Nájemní vztah z pohledu možného nepeněžního příjmu

Vydáno: 13 minut čtení

Otázky, zda a kdy vznikne u nájemních vztahů nepeněžní příjem a jak se má řešit, patří v problematice daňového pohledu na nájmy k těm častým a někdy i složitě řešitelným. Připomeňme si proto základní zákonná pravidla a některé postupy v této oblasti.

Nájemní vztah z pohledu možného nepeněžního příjmu
RNDr.
Ivan
Brychta
 
Pohled občanského práva
Na úvod zmíníme pár základních pravidel vztahu založeného nájemní smlouvou z pohledu zákona č. 89/2012 Sb., (nového) občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“). Ten (v § 2205 NOZ)
pronajímatele zavazuje:
a)
přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
b)
udržovat věc v takovém stavu,
aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, a
c)
zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
Nicméně hned v § 2207 NOZ uvádí, že:
běžnou údržbu věci provádí
po dobu nájmu
nájemce,
ledaže se k ní zavázal pronajímatel, a
ostatní údržbu věci
a její
nezbytné opravy provádí pronajímatel,
ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce.
A máme zde první problém, a to, jak se dívat na situaci, kdy se nájemce „dobrovolně“ zaváže některé nezbytné opravy provést sám (např. vyměnit dožilá okna, opravit padající omítku či vyměnit poškozenou střešní krytinu).
Dalším problémem, který je nutné řešit, je situace, kdy si nájemce přeje provést na najaté věci změnu (nejčastěji je to technické zhodnocení, nicméně v praxi se můžeme setkat i s opravami typu přetření fasády jinou barvou apod.). Občanský zákoník tuto situaci řeší mj. v § 2200 NOZ, když uvádí, že nájemce má
právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele
(který musí být písemný, pokud i smlouva byla uzavřena v písemné podobě). A dále doplňuje, že změnu věci provádí nájemce na svůj náklad, a dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se má s nájemcem při skončení nájmu vyrovnat podle míry zhodnocení.
Naopak pro případ, kdy by nájemce provedl změnu věci bez souhlasu pronajímatele, stanoví NOZ povinnost uvést věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), uvádí v § 23 odst. 6, že za
příjmy se považuje
jak peněžní plnění, tak
i nepeněžní plnění
(oceněné podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, pokud ZDP nestanoví jinak). A hned poté [§ 23 odst. 6 písm. a) ZDP] doplňuje pravidla pro
vznik nepeněžního příjmu u vlastníka
(pronajímatele)
v souvislosti s nájmem,
avšak pouze za situace, kdy:
nájemce provede technické zhodnocení,
má k tomu souhlas vlastníka a
výdaje (náklady) na technické zhodnocení nejsou vlastníkem (pronajímatelem) hrazeny (a ani nejsou započteny na smluvené nájemné).
Případy technického zhodnocení rozebereme v dalším podrobněji, nicméně na tomto místě si musíme položit otázku, zda mohou být jediným nepeněžitým příjmem pronajímatele v souvislosti s nájmem. A hned si také odpovíme: jistěže nikoliv. Pojďme se tedy zabývat situacemi, kdy nájemce provádí údržbu či opravuje najatou věc.
 
Běžná údržba prováděná nájemcem
Nepeněžní příjem pronajímatele nehledejme v
běžné údržbě najaté věci
(kterou podle zmíněných ustanovení NOZ provádí standardně nájemce, nedohodnou-li se s pronajímatelem jinak). Problémem by možná mohlo být jen to, že
legislativa
vymezuje běžnou údržbu pouze v souvislosti s užíváním bytu (viz § 2 nařízení vlády č. 308/2015 Sb.), nikoliv však v jiných případech nájmu věci.
K problematice běžné údržby doplňme názor správce daně, který v pokynu GFŘ D-22 (bod 1 k § 23 odst. 6 ZDP) uvádí, že
„za nepeněžní příjem nepovažuje daňové výdaje spojené se zajišťováním správy nemovitých věcí a s obvyklým udržováním, které je povinen hradit nájemce v souvislosti se smluveným způsobem užívání najaté věci“.
K tomu jen doplňme, že správce daně používá pojmy „zajišťování správy a obvyklé udržování“, což nemusí být vždy běžnou údržbou.
 
