Ukončení studia na vysoké škole z hlediska zdravotního pojištění

Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), je nerozhodné, jestli studuje na vysoké škole universitní nebo neuniversitní nebo jestli studuje na vysoké škole veřejné, soukromé nebo státní. Není rozhodující ani forma studia, neboť zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), umožňuje studium na vysokých školách ve třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Zde hledejme určitou odlišnost od studia na střední škole, kde student není nezaopatřeným dítětem v případě dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li po dobu takového studia výdělečně činný podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Student je přijat na vysokou školu na základě výsledků přijímacího řízení. Platí zásada, že uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia a student, kterému bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se podle zákona o státní sociální podpoře považuje také:

Studium na vysokých školách nemá stanoveny přesné časové hranice doby výuky a prázdnin jako má zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. K ukončení studia na vysoké škole tak může dojít prakticky kdykoliv, kdy student splní předepsané studijní povinnosti stanovené statutem vysoké školy nebo fakulty. Pro účely zdravotního pojištění to znamená, že ten měsíc, kdy je studium na vysoké škole řádně dokončeno, a měsíc následující se považují ještě za soustavnou přípravu na budoucí povolání, ovšem za předpokladu, že student nevykonává po celý další měsíc výdělečnou činnost ani nemá po celý tento kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvali kaci.

Podle zákona o vysokých školách se studium na vysoké škole ukončuje například:

V této souvislosti je třeba také upozornit na skutečnost, že zákon o vysokých školách umožňuje studentovi přerušit studium ve studijním programu. Studium může být dokonce přerušeno i opakovaně, ovšem za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem, které stanoví celkovou maximální dobu přerušení studia. Po uplynutí doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká studentovi právo na opětovný zápis do studia. Po dobu přerušení studia se však ve smyslu zákona o státní sociální podpoře nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, a tudíž nelze po tuto dobu považovat dotyčnou osobu za nezaopatřené dítě.

Pokud dojde u dítěte k přerušení studia na střední nebo vysoké škole z důvodu nemoci nebo pro úraz a dítě nebo jeho zákonný zástupce předloží zdravotní pojišťovně potvrzení ošetřujícího lékaře, že v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat, může být provedeno zařazení mezi nezaopatřené děti, za které platí pojistné stát. Novým potvrzením ošetřujícího lékaře je pak nutno doložit, dokdy nemoc nebo léčení úrazu znemožňovaly studium, a pouze do tohoto data je dítě považováno za nezaopatřené.

S účinností od 1. 4. 2013 byly zákonem č. 48/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, upraveny podmínky pro posuzování soustavné přípravy na budoucí povolání při studiu na vysoké škole. Tento zákon ukládá vysokým školám povinnost činit vhodná opatření pro studium rodičů, a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená (tedy do tří let věku dítěte), kterou zákon specifikuje jako „uznanou dobu rodičovství“.

Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia ani do maximální doby studia, je-li taková doba vnitřními předpisy vysoké školy stanovena.

Protože se i uznaná doba rodičovství považuje podle zákona o státní sociální podpoře za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, zůstává pojištěnec po tuto dobu ve zdravotním pojištění nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.

Osoba je standardně studentem do 26 let věku. S účinností od 1. 1. 2018 bylo v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), bylo doplněno písmeno r), podle kterého je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 cit. zákona 48/1997 Sb.; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Student, který řádně ukončí studium na vysoké škole (například složením státní zkoušky), je ve vazbě na ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 117/1995 Sb.“), nezaopatřeným dítětem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát:

Budeme-li i nadále vycházet z uvedeného příkladu ukončení studia na vysoké škole (tedy ukončení nezaopatřenosti k datu 31. 7.), existuje s účinností od měsíce srpna několik možností:

Pokud zaměstnanec studuje a v průběhu studia dovrší 26 let, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „F“ (ke dni dovršení 26 let) ukončení nezaopatřenosti – ve zdravotním pojištění ukončení kategorie osoby, za kterou platí pojistné stát. Den, kdy student dovrší 26 let, je posledním dnem ve „státní kategorii“. Kdyby student dovršil 26 let kupříkladu dne 1. 4., byl by ve zdravotním pojištění ještě dne 1. 4. osobou, za kterou platí pojistné stát, a tudíž by mu u zdravotní pojišťovny nevznikl v tomto měsíci problém. Nicméně, pokud by nadále studoval, musel by si řešit svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny. Od měsíce května by si platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů (viz výše) v situaci, kdyby pojistné nebylo placeno:

V tomto případě je pro posouzení (resp. nepřerušení) nezaopatřenosti důležité, aby bylo další studium zahájeno v průběhu tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž bylo předcházející studium ukončeno.

Při studiu v zahraničí předkládá student zdravotní pojišťovně rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR o tom, že uznává studium na příslušné škole v cizině za postavené na roveň studia na střední nebo vysoké škole v ČR. Současně dokládá datum zahájení a ukončení studia. Dobu trvání studia je také možné prokázat předložením originálu nebo úředně ověřené kopie rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR vydaného po ukončení studia pro účely důchodového pojištění, v němž je datum zahájení a ukončení studia uvedeno.

Vycházejme z předpokladu, že student řádně ukončil studium na vysoké škole v červnu, a ještě v červenci byl ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem. Poté se v srpnu zaregistroval na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání a od října roku 2018 začal podnikat.

Evidence uchazeče o zaměstnání řeší konkrétně v měsících srpnu a září pojistný vztah tohoto bývalého studenta. V říjnu pak není podstatné, od kterého dne bude samostatná výdělečná činnost zahájena. V souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti má OSVČ ve zdravotním pojištění především tyto povinnosti:

Měsíční zálohy na pojistné nemusí v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti platit OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát. Kdyby byl podnikající občan současně zaměstnán a jeho samostatná výdělečná činnost by byla vedlejším zdrojem příjmů, nemusel by taktéž jako OSVČ zálohy platit.