Reklamní činnost a živnostenské podnikání v dotazech a odpovědích

Vydáno: 59 minut čtení

Právní úprava podnikání v oblasti kapitálového trhu Je nový kalendářní rok 2018 nositelem nějakých změn v oblasti živnostenského podnikání, a to na úseku kapitálového trhu? Také další rok přináší změny do právní úpravy živnostenského podnikání v podobě zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon ) – (dále jen „živnostenský zákon “). Dnem 3. 1. 2018 nabyl účinnosti zákon č. 204/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb. , o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který mění také živnostenský zákon .

Reklamní činnost a živnostenské podnikání v dotazech a odpovědích
JUDr.
Irena
Fleischmanová
Dosavadní textové znění § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona se rozšiřuje tak, že za slovo „agentur“ je vložen text „činnost poskytovatelů služeb hlášení údajů, činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“. Obdobně jako u jiných aktivit upravených zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, se rovněž u poskytování služeb hlášení údajů a u činnosti akreditované osoby podle zmíněného zákona o podnikání na kapitálovém trhu v ustanovení § 3 živnostenského zákona stanoví, že tyto činnosti nejsou „živnostmi“, neboť se u nich vyžaduje povolení – akreditace České národní banky.
 
Uložení příkazu mladistvému podle nové přestupkové úpravy
Oblast přestupků řeší nová přestupková úprava. Lze podle této nové úpravy postihovat mladistvou osobu v příkazním řízení na místě správním trestem napomenutí?
Novou právní úpravu ukládání správních trestů v příkazním řízení představuje mj. zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), který nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2016. Uvedený zákon stanoví, že správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem, kterým lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
Příkazem nelze rozhodnout v případě mladistvého, resp. této osobě lze uložit správní trest pokuty příkazem na místě. Správní trest napomenutí, a to příkazem na místě nelze mladistvé osobě uložit.
 
Zastavení správního řízení a povinnost úhrady nákladů řízení
Podnikatel nepředložil doklady o tom, že oprávněně užívá prostory svého sídla. Potřebné dokumenty (§ 31 odst. 2 živnostenského zákona) předložil až v době, kdy bylo zahájeno řízení pro nesplnění uvedené zákonné povinnosti. Je za tohoto stavu důvodné, aby podnikatel uhradil náklady tohoto řízení?
Platná právní úprava (§ 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dále jen „správní řád“) stanoví, že správní orgán uloží náhradu řízení v paušální částce osobě, která řízení vyvolala porušením své právní povinnosti. Znamená to, že pokud bylo předmětné správní řízení vyvoláno porušením právní povinnosti v podobě nedoložení požadovaného dokladu, který prokazuje právní důvod pro užívání prostor sídla, je třeba náklady řízení uložit bez ohledu na skutečnost, zda zahájené řízení bylo zastaveno či nikoli. To, že zahájené správní řízení bylo zastaveno, neboť podnikatel napravil protiprávní stav po zahájení řízení, nezbavuje účastníka tohoto řízení uhradit náklady řízení, a to proto, že nejsou důvody pro vyloučení procesních důsledků.
 
Problematika opakovaného pozastavení výkonu živnostenského podnikání
Podnikatel porušil závažným způsobem povinnost, kterou mu ukládá živnostenský zákon (nesplnil oznamovací povinnost týkající se funkce odpovědného zástupce). Živnostenský úřad rozhodl o pozastavení provozování jeho živnosti. Předmětná doba, kdy podnikatel nemohl podnikat, uplynula, nadále však trvá protiprávní stav, který způsobil uvedené pozastavení výkonu živnosti. Může živnostenský úřad podnikateli znovu pozastavit provozování živnosti, může případně přistoupit ke zrušení živnostenské oprávnění?
Živnostenský úřad může v souladu s živnostenským zákonem (§ 58 odst. 6) pozastavit výkon živnosti v provozovně, porušuje-li podnikatel v této provozovně závažným způsobem zákonné povinnosti. V rozhodnutí o tomto pozastavení výkonu živnosti stanoví dobu, po kterou nemůže podnikatel živnost vykonávat s tím, že tato doba nesmí být delší než jeden rok. Pokud ve stanovené době podnikatel nenapraví protiprávní stav, který vedl k pozastavení podnikání, živnostenský úřad může, a to podle okolností každého konkrétního případu opětovně rozhodnout o dalším pozastavení provozování živnosti v provozovně (§ 58 odst. 6 živnostenského zákona), případně živnostenské oprávnění podnikateli zruší.
Živnostenské oprávnění se zruší podle živnostenského zákona (§ 58 odst. 3 ve vazbě na § 58 odst. 8); zmíněná právní úprava stanoví, že pokud nejsou odstraněny závady ve stanovené lhůtě, živnostenský úřad je povinen živnostenské oprávnění zrušit. Poté se na podnikatele bude vztahovat překážka provozování živnosti podle téhož živnostenského zákona [§ 8 odst. 6 písm. a) zákona].
 
Odborná způsobilost při obchodních aktivitách a skladování munice
Platná právní úprava živnostenského podnikání umožňuje výkon nejrůznějších činností s tím, že u většiny z nich stanoví odbornou způsobilost. Jakou odbornou způsobilost živnostenský zákon vyžaduje pro koncesovanou živnost v předmětu podnikání „Nákup, prodej a skladování munice“?
Odborná způsobilost pro jmenovanou koncesovanou živnost je obsažena v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu. Jsou zde uvedeny tyto možnosti: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým, ekonomickým, vojenským nebo policejním zaměřením, b) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu a tři roky praxe v oboru, c) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a pět let praxe v oboru.
 
