Vydáno: 17. 8. 2018
Prošlo odborným dohledem
Příplatek mimo základní kapitál v podmínkách roku 2018 Ing. Ivana Pilařová Poskytnutí příplatku mimo základní kapitál (užíván je i název příplatek do vlastního kapitálu) je v praxi používáno jako jedna z alternativ pro „převedení“ finančních prostředků členy obchodních korporací do svých obchodních společností. Samotné „poskytnutí“ však musí mít právní rámec, není možné prostředky jen převést z účtu na účet, je nutné tento peněžní tok doložit smluvním ujednáním. Člen obchodní korporace (společník s. r. o. či akcionář) může poskytnout své obchodní korporaci dar, bezúročnou (či úročenou) zápůjčku, úvěr či příplatek mimo základní kapitál. Mezi jednotlivými typy převodů je značný rozdíl, a to jak ve způsobu zaúčtování, tak i v daňových dopadech, v možnosti či povinnosti vrácení poskytnutých prostředků, možnosti či povinnosti úročení, a to na obou stranách, jak u poskytovatele, tak u příjemce. V tomto článku se soustředíme na jednu z oblíbených forem převodu peněz do vlastní společnosti a to na příplatky mimo základní kapitál. V případě poskytnutí příplatku mimo základní kapitál odpadají starosti s úročením či vznikem majetkového prospěchu, na druhou stranu vratitelnost takového příplatku není samozřejmostí a je vázána na řadu podmínek. Právní podstata Příplatky mimo základní kapitál se dělí na „povinné“, upravené společenskou smlouvou (§ 162 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZOK“), a příplatky „dobrovolné“, nevyžadující úpravu ve společenské smlouvě, které jsou závislé do značné míry na vůli společníka obchodní společnosti (§ 163 ZOK). Zaměříme se především na dobrovolné příplatky, které v praxi jednoznačně převažují.