Vydáno: 22. 5. 2018
Pohledávky z titulu smluvních sankcí Ing. Marie Velflová Smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů nejsou v českém podnikatelském prostředí žádnou výjimkou. Je otázkou, kdy takovou pohledávku zaúčtovat. Pokud tak ale poplatník daně z příjmů právnických osob učiní, potom nastává na straně věřitele zvláštní režim, který pro tyto pohledávky stanoví zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále také „ZDP“ nebo „zákon o daních z příjmů“). Speciální úprava pro smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů je historicky odvozena od preferenčního režimu, který je věřiteli zákonem umožněn. Věřiteli není v původním plnění řádně plněno, a proto je smysluplné netrestat ho další daňovou povinností uvalenou na smluvní sankce, které mu mohou a nemusí být dlužníkem uhrazeny. Dalším důvodem pro zvláštní přístup může být fakt, že na pohledávku z titulu smluvních sankcí nejsou v účetnictví přímo vynaložené náklady jako například hodnota prodaného zboží, hodnota prostředků k poskytnutí služby atd., proto je daňový režim preferenční a zdaňuje smluvní sankce až při jejich úhradě. Otázka daňového hodnocení se však začíná komplikovat v situaci, kdy je s takovou pohledávkou věřitelem dále nakládáno, tj. dojde k jejímu postoupení, odpisu apod. Pro tyto případy zákon o daních z příjmů nabízí úpravu v pouze § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 ZDP§ 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP.
Zdroj: Finanční, daňový a účetní bulletin, 2/2018.