Fondy peněžního trhu a krátkodobé fondy peněžního trhu v České republice upravovalo nařízení vlády č. 243/2013 Sb. , o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování (dále jen „NVIT“). Dne 21. 7. 2018 nabude účinnosti nařízení vlády č. 97/2018 Sb. , kterým se NVIT mění. Hlavní změnou, která s účinností této novely nastane, je úplné vypuštění úpravy fondů peněžního trhu a krátkodobých fondů peněžního trhu z NVIT.
Legislativní novinky s komentářem - Nová právní úprava fondů peněžního trhu
Veronika
Falešníková,
právní asistentka
Důvodem této změny je nutnost adaptace českého právního řádu na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. 6. 2017 o fondech peněžního trhu (dále také „nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2017/1131“ nebo „nařízení“), které nabude účinnosti rovněž 21. 7. 2018. Toto přímo závazné nařízení fakticky nahrazuje obecné pokyny Evropské agentury pro trhy cenných papírů ke společné definici evropského fondu peněžního trhu. Tyto obecné pokyny jsou transponovány právě v NVIT.
Hlavními důvody pro přijetí nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2017/1131 a sjednocení pravidel pro fondy peněžního trhu jsou zajištění hladkého fungování trhu krátkodobých finančních nástrojů, usnadnění přeshraniční distribuce, větší ochrana investorů nebo posílení stability fondů peněžního trhu.
Jedna z nejdůležitějších změn, které nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2017/1131 přináší, se týká okruhu fondů, které se musí řídit tímto nařízením. Zatímco dříve se pravidla pro fondy peněžního trhu vztahovala na ty investiční fondy, které měly ve svém názvu slova „fond peněžního trhu“ nebo srovnatelné označení, nově se pravidla vztahují na všechny investiční fondy, které naplní materiální definici v čl. 1 odst. 1 nařízení. Tedy všechny subjekty kolektivního investování, které potřebují povolení jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) nebo které jsou povoleny jako SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES nebo jsou alternativními investičními fondy podle směrnice 2011/61/EU, zároveň investují do krátkodobých aktiv a jejich cílem je nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu, uchování hodnoty investice nebo obojí. Již existující investiční fondy, které naplňují tuto definici fondu peněžního trhu, musí podle čl. 44 odst. 1 nejpozději do
21. 1. 2019
požádat orgán dohledu (Českou národní banku) o povolení podle nového nařízení.Další novinka se týká dělení fondů. Zatímco předchozí právní úprava rozlišovala pouze standartní fondy peněžního trhu a krátkodobé fondy peněžního trhu, nové nařízení rozlišuje také fondy s variabilní čistou hodnotou aktiv (VNAV), fondy CNAV investující do veřejného dluhu a fondy s nízkou volatilitou čisté hodnoty aktiv (LVNAV). Důvodem pro toto rozlišení je snaha omezit existenci fondů peněžního trhu s konstantní hodnotou fondového kapitálu, které svá aktiva oceňují amortizační metodou.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2017/1131 dále stanovuje pravidla týkající se investičních nástrojů, do nichž smí fond peněžního trhu investovat, pravidla týkající se jeho portfolia, oceňování jeho aktiv a požadavků na oznamování ve vztahu k fondu peněžního trhu. Také podrobněji upravuje pravidla pro investování do sekuritizací, požadavky na interní ratingy, zákaz externí podpory, zátěžové testy, příplatky za odkup a pozastavení odkupů v případě problémů s likviditou a další.