Vydáno: 4. 9. 2018
Prošlo odborným dohledem
Jak zdanit zaměstnance pracujícího pro českou firmu v zahraničí Ing. Martin Děrgel Prazákladem problému s daněmi z příjmů je zásadní rozpor: stát je miluje a poplatníci nenávidí. Oba k tomu mají pádné důvody: stát bez těchto prostředků nemůže financovat veřejné služby a správu země a poplatník logicky „nejásá“ nad tím, že z vlastní kapsy přispívá na platy úředníků, pochybné dotace a předražené veřejné zakázky. Nejvýznamnějšími poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou zaměstnanci, kteří navíc přímo vzorně plní své daňové povinnosti; za to může zejména způsob zdanění mezd, který má na starosti obvykle někdo jiný – zaměstnavatel, který tak není motivován k úspoře na dani, protože nejde o jeho příjem. Dalším specifikem zdanění mezd je, že se až na malé výjimky obejde bez daňového přiznání, neboť dani je učiněno za dost již sražením měsíčních záloh na daň, které pravidelně a spolehlivě sytí bezedné veřejné rozpočty. Zálohové zdanění mezd narušuje například výkon závislé činnosti pro českého zaměstnavatele (plátce příjmu i daně) v zahraničí. Tento druhý stát je totiž stejně daňově nenasytný jako Česká republika a dělá si nárok na zdanění těchto příjmů, neboť mají původ (zdroj) na jeho území. Ovšem ani Česko se nehodlá vzdát práva na zdanění zaměstnance, zvláště je-li jeho rezidentem, jehož předmětem daně jsou celosvětové příjmy, jak stanoví § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).