnance, který by měl být zdaněn jako příjem ze závislé činnosti, protože se nyní setkáváme s různými názory. Například: 1. Zaměstnanec poskytl zaměstnavateli chybné prohlášení o příjmech manželky. Zaměstnavatel provedl roční zúčtování. Kontrola z finančního úřadu na podzim zjistila, že došlo z viny zaměstnance ke zkrácení daně z příjmů ze závislé činnosti, a to dokonce 2 roky po sobě. Správce daně vyčíslil zaměstnavateli dlužnou daň a odpovídající úrok z prodlení. Zaměstnanec uhradí pouze doměřenou daň, úrok z prodlení zaměstnavatel zaúčtoval jako nedaňový náklad a jeho zaplacení po zaměstnanci nežádá. Vznikl zaměstnanci nepeněžní příjem tím, že po něm není požadována úhrada úroku z prodlení, který vznikl díky jeho zavinění? 2. Obdobně se nyní setkáváme s názorem, že pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, ale zaměstnavatel mu škodu nepředepíše k úhradě nebo požaduje pouze částečnou náhradu, jedná se o nepeněžní příjem zaměstnance ve výši prominuté částky – například níže uvedené případy: –Došlo k havárii auta na ledové silnici, policie to vyhodnotila jako chybu řidiče. Pojišťovna uhradila zaměstnavateli částku opravy auta bez sjednané spoluúčasti 5 000 Kč, zaměstnavatel částku spoluúčasti 5 000 Kč nežádá po zaměstnanci.–V případě špatné manipulace s nástrojem, kdy škoda je 20 000 Kč, ale zaměstnavatel žádá po zaměstnanci jen 3 000 Kč.–Řidič při dopravě zboží překročil povolenou rychlost, zaměstnavateli je policií následně doručeno oznámení o udělení pokuty, ale zaměstnavatel po zaměstnanci nežádá úhradu pokuty. Jak v těchto případech postupovat ve vztahu k dani z příjmů ze závislé činnosti?
Otázky a odpovědi: Závislá činnost - nepeněžní příjmy zaměstnance
Vydáno:
5 minut čtení
Otázky a odpovědi: Závislá činnost – nepeněžní příjmy zaměstnance
Jana
Šmídová
Odpověď
V zákoně o daních z příjmů je ustanovení § 6 odst. 3, kde je uvedeno, že příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru
anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch
. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění, kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena:a)
určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,
b)
stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.
Z výše uvedeného § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů je zřejmé, že pokud je zaměstnanci poskytnutá určitá „výhoda“ – vzniká mu prospěch v souvislosti s výkonem závislé činnosti, tzn. tato hodnota je nepeněžním příjmem zaměstnance, který se zdaňuje podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů (nutno ocenit pokud není cena známá, příp. se jedná o cenový rozdíl), pokud se samozřejmě nejedná o příjem který není předmětem daně podle § 6 odst.7 zákona o daních z příjmů, případně o příjem, který je od daně osvobozen podle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů.
K otázce č. 1
V § 38i odst. 5 zákona o daních z příjmů je uvedeno, že v případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu
vznikla zaviněním poplatníka
, plátce daně:a)
srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení
, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen tuto částku uhradit, nebob)
oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen tuto částku uhradit.
Výše uvedené ustanovení § 38i zákona o daních z příjmů s názvem
„Opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh“
je sice míněno pro opravy, které jsou zjištěné přímo plátcem daně, ale je zřejmé, že obdobně lze ustanovení § 38i odst. 5 písm. a) použít i pro případ, kdy zjištění bylo ze strany správce daně. Pokud správce daně vyčíslil zaměstnavateli dlužnou daň a k tomu odpovídající úrok – plátce daně měl požadovat od poplatníka nejen daň ale i vzniklý úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že plátce daně tak neučinil a dlužnou částku úroků „za poplatníka uhradil“, pak v této souvislosti plynul poplatníkovi (zaměstnanci) nepeněžní příjem, který měl být zdaněn jako příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů spolu se mzdou příslušného kalendářního měsíce. V uvedeném případě je naprosto zřejmé, že se jedná o chybu poplatníka, který v souladu s § 38k odst. 5 písm. c) zákona o daních z příjmů v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění prohlašuje, že manželka žijící ve společně hospodařící domácnosti, na kterou uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč.K otázce č. 2
Princip je stejný jako u případu č. 1. Z pohledu zákona o daních z příjmů však nepřísluší posuzovat, zda poplatník měl povinnost v uvedených případech „k úhradě či částečné úhradě“ např. na základě spoluúčasti z pojištění, popř. není předepsána zaměstnanci škoda, kterou způsobil při výkonu povolání z nedbalosti a je povinen ji podle zvláštních právních předpisů (zákoník práce) uhradit, popř. se např. může jednat i o uhrazené pokuty za zaměstnance, apod. – i v těchto případech se však, pokud to plátce daně uhradí za poplatníka, jedná o jeho nepeněžní příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Na straně zaměstnance se však také jedná o navýšení těchto příjmů o povinné pojistné. Lze tedy konstatovat, že i pro zaměstnavatele je také výhodnější, když tuto úhradu neprovádí za poplatníka a celá věc je řešena z čisté mzdy poplatníka.