Vydáno: 11. 6. 2018
Dílo – 1. část prof. JUDr. Karel Marek CSc. V souvislosti s tzv. rozvojem průmyslu – průmyslovou revolucí 4.0 – lze očekávat rozvoj investic. Z tohoto důvodu se následující příspěvek snaží také orientovat na technologické dodávky, které by zde měly být rozhodující, i když se též věnujeme širší problematice. Tyto dodávky budou vyžadovat smluvní zabezpečení za pomoci smluvních typů občanského zákoníku, ale i za pomoci nepojmenovaných smluv. Začasté se však budou uzavírat smlouvy kupní a zejména i smlouvy o dílo. Obecně Důvodová zpráva zpracovaná k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), uvádí, že nová úprava díla (podle § 2586–2635 obč. zák.) má odstranit dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo. Za základ návrhu nové úpravy byla vzata úprava zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v platném obč. zák. bylo poplatné jeho původní koncepci z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) a vzoru občanského zákoníku z roku 1950 (zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník). V určitých směrech se přihlíží i k některým ustanovením někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu [zákon č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním styku (dále jen „ZMO“)], jehož normativní konstrukce platný obch. zák. přejímal, ale které byly často formulovány přesněji a přehledněji ZMO.