V následujícím článku si rozebereme uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2018 a připomeneme si změny, ke kterým v této oblasti došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “).
Daňové zvýhodnění v roce 2018 a podmínky pro jeho uplatnění
Ing.
Ivan
Macháček
Tento zákon přinesl do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), tři změny týkající se uplatnění daňového zvýhodnění:
1.
zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě a na třetí a každé další dítě,
2.
změněné podmínky pro přiznání daňového bonusu,
3.
zrušení stávajícího § 35ca ZDP, který se týkal omezení slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění při uplatnění paušálních výdajů.
Následně pak zákon č. 200/2017 Sb.,
kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
obsahuje novelu ZDP, na základě které dochází od roku 2018 k navýšení daňového zvýhodnění na jedno (první) dítě.Daňové zvýhodnění a jeho vývoj
Daňovým zvýhodněním na dítě se zabývá § 35c a 35d ZDP. Poplatník daně z příjmů fyzických osob má
nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti
na území členského státu Evropské unie (EU) nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek podle § 35a a 35b ZDP.Vývoj daňového zvýhodnění na dítě (v Kč/rok)
| Počet dětí | Rok 2014 | Rok 2015 | Rok 2016 | Rok 2017 | Rok 2018 |
| První dítě | 13 404 | 13 404 | 13 404 | 13 404 | 15 204 |
| Druhé dítě | 13 404 | 15 804 | 17 004 | 19 404 | 19 404 |
| Třetí dítě a další dítě | 13 404 | 17 004 | 20 604 | 24 204 | 24 204 |
Vývoj daňového zvýhodnění na dítě při výpočtu měsíční zálohy na daň (v Kč)
| Počet dětí | Rok 2014 | Rok 2015 | Rok 2016 | Rok 2017 | Rok 2018 |
| První dítě | 1 117 | 1 117 | 1 117 | 1 117 | 1 267 |
| Druhé dítě | 1 117 | 1 317 | 1 417 | 1 617 | 1 617 |
| Třetí dítě a další dítě | 1 117 | 1 417 | 1 717 | 2 017 | 2 017 |
V § 35c odst. 7 ZDP se uvádí, že
jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.
Od zdaňovacího období roku 2018 se v důsledku zpřesnění výše uvedeného znění zákonem č. 170/2017 Sb. nárok na dvojnásobek částky daňového zvýhodnění prokazuje buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P.Kdo se považuje za vyživované dítě?
Za vyživované dítě poplatníka pro účely ZDP se podle § 35c odst. 6 ZDP považuje
dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:a)
nezletilým dítětem,
b)
zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a:
–
soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
–
nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
–
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Jde-li o daňové zvýhodnění na vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, je třeba nejen s tímto vnukem sdílet společně hospodařící domácnost,
jak stanoví § 35c odst. 1 ZDP, ale ještě je třeba, aby jeho rodiče neměli dostatečné příjmy, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na dítě uplatnit.