Problematika posuzování zájmové činnosti chovu psů
Mezi aktivity, které lze provozovat jako živnostenské podnikání prý patří také výcvik zvířat. Pod jakou živnost se tato činnost řadí a může provozovat jako podnikání „chovatelskou“ činnost týkající se psů např. nějaký spolek chovatelů zvířat?
Chovatelská a výcviková činnost jsou aktivity, které upravuje jako „živnost“ živnostenský zákon. Příloha č. 4 k živnostenskému zákonu specifikuje celkem osmdesát oborů živností, které jsou podřazeny pod předmět podnikání živnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Mezi těmito živnostmi je uvedena pod č. oboru 5 činnost nazvaná „Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)“.
Obsahová náplň jmenovaného oboru činnosti je chov psů, koček a jiných drobných zvířat (nebo živočichů) v zájmových chovech, zoologických a laboratorních zvířat, výcvik psů a drobných domácích zvířat pro jiné účely, než jsou artistická vystoupení. Do rámce uvedené obsahové náplně spadá také další činnosti související s chovem domácích a zoologických zvířat i provozování hotelů, útulků a podobných zařízení, která pečují o zvířata.
Do obsahu uvedené živnosti však nepatří obchod se zvířaty, která jsou určena pro zájmové chovy, drezúra zvířat, veterinární činnost a provozování zoologických zahrad.
Při posuzování činnosti „chovu psů“ je nezbytné zjistit, jedná-li se o „živnost“ či nikoli, a to z hlediska její charakteristiky tak, jak ji vymezuje živnostenský zákon v § 2. Chovatelská činnost musí být zejména prováděna soustavně a za účelem dosažení zisku, její výkon musí být samostatný, prováděný vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za podmínek, které pro provozování této aktivity stanoví živnostenský zákon. Přes uvedené skutečnosti je však třeba poznamenat, že nejen živnostenský zákon, ale ani jiné právní předpisy jednoznačně nevymezují potřebný „mantinel“ mezi „zájmovou“ činností a činností „výdělečnou“.
Obdobně jako u všech dalších činností, také u činností zájmových je rozhodujícím hlediskem, zda jsou splněny všechny uvedené znaky „živnosti“. Charakter činnosti, resp. jde-li o pouze o zájmovou činnost nebo o činnost vykazující požadované znaky živnostenského podnikání, prokazuje zájemce o toto podnikání, konečné posouzení je pak věci příslušného správního orgánu, neboť je zde nutno zejména vycházet z faktu, že různé chovatelské kluby a spolky nejsou zakládány pro podnikání ani za účelem výdělečné činnosti.
 
Činnost zkušebního komisaře
Fyzická osoba neprovozuje střelnici ani neprovádí výuku a výcvik střelby. Může tato osoba působit jako zkušební komisař při zkouškách ze střelby, který právní předpis upravuje činnost zkušebního komisaře?
Činnost zkušebního komisaře je vykonávána podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“), který tuto činnost upravuje. V živnostenském zákoně (§ 3) uvedena není, resp. není mezi činnostmi, které jsou taxativním způsobem vymezeny jako činnosti, které podle živnostenského zákona nejsou „živností“.
Pokud by měla být činnost zkušebního komisaře živností, musí splňovat všechny znaky živnosti, které požaduje živnostenský zákon (§ 2). Tato činnost musí být provozována soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.
Zkušební komisař vykonává svou činnost podle zákona o zbraních, a to vždy na základě určení policejního orgánu. Plní specifické úkoly v rámci ověřování odborné způsobilosti žadatelů o vydání zbrojního průkazu. Činnost zkušebního komisaře provádí výlučně na základě určení policejního orgánu a jenom ve vztahu k osobám, které se přihlásí ke zkoušce Policii České republiky. Zkušební komisař činnost vykonává pod dohledem tohoto policejního orgánu (Policie České republiky).
Za výkon uvedené činnosti je zkušební komisař odměněn podle zákona o zbraních, výše odměny je stanovena prováděcí vyhláškou k zákonu o zbraních (vyhláška č. 115/2014 Sb.). Částka odměny je odvozena od počtu uchazečů, kteří se dostaví ke zkoušce odborné způsobilosti, zkušební komisař však nikterak nemůže ovlivnit tento počet uchazečů, neboť jejich počet a složení určuje pouze již jmenovaný policejní orgán, a to nezávisle na osobě zkušebního komisaře.
S ohledem na názor zástupců ústředního orgánu státní správy, který je kompetentní pro danou problematiku, činnost zkušebního komisaře není prováděna v pravém slova smyslu „samostatně“, neboť jak je již zmíněno, je zcela závislý na dispozicích určených příslušným policejním orgánem. Zkušební komisař např. nemá sám k dispozici zkušební testy, tyto mu ke každé jednotlivé zkoušce jenom zapůjčuje Policie ČR; nemůže ani ovlivnit svou činností výši odměny. Na základě všech uvedených skutečností lze přijmou názor, že činnost zkušebního komisaře není „živností“, neboť nesplňuje její znaky tak, jak to vyžaduje živnostenský zákon.
 
