Dohody a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

Vydáno: 11 minut čtení

Zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr má (nejen) ve zdravotním pojištění svá četná specifika, kdy pro vznik zaměstnání a navazující placení pojistného musí brát zaměstnavatelé v úvahu primárně výši příjmu, zúčtovaného na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jak je dále uvedeno.

Dohody a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
 
Plnění oznamovací povinnosti
Přihlašování a odhlašování zaměstnanců činných na základě pracovní smlouvy a u některé z dohod je odlišné. U pracovní smlouvy platí, že zaměstnanec je přihlašován ke dni, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce (což může být i státní svátek) a odhlašován dnem skončení pracovního poměru. Naproti tomu je plnění oznamovací povinnosti za zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.
 
Nutnost dodržení minima platného pro zaměstnance
Za účelem zajištění postupu zaměstnavatele při placení pojistného podle zákona se za konkrétních podmínek vyskytují situace, kdy zaměstnavatel vystavuje zaměstnanci (nebo jinému zaměstnavateli) potvrzení o skutečnosti, že za tohoto svého zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tímto způsobem potvrzovaná výše zaměstnancova příjmu slouží jinému zaměstnavateli (případně zaměstnavatelům), u kterého zaměstnanec současně pracuje. Takové potvrzení vyžaduje ten zaměstnavatel, u kterého hrubý příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy. Pokud tedy zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého je jeho příjem nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), potvrzení o tom, že v jiném („hlavním“) zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nemusí v tomto dalším zaměstnání odvádět zaměstnavatel pojistné nejméně ze zákonného minima 12 200 Kč (od 1. 1. 2018), ale vyměřovacím základem je za tako-vé situace skutečný příjem zaměstnance. Jestliže však zaměstnavatel tímto potvrzením nedisponuje, musí provádět dopočet. Naopak, pokud nemusí být u osoby jako zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen [§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“)], stává se tato problematika pro zaměstnavatele bezpředmětnou.
 
Dodržení minimálního vyměřovacího základu
Zaměstnavatel ve vystaveném potvrzení fakticky deklaruje, že vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než minimální, případně je alespoň na jeho úrovni. Tímto potvrzením vlastně garantuje, že je u konkrétního zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen, tudíž jiný zaměstnavatel již nemusí provádět případný dopočet do aktuální výše zákonného minima. Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ve mzdových podkladových materiálech plátců pojistného – zaměstnavatelů poměrně snadno ověřit, zda je u příslušného zaměstnance v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) dodržen minimální vyměřovací základ či nikoliv. Z praktického hlediska nepovažuji za nezbytné, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy.
 
Potvrzení – rozhodný doklad pro placení pojistného
Aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (nebo případně i do poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.), musí být každé vystavované potvrzení založeno ve mzdové evidenci zaměstnavatele u příslušného zaměstnance, neboť slouží jako rozhodný doklad pro výpočet výše pojistného a jeho předložení je kontrolními orgány oprávněně vyžadováno. Zaměstnavatel, který potvrzení vystavuje, by si měl vést evidenci o tom, kterému zaměstnanci (a dle okolností případně pro kterého zaměstnavatele) potvrzení vystavil, a to především v případech, kdy se příjem zaměstnance pohybuje na hranici minimální mzdy. Pokud totiž příjem zaměstnance nedosáhne v některém kalendářním měsíci částky 12 200 Kč, musí být informován jiný zaměstnavatel tak, aby byl zabezpečen odvod pojistného podle zákona, tedy v úhrnu příjmů nejméně z minimální mzdy.
 
Sčítání příjmů pro účely dodržení zákonného minima
Pokud je u jednoho zaměstnavatele zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, tj. 1 647 Kč (13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč), nemusí být v dalším („vedlejším“) pracovním poměru dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu.
Za situace, kdy má pojištěnec více příjmů a v jejich úhrnu je minimální vyměřovací základ překročen (nebo alespoň dosažen), odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy v daném rozhodném období u jiného zaměstnavatele (resp. u ostatních zaměstnavatelů). Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou (všech) zaměstnavatelů, neboť u žádného zaměstnavatele nelze vystavit výše popisované potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
 