Bude-li se například jednat o manžele, kde manželka nemá žádné příjmy (pečuje o dítě) a manžel – student má roční příjem ze samostatné činnosti 100 000 Kč, uplatní manžel slevy na dani podle § 35ba ZDP a poté daňové zvýhodnění na dítě. Vzhledem k výši příjmu manžela bude mít nárok na daňový bonus
v souladu s § 35c odst. 4 ZDP on, a nikoliv prarodič. Dosáhne-li však příjem manžela ze samostatné činnosti v roce 2018 například pouze výše 73 000 Kč, uplatní manžel pouze slevy na dani podle § 35ba ZDP. Daňové zvýhodnění v podobě daňového bonusu manžel v roce 2018 uplatnit nemůže, jeho příjem nedosáhl šestinásobku minimální mzdy (6 x 12 200 Kč = 73 200 Kč) v souladu s § 35c odst. 4 ZDP. V takovém případě, pokud vnouče žije ve společně hospodařící domácnosti s prarodiči, si mohou daňové zvýhodnění na dítě uplatnit prarodiče.V pokynu Generálního finančního ředitelství č. D-22, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se k § 35c odst. 6 ZDP uvádí, že za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen po část zdaňovacího období,
lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši odpovídající 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění na dítě lze však uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém:–
se dítě narodilo,
–
začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání,
–
bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Možnosti řešení daňového zvýhodnění na dítě
Při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě může dojít ke třem možným situacím:
–
Daňové zvýhodnění na každé vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti bude uplatněno formou slevy na dani,
kterou je možno uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené za příslušné zdaňovací období.–
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě bude uplatněno formou daňového bonusu,
pokud při uplatnění odčitatelných položek od základu daně a slev na dani nebude vypočtena žádná daň z příjmů; poplatník může daňový bonus
uplatnit maximálně do výše 60 300 Kč ročně.–
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě bude uplatněno formou slevy na dani a současně daňového bonusu,
je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost za příslušné zdaňovací období. Do výše nulové daně uplatní poplatník slevu na dani a zbývající rozdíl do výše nároku na daňové zvýhodnění uplatní poplatník formou daňového bonusu, a to pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, přičemž maximálně lze uplatnit daňový bonus
do výše 60 300 Kč ročně.Pro výplatu daňového bonusu stanovil § 35c odst. 4 ZDP ještě pro rok 2017 omezující podmínku, dle které
daňový
u poplatníka, který měl příjmy pouze podle § 9 ZDP nesměly výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP, a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. bonus
mohl uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjmy podle § 6, 7, 8 nebo § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy;Pojem minimální mzda pro účely daně z příjmů je definován v § 21g ZDP.
Pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2017 musela výše příjmů podle § 6 až 9 ZDP dosáhnout alespoň částky 11 000 Kč x 6 = 66 000 Kč.Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo ke
zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP
v tom smyslu, že se příjmy z nájmu a příjmy z kapitálového majetku nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový
Změna § 35c odst. 4 ZDP se uplatní ve smyslu bodu 1 přechodných ustanovení zákona až bonus
může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 ZDP (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 ZDP (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.počínaje rokem 2018.
S ohledem na nárůst minimální mzdy, musí pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2018 činit výše příjmů podle § 6 nebo 7 ZDP alespoň 12 200 Kč x 6 = 73 200 Kč. | Zdaňovací období | Minimální mzda v Kč | Výše ročních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč | Výše měsíčních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč |
| 2017 | 11 000 | 5 500 (§ 6 ZDP) | |
| 2018 | 12 200 | 6 100 (§ 6 ZDP) |
Příklad 1
Poplatník pracuje na zkrácený pracovní úvazek a má příjmy ze závislé činnosti v konstantní výši 5 300 Kč za měsíc. Pronajímá garáž a za tento pronájem má příjmy ve výši 12 000 Kč za rok. Tyto příjmy zdaňuje dle § 9 ZDP a uplatňuje k nim paušální výdaje. Uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.
Řešení v roce 2017
Za zdaňovací období roku 2017 dosáhne poplatník příjmy ze závislé činnosti a z nájmu v celkové výši 5 300 Kč x 12 měsíců + 12 000 Kč = 75 600 Kč, takže dle znění § 35c odst. 4 ZDP pro rok 2017 splňuje podmínku pro přiznání daňového bonusu na dvě děti ve výši 32 808 Kč v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jeho vypočtená daň v daňovém přiznání za rok 2017 ze superhrubé mzdy a dílčího základu daně z nájmu bude totiž po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka nulová.
Řešení v roce 2018
Na základě novely ZDP se příjmy z nájmu nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Kromě toho došlo ke zvýšení minimální mzdy, takže pro přiznání daňového bonusu je nutno dosáhnout příjmů ze závislé činnosti za rok 2018 ve výši 73 200 Kč (6 100 Kč měsíčně). Poplatník tak za rok 2018 nesplní podmínku pro přiznání daňového bonusu a daňové zvýhodnění na děti formou daňového bonusu nemůže uplatnit.