Výkon vázané „kosmetické“ živnosti a prokázání odborné způsobilosti
Fyzická osoba má živnostenské oprávnění k výkonu řemeslné živnosti „Kosmetické služby“, osvědčení o rekvalifikaci na tyto služby a vykonala také odpovídající praxi v této činnosti. Mimo uvedenou odbornost má doklad o profesní kvalifikaci pro obor činnosti, při které je porušována integrita lidské kůže. Pokud by podnikatelka hodlala vykonávat živnost vázanou v předmětu podnikání „Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“, může za stavu zmíněné získané odborné způsobilosti tuto živnost vykonávat sama nebo musí mít osobu odpovědného zástupce?
Ve vazbě na zařazení nových profesních kvalifikací do Národní soustavy kvalifikací (zde jde o profesní kvalifikaci kosmetička, odborník na permanentní make-up, piercér a tatér) je možné prokázat odbornou způsobilost také doklady o získání odpovídající profesní kvalifikace podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání [zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)]. Tato úprava živnostenského zákona provedená zákonem č. 126/2016 Sb. měnící zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) a další související zákony, umožňuje získat odbornou způsobilost pro výkon uvedené živnosti, a to osobám, které po ukončení formálního vzdělání doplnily svou kvalifikaci, složily kvalifikační zkoušky a tak mají odbornou kvalifikaci v nové profesi.
Osoba disponující v konkrétním případě osvědčením o rekvalifikaci pro výkon kosmetických služeb v kombinaci s profesní kvalifikací odborníka na permanentní make-up, piercéra nebo tatéra, je kvalifikovaným odborníkem, a to přesto, že uvedená úprava tuto kombinaci dokladů zatím neuvádí. Doklad o profesní kvalifikaci lze v krajních případech (dle názoru příslušného ústředního orgánu státní správy) považovat za jiný doklad o odborné kvalifikaci, je-li vydán zařízením, jež získalo ke své činnosti povolení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Každý konkrétní případ, je však vždy třeba posuzovat individuálně a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které s ním souvisí.
 
Pohřebnictví a jeho právní úprava
Živnostenské podnikání zahrnuje rovněž podnikání v oblasti nepříliš veselé, nicméně patřící také k životu, kterou je pohřebnictví. Je možné stručně seznámit se současnou právní úpravou poskytování pohřebních služeb; lze uvést, jak se nová právní úprava promítá do znění příloh živnostenského zákona?
Dnem 1. 9. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 193/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento právní předpis upravuje rovněž živnostenský zákon, resp. oblast poskytování pohřebních služeb.
Citovaná nová právní úprava sleduje soulad právní úpravy pohřebnictví s právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku, upravuje dozor v pohřebnictví a v oblasti dodržování povinností provozovatelů pohřebních služeb, krematorií, osob, které provádějí konzervaci a balzamaci. V předmětné právní úpravě je obsažen také dozor nad dodržováním povinností stanovených poskytovatelům zdravotních a sociálních služeb. Jsou zde upraveny přestupky fyzických a právnických osob, podnikajících fyzických osob. Uvedená novela vytváří zákonné předpoklady pro pietní zacházení s těly mrtvě narozených dětí a plodů po potratu, umožňuje jejich pohřbení, specifikuje působnost obcí a krajů při zajišťování pohřbení a zabývá se kvalifikačními požadavky pro výkon pohřebnických podnikatelských aktivit.
Novela dopadá na dosavadní kvalifikační požadavky, které stanovil zákon o pohřebnictví v § 6 odst. 2 pro podnikání v živnosti koncesované „Provozování pohřebních služeb“. Mění se, resp. ruší požadavky na absolvování rekvalifikačních kurzů, nahrazují se profesními kvalifikacemi, a to v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).
Obdobná změna se týká požadavků odborné způsobilosti pro provozování živnosti koncesované „Provádění balzamace a konzervace“, kde je doplněna další možnost prokázání odborné kvalifikace středním vzděláním s maturitní zkouškou a pětiletou praxí v provádění balzamace a konzervace tak, aby tuto živnost mohly provozovat také osoby bez lékařského (nebo zdravotnického) vzdělání. Povinnost absolvovat specializovanou odbornou přípravu zaměřenou na odbornou problematiku ve vazbě na balzamaci a konzervaci, je zachována.
Také pokud se jedná o koncesovanou živnost „Provozování krematoria“, jsou dosavadní požadavky na absolvování rekvalifikačních kurzů nahrazeny profesními kvalifikacemi, a to v souladu s již citovaným zákonem o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
V nových ustanoveních, která se zabývají dozorem nad dodržováním zákona a o přestupcích, se vymezuje působnost obecních živnostenských úřadů, krajských hygienických stanic, krajských úřadů a Ministerstva pro místní rozvoj.
V živnostenském zákoně se novela promítá takto: 1. V příloze č. 3 (Koncesované živnosti) u předmětu podnikání „Provozování pohřební služby“ se ve druhém sloupci za slovo „zákonů“ doplňují slova „ve znění pozdějších předpisů“, v pátém sloupci text zní: „§ 6 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“. 2. V příloze č. 3 (Koncesované živnosti) u předmětu podnikání „Provádění balzamace a konzervace“ se ve druhém sloupci za slovo „zákonů“ doplňují slova „ve znění pozdějších předpisů“ a v pátém sloupci slova „zákona č. 320/2002 Sb.“ nahrazují slovy „pozdějších předpisů“. 3. V příloze č. 3 (Koncesované živnosti) u předmětu podnikání „Provozování krematoria“ se ve druhém sloupci slova „zákona č. 67/2006 Sb.“ nahrazují slovy „pozdějších předpisů“ a v pátém sloupci text zní: „§ 13 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“.
 
