Student a daň z příjmů

Vydáno: 16 minut čtení

Řada studentů si větší či menší měrou zajišťuje finanční prostředky v rámci studentských brigád. Přestože někteří z nich pracují v průběhu celého roku (nejčastěji jako zaměstnanci nebo jako osoby samostatně výdělečně činné), většina pracovních aktivit spadá do období prázdnin, tedy do období, které studentům nastává v tomto čase. V následujícím textu se zaměřím především na správné postupy při zdanění studentských příjmů, úvodem pak připomenu i některá specifika zákoníku práce .

Student a daň z příjmů
Ing.
Helena
Machová,
daňová poradkyně
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“), ale ani jiný legislativní předpis, definici studenta neobsahuje, a proto se při uzavírání pracovních smluv postupuje standardním způsobem. V ZP se ale setkáme s některými omezeními pro mladistvé zaměstnance, kterými jsou podle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců jsou uvedeny v Díle 5 ZP (§ 243 až 247).
Podle § 243 ZP jsou zaměstnavatelé povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek (tak např. zaměstnavatelé smějí těmto zaměstnancům ukládat pouze takové práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumového rozvoji a musí jim být při práci poskytována zvýšená péče).
Podle § 245 ZP nesmí mladiství zaměstnanci vykonávat práci přesčas a práci v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to potřeba pro jejich výchovu. Tato noční práce musí bezprostředně navazovat na práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu.
Mladiství zaměstnanci (§ 246 ZP) nesmí pracovat pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Mladiství zaměstnanci nesmí vykonávat práce, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví (zákazy těchto prací mohou být vyhláškou Ministerstva zdravotnictví rozšířeny i na zaměstnance ve věku do 21 let).
Zaměstnavatel je povinen (§ 247 ZP) zajistit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovně lékařských služeb
a)
před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci,
b)
pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.
Dále např. podle § 252 odst. 2 ZP může být dohoda o odpovědnosti uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Obdobně to podle § 255 odst. 3 ZP platí i pro dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.
Podle § 35 občanského zákoníku platí, že nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce (podle ZP). Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.
Příklad 1
Studentce (žákyni) je 15 let 10. dubna. Povinnou školní docházku ukončí 30. června.
Jako den nástupu na první brigádu lze sjednat nejdříve den 1. července.
V praxi jsou se studenty uzavírány nejčastěji pracovní smlouvy na pracovní poměr na dobu určitou, ev. zkrácený pracovní úvazek nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti.
 
2. Daň z příjmů
Co se týká zdanění „drobnějších“ studentských příjmů tak lze konstatovat, že většina zůstává nezdaněna nebo je zdaněna pouze (relativně) nízkou částkou. Je tomu tak s ohledem na výši těchto příjmů při současném zohlednění základní, studentské a případně dalších slev na dani. Studenti si mohou (v některých případech musí) zdanit své příjmy v daňovém přiznání nebo ponechají tuto povinnost na zaměstnavateli.
Pokud student vykonává závislou činnost, záleží mj. na tom, zda u zaměstnavatele podepíše nebo nepodepíše prohlášení k dani. V případě, kdy prohlášení podepíše, zaměstnavatel stanovuje zálohu na daň ve výši 15 % standardním způsobem ze superhrubé mzdy, a to s přihlédnutím k již zmíněným slevám na dani (viz dále).
Když student prohlášení nepodepíše, zaměstnavatel sice stanoví zálohu na daň ve výši 15 % ze superhrubé mzdy, avšak zaměstnavatel v tomto případě nemůže zohlednit žádnou slevu na dani.
Připomínám, že podle § 6 odst. 4 ZDP jsou samostatným základem daně pro zdanění srážkovou daní (v případě, kdy zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani):
a)
příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně (zaměstnavatele) nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b)
příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč (může se jednat např. o příjmy z dohody o pracovní činnosti, příjmy člena volební komise, atd.).
I tyto příjmy však lze podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP uvést do daňového přiznání a sraženou daň započíst na celkovou daňovou povinnost.
 
2.1 Sleva na studenta
Podle § 35ba ZDP může poplatník uplatnit slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně (335 Kč měsíčně) po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.
 
2.1.1 Soustavná příprava na budoucí povolání
ZDP ve výše citovaném ustanovení odkazuje na zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který upravuje soustavnou přípravu na budoucí povolání v § 12 až 14, v § 15 pak definuje vzdělávací instituce.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se (podle § 12 zákona č. 117/1995 Sb.) považuje:
studium na středních a vysokých školách v České republice (s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci);
Pozn.: za osobu výdělečně činnou se pro tento účel rozumí osoba, která vykonává v ČR činnost, která jí zakládá účast na nemocenském pojištění nebo je osobou samostatně výdělečně činnou, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění (dále jen „OSVČ“) anebo se jedná o osobu, která vykonává v zahraničí činnost za účelem dosažení příjmu.
teoretická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti;
studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školstvím, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice (s výjimkami uvedenými výše);
studium na zahraniční vysoké škole, pokud je rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice;
studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy uskutečňované na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice;
studium v České republice, které je svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených výše a uskutečňuje se jednoletým kurzem cizích jazyků s denní výukou;
studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice (bližší podmínky viz předmětné ustanovení zákona č. 117/1995 Sb.);
příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok nejvýše po dobu 2 let;
vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů.
Příklad 2
Poplatník studuje střední školu formou denního studia, současně je (i pro účely důchodového pojištění) OSVČ.
Slevu na dani uplatnit může.
Příklad 3
Poplatník studuje střední školu formou dálkového studia, současně je (i pro účely důchodového pojištění) OSVČ.
Slevu na dani uplatnit nemůže.
Studiem na středních školách se rozumí studium na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení, na středních školách zřizovaných ministerstvem obrany, vnitra a spravedlnosti a na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.
Studiem na vysokých školách se rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.
Období, po které se student soustavně připravuje na budoucí povolání, je specifikováno zvlášť pro studium na střední škole a zvlášť pro studium na vysoké škole.
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole
začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
Za soustavnou přípravu dítěte na střední škole se považuje také:
-
doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu;
Příklad 4
Poplatník studuje na obchodní akademii. První ročník ukončil 30. června, druhý ročník zahájí 1. září.
Slevu na dani lze uplatnit i v měsících červenec a srpen.
-
doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu do konce období školního roku, v němž byla taková zkouška konána (to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium);
Příklad 5
Poplatník ukončil středoškolské studium maturitní zkouškou 10. května, školní vyučování školního roku končí 30. června.
Slevu na dani lze uplatnit i v červnu.
doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, za podmínky, že dítě nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, dítě nemělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci nebo že dítě nemělo výdělečnou činnost a nárok na podporu navazující na sebe v průběhu kalendářního měsíce tak, že trvaly po celý měsíc. Podmínka výdělečné činnosti (ev. souběhu výdělečné činnosti s podporou) neplatí, tehdy, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž skončilo soustavnou přípravu na povolání na škole střední.
Příklad 6
Poplatník ukončil středoškolské studium v červnu, od září téhož roku zahájil studium na vysoké škole. Celý červenec i srpen vykonával výdělečnou činnost.
Slevu na dani lze v obou měsících uplatnit.
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole
začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem na vysoké škole a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také:
doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu;
kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc, po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu v rekvalifikaci;
PŘÍKLAD 7
Poplatník ukončil studium na vysoké škole v řádném termínu vykonání státní závěrečné zkoušky v červnu. Do 15. července vykonával výdělečnou činnost.
Slevu za měsíc červenec ještě lze uplatnit.
-
doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké kole bezprostředně navazuje na ukončení studia, nejdéle však doba kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole;
doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřské nebo rodičovská dovolená.
 
