Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2018, č. j. 9 Afs 52/2017-26
Úrok z neoprávněného jednání správce daně v případě místních poplatků
JUDr.
Milan
Podhrázký,
Ph.D.
K předpisům:
–
§ 11 odst. 4 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
V případě místních poplatků se úrok z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu neuplatní.
V daném rozhodnutí se Nejvyšší správní soud zabýval spornou otázkou, zda institut úroku z neoprávněného jednání správce daně lze aplikovat též v rámci správy místních poplatků. Mimo jiné v této souvislosti poznamenal, že naprostá většina místních poplatků se pohybuje v řádu stovek či maximálně tisíců korun. Správci místních poplatků jsou veškeré obecní úřady, tedy i úřady malých obcí. Vyloučení aplikace úroků u těchto, zpravidla menších, plateb je proto možné považovat za vstřícný krok ke zjednodušení správy poplatků vykonávané i malými samosprávami. Nejvyšší správní soud pak ke shora nastíněné právní otázce uzavřel, že text § 11 odst. 4 zákona o místních poplatcích nevzbuzuje rozumné pochybnosti. Historický, systematický ani teleologický výklad nevedou k závěru, že by bylo nutné se od gramatického výkladu odchylovat. Tento výklad také nevede ke zjevně nerozumným výsledkům nebo výsledkům rozporným s ústavně chráněnými právy. Je proto třeba vyjít ze zákonného textu, který vylučuje pro oblast místních poplatků úroky podle daňového řádu, tedy i úrok z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.