Daňové zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti
Měsíční daňové zvýhodnění poskytne plátce zaměstnanci formou:
–
měsíční slevy na dani,
–
měsíčního daňového bonusu,
–
nebo měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu.
Pro
poplatníka s příjmy ze závislé činnosti
vyplývá z § 35d odst. 4 ZDP, že je-li výše měsíční zálohy na daň snížená o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus
lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový
ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, bonus
jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy,
zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2018 dosáhne alespoň výše 6 100 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Platí však podle § 35d odst. 6 ZDP omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu v tom smyslu, že
poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2018 částky 73 200 Kč.
Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu, které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději
při zúčtování mzdy za březen
po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.V souvislosti s prokazováním nároku na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně poplatníkem plátci daně dle § 38l odst. 3 ZDP došlo zákonem č. 170/2017 Sb. k některým zpřesněním v písm. b), c) a e) tohoto ustanovení.
Příklad 2
Poplatník má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. U zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani, ve kterém uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. V průběhu roku 2018 má příjmy ze závislé činnosti za červenec ve výši 7 400 Kč, v ostatních měsících pak jeho příjmy ze závislé činnosti jsou nižší než 5 500 Kč.
Za měsíc červenec při zdanění ze superhrubé mzdy (příjem navýšený o pojistné na sociální a zdravotní pojištění povinně hrazené zaměstnavatelem) a uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vychází měsíční záloha na daň nulová. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 617 Kč = 2 884 Kč, v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 6 100 Kč (polovina minimální mzdy), proto zaměstnanci v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2018 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 73 200 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP mu zůstane vyplacený daňový
bonus
za červenec roku 2018 zachován.Vyživování více dětí ve společně hospodařící domácnosti
Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.
Do součtu dětí pro účely daňového zvýhodnění u konkrétního poplatníka lze zahrnout pouze děti, které jsou jeho vyživovanými dětmi. Společně hospodařící domácností se podle znění § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (dítě se může zdržovat po dobu studia na koleji, může být v ústavu ze zdravotních důvodů). Pro posouzení existence společně hospodařící domácnosti je rozhodující vždy skutečný stav.Poplatník, který ve své společně hospodařící domácnosti vyživuje více než jedno dítě, se musí rozhodnout, na které dítě bude uplatňovat daňové zvýhodnění ve výši 15 204 Kč, na které ve výši stanovené 19 404 Kč a případně na které ve výši 24 204 Kč stanovené na třetí a každé další dítě
.Příklad 3
Poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti poplatníka žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, z toho jedno dítě je držitelem průkazu ZTP/P.
Poplatník si může určit, které z obou dětí bude prvním dítětem a které druhým dítětem pro účely daňového zvýhodnění. Výhodné pro něho bude určit, že dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, bude druhým dítětem v pořadí. V tomto případě má poplatník v roce 2018 nárok na daňové zvýhodnění na obě děti ve výši 15 204 Kč + 2 x 19 404 Kč = 54 012 Kč.
Změna v počtu dětí v průběhu roku
V průběhu zdaňovacího období může dojít ke změně v počtu vyživovaných dětí ve společně hospodařící domácnosti, například se narodí další dítě, dítě ukončí studium a přestane být vyživovaným dítětem apod. V těchto případech je možné provést změnu v začlenění dětí pro účely daňového zvýhodnění.
Příklad 4
Poplatník uplatňuje v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Na zletilého studujícího syna bude uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě jen za kalendářní měsíce leden až srpen, neboť syn ukončí v tomto roce studium na střední škole a ve studiu dále nepokračuje, na nezletilou dceru bude uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě po celý kalendářní rok.