Jak u dohod o pracovní činnosti?
Dohody o pracovní činnosti zaujímají ve zdravotním pojištění specifické postavení, kdy účast na zdravotním pojištění zakládá u těchto dohod příjem alespoň 2 500 Kč za rozhodné období kalendářního měsíce. Velmi frekventovanou variantou souběhu je situace, kdy je zaměstnanec zaměstnán v „hlavním“ pracovním poměru na základě pracovní smlouvy (s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy, zpravidla však vyšším) a v dalším zaměstnání pracuje na dohodu o pracovní činnosti. V této souvislosti mohou nastat situace, kdy:
a)
Příjem na dohodu o pracovní činnosti se pohybuje v rozpětí od 2 500 Kč do 12 199 Kč.
V takovém případě je nutností, aby zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, měl potvrzení, že u „hlavního“ zaměstnavatele je za zaměstnance odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu. Na základě tohoto dokladu pak tento „vedlejší“ zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu.
b)
Příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v příslušném kalendářním měsíci částky 2 500 Kč.
V tomto případě musí zaměstnavatel zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit, neboť z titulu výše zúčtovaného příjmu není tato osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Například, pokud by při trvající dohodě o pracovní činnosti nebylo dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč pouze v měsíci září, použil by zaměstnavatel kódy „O“ k datu 31. 8. a „P“ k datu 1. 10. Nicméně v tomto konkrétním případě nevznikne pro pojištěnce ve zdravotním pojištění žádný problém, neboť svůj pojistný vztah má vyřešen zaměstnáním podle pracovní smlouvy.
 
Důsledky neprovedeného odhlášení pro pojištěnce
Komplikace však reálně vzniknou tehdy, pokud pojištěnec pracuje
pouze
na dohodu o pracovní činnosti, jeho příjem nedosáhne 2 500
Kč a současně:
nemá jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění,
není osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) a ani
nepatří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát.
V takové situaci nastupuje řešení, kdy se pojištěnec na daný kalendářní měsíc sám přihlásí u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatí si pojistné ve výši 1 647 Kč. Jestliže zaměstnavatel výše uvedené odhlášení neprovede a zaměstnanec vzniklý problém neřeší, pak zdravotní pojišťovna při kontrole zjistí tuto nesrovnalost. Zaměstnavatel musí se zpětnou platností příslušné odhlášení (a následné přihlášení) provést, přičemž tato osoba nebude mít v daném měsíci řádně zajištěnu svoji účast na zdravotním pojištění. Pojištěnec se bude muset zpětně přihlásit do již zmíněné kategorie osoba bez zdanitelných příjmů, zaplatit příslušné pojistné a reálně může očekávat vyměření penále za pozdní úhradu pojistného.
Pokud by nastala situace, že by osoba v příslušném měsíci alespoň jeden den pobírala nemocenské dávky, doložila by zdravotní pojišťovně příslušné potvrzení, vystavené Okresní správou sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, že příjemce dávek nemocenského pojištění je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, měl by pojištěnec pro daný kalendářní
měsíc vyřešen svůj pojistný vztah a nemusel by se na tento měsíc přihlašovat jako osoba bez zdanitelných příjmů.
K uvedenému doplňuji, že veškeré finanční nároky se řeší v rámci promlčecí doby, která je ve zdravotním pojištění desetiletá.
 
Dohody o provedení práce
Z pohledu zdravotního pojištění vzniká zaměstnání u osoby pracující na základě dohody o provedení práce tehdy, je-li jí zúčtován příjem převyšující 10 000 Kč.
Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem. Podotýkám, že dohody o provedení práce řeší zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2012.
Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.
Kdyby dohoda o provedení práce trvala celý kalendářní měsíc a dosažený příjem by činil 10 400 Kč, neprováděl by zaměstnavatel dopočet do minima, ale pojistné by odvedl z částky 10 400 Kč například tehdy, kdyby:
byla zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem pojistného stát (resp. by pro tuto osobu neplatil minimální vyměřovací základ), nebo
osoba současně pracovala u jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo
osoba pracující na dohodu o provedení práce současně podnikala a platila by alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ, což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením aj.
 
Závěrem
Závěrem podotýkám, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.