Ostatní údržba a nezbytné opravy
Ostatní údržbu věci
a její
nezbytné opravy
by měl provádět pronajímatel, ale dle zákonné dikce se může k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázat nájemce. A tady už je namístě se ptát, zdali takové „zavázání“ nájemce nemá znaky nepeněžního příjmu. Zde již bychom mohli uvést příklady:
kdy zřejmě nepeněžní příjem vznikne (nájemce si pronajal obchod na dobu 6 měsíců a zavázal se k výměně střešní krytiny objektu), anebo
kdy nepeněžní příjem zřejmě nevnikne (nájemce si pronajal obchod na dobu 15 let a zavázal se k výměně zátěžových koberců každých 5 let),
obecný závěr však učinit nelze.
Správce daně pouze nepřímo na situaci upozorňuje v pokynu GFŘ D-22 (bod 2 k § 23 odst. 6 ZDP), když uvádí okamžik, kdy vznikne vlastníkovi nepeněžní plnění v situaci, kdy je jím hrazeno nájemné (uvádí to jak pro situaci, kdy jde o formu technického zhodnocení, tak pro případy oprav či údržby):
u vlastníka, který vede účetnictví,
vznikne nepeněžní příjem v tom zdaňovacím období, ve kterém je nájemné součástí příjmů (výnosů) podle právních předpisů upravujících účetnictví, tj. při respektování věcné a časové souvislosti, a
u ostatních vlastníků
v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo nepeněžní plnění nájemcem vynaloženo.
S tímto názorem správce daně lze souhlasit, ale zdůrazněme, že je postaven na předpokladu, že je takto nájemcem hrazeno nájemné (nebo část nájemného).
Pokud je v nájemní smlouvě povinnost ostatní údržby a nezbytných oprav přenesena na nájemce, bez toho aniž by to bylo považováno za plnění odpovídající nájmu, dojdeme ke zmíněnému problému, zda to jako nepeněžní příjem v dané situaci chápat či nikoliv.
Je fakt, že pokud by se o nepeněžní příjem u pronajímatele jednalo, tak v situaci:
kdy pronajímatel uplatňuje skutečné výdaje,
žádný problém není, protože na jedné straně zdaní nepeněžní příjem a na druhé straně bude mít ve stejné výši daňový výdaj z titulu provedení příslušné opravy či údržby, ale
pokud
pronajímatel
(který je fyzickou osobou)
uplatňuje výdaje procentem z příjmů,
pak už problém může nastat, protože oproti nepeněžnímu příjmu z opravy provedené nájemcem dá pouze výdaj ve výši 30 % tohoto příjmu [viz § 9 odst. 4, event. § 7 odst. 7 písm. c) ZDP].
 
Technické zhodnocení provedené nájemcem
Otázku nepeněžního příjmu u pronajímatele v situaci, kdy nájemce provede
technické zhodnocení
(se souhlasem vlastníka, nad rámec nájemného), které mu pronajímatel neuhradí. Pro tyto případy obsahuje ZDP od roku 1997 speciální úpravu, kterou aktuálně nalezneme v již zmiňovaném § 23 odst. 6 písm. a) ZDP.
Ta spojuje
okamžik vzniku nepeněžního příjmu
se třemi možnostmi:
v případech uváděných pod
body 1 a 2
s ukončením nájemního vztahu, příp. zrušením souhlasu s odpisováním technického zhodnocení nájemcem (pokud mu takový souhlas vlastník dal), a
v situaci uváděné pod
bodem 3
s obdobím dokončení technického zhodnocení, pokud o hodnotu technického zhodnocení pronajímatel zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu věci.
Zjednodušeně zatímco první dvě možnosti (body 1 a 2) poskytují jakýsi odklad ve zdanění nepeněžního příjmu vlastníkem (což je i logické, neboť by se klidně mohlo stát, že při skončení nájmu bude technické zhodnocení nájemcem odstraněno),
třetí možnost
(bod 3) přináší okamžité zdanění po dokončení technického zhodnocení v návaznosti na navýšení ceny věci (nepeněžní plnění se oceňuje v tomto případě výší výdajů vynaložených nájemcem). Doufejme, že takováto „hloupost“ snad nikoho nenapadne, neboť se asi vždy vyplatí počkat na splnění první nebo druhé možnosti.
V případech
prvních dvou možností
(body 1 a 2) se přirozeně předpokládá, že vlastník v průběhu nájmu nezvýšil vstupní cenu. Navíc si vlastník může vybrat, zda zdaní nepeněžní příjem:
ve výši dle znaleckého posudku, nebo
ve výši zůstatkové ceny, kterou by měl majetek (rozumějme ono technické zhodnocení) při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování.
 