Změny v úpravě koncesovaných živností v oblasti pohřebnictví
V rámci živnostenského zákona lze provozovat několik živností, které se týkají pohřebních služeb. Jaké činnosti jednotlivé koncesované „pohřební“ živnosti zahrnují podle zákona o pohřebnictví; jak je to s platností živnostenských oprávnění k provozování pohřební služby, provozovaní krematorií a provádění balzamace a konzervace, která byla vydaná na podzim 2017?
„Provozování pohřební služby“ zahrnuje činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatků, jejich pohřbením a přepravou, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren.
Nově se ve vymezení pojmu provozování pohřební služby výslovně uvádí, že činnost zahrnuje také úpravu lidských pozůstatků a jejich přepravu, nicméně faktický rozsah živnostenského oprávnění pro provozování živnosti zůstává nezměněn. Z novelizovaného ustanovení zákona o pohřebnictví (§ 6 odst. 2) vyplývá, že žadatel o koncesi na provozování pohřební služby, musí prokázat svou odbornou způsobilost, jíž se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace „sjednavatel pohřbení“ a profesní kvalifikace „pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatků“ podle již zmíněného zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletou praxi v oblasti pohřebnictví, nebo b) minimálně základní vzdělání a desetiletou praxi v oblasti pohřebnictví.
K udělení
koncese
k provozování pohřební služby je nezbytné stanovisko krajské hygienické stanice (§ 6 odst. 3 zákona o pohřebnictví), která posuzuje, zda žadatel o koncesi má chladící a mrazící zařízení, která splňují požadavky podle § 7 téhož zákona. Krajská hygienická stanice dále u zmíněného žadatele s dalšími orgány posuzuje, zda má silniční motorové vozidlo určení k přepravě lidských pozůstatků odpovídající zmíněné zákonné úpravě (§ 9); předmětem posuzování je rovněž místnost pro úpravu těla zemřelého a pro uložení lidských pozůstatků do rakve. Podle zákona o pohřebnictví (§ 6 odst. 4) nesmí být chladící a mrazící zařízení a místnost pro úpravu těla zemřelého, umístěny v prostorách a areálech zdravotnického zařízení (nebo zařízení sociálních služeb).
„Provádění balzamace a konzervace“ klade na žadatele povinnost prokázat svou odbornou způsobilost, kterou se podle uvedeného zákona (§ 10) rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace „pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatků“ a profesní kvalifikace „pracovník pro vyšší hygienické zaopatření těl zemřelých“, a to podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, rovněž absolvování specializované přípravy zaměřené na odbornou problematiku související s balzamací a konzervací a např. minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a pětiletou praxí v provádění balzamace a konzervace.
Provádění specializované odborné přípravy je zajišťováno podle vyhlášky č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení. Obsah a rozsah specializované odborné přípravy, a to včetně náležitostí dokladu o jejím úspěšném absolvování, stanoví prováděcí právní úprava.
Pro udělení
koncese
k provádění balzamace a konzervace je nutné stanovisko krajské hygienické stanice. Tento orgán vydá kladné stanovisko, má-li žadatel o koncesi vhodnou místnost k provádění balzamace a konzervace; dalším předpokladem je vybavení, jež žadatel bude užívat k uvedeným činnostem, a to, že toto vybavení bude v souladu s požadavky na ochranu veřejného zdraví.
„Provozování krematoria“ představuje pohřbívání lidských pozůstatků (nebo zpopelňování exhumovaných lidských ostatků v rakvi a související zacházení s ní), manipulaci s lidskými ostatky, ukládání lidských ostatků do uren a jejich předávání včetně vedení příslušné evidence. Žadatel o koncesi pro provozování krematoria musí prokázat svou odbornou způsobilost, jíž se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace „obsluha kremačního zařízení“ a profesní kvalifikace „administrátor krematoria“ dle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání; k tomu je třeba minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletá praxe v oblasti pohřebnictví (nebo základní vzdělání s desetiletou prací v uvedené oblasti). Také k udělení
koncese
pro provozování krematoria je nutné stanovisko krajské hygienické stanice, která se kladně vyjádří, pokud žadatel o koncesi bude pro uložení lidských pozůstatků do zpopelnění užívat chladící a mrazící zařízení odpovídající stanoveným podmínkám.
Dozorová a také sankční pravomoc v pohřebnictví je svěřena ústřednímu orgánu státní správy (Ministerstvo pro místní rozvoj); dalšími orgány jsou krajské hygienické stanice, krajské úřady a živnostenské úřady. Obecní úřad projednává přestupky fyzických osob, přestupkové jednání právnických osob či podnikajících fyzických osob projednávají v různém rozsahu jmenované dozorové orgány, a to Ministerstvo pro místní rozvoj, krajské úřady, krajské hygienické stanice a obecní živnostenské úřady. Dozorovou činnost nad dodržováním povinností provozovatelů pohřebních služeb, krematorií, osob provádějících konzervaci a balzamaci a poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb provádí živnostenský úřad.
Kontroly obecního živnostenského úřadu sledují, zda podnikatel v pohřebnictví např. vydal před zahájením provozu řád pro provozování pohřební služby, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí, zda jej zveřejnil na viditelném místě a svou činnost vykonává v souladu s tímto řádem.
Živnostenská oprávnění k provozování pohřební služby, provozování krematorií a provádění balzamace a konzervace, která byla vydána před 1. 9. 2017, tj. před účinností citované nové právní úpravy, zůstávají zachována. Rovněž doklady, jimiž byla prokázána odborná způsobilost pro provozování koncesovaných živností „Provozování pohřební služby“, „Provádění balzamace a konzervace“ a „Provozování krematoria podle zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. 9. 2017, jsou považovány za doklady sloužící k prokázání odborné způsobilosti podle jmenovaného zákona, ve znění účinném od 1. 9. 2017, a to pokud rozhodnutí o udělení
koncese
pro provozování uvedených živností nebo rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce ustanoveného pro provozování zmíněných živností nabylo právní moci přede dnem účinnosti nové právní úpravy, tj. před 1. 9. 2017.
Například doklady o profesní kvalifikaci „sjednatele pohřbení“ a „pracovníka pro úpravu a přepravu lidských pozůstatků“ je možné také po nabytí nové právní úpravy (tj. od 1. 9. 2017) nahradit dokladem o absolvování specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou provozní, ekonomickou a právní problematiku, která souvisí s provozováním pohřební služby. Tento doklad je vydán podle vyhlášky č. 379/2001 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah specializované odborné přípravy k provozování pohřební služby, provádění balzamace a konzervace a provozování krematoria (§ 4), byla-li příprava zahájena před 1. 9. 2017. K obsahu přechodných ustanovení nové právní úpravy lze uvést, že se maximálně snaží zohlednit odbornou způsobilost získanou podle dřívější právní úpravy pohřebnictví; jedná se o tu oblast odborné způsobilosti, spočívající v absolvování specializované odborné přípravy, která souvisí s provozováním pohřební služby, prováděním balzamace a konzervace a provozováním krematoria podle výše citované vyhlášky.
 