Na zletilého syna bude náležet daňové zvýhodnění ve výši stanovené na jedno dítě za měsíce leden až srpen, na nezletilou dceru bude náležet daňové zvýhodnění za měsíce leden až srpen ve výši stanovené na druhé dítě a za měsíce září až prosinec ve výši stanovené na jedno dítě.
Na zletilého syna činí daňové zvýhodnění celkem 8 x 1 267 Kč = 10 136 Kč.
Na nezletilou dceru činí daňové zvýhodnění celkem 8 x 1 617 Kč + 4 x 1 267 Kč = 18 004 Kč.
Daňové zvýhodnění u poplatníka na obě děti v úhrnu za celý rok činí: 28 140 Kč.
Daňové zvýhodnění na dítě u manželů
Pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může podle znění § 35c odst. 9 ZDP daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich – a to na základě společné dohody.
Manželé se mohou rozhodnout, zda při existenci například dvou vyživovaných dětí v jedné společně hospodařící domácnosti uplatní jedno manžel a druhé manželka, anebo pouze jeden z manželů obě děti.
Výše požadovaného daňového zvýhodnění přitom není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků. Pokud tedy manželé ve společně hospodařící domácnosti vyživují více dětí, které pro účely daňového zvýhodnění mohou uplatňovat oba manželé, a manželé se rozhodnou děti pro účely daňového zvýhodnění rozdělit mezi oba manžely, pak musí mezi manžely dojít ke shodě, kdo si které dítě uplatní a jaké pořadí toto dítě bude mít (zda se jedná z hlediska daňového zvýhodnění o částku na jedno dítě, na druhé, třetí a další dítě).Příklad 5
Manželé vyživují ve společně hospodařící domácnosti čtyři děti. Jedná se o jedno dítě manželky z předchozího manželství a tři děti ze stávajícího manželství. Na všechny děti si může uplatnit daňové zvýhodnění jak manžel, tak manželka, anebo si mohou daňové zvýhodnění na tyto děti rozdělit. Manželé se dohodli, že manželka si uplatní daňové zvýhodnění na své dítě z prvního manželství a současně na jedno dítě ze stávajícího manželství a manžel si uplatní daňové zvýhodnění na dvě děti ze stávajícího manželství. Rovněž se dohodli, že u manželky se bude jednat o první a druhé dítě z hlediska daňového zvýhodnění a u manžela obě dvě děti budou považovány za třetí a další vyživované dítě. Tyto skutečnosti uvedli oba manželé v souladu se zněním § 38k odst. 4 písm. c) ZDP v Prohlášení k dani u svých zaměstnavatelů a ve smyslu § 38l odst. 3 písm. c) ZDP doložili potvrzení zaměstnavatele druhého z manželů, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z manželů uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši.
Daňové zvýhodnění za rok 2018 na jedno dítě náleží ve výši 15 204 Kč, na druhé dítě ve výši 19 404 Kč a na další dvě děti na každé z nich 24 204 Kč. Na základě dohody manželů náleží u manželky daňové zvýhodnění na dvě děti, tedy částka 15 204 Kč + 19 404 Kč = 34 608 Kč za rok, resp. částka 1 267 Kč + 1 617 Kč = 2 884 Kč, uplatněná při výpočtu měsíční zálohy na daň. U manžela se bude jednat o daňové zvýhodnění rovněž na dvě děti, ale ve výši 2 x 24 204 Kč = 48 408 Kč za rok, resp. částka 2 x 2 017 Kč = 4 034 Kč, uplatněná při výpočtu měsíční zálohy na daň.
Manželé se mohou dohodnout i jinak, například že daňové zvýhodnění na všechny děti uplatní manžel, popřípadě manželka, anebo že si manžel uplatní daňové zvýhodnění na tři děti a manželka pouze na jedno dítě z dřívějšího manželství. Částka daňového zvýhodnění u manželů se tak může dle zvolených variant lišit, ale součet daňového zvýhodnění za čtyři děti bude v našem případě vždy stejný.
