Opravy chyb a omylů při uplatnění daně z přidané hodnoty

Vydáno: 11 minut čtení

Běžně se stává, že plátce, který poskytl plnění, udělá chybu například tím, že u poskytnutého zdanitelného plnění uplatní chybnou sazbu daně nebo na plnění osvobozené od daně omylem uvede daň, nebo naopak na zdanitelné plnění uvede osvobození od daně, případně uvede daň u plnění, která nejsou předmětem daně. Všechny tyto omyly je nutno napravit.

Opravy chyb a omylů při uplatnění daně z přidané hodnoty
Ing.
Zdeněk
Kuneš,
odborník na DPH, pracuje pro společnost KODAP s. r. o. Liberec
 
Právní úprava
Postup při opravě v případě těchto pochybení stanoví zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), a rovněž zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).
Opravy chyb a omylů jsou v zákonu o DPH řešeny v § 43. Pokud plátce nebo identifikovaná osoba udělali chybu, mohou tuto chybu opravit.
Zákon o DPH řeší v § 43 pouze takové chyby, kterými byla zvýšena daň na výstupu a opravou dojde ke snížení této daně.
PŘÍKLAD 1
Plátce provedl opravu střechy rodinného domu pro soukromou osobu a při této službě uplatnil chybně základní sazbu daně, ačkoliv měl uplatnit první sníženou sazbu daně. Opravu chyby provede podle § 43 zákona o DPH.
V zákonu o DPH nejsou řešeny případy, kdy plátce nebo identifikovaná osoba udělali chybu tím, že snížili daň na výstupu a opravou potřebují tuto daň zvýšit. V takovém případě postupují podle § 141 daňového řádu, který jim ukládá podat dodatečné daňové přiznání.
PŘÍKLAD 2
Plátce provedl opravu střechy na průmyslové hale pro osobu, která není plátcem, a chybně uplatnil první sníženou sazbu daně 15 %, ačkoliv měl správně uplatnit základní sazbu daně. Opravu této chyby provede podle daňového řádu.
Opravu výše daně provádí plátce
výhradně v dodatečném daňovém přiznání,
a to za zdaňovací období, kdy byl odběratelem obdržen opravný daňový doklad.
Při opravě výše daně jsou plátce nebo identifikovaná osoba povinni vystavit opravný daňový doklad podle § 45 zákona o DPH.
Tento opravný daňový doklad vystaví plátce nebo identifikovaná osoba v případech, kdy měli povinnost vystavit daňový doklad na základě původního zdanitelného plnění.
Opravný daňový doklad je nutno vystavit také v případě, kdy při poskytnutí původního zdanitelného plnění neměli povinnost daňový doklad vystavit, ale přesto ho vystavili, například při poskytnutí zdanitelného plnění pro osobu nepovinnou k dani.
V případě, že plátce neměl povinnost daňový doklad vystavit a ani ho nevystavil, provede opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.
Obdobně jako u opravy základu daně a výše daně se u opravy chyby uplatní sazba daně, která byla platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění, a pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije původní kurz.
Opravu je možné provést do tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění.
 
Opravný daňový doklad
Náležitosti opravného daňového dokladu, vystaveného na opravu chyb a omylů jsou shodné s opravným daňovým dokladem, vystaveným pro opravu základu daně. Odlišení spočívá v jiném uvedení „důvodu opravy“.
Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně nebo o opravě výše daně v jiných případech obsahuje:
označení osoby, která uskutečňuje plnění,
daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
označení osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
evidenční číslo původního daňového dokladu,
evidenční číslo opravného daňového dokladu,
důvod opravy,
-
rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,
rozdíl mezi opravenou a původní daní a
rozdíl mezi opravenou a původní částkou, kterou osoba, jež plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.
Pokud byl původní daňový doklad vystaven jako zjednodušený daňový doklad, nemusí opravný daňový doklad obsahovat označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, ani její daňové identifikační číslo, dále nemusí obsahovat rozdíl mezi opraveným a původním základem daně a rozdíl mezi opravenou a původní daní.
Zjednodušený opravný daňový doklad tedy obsahuje pouze rozdíl mezi původní celkovou částkou, kterou poskytovatel plnění získal, a opravenou částkou.
Z důvodu zjednodušení administrativy umožňuje zákon v případě vystavování opravných daňových dokladů vztahujících se k delšímu období a k většímu počtu daňových dokladů, uvést údaje společné pro všechny opravy na opravném daňovém dokladu pouze jednou. Jedná se například o poskytnutí různých skont nebo bonusů.
Pro tyto případy je umožněno, že na opravném daňovém dokladu nemusí být uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů. Na tomto daňovém dokladu ale musí být ve vazbě na původní uskutečněná zdanitelná plnění uvedeno takové vymezení těchto plnění, aby souvislost mezi původním a opraveným zdanitelným plněním byla jednoznačně určitelná. Dále plátce na opravném daňovém dokladu uvede souhrnně rozdíly mezi opravenými a původními základy daně a tomu odpovídající částky daně za veškerá opravovaná zdanitelná plnění.
Pokud je opravný daňový doklad vystavován na více plnění v cizí měně, protože i daňové doklady při poskytnutí plnění byly uvedeny v cizí měně, je problém s použitím kurzu pro přepočet na českou měnu. V takovém případě je možné použít kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy.
 