Nevyřízená reklamace a reklama
Cestovní kancelář nevyřídila reklamaci, na což
klient
upozornil prostřednictvím podnětu, který zaslal orgánu dozoru pro oblast reklamní činnosti (živnostenskému úřadu). Je tento orgán příslušný k řešení reklamace, pokud nikoli, který orgán se touto problematikou zabývá?
V kompetenci živnostenských úřadů není problematika reklamačního řízení. Orgán věcně příslušný pro tuto oblast je Česká obchodní inspekce, a to podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
 
Předložení dokladu při posuzování bezúhonnosti podnikatele
V případě, že osoba ohlašuje živnosti nebo žádá o koncesi, živnostenský úřad posuzuje její bezúhonnost. Je při tomto úkonu nutná součinnost uvedené osoby, jaká je v současné době právní úprava této problematiky a kde byl příslušný právní předpis zveřejněn?
Dnem 30. 9. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 289/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Citovaný zákon byl zveřejněn dne 15. 9. 2017 ve Sbírce zákonů.
Při posuzování bezúhonnosti osoby, která ohlašuje živnost (nebo žádá o koncesi) měly živnostenské úřady podle dřívější právní úpravy možnost vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Mohly také nahlížet do částí trestního spisu s obsahem skutečností důležitých pro posouzení bezúhonnosti ohlašovatele živnosti nebo žadatele o koncesi.
V praxi však dochází k případům, kdy je nezbytné, aby živnostenský úřad posuzoval bezúhonnost osoby, jež byla odsouzena soudem jiného státu. Za této situace není možné, a to bez součinnosti uvedené osoby bezúhonnost posoudit. Z toho důvodu nová právní úprava zavádí oprávněnost živnostenského úřadu k tomu, aby si mohl od osoby, která živnost ohlašuje či žádá o koncesi vyžádat předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu cizího státu. Pokud uvedené osoby nepředloží požadované listiny ve stanovené lhůtě, je tento stav posuzován jako neodstranění závady ohlášení živnosti (nebo žádosti o koncesi). Obdobným způsobem je postupováno při posuzování bezúhonnosti osoby odpovědného zástupce, resp. opis soudního rozhodnutí, které se týká osoby odpovědného zástupce, si živnostenský úřad vyžádá od ohlašovatele živnosti nebo od žadatele o koncesi.
 
Problematika provozování živnosti po smrti podnikatele
Po smrti podnikatele lze pokračovat v podnikání za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Mění se výčet osob, které jsou po skončení řízení o pozůstalosti oprávněny pokračovat v provozování živnosti?
Výčet osob, které jsou po skončení řízení o pozůstalosti oprávněny pokračovat v provozování živnosti, se rozšiřuje o osobu „svěřenský správce“. Tato osoba může pokračovat v provozování živnosti v případě, že majetková práva, která se vztahují k provozování živnosti, byla pořízením pro případ smrti (tzn. například závětí, dědickou smlouvou) vložena do svěřenského fondu. Zákon č. 303/2013 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2014, změnil také živnostenský zákon tak, že mezi osoby, jež mohou pokračovat v podnikání při úmrtí podnikatele, zařadil také svěřenského správce, a to za podmínky, že zůstavitel vložil obchodní závod do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti.
Jedná se o úplně nový institut, který je zavedený společně s právní úpravou svěřenského fondu v novém občanském zákoníku. Svěřenský správce má za úkol pečovat o majetek, který jeho vlastník vyčlenil za určitým účelem ze svého ostatního majetku a vložil jej do svěřenského fondu.
Byl-li tedy majetek obchodního závodu vložen pro případ smrti do svěřenského fondu, měl by mít svěřenský správce právo pokračovat v provozování živnosti rovněž po skončení řízení o pozůstalosti, a to za týchž podmínek jako osoby jmenované v živnostenském zákoně, kterými jsou dědicové ze zákona, dědicové ze závěti či pozůstalý manžel.
 
Změny v oblasti tržního řádu
Právní úprava živnostenského podnikání se týká také vydání tržního řádu v podobě nařízení obce. Zahrnuje nová právní úprava živnostenského zákona také změny ve vztahu k tržnímu řádu, o jaké změny se konkrétně jedná a jakým způsobem se promítají do § 18 živnostenského zákona?
Novela živnostenského zákona se sice promítá do § 18, a to v novém slovním znění, nicméně nejedná se o významné věcné změny ve srovnání s předcházející právní úpravou. Nová úprava sleduje zejména odstranění některých nejasností v oblasti výkladu. Ve zmíněném zákonném ustanovení se výslovně uvádí, co specifikuje tržní řád obligatorně (tj. místa pro nabídku a prodej zboží a pro nabídku a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu podle stavebního zákona) a co fakultativně (tj. kapacitu a vybavení tržiště, pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti, dále podrobněji viz § 18 odst. 2 živnostenského zákona). Do okruhu oblastí, jež lze tržním řádem vymezit, jsou doplněna pravidla, jež je nutné provozovatelem tržiště dodržet, a to v zájmu zajištění řádného užívání tržiště osobami, které mají omezenou schopnost pohybu.
V uvedeném zákonném ustanovení je také zakotveno, že obec může tržním řádem také rozdělit tržiště podle druhu prodávaného zboží či poskytované služby (jedná se např. o trhy s keramickým zbožím). Obec může prostřednictvím tržního řádu rovněž stanovit, že tržní řád se nevztahuje na některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb mimo provozovnu (např. na pochůzkový prodej). Nařízením obce lze stanovit zákaz některých forem prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu. Použitá terminologie se dostává také do souladu s platnou úpravou stavebního zákona.
 
Prokazování právního důvodu pro užívání sídla
V praxi dochází často k porušení živnostenského zákona, které se týká povinnosti podnikatele předložit živnostenskému úřadu doklad, jímž je prokázán právní důvod pro užívání prostor sídla. Zabývá se nová právní úprava živnostenského podnikání také touto otázkou, pokud ano, jakým způsobem?
Ohlašovatel živnosti (nebo žadatel o koncesi) nemusí živnostenskému úřadu předkládat doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž hodlá umístit své sídlo, a to za stavu, že živnostenský úřad si může tuto skutečnost ověřit bezúplatně dálkovým přístupem do katastru nemovitostí.
 
Právní úprava vedení řízení o přestupku
Vedení řízení o přestupku a postupy tohoto řízení jsou upraveny příslušným zákonem, jaké další konkrétní právní předpisy řeší tuto problematiku, resp. uvádějí pravomoci živnostenských úřadů pro výkon kontroly a řešení přestupkového jednání?
Vedení řízení o přestupku a postupy tohoto řízení upravuje zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Mezi další právní předpisy, které obsahují pravomoci živnostenských úřadů pro výkon kontroly a řešení přestupků patří také živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů; stávající možnosti zde uvedené se rozšiřují o možnost řešit přestupkové jednání také podle dalších zákonných úprav. Jedná se o tyto zákony: zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, zákon č. 247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době, zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.
 
Označení a umístění provozovny
V případě, že podnikatel má provozovnu, musí zajistit, aby byla způsobilá pro provozování živnosti, a mimo dalších povinností musí zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně předem oznámit živnostenskému úřadu. Jsou nějaké změny v údajích, které obsahuje oznámení podnikatele, pokud ano, o jaké změny se jedná?
Živnostenský zákon vyžaduje, aby podnikatel v oznámení uvedl obchodní firmu (nebo název či jméno a příjmení), identifikační číslo osoby, adresu provozovny, příp. její umístění a předmět podnikání v této provozovně (u živnosti volné obor činnosti) a datum zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně. Podnikatel neoznamuje zahájení provozu živnosti v provozovně, která je uvedena v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi.
Nová právní úprava živnostenského zákona připouští, aby provozovna neměla číslo popisné ani číslo evidenční, byla umístěna mimo obec (nebo se nacházela např. v rozsáhlejším obchodním centru, komplexu budov, patře budovy). Umístění prostoru provozovny může být také specifikováno parcelním číslem pozemku a názvem katastrálního území.
 
Rozhodnutí o přestupku příkazem
Kontrolní orgán ukončil kontrolu neoprávněného podnikání u podnikatele. Lze na základě takto ukončené kontroly rozhodnout o přestupku, a to příkazem?
Správní řád(§ 150) umožňuje, aby správní orgán vydal příkaz, pokud považuje skutkové zjištění za dostatečné. Pro vydání příkazu je tak rozhodující pouze skutečnost, zda provedená kontrolní zjištění jsou pro účely příp. vydání příkazu příslušným správním orgánem posouzena jako dostatečná. V případě, že tomu tak je, a to z hlediska zmíněného ustanovení správního řádu, je reálná možnost příkaz vydat.
 
„Zúžení“ oznamovacích povinností
Zahraniční právnická osoba hodlá ohlásit řemeslnou živnost a také požádat o koncesi. Má povinnost oznamovat živnostenskému úřadu údaje o osobě vedoucího organizační složky svého obchodního závodu?
Povinnost ohlašovatele živnosti (nebo žadatele o koncesi), jedná-li se o zahraniční právnickou osobu, oznamovat živnostenskému úřadu identifikační údaje vedoucího organizační složky obchodního závodu (resp. vedoucího odštěpného závodu), se vypouští ze živnostenského zákona. Důvodem této skutečnost je to, že příslušné údaje pro účely jejich zápisu do živnostenského rejstříku si živnostenský úřad zjistí sám, a to náhledem do veřejného rejstříku (lze je rovněž zjistit např. z informací, které obdrží od rejstříkového soudu).
 
Souhlas odpovědného zástupce
Podnikatel ustanovil odpovědného zástupce, který podle platné právní úpravy musí souhlasit s ustanovením do této funkce. Jakou podobu musí mít zmíněné prohlášení či souhlas odpovědného zástupce?
Prohlášení odpovědného zástupce týkající se jeho souhlasu s ustanovením do funkce, může být učiněno v několika podobách, a to nejen písemně a ústně do protokolu, ale také v elektronické podobě. Uvedené prohlášení musí být odesláno buď z datové schránky odpovědného zástupce, nebo musí být opatřeno elektronickým podpisem odpovědného zástupce.
 
Posuzování klamavosti reklamy a obsah komunikačního média
Reklamní leták obchodní společnosti, který byl zveřejněn na internetu, nabízel značkovou sportovní obuv za sníženou cenu. V období této tzv. akční nabídky však zboží nebylo pro spotřebitele k dispozici, obchodní společnost spotřebitele pouze informovala, že zboží nemusí být dostupné ve všech jejích provozovnách a že dostupnost zboží lze ověřit na její internetové stránce, na níž lze nalézt další pramen informací o možnosti nákupu zboží s využitím slev. Vzhledem k tomu, že v samotném textu letáku uvedené informace chyběly, není v tomto případě porušen zákon, resp. který právní předpis se takovouto problematikou zabývá?
Problematikou reklamní činnosti se zabývá zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“). Tento právní předpis [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona o regulaci reklamy] zakazuje reklamu, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“). Zákon o ochraně spotřebitele (§ 4 odst. 1 a 3) stanoví, že obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilé podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, jemuž je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Podle téhož zákona o ochraně spotřebitele (§ 5 odst. 3) se nekalou obchodní praktikou rozumí zejména klamavé konání; „Příloha č. 1“, písm. d) zákona o ochraně spotřebitele považuje obchodní praktiky vždy za klamavé, pokud prodávající nabízí ke koupi výrobky nebo služby za určitou cenu, aniž by zveřejnil důvody, na jejichž základě se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného podnikatele schopen zajistit dodávku uvedených nebo rovnocenných výrobků nebo služeb, a to za cenu platnou pro dané období a v přiměřeném množství, vzhledem k povaze výrobku nebo služby, rozsahu reklamy a nabízené ceně (tzn., jedná se zde o tzv. vábivou reklamu).
Vzhledem k tomu, že v daném případě měl spotřebitel možnost ověřit si dostupnost zboží na internetové stránce prodejce, na níž mohl také získat další informace o možnosti nákupu zboží ve slevách, není porušena citovaná právní úprava regulace reklamy reklamou, která je nekalou obchodní praktikou podle zákona o ochraně spotřebitele. Při posuzování klamavosti uvedené reklamy, je třeba zmínit příslušný soudní
judikát
, který se týká způsobilosti reklamy klamat spotřebitele (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 3 Cmo 33/2007). Je v něm obsaženo, že pokud reklamní prezentace obsahuje odkaz na další podrobné informace a způsob, jak je získat, nelze zpravidla dovozovat klamání možných spotřebitelů. Tento názor vychází z charakteru reklamy, jejímž smyslem je zaujmout co největší okruh adresátů, a proto je pro ni užito povětšinou stručné sdělení s určitou mírou nadsázky nebo přehánění.
V této souvislosti, resp. při posuzování klamavosti uvedené reklamní nabídky značkové obuvi lze přihlédnout také k dalšímu soudnímu judikátu, kterým je rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2010, čj. 9 As 38/2010-71, v němž se hovoří o posuzování klamavosti reklamy ve vazbě na údaje obsažené v reklamě s tím, že se přihlíží ke komunikačnímu médiu, jehož prostřednictvím je reklama šířena. S přihlédnutím k tomu, že v uvedeném případě byl komunikačním médiem reklamní leták, který byl umístěn na internetové stránce, spotřebitel měl k dispozici neomezenou dobu k seznámení se s obsahem předmětné reklamy.
 
