Otec chce půjčit svému synovi 500 000 Kč na koupi bytu, což bude zhruba polovina kupní ceny, a to asi na 10 let. Může být tato půjčka bezúročná nebo je nutné stanovit mezi osobami blízkými na trhu obvyklý úrok? Jaké kdo z nich bude mít případně povinnosti k dani z příjmů a musí být smlouva o půjčce uzavřena písemně?
Bezúročná zápůjčka synovi v daních z příjmů
Ing.
Martin
Děrgel,
daňový poradce
Upřesněme, že smlouvu o půjčce již od roku 2014 v „novém“ občanském zákoníku – zákon č. 89/2012 Sb. – nenajdeme, její místo zastoupila tzv. smlouva o zápůjčce, kterou upravují ustanovení § 2390 až 2394. Samozřejmě, že smlouva o zápůjčce (dříve půjčka) může být bezúročná a není nutná písemná forma – pokud se na tom obě strany shodnou – případně si postačí jen vystavit potvrzení o uzavřené smlouvě, nicméně mezi nejbližšími příbuznými (ve zdravě fungujících rodinách) je i takovýto „papír“ zbytečný.
Administrativně i daňově jednodušší je pochopitelně bezúročná forma zápůjčky. Daní z příjmů znalý tazatel se možná obává uplatnění § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Dle tohoto ustanovení se v daních z příjmů mezi tzv. spojenými osobami – kam patří i otec se synem – uplatňují ceny obvyklé, které by byly zřejmě dohodnuty mezi nezávislými (nespojenými) osobami. Jinak je nutno o rozdíl mezi úrokem sjednaným a obvyklým provést úpravy základů daně poplatníků, ledaže by prokázali, že sjednaná cena za daných podmínek je ekonomicky důvodná. Toto
restriktivní
ustanovení se ovšem dotazované bezúročné zápůjčky na pořízení vlastní bytové potřeby syna nevztahuje hned ze tří důvodů. Zaprvé postihuje jen obchodní vztahy, zadruhé výslovně se netýká sjednání úroků ze zápůjčky (obecně z úvěrového finančního nástroje) nižších než obvyklých, je-li věřitelem fyzická osoba, a zatřetí dopadá jen na případy, kdy byla sjednána (nenulová) cena, což u zápůjčky bezúročné neplatí. Takže zmíněným ustanovením o spojených osobách se zde není třeba trápit.Což ovšem neznamená, že potenciální daňové starosti v dotazovaném případě poplatníkům nehrozí. Po začlenění předmětu zrušené daně darovací od roku 2014 do daní z příjmů totiž vyvstal problém s bezúplatnými plněními. A to proto, že takto zvýhodněným příjemcům vzniká tzv. majetkový prospěch. Konkrétně u bezúročné zápůjčky odpovídá úspoře věřitele za jinak v praxi obvyklé úroky. Naštěstí v převážné většině reálných situací týkajících se bezúročných zápůjček mezi blízkými osobami lze uplatnit poměrně široce nastavené osvobození od daně u těchto hypoteticky ušetřených úroků, resp. zmíněného majetkového prospěchu vydlužitele (syna). Právní oporu najdeme v § 4a písm. m) pod bodem 1 ZDP:
„Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem (…) m) v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud 1. se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, (…)“.
Pro úplnost dodejme, že s tímto široce pojatým osvobozením je spojeno jedno „ale“, které ovšem není pro situaci tazatele, resp. jeho syna významné. Toto osvobození – jak bylo citováno – se nevztahuje na příjem (majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky) spadající do kategorie příjmů ze závislé činnosti
alias
ze zaměstnání – kde je obdobné osvobození v § 6 odst. 9 písm. v) ZDP omezeno pouze na jistiny do výše 300 000 Kč. Spíše by měl tazatel pamatovat na zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění p. p., protože bez výjimky třeba i pro dotazované zápůjčky mezi příbuznými obecně platí, že poskytovatel platby, jejíž výše překračuje limitní částku 270 000 Kč (v rámci jednoho dne) je povinen provést platbu bezhotovostně.