Daňové zvýhodnění u druha a družky
U druha a družky je nutné pro určení společně hospodařící domácnosti ve vztahu k uplatnění nároku na daňové zvýhodnění (zejména v průběhu roku u zaměstnavatele) posuzovat vždy společně hospodařící domácnost ve vztahu k vyživovaným dětem poplatníka (druha/družky).
Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění se nejdříve vypořádají jejich „vlastní společné děti“, které jsou vyživovanými u obou poplatníků. Až následně se uplatní nárok na děti, které lze ve společně hospodařící domácnosti podle ZDP považovat za vyživované pouze u jednoho z poplatníků
(druha/družky), neboť jsou vlastním (z dřívějšího vztahu) dítětem pouze u jednoho z nich. Příklad 6
Ve společně hospodařící domácnosti žije v roce 2018 druh s družkou a tři vyživované děti. Jedno dítě je druha z předchozího vztahu a dvě děti jsou družky rovněž z předchozího manželství. Společné dítě druh s družkou prozatím nemají.
V daném případě se nejedná o společné děti, a proto se děti posuzují samostatně u každého svého rodiče. Druh si může jako první dítě uplatnit své dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti – výše daňového zvýhodnění na toto dítě činí 15 204 Kč. Rovněž družka si může uplatnit daňové zvýhodnění na své dvě děti, a to na jedno dítě 15 204 Kč a na druhé 19 404 Kč. V žádném případě nemůže uplatnit druh daňové zvýhodnění na děti družky. Pokud by však následně mezi družkou a druhem bylo uzavřeno manželství, bylo by možno daňové zvýhodnění uplatňovat společně, tedy s využitím daňového zvýhodnění na první, druhé a třetí dítě (15 204 Kč, 19 404 Kč, 24 204 Kč).
Příklad 7
Druh s družkou žijí v roce 2018 ve společně hospodařící domácnosti. Žije s nimi jedno dítě družky z předchozího manželství a oba dva mají společné dvě děti ze stávajícího vztahu.
Vzhledem k tomu, že obě fyzické osoby neuzavřely manželství, může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě družky z předchozího vztahu jen družka, protože se jedná o její vlastní dítě. Daňové zvýhodnění na dvě společné děti uplatní druh nebo družka na základě jejich rozhodnutí. Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění se nejdříve vypořádají jejich „vlastní společné děti“, které jsou vyživovanými u obou poplatníků. Až následně se uplatní nárok na děti, které lze ve společně hospodařící domácnosti podle ZDP považovat za vyživované pouze u jednoho z poplatníků (druha/družky), neboť jsou vlastním (z dřívějšího vztahu) dítětem pouze u jednoho z nich. Z toho vyplývá, že společné děti ze stávajícího vztahu budou považovány pro účely daňového zvýhodnění za první a druhé dítě a dítě družky z jejího předchozího vztahu za třetí dítě. Přitom se druh a družka musí rozhodnout (spolu dohodnout), jak tyto společné děti pro účely daňového zvýhodnění rozdělí mezi sebe.
Pokud se například dohodnou, že obě společné děti ze stávajícího vztahu si pro účely daňového zvýhodnění uplatní druh, bude výpočet daňového zvýhodnění za rok 2018 následovný:
Daňové zvýhodnění na dvě děti u druha činí 15 204 Kč + 19 404 Kč = 34 608 Kč.
Daňové zvýhodnění na dítě u družky činí 24 204 Kč.
Druh a družka se mohou dohodnout i jinak z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění na společné děti ze stávajícího vztahu, ale vždy bude dítě družky z předchozího vztahu počítáno pro účely daňového zvýhodnění u družky jako v pořadí třetí dítě.
Daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé péče rodičů
V případě dítěte svěřeného soudem do střídavé péče obou rodičů (u nichž neexistuje jedna společně hospodařící domácnost) bude na takové dítě uplatňováno daňové zvýhodnění po část roku jedním z rodičů a po druhou část roku druhým z rodičů s tím, že
výše uplatňované částky daňového zvýhodnění na toto dítě nemusí být u obou rodičů stejná.