Vyrovnání s nájemcem při ukončení nájmu
V praxi bývá častým případem, že
vlastník nájemci za technické zhodnocení cosi poskytne
až při ukončení nájemního vztahu. Je zřejmé, že tuto situaci již ZDP neřeší, připomínáme proto jen v předchozím uvedenou úpravu z občanského práva, podle níž se má pronajímatel s nájemcem při skončení nájmu vyrovnat podle míry zhodnocení.
A položme si v této souvislosti otázku, zda vůbec může vzniknout vlastníkovi nepeněžní příjem, když za provedené technické zhodnocení nájemci něco zaplatí (při skončení nájmu se s ním vyrovná)?
Ačkoliv nám připadá logické, že v této situaci nepeněžní příjem nevznikne, správce daně má názor opačný. Zmiňuje jej v pokynu GFŘ D-22 (bod 7 k § 23 odst. 6 ZDP), když říká, že
„pokud vlastník poskytne nájemci pouze částečnou úhradu hodnoty technického zhodnocení provedeného nájemcem, je u vlastníka nepeněžním příjmem (podle § 23 odst. 6 ZDP) rozdíl mezi
úhradou a
hodnotou technického zhodnocení, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování [podle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP], nebo hodnotou technického zhodnocení stanovenou znaleckým posudkem“.
Co k tomu dodat? Snad jen to, že názor správce daně by byl aplikovatelný v situaci, kdy by vlastník a nájemce byli spojenými osobami a vyrovnání za technické zhodnocení by bylo za neobvyklou cenu (s odkazem na § 23 odst. 7 ZDP). V jiných situacích se zdá být názor správce daně absurdním, mj. i s ohledem na § 24 odst. 2 písm. tb) ZDP, podle něhož je u nájemce zůstatková cena technického zhodnocení při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním daňově účinná jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení.
 
Kdy nepeněžní příjem nevzniká
V předchozích případech jsme rozebírali zejména situace, kdy vlastníkovi v souvislosti s činností nájemce vznikne nepeněžní příjem. Podívejme se nyní i na situace, kdy vlastníkovi
nepeněžní příjem nevznikne.
Může to být v situaci, kdy
nájemce provedl na věci úpravy
(ať již charakteru technického zhodnocení, nebo opravy či údržby), k nimž nebyl povinen a které neměl
předem odsouhlaseny s pronajímatelem.
V těchto situacích (jak bylo uvedeno v úvodu), předpokládá občanský zákoník, že
nájemce uvede věc do původního stavu,
a to:
jakmile o to pronajímatel požádá (s tím, že neuposlechnutí může způsobit nájemci okamžitou výpověď),
nejpozději však při skončení nájmu věci.
Nepeněžní příjem by tak vlastníkovi mohl vzniknout jen v situaci, kdy by nájemce věc neuvedl do původního stavu a pronajímatel by to takto akceptoval (čili by dodatečně dal „tichý souhlas“).
Nepeněžní příjem nevzniká (zcela logicky) ani v situaci, kterou správce daně uvádí v pokynu GFŘ D-22 (bod 3 k § 23 odst. 6 ZDP). Konstatuje, že
„u vlastníka nevzniká nepeněžní příjem, pokud
dochází k ukončení nájmu z důvodu odkoupení najaté věci nájemcem,
který zahrne zůstatkovou cenu jím odpisovaného technického zhodnocení do vstupní ceny“.
 
Aplikace na vztah nájemce a podnájemce
Po novele ZDP zákonem č. 170/2017 Sb. (účinným od 1. 7. 2017), kdy zákonodárce umožnil
odpisování technického zhodnocení podnájemcem,
se musíme zmínit i o tom, zda a jak aplikovat v předchozím uvedená pravidla na podnájemní vztah. Připomeňme, že nové ustanovení (§ 28 odst. 7 ZDP), které tuto situaci upravuje, říká, že:
u poplatníka, který není nájemcem ani uživatelem a kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, se u technického zhodnocení na tomto hmotném majetku postupuje obdobně jako u technického zhodnocení hrazeného nájemcem,
při ukončení takového užívání nebo zrušení souhlasu s odpisováním se postupuje obdobně jako při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisováním nájemcem, a
pro účely tohoto ustanovení je poplatník, kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, v postavení nájemce a poplatník, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení odpisovatele hmotného majetku.
Uvedené znamená, že
nepeněžní příjem v případě technického zhodnocení provedeného podnájemcem
budeme posuzovat podle stejných pravidel [§ 23 odst. 6 písm. a) ZDP], jako kdyby jej provedl nájemce, ale takový nepeněžní příjem se bude řešit u nájemce (při skončení podnájmu či souhlasu s odpisováním), a teprve až skončí nájemní vztah (či souhlas s odpisováním daný vlastníkem), dostihne nepeněžní příjem samotného vlastníka.
 
Závěr
Co říci závěrem? Jak je vidět z předchozího rozboru, zdaňování nepeněžního příjmu může být u nájemních vztahů někdy velkým oříškem. Proto lze doporučit řešit případné daňové dopady úprav prováděných nájemci již při povolování takových úprav.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.