Oprava chybně uvedené základní sazby namísto snížené sazby daně
Pokud plátce pochybením zvýšil daň na výstupu, například tím, že uvedl chybně zvýšenou sazbu daně, ale správně měl uvést sníženou sazbu daně, provede opravu podle § 43 zákona o DPH.
PŘÍKLAD 3
Plátce dodal zboží v hodnotě 200 000 Kč odběrateli, plátci, a uplatnil chybně základní sazbu daně ve výši 21 %. Na daňovém dokladu uvedl daň ve výši 42 000 Kč. Správně měl uplatnit první sníženou sazbu daně 15 % ve výši 30 000 Kč. Plátce vystavil opravný daňový doklad a daň ve výši 12 000 Kč vrátil odběrateli. Pokud odběratel uplatnil nárok na odpočet daně ve výši 42 000 Kč, postupoval v rozporu s § 73 odst. 6 zákona o DPH. Nárok na odpočet daně měl jen ve výši 30 000 Kč.
 
Oprava chybně uvedené snížené sazby daně namísto základní
Pokud plátce pochybením snížil daň na výstupu, například tím, že uvedl chybně sníženou sazbu daně, ale správně měl uvést základní sazbu daně, postupuje podle obecných ustanovení daňového řádu.
Podle § 141 odst. 1 daňového řádu má plátce povinnost podat dodatečné daňové přiznání do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž chybu zjistil, a ve stejné lhůtě daň správci daně doplatit. Není zde samozřejmě zmínka o tom, na základě jakého daňového dokladu provede dodavatel opravu a podá dodatečné daňové přiznání.
Ani zákon o DPH tuto situaci neřeší a neřeší ani techniku, jakou by měl odpočet opravit odběratel plnění. Podle § 28 zákona o DPH má odběratel, plátce, právo na řádný daňový doklad se správnou sazbou daně za přijaté plnění.
Plátce je podle § 73 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o DPH oprávněn uplatnit nárok na odpočet až za období, v němž obdržel daňový doklad. Z toho vyplývá, že odběratel může uplatnit zbývající nárok na odpočet daně formou dodatečného daňového přiznání až v období, kdy obdrží daňový doklad.
 
Uplatnění nároku na odpočet daně ve správné sazbě daně
Plátce může podle § 73 odst. 6 zákona o DPH uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu pouze v rozsahu správné sazby daně.
To znamená, že pokud byla například dodavatelem uplatněna daň v základní sazbě daně, přičemž podle zákona měla být u tohoto zdanitelného plnění uplatněna první snížená sazba daně, má odběratel nárok na odpočet pouze ve výši první snížené sazby daně, a to bez ohledu na to, že na dokladu je uvedena základní sazba daně.
Pokud by tedy odběratel udělal chybu a podle obdrženého daňového dokladu uplatnil odpočet daně v základní sazbě daně, ačkoli plnění odpovídalo první snížené sazbě daně, pak i kdyby odběratel nikdy neobdržel opravný daňový doklad, je povinen podat dodatečné přiznání do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž chybu zjistil, a ve stejné lhůtě daň doplatit. Tento postup je v souladu s § 141 odst. 1 daňového řádu.
Odběratel tedy v takovém případě podává dodatečné daňové přiznání na snížení nároku na odpočet daně na základě vlastního zjištění chyby, uvedené na daňovém dokladu, a to i v případě, že neobdrží opravný daňový doklad od dodavatele.
 
Oprava chyby, provedená osobou, která uvedla daň na dokladu
Opravu výše daně může provést také osoba, která není plátcem a která uvedla na vystaveném dokladu daň a vznikla jí z tohoto titulu povinnost daň přiznat. Při opravě výše daně postupuje přiměřeně podle § 43 odst. 1 až 4 zákona o DPH.
Opravu provede v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň.
 
Oprava výše daně u zdanitelného plnění, na které se použije zvláštní režim jednoho správního místa
Pravidla pro opravu výše daně u zdanitelného plnění, na které se použije zvláštní režim jednoho správního místa, se řídí prováděcím nařízením č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, (článek 61), podle kterého se veškeré změny v částkách uvedených v daňovém přiznání provádějí formou změn příslušného daňového přiznání a nelze je provádět v daňovém přiznání za některé následující zdaňovací období.
Oprava výše daně u tohoto zdanitelného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, se provádí v dodatečném daňovém přiznání za období, ve kterém vznikla původní daňová povinnost.
Pokud osoba povinná k dani neměla povinnost vystavit daňový doklad, provede opravu v evidenci pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa, neboť evidence pro účely daně z přidané hodnoty se na zvláštní režim nevztahuje.
Přepočet jiné měny na českou není v případě zvláštního režimu jednoho správního místa
relevantní
(údaje v daňovém přiznání nejsou uváděny v české měně), nicméně pro přepočet jiné měny na eura se obdobně jako v jiných případech použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění. Ten se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa určí podle § 110r odst. 5 zákona o DPH.
 
Uvádění v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení
Osoba, která provádí opravu, uvede tuto opravu na ř. 1 nebo 2 daňového přiznání.
Oprava chyby nebo omylu se dále uvede do následného kontrolního hlášení. Opravuje se příslušná část kontrolního hlášení, ke které se oprava (celá hodnota) vztahuje.
Následné kontrolní hlášení se nepodává pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale podá se znovu jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.
Následné kontrolní hlášení se podává do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů.