Dohody o pracovní činnosti a zdravotní pojištění v roce 2018 v příkladech

Vydáno: 20 minut čtení

Z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění rozhoduje v rámci příslušného kalendářního měsíce u dohody o pracovní činnosti výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na dobu trvání dohody, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší.

Dohody o pracovní činnosti a zdravotní pojištění v roce 2018 v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
Pokud je však dohoda o pracovní činnosti jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného buď:
alespoň z minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč v případě trvání dohody o pracovní činnosti po celý kalendářní měsíc, nebo
nejméně z poměrné části tohoto zákonného minima v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti ve smyslu § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), například tehdy, pokud zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc nebo je zaměstnanec po část měsíce nemocen,
v obou případech za podmínky, že příjem v tomto měsíci činí alespoň 2 500 Kč.
Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 2 500 Kč a současně nižšího než 12 200 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:
má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 12 200 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky 12 200 Kč dosaženo – nutno mezi zaměstnavateli navzájem dokladovat), nebo
je zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen „OSVČ“) s placením alespoň minimálních záloh ve výši 2 024 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením, anebo
zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.
Činí-li tento příjem alespoň 2 500 Kč (bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci), stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinností zaměstnavatele přihlásit ji jako zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci, a platit pojistné podle zákona.
Připomínáme, že pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění se sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele.
Podívejme se nyní blíže na řešení situací vzniklých v různých oblastech zdravotního pojištění v právních podmínkách roku 2018.
 
Dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Příklad 1
Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním hrubým příjmem ve výši 9 800 Kč.
Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:
(12 200 – 9 800) x 0,135 = 324 Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 12 200 = 1 647 Kč.
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:
(9 800 x 0,135) / 3 = 441 Kč,
a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 441 + 324 = 765 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 647 – 765 = 882 Kč.
Příklad 2
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem v rámci kalendářního měsíce pětidenní dohodu o pracovní činnosti s příjmem 3 260 Kč.
Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem například takovou dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč, prostřednictvím kódů „P“ a „O“ přihlásí a odhlásí osobu jako zaměstnance a odvede pojistné sazbou 13,5 % z dosaženého příjmu. Z titulu tohoto zaměstnání bude mít osoba vyřešený svůj pojistný vztah ve zdravotním pojištění po celý příslušný kalendářní měsíc, za zbývající kalendářní dny se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Částkou 3 260 Kč je zajištěna, resp. Překročena, poměrná část minimálního vyměřovacího základu za pět dní trvání zaměstnání, takže žádný dopočet se neprovádí. Poměrná část minima za pět dní trvání zaměstnání například v lednu činí 1 967,74 Kč [(5 / 31) x 12 200].
 
Dohoda na přelomu let
Příklad 3
Žena na rodičovské dovolené pracuje od září roku 2017 na zkrácený pracovní úvazek na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem ve výši 6 000 Kč. Tato dohoda pokračuje i v roce 2018 s tím, že rodičovská dovolená je ukončena dovršením tří let věku dítěte dnem 4. 1. 2018.
Do data 4. 1. 2018 je tato zaměstnankyně evidována u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát. V souvislosti s ukončením rodičovské dovolené oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně za použití kódu „U“ k datu 4. 1. 2018.
Z hlediska odvodu pojistného neplatil pro tuto osobu v měsících září až prosinci minimální vyměřovací základ a zaměstnavatel odváděl pojistné ze skutečné výše přijmu 6 000 Kč, k dopočtu do minima 11 000 Kč nebyl v tomto případě důvod. Tato situace se změnila ukončením rodičovské dovolené v měsíci lednu. V souladu s § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. musí být v měsíci lednu zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 27 kalednářních dnů, ve kterých zaměstnankyně již nebyla registrována ve „státní kategorii“. Tato poměrná část minima činí 10 625,80 Kč [(27 / 31) x 12 200] a při výpočtu částky pojistného postupuje zaměstnavatel následovně:
PČ min VZ = (27 / 31) x 12 200 = 10 625,80 Kč.
Kde:
PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
27 = počet kalendářních dnů mimo „státní kategorii“ v měsíci lednu 2018
31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
12 200 = výše minimální mzdy od 1. 1. 2018
To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 10 625,80 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 435 Kč (10 625,80 x 0,135). S ohledem na příjem (6 000 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 4 625,80 Kč, tj. 625 Kč. Tento doplatek, tedy 625 Kč, platí podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 207 až 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Z celkové částky pojistného 1 435 Kč zaplatí zaměstnanec 895 Kč (270 + 625) a zaměstnavatel 540 Kč. Tímto postupem je ve věci odvodu pojistného zajištěn v lednu postup podle zákona. Od měsíce února se již provádí dopočet do hodnoty minimálního vyměřovacího základu ve výši 12 200 Kč.
Příklad 4
S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 10. 2017 až 31. 12. 2017 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 2 499 Kč. S účinností od 1. 1. 2018 byla uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti s příjmem 2 600 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 4. 1. 2018.
Výší příjmu v roce 2017 nezaložila tato dohoda účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 2 600 Kč, dohodnutá od 1. 1. 2018, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:
v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 4. 1. 2018,
odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.
Kdyby v měsíci lednu nebylo (například z důvodu nemoci) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 2 500 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem „O“ k datu 4. 1. 2018 a zaměstnance by přihlásil prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne alespoň 2 500 Kč. V průběhu trvání dohody v roce 2018 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod „rozhodnou“ částku 2 500 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.
 
