Otázky a odpovědi: Manželé (SJM) ukončení činnosti

Vydáno: 7 minut čtení

Manželé (SJM) podnikají 20 let ve společnosti a dělí si příjmy a výdaje v poměru 50 : 50. Vzhledem k novele zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 využili přechodné období a společnost ukončí k 31. 12. 2018. Od 1. 1. 2019 bude podnikat manžel a manželka bude spolupracující osobou. Příjmy a výdaje si budou i nadále dělit v poměru 50 : 50 (§ 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů).

Otázky a odpovědi: Manželé (SJM) ukončení činnosti
Ing.
Václav
Benda
Ing.
Eva
Sedláková
K 31. 12. 2018 budou ve společnosti: dlouhodobý majetek (budova, auta, stroje), zásoby, pohledávky a závazky. Prosím o odpověď, jak se s majetkem a závazky vypořádat u obou manželů ke dni ukončení společnosti a to z pohledu zákona o DPH a z pohledu zákona daně z příjmů.
Předpokládám, že na majetek vystaví daňový doklad ten z manželů, který ukončí činnost, odvede za IV. Q 2018 DPH a druhý z manželů uplatní v té samé výši odpočet. Je moje úvaha správná? Jak se bude ovšem postupovat u daně z příjmů (odpisovaný dlouhodobý majetek, pohledávky, zásoby a závazky) nevím, protože jde o SJM a z tohoto důvodu se domnívám, že postup dle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. nelze uplatnit.
Odpověď z hlediska DPH – Ing. Václav Benda
Pravidla pro vypořádání daně při zániku společnosti nebo zániku členství společníka ve společnosti byla v dřívějším znění zákona o DPH upravena v § 13 odst. 4 písm. d) a § 14 odst. 3 písm. c) zákona o DPH. Novelou zákona o DPH byla sice s účinností od 1. 7. 2017 obě uvedená písmena zrušena, ale společnosti, které vznikly do 1. 7. 2017, postupují podle přechodných ustanovení do konce roku 2018 podle dosavadních pravidel pro uplatňování DPH ve společnosti, tj. podle těchto písmen je třeba postupovat také při vypořádání DPH při zániku uvedené společnosti tvořené manželi. Podle § 2746 občanského zákoníku se při zániku společnosti vydá společníkům, co je jejich vlastnictvím, a společný majetek se rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví. Podle § 13 odst. 4 písm. d) zákona o DPH za dodání zboží za úplatu, tj. za zdanitelné plnění považuje při zániku společnosti nebo zániku členství společníka ve společnosti bezúplatné přenechání zboží, které je ve vlastnictví daného společníka, do vlastnictví jiného společníka nebo do společného majetku. Za dodání zboží se považuje bezúplatné přenechání toho, co by společník získal při zániku společnosti nebo při zániku členství v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, do vlastnictví jiného společníka nebo do společného majetku. Obdobně se podle § 14 odst. 3 písm. c) zákona o DPH považuje za poskytnutí služby za úplatu, tj. za zdanitelné plnění při zániku společnosti nebo zániku členství společníka ve společnosti bezúplatné přenechání nehmotného majetku, který je ve vlastnictví daného společníka, do vlastnictví jiného společníka nebo do společného majetku. Za poskytnutí služby se dále považuje bezúplatné přenechání toho, co by společník získal při zániku společnosti nebo při zániku členství v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, do vlastnictví jiného společníka nebo do společného majetku. Prakticky to bude tedy znamenat, jak je uvedeno v zadání, že manžel, který ukončí činnost, přizná daň na výstupu a druhý z manželů si uplatní za splnění obecných zákonných podmínek v té samé výši odpočet daně.
Odpověď z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
Ukončí-li manželka podnikatelka k 31. 12. 2018 podnikatelskou činnost, musí základ daně upravit v souladu s § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Vzhledem ke skutečnosti, že v dotaze je uvedeno, že podnikající manželé si rozdělují příjmy a výdaje, usuzuji, že manželé uplatňují výdaje ve skutečné doložené výši, a že vedou daňovou evidenci. V tomto případě bude muset manželka v daňovém přiznání za rok 2018 základ daně upravit podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona o daních z příjmů. Ten stanoví, že rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období předcházející dni ukončení samostatné činnosti, se upraví o:
hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů] a hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh,
cenu nespotřebovaných zásob a
zůstatky vytvořených rezerv podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Dále pak zákon o daních z příjmů stanoví, že úplata u finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení samostatné činnosti nebo do ukončení nájmu.
Vzhledem ke skutečnosti, že manželé si rozdělovali příjmy a výdaje v poměru 50 : 50, manželka zvýší základ daně o polovinu hodnoty zásob a pohledávek evidovaných k 31. 12. 2018 a sníží základ daně o polovinu hodnoty závazků evidovaných k 31. 12. 2018. Pokud jde o hmotný majetek ve společném jmění manželů, uplatní manželka do daňových výdajů polovinu odpisu předmětného hmotného majetku. Úpravy základu daně z titulu hmotného majetku zákon o daních z příjmů nestanoví.
Bude-li po ukončení činnosti společnosti pokračovat v podnikání pouze manžel s tím, že na manželku bude rozdělovat příjmy a výdaje jako na spolupracující osobu, bude uvedený hmotný majetek odpisovat manžel, tj. odpisy budou daňovým výdajem manžela.
Pokud jde o nespotřebované zásoby, o které manželka zvýší základ daně, je třeba pamatovat, že zákon dále stanoví, že do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně, tj. pouze zisk z prodeje zásob. Manželka zdaní pouze zisk z prodeje zásob, o které zvýšila základ daně při ukončení svého podnikání, a to jako příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Zákon o daních z příjmů v § 10 odst. 2 stanoví mimo jiné, že příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. Jestliže tedy v daném případě manželka po ukončení činnosti uvedené zásoby prodá (v daném případě není rozhodující, zda předmětné zásoby fyzicky prodá např. manžel ve svém obchodě), bude zisk z jejich prodeje zdanitelným příjmem na straně manželky.