Bude tomu tak proto, že částka daňového zvýhodnění na to samé dítě se v těchto případech bude odvíjet od počtu vyživovaných dětí žijících ve společně hospodařící domácnosti u dvou různých poplatníků, kteří nevedou jednu společně hospodařící domácnost. Přitom jeden z těchto poplatníků (rodičů) může vyživovat ve své společně hospodařící domácnosti kromě dítěte, které má svěřeno do střídavé péče, ještě i další dítě vlastní, které má se současnou manželkou.Příklad 8
Po rozvodu manželů jsou dvě děti svěřeny rozhodnutím soudu do střídavé péče obou rodičů. Rodiče se dohodli, že bude za období leden až červen uplatňovat děti pro účely daňového zvýhodnění otec a za období červenec až prosinec matka obou dětí. Rozvedený manžel uzavřel nový manželský svazek a v rámci něho má s novou manželkou ve společně hospodařící domácnosti jedno společné dítě.
Bývalá manželka si uplatní za období červenec až prosinec 2018 za obě společné děti s bývalým manželem daňové zvýhodnění jako na první a druhé dítě, tedy částku 6 x 1 267 Kč + 6 x 1 617 Kč = 17 304 Kč.
Bývalý manžel si uplatní za období leden až červen tři své děti a za období červenec až prosinec si může uplatnit jedno své dítě. Pořadí na tyto děti z hlediska daňového zvýhodnění si určí otec sám. Pokud zvolí jako své dítě z nového manželství jako první dítě, pak dvě děti svěřené do střídavé péče budou v pořadí jako druhé a třetí. Pořadí dětí u otce se nemusí shodovat s pořadím dětí svěřených do střídavé péče u matky. V daném případě si pak otec uplatní výši daňového zvýhodnění:
-
částku 15 204 Kč za společné dítě s manželkou z nového manželství,
-
6 x 1 617 Kč + 6 x 2 017 Kč = 21 804 Kč za obě děti z bývalého manželství svěřené do střídavé péče manželů.
Daňové zvýhodnění a paušální výdaje
Od zdaňovacího období roku 2013 platilo dle § 35ca ZDP, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 ZDP nebo u dílčího základu daně podle § 9 ZDP paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemohl poplatník snížit vypočtenou daň o slevu na manželku ani nemohl uplatnit daňové zvýhodnění.
Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo ke snížení limitní výše paušálních výdajů a současně došlo ke zrušení § 35ca ZDP.
Pro zdaňovací období roku 2017 při uplatňování § 35ca ZDP a výše paušálních výdajů přicházely ve vazbě na body 1 a 13 přechodných ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. v úvahu dvě varianty:a)
Poplatník vycházel z limitní výše paušálních výdajů stanovené v ZDP ve znění před novelou zákona a v tomto případě se na poplatníka vztahovalo znění § 35ca ZDP.
Pro zdaňovací období roku 2018 již může poplatník uplatňující paušální výdaje uplatnit slevu na dani na manželku i daňové zvýhodnění bez jakéhokoliv omezení.
Daňové zvýhodnění na dítě u nerezidenta
Ve smyslu znění § 35c odst. 5 ZDP daňové zvýhodnění na dítě může rovněž uplatnit
daňový nerezident,
ale pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. Daňovému nerezidentovi (zaměstnanci) však zaměstnavatel nemůže měsíční zálohu na daň snížit o měsíční daňové zvýhodnění na vyživované dítě. V § 38h odst. 13 ZDP se totiž uvádí, že u daňového nerezidenta se při stanovení měsíční zálohy na daň nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP ani k daňovému zvýhodnění. Daňový nerezident může tedy daňové zvýhodnění na dítě uplatnit pouze v podaném daňovém přiznání k dani z příjmů dle § 38g odst. 2 ZDP.Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.