2.1.2 Jak uplatnit slevu (slevy) na dani
Když student u zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani, slevu (slevy) na dani zohlední zaměstnavatel. Pokud student podává daňové přiznání (viz dále), tak slevu (slevy) uplatní ve svém daňovém přiznání.
Jedná se o slevu na poplatníka (24 840 Kč ročně, 2 070 Kč měsíčně), slevu na manželku – manžela (24 840 Kč ročně, 2 070 Kč měsíčně) slevu na invaliditu podle stupně postižení (2 520 Kč, resp. 5 040 Kč, resp. 16 140 Kč ročně, 210 Kč, resp. 420 Kč resp. 1 345 Kč měsíčně) a slevu na studenta (4 020 Kč ročně, 335 Kč měsíčně).
Pokud student má dítě, může uplatnit ještě slevu za jeho umístění a daňové zvýhodnění na vyživované dítě (to činí 15 204 Kč ročně, 1 267 Kč měsíčně na první vyživované dítě, 19 404 Kč ročně, 1 617 Kč měsíčně na druhé vyživované dítě a 24 204 Kč ročně, 2 017 Kč na třetí a každé další vyživované dítě).
Základ daně je vždy snížen o slevu na poplatníka a při splnění výše uvedených podmínek o slevu na studenta. Pro uplatnění ostatních slev je nutno splnit podmínky stanovené ZDP.
 
2.2 Daňové přiznání
Když je student zaměstnán v průběhu celého roku u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů postupně, přičemž u všech z nich podepsal prohlášení k dani, může požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. To je výhodné zejména v případech, když student nebyl zaměstnán ve všech kalendářních měsících a slevy na dani tak nemohly být uplatněny v jejich celé roční výši. Výhodné je to též v případech, kdy zaměstnanec hodlá uplatnit položky snižující základ daně (§ 15 ZDP ) - např. hodnotu daru nebo úroky z úvěru či půjčky na stavební účely.
Když vznikne studentovi povinnost podat daňové přiznání, zaměstnavatel mu roční zúčtování provést nemůže.
Většina studentů daňové přiznání nepodává, protože veškeré jejich daňové povinnosti plní zaměstnavatelé – plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (daně z mezd). Přesto však v některých případech studenti daňové přiznání podat musí a záleží na posouzení těchto kritérií:
a)
zda má i další příjmy než příjmy ze zaměstnání,
b)
zda má více zaměstnavatelů současně, příp. zda u zaměstnavatele (zaměstnavatelů) podepsal prohlášení k dani.
Podle § 38 g odst. 2 ZDP platí, že daňové přiznání nemusí podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 ZDP (příjmy ze zaměstnání) pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně (zaměstnavatelů).
Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a kromě příjmů osvobozených od daně a příjmů zdaněných srážkovou daní nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP (příjmy z podnikání či z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy) vyšší než 6 000 Kč.
Daňové přiznání nemusí podat ani poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraniční, které jsou podle § 38 f ZDP vyjmuty ze zdanění.
Daňové přiznání musí vždy podat student, který je daňovým nerezidentem, pokud uplatňuje slevu na dani, daňové zvýhodnění nebo nezdanitelnou část základu daně (položku snižující základ daně podle § 15 ZDP).
Student daňové přiznání podat může, aniž by mu vznikla tato povinnost.
V případě, kdy studentovi vznikne povinnost podat daňové přiznání (anebo když se tak rozhodne dobrovolně), nemůže pochopitelně požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, nýbrž požádá o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech, sraženém sociálním a zdravotním pojištění a sražené záloze na daň.
Příklady
8.
Student měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení k dani.
Daňové přiznání nemusí podat.
9.
Student měl pouze příjmy od dvou zaměstnavatelů postupně, přičemž u obou podepsal prohlášení k dani.
Daňové přiznání podat nemusí.
10.
Student měl pouze příjmy od tří zaměstnavatelů postupně, přičemž u jednoho nepodepsal prohlášení k dani.
Daňové přiznání podat musí.
11.
Student měl pouze příjmy od dvou zaměstnavatelů současně.
Daňové přiznání musí podat.
12.
Student měl příjmy od jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení k dani. Kromě toho měl příjmy z podnikání ve výši 50 000 Kč, výdaje činily 60 000 Kč.
Daňové přiznání podat musí. Není podstatné, že z podnikání vykázal daňovou ztrátu, ale to, že zdanitelné příjmy kromě příjmů ze zaměstnání převýšily částku 6 000 Kč.
13.
Student byl zaměstnán u dvou zaměstnavatelů postupně, přičemž u každého z nich podepsal prohlášení k dani. Současně pronajímal jeden pokoj ve svém bytě a příjem z pronájmu činil 15 000 Kč.
Daňové přiznání podat musí.