Vydáno: 3. 8. 2018
Prošlo odborným dohledem
Několik poznámek k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v oblasti daňové kontroly Mgr. Petr Taranda Judikatura Nejvyššího správního soudu, která se vztahuje k problematice daňové kontroly, patří bezesporu mezi hojně sledovanou judikaturu tohoto soudu. Nejvyšší správní soud nezřídka svým rozhodnutím vyložil ta ustanovení zákona, která byla předmětem častých sporů mezi správci daně a odbornou veřejností. Nejinak tomu bylo i v případě, kdy se terčem sporů stala oblast ukončování daňové kontroly dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „“). Nad jedním takovým rozhodnutím z poslední doby se na chvilku zastavíme a zamyslíme se nad tím, jaké přínosy má pro praktickou odbornou veřejnost. Jedná se o rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 305/2016, kterým tento soud dne 21. 2. 2018 rozhodoval o charakteru zprávy o daňové kontrole, resp. o možných námitkách směřujících proti této zprávě. Kdy existuje zpráva o daňové kontrole? Dosavadní praxe vychází z toho, že zpráva o daňové kontrole dle parametrů obsažených v daňovém řádu zde existuje až v okamžiku, kdy obsahuje veškeré náležitosti, které má dle § 88 odst. 1 DŘ obsahovat. Dle tohoto ustanovení daňového řádu je náležitostí zprávy o daňové kontrole jak výsledek kontrolního zjištění, včetně samotného hodnocení důkazů provedených správcem daně, tak i protokol o seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění. Dle § 88 odst. 2 DŘ je navíc třeba, aby byl daňový subjekt seznámen s výsledkem kontrolního zjištění, včetně hodnocení důkazů, a současně s tím tato koncepce připouští i možnost změny výsledku kontrolního zjištění. Díky této právní úpravě pak platí, že výsledek kontrolního zjištění, včetně samotného hodnocení důkazů, zde musí být ještě před vyhotovením zprávy o daňové kontrole, aby se následně mohl stát její součástí.