Dohoda a nemoc
Příklad 5
Příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti dosáhl v květnu částky 10 680 Kč. Jeho nemoc trvala od 9. 5. do 17. 5.
V takovém případě musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, aby odvedl pojistné ve vazbě na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. V návaznosti na počet kalendářních dnů výkonu práce v měsíci květnu (tedy mimo kalendářní dny nemoci) se vypočte poměrná část minimálního vyměřovacího základu následovně:
PČ min VZ = (22 / 31) x 12 200 = 8 658,06 Kč.
Kde:
PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
22 = počet kalendářních dnů výkonu práce v měsíci květnu (tedy mimo období nemoci)
31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
12 200 = aktuální výše minimální mzdy
To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 10 680 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 442 Kč (10 680 x 0,135). Výší dosaženého příjmu je zajištěn odvod pojistného podle zákona, žádný další dopočet se neprovádí. Dopočet by zaměstnavatel musel provést pouze tehdy, kdyby hrubý příjem zaměstnance za květen nedosáhl hodnoty 8 658,06 Kč.
Příklad 6
Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti byl nemocen od 12. 1. do 15. 5.
Protože nemoc zaměstnance trvala po celé kalendářní měsíce únor až duben, provede zaměstnavatel jeho odhlášení kódem „O“ k datu 31. 1. a opětovné přihlášení kódem „P“ k datu 1. 5. za podmínky, že vyměřovací základ činil v měsících lednu a květnu (v každém z těchto měsíců) alespoň 2 500 Kč. Období měsíců února až dubna tedy nemá pojištěnec kryté tímto zaměstnáním na základě dohody o pracovní činnosti, proto se musí sám postarat o řešení svého pojistného vztahu, a to buď:
-
může mít jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění, nebo
-
může současně podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh ve výši 2 024 Kč, nebo
-
bude mít nárok na zařazení do některé ze „státních kategorií“ (blíže viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), například jako příjemce dávek nemocenského pojištění – viz další text příspěvku.
Není-li osoba zařazena do některé z výše uvedených kategorií, stane se na měsíce únor až duben osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se v osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny do této kategorie a zaplatit měsíční pojistné ve výši 1 647 Kč. Na tento postup může zaměstnavatel osobu upozornit.
 
Dohoda a zaměstnání po část kalendářního měsíce
Příklad 7
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 18. 1. do 23. 2. V měsíci lednu mu zúčtoval 2 000 Kč a v měsíci únoru částku 5 830 Kč.
Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc leden (nedosahuje 2 500 Kč), u příjmu za měsíc únor ve výši 5 830 Kč platí následující:
patří-li tento zaměstnanec do některé ze skupin uvedených v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (jedná se o osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ), odvede zaměstnavatel pojistné z příjmu 5 830 Kč v částce 788 Kč,
v opačném případě provádí zaměstnavatel dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu, tedy do poměrné části minima 10 021,42 Kč [(23 / 28) x 12 200],
v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1. 2.) a „O“ (k datu 23. 2.),
zaměstnanec bude za únor započten do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Za těchto podmínek neřeší v měsíci lednu sjednaná dohoda o pracovní činnosti pojistný vztah této osoby.
Příklad 8
Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 4. 1. do 11. 4. s příjmem převyšujícím v každém z těchto měsíců aktuální výši minimálního vyměřovacího základu. Výjimkou je pouze měsíc březen, ve kterém zaměstnanec onemocní a dosažený příjem činí 2 400 Kč.
Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 4. 1. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci březnu nevznikne z titulu výše zúčtovaného příjmu zaměstnání, odhlásí zaměstnavatel osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 28. 2. a opětovně jej přihlásí k datu 1. 4. V souvislosti s ukončením dohody použije kód „O“ s datem 11. 4.
Na základě této situace nemá osoba v měsíci březnu řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, proto musí být v tomto měsíci registrována u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií popsaných v příkladu 6. Není-li využita ani jedna ze tří zde uvedených zákonných možností, stává se pojištěnec na měsíc březen osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny a zaplatit pojistné v částce 1 647 Kč. Kdyby však zaměstnanec začal v měsíci březnu pobírat nemocenské dávky (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), doložil by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, která by jej od uvedeného data zaevidovala jako příjemce dávek nemocenského pojištění, což je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát. Za této situace by pojištěnec nemusel platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, resp. nemohl by být v měsíci březnu evidován u zdravotní pojišťovny v této kategorii proto, že po část měsíce trvala „státní kategorie“.
 
