V areálu firmy byl vybudován nový vodovodní řad. Do jaké daňové odpisové skupiny spadá? Je nutné zařadit zvlášť do majetku vodovodní potrubí a zvlášť vodovodní přípojky k jednotlivým budovám v areálu firmy? Bude do pořizovací ceny vstupovat zůstatková cena původního vodovodního řadu, který byl vybourán?
Daňové posouzení nového vodovodního řadu a vodovodních přípojek
Ing.
Martin
Děrgel,
daňový poradce
Asi je vhodné uvést řešení přiblížením základních pojmů, resp. prvků týkajících se dopravy pitné vody k odběratelům. Stručně řečeno, zdrojem pitné vody – odkud se k odběrateli dostává – je vodovod, jehož stěžejní součástí je vodárna napojená na přírodní či umělou vodní nádrž, případně na podzemní zdroj vody. K vodovodu se jednotliví odběratelé připojují vodovodními přípojkami, které zpravidla končí vodoměrem. Od něj si rozvody pitné vody po příslušné stavbě nebo pozemku realizuje již samostatně odběratel, hovoříme o vnitřním vodovodu. Přesné definice a pravidla řešící danou problematiku najdeme podle očekávání v zákoně č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů. Vlastníkem vodovodní přípojky je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, neprokáže-li se opak. Přičemž vlastník vodovodu může do něj provést zásah – například instalovat vodoměr – jen po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není uzavřenou smlouvou o provozování vodovodu stanoveno jinak.
Liniové stavby (inženýrské sítě), zejména vodovody a kanalizace, nejsou součástí pozemku, jak stanoví § 509 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Jde o stavby, přičemž vodovodní přípojka není součástí k ní připojené stavby, a samostatnou stavbou je rovněž vodovodní řád – jedná se o samostatný majetek dlouhodobé povahy. Z účetního hlediska se jedná o samostatný DHM, na poli daní z příjmů o samostatný hmotný majetek.
Podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC patří vodovodní řad mezi dálková vedení trubní zařazená v položce 221, a vodovodní přípojka mezi vedení místní trubní v položce 222. Na což navazuje daňové zatřídění dle Přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), kde jsou obě uvedené položky ve 4. odpisové skupině, a to s pořadovým číslem 4-13 (vedení dálková…) a 4-14 (vedení místní…). Pro tuto odpisovou skupinu stanoví § 30 odst. 1 ZDP minimální dobu daňového odpisování 20 let. Účetní odpisy si stanoví individuálně účetní jednotka s ohledem na předpokládanou dobu použitelnosti předmětného DHM.
Pokud bude dotazovaný původní vodovodní řad zlikvidován z důvodu výstavby nového vodovodního řadu – nebo kvůli jiné nové stavbě, případně pro její technické zhodnocení – pak nelze jeho daňovou zůstatkovou cenu uznat jako daňový výdaj. V návaznosti na účetní předpisy se přitom do pořizovací ceny, resp. vlastních nákladů nové stavby promítne zůstatková cena této účelově likvidované stavby, ovšem pozor nikoli daňová, ale účetní zůstatková cena. Což je samozřejmě velmi nelogické a rovněž daňově nespravedlivé. Napravuje to novela ZDP zákonem č. 170/2017 Sb., která se ale uplatní až od zdaňovacího období započatého po 1. 7. 2017, typicky tedy od roku 2018.
Relevantní
změna spočívá v doplnění věty na konec § 29 odst. 1 ZDP řešícího vstupní cenu: „V případě stavebního díla odpisovaného podle tohoto zákona, které je likvidováno v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, je součástí vstupní ceny nového stavebního díla zůstatková cena likvidovaného stavebního díla namísto zůstatkové ceny likvidovaného stavebního díla podle právních předpisů upravujících účetnictví.“.
Pokud by likvidace hmotného majetku (např. starého vodovodního řadu) nesouvisela s novou stavbou (ani s technickým zhodnocením), pak by v souladu s § 24 odst. 2 písm. b) bodem 2 ZDP byla daňová zůstatková cena zlikvidované staré stavby daňově účinná. Stejně jako s tímto procesem související náklady na tuto demolici.