Souběžné příjmy
Příklad 9
Hrubý příjem zaměstnance v pracovním poměru se pohybuje v rozpětí od 7 200 Kč do 10 000 Kč. Kromě toho ještě tento zaměstnanec současně provádí na dohodu o pracovní činnosti, uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. 2018, drobné úklidové práce s měsíčním příjmem od 800 Kč do 1 200 Kč. Mzdová účetní má k dispozici čestné prohlášení zaměstnance o tom, že je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou a platí alespoň minimální měsíční zálohy jako OSVČ.
Je zaměstnavatel za této situace povinen dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu? Jak se posuzuje vedlejší příjem z dohody o pracovní činnosti?
Při placení pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance je zapotřebí vycházet ze znění § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ, kdy vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.
Na základě výše uvedeného se vždy odvede pojistné z pracovního poměru ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu ve výši 12 200 Kč. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je zapotřebí uvést, že každý – typově odlišný – pracovněprávní vztah se v tomto případě posuzuje samostatně. Jestliže příjem zúčtovaný u dohody o pracovní činnosti nedosáhne „rozhodné“ částky 2 500 Kč, nezakládá účast na zdravotním pojištění, pojistné se neodvádí. Hrubý příjem 2 500 Kč a vyšší však již povinnosti placení pojistného podléhá a sčítal by se v příslušném měsíci s příjmem v pracovním poměru.
Pokud by však zaměstnanec zaměstnavateli zmíněné čestné prohlášení nevystavil, to znamená, že v daném souběhu by byla samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, muselo by být za něj v zaměstnání odvedeno v každém kalendářním měsíci roku 2018 pojistné v částce 1 647 Kč (13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč), tedy s potřebou provedení dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima.
Příklad 10
Zaměstnanec pracuje v roce 2018 u dvou zaměstnavatelů, u každého z nich na dohodu o pracovní činnosti, U jednoho zaměstnavatele činí příjem 8 000 Kč, u druhého 7 000 Kč. U zaměstnavatele s nižším příjmem je dohoda ukončena k datu 31. 3. Na zaměstnance se vztahuje povinnost dodržet při placení pojistného zákonné minimum.
Do března nemusel žádný ze zaměstnavatelů provádět dopočet, neboť v úhrnu dosažených příjmů byla částka minima 12 200 Kč překročena. Aby mohl každý ze zaměstnavatelů odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, museli si tito zaměstnavatelé tuto výši navzájem průběžně dokladovat a takový doklad se předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
Ukončení jedné z dohod staví druhého zaměstnavatele před povinnost zabezpečit od dubna odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu ve výši 12 200 Kč, což představuje provedení dopočtu podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.
 
Dohoda neřeší pojistný vztah
Příklad 11
Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě dvou dohod o pracovní činnosti s příjmy 1 000 Kč a 1 400 Kč.
V tomto případě není důležité, jestli se v daném kalendářním měsíci jedná o dohody uzavřené „za sebou“ nebo o dohody souběžně běžící, rozhodující je skutečnost, že ani v součtu příjmů není dosaženo částky 2 500 Kč, zakládající povinnost placení pojistného. Kdyby však úhrn příjmů činil alespoň 2 500 Kč a zaměstnanec by nepatřil mezi osoby vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., pro které neplatí minimální vyměřovací základ, musel by být zaměstnavatelem proveden dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima.
 
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Pokud je u jednoho zaměstnavatele zabezpečen v roce 2018 odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, tj. 1 647 Kč (13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč), nemusí být v dalším („vedlejším“) pracovněprávním vztahu dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Za situace, kdy má pojištěnec více příjmů a v jejich úhrnu je minimální vyměřovací základ překročen (nebo alespoň dosažen), odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu.
Velmi frekventovanou variantou souběhu je situace, kdy je zaměstnanec zaměstnán v „hlavním“ pracovním poměru na základě pracovní smlouvy (s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy, zpravidla však – mnohdy i výrazně – vyšším) a v dalším zaměstnání pracuje na dohodu o pracovní činnosti. V této souvislosti mohou nastat situace:
a)
Příjem na dohodu o pracovní činnosti se pohybuje v rozpětí od 2 500 Kč do 12 199 Kč.
V takovém případě je nutností, aby zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, měl potvrzení, že u „hlavního“ zaměstnavatele je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Na základě tohoto potvrzení pak tento zaměstnavatel s příjmem nižším než minimální mzda odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu.
b)
Příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v příslušném kalendářním měsíci částky 2 500 Kč.
V tomto případě musí zaměstnavatel zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit, neboť z titulu výše zúčtovaného příjmu není tato osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Například, pokud by při trvající dohodě o pracovní činnosti nebylo dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč pouze v měsíci srpnu, použil by zaměstnavatel kódy „O“ k datu 31. 7. a „P“ k datu 1. 9. Nicméně v tomto konkrétním případě nevznikne pro pojištěnce ve zdravotním pojištění žádný problém, neboť svůj pojistný vztah má vyřešen zaměstnáním na základě pracovní smlouvy.
 
Závěr
Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.
Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.