Odborná způsobilost fotbalových trenérů a doklad k jejímu prokázání
Současná doba umožňuje podnikat v nejrůznějších oborech činností, lze provozovat jako živnost také činnost trenéra fotbalu, např. na podkladě živnostenského oprávnění v předmětu podnikání „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fotbalu“, existuje nějaké rozdělení či specifikace trenérů a jaký doklad je dostačující pro uznání odbornosti pro tuto činnost?
Činnost fotbalového trenéra lze zařadit do živnosti ohlašovací vázané v předmětu podnikání
„Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fotbalu“.
Zákonná kritéria pro uznání odborné způsobilosti jsou uvedena v příloze 2 k živnostenskému zákonu, kde pod písm. c) je vymezena jedna z možností takto: „
osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována
“.
Trenéři, jimž byla udělena licence, se člení do několika skupin, resp. jedná se o následující rozdělení s udělenou licencí (pramen: webové stránky Fotbalové asociace České republiky): UEFA Grassroots C (1), UEFA B (2), UEFA A (3), Trenér mládeže UEFA A (4), UEFA PRO (5), Trenér fotbalu C (6), Profesionální trenér FAČR (7), Profesionální trenér FAČR (8), Trenér brankářů B (9), Trenér brankářů A (10), Kondiční trenér FAČR (11), FAČR.UČFT A (12). Uvedená zákonná kritéria, jak jsou specifikována ve zmíněné příloze k živnostenskému zákonu, splňuje doklad typu A, B pro trenéry fotbalu I. a II. třídy (2, 3, 4, 9, 10, 12). Trenérům fotbalu III. třídy, kteří předloží doklad typu C (1, 6), není udělována akreditace, z toho důvodu licence tohoto typu není řádným dokladem odborné způsobilosti pro získání živnostenského oprávnění. V ostatních případech udělených licencí (5, 7, 8, 11) správní orgán musí posoudit, zda trenérem předložený doklad splňuje náležitosti uvedené v § 5 vyhlášky č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení. Jedná se o tyto náležitosti: identifikační údaje rekvalifikačního zařízení, číslo jednací a datum udělené akreditace, název právního předpisu, podle kterého byl vzdělávací program akreditován a realizován, jméno a příjmení, datum a místo narození absolventa vzdělávání, název rekvalifikačního programu, pracovní činnost, pro níž byla rekvalifikace uskutečněna, datum zahájení a ukončení vzdělávání podle rekvalifikačního programu, celková hodinová
dotace
vzdělávání podle rekvalifikačního programu s rozdělením výuky na teoretickou a praktickou, hodinové
dotace
výuky podle jednotlivých předmětů, datum úspěšného vykonání závěrečné zkoušky, místo a datum vydání osvědčení o rekvalifikaci, podpis předsedy zkušební komise a podpis osoby, která je oprávněna jednat za rekvalifikační zařízení.
Uvedené skutečnosti je třeba doplnit tím, že odborná způsobilost je v živnostenském zákoně zařazena do tzv. zvláštních podmínek provozování živnosti (podle § 7 živnostenského zákona jsou zvláštními podmínkami provozování živnosti odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují). Každá osoba, která hodlá provozovat živnost v právním režimu živnostenského zákona, musí mimo uvedené zvláštní podmínky odbornosti splňovat také tzv. všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami, nestanoví-li živnostenský zákon jinak, jsou to plná svéprávnost a bezúhonnost (§ 6 živnostenského zákona).
 
Posouzení reklamní nabídky s nesprávným údajem
Společnost zpracovala pro obchodní společnost reklamní leták s nesprávným údajem o původu zboží, nabízená „akční“ cena obchodní společností byla pokladnou omylem účtována nesprávně, omyl byl však napraven pokladnou vrácením přeplatku. Společnosti, která reklamní leták zpracovala, byl uložen správní trest napomenutí, za zpracovanou reklamní nabídku, je tento postup správný či nikoli a která právní úprava řeší problematiku přestupků?
Přestupkové jednání, resp. spáchání přestupku řeší zákon č. 250/2016 o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Byla-li společnost uznána vinnou z přestupku, orgán dozoru pro reklamní činnost postupuje podle tohoto zákona ve spojení se správním řádem (§ 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Orgán dozoru pro reklamní činnost posuzuje obsah reklamního letáku a zjistil-li v daném případě nesprávný údaj o původu nabízeného zboží, zpracovaný leták uvádí nepravdivou informaci. Tento stav znamená spáchání přestupku podle zákona o regulaci reklamy [§ 8a odst. 3 písm. b) zákona o regulaci reklamy], kterého se obviněná společnost dopustila jako „zpracovatel“ reklamy porušením zákona o regulaci reklamy [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona o regulaci reklamy], jímž se zakazuje reklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 a 3 v návaznosti na § 5 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou tj. nepravdivou informaci.
Nesprávně účtovaná cena za zboží není předmětem posuzování orgánu dozoru pro regulaci reklamy, navíc nesprávně uhrazená cena byla vyřešena pokladnou vrácením peněz. Obchodní společnost jako zadavatel zpracování reklamního letáku není postižena, a to prokázala-li, že objednala ke zpracování text se správným údajem o původu zboží.
 
Umístění provozovny
Podnikatel má provozovnu, která nemá číslo popisné ani číslo evidenční, je možné umístění takovéto provozovny vymezit např. číslem pozemku?
Právní úprava živnostenského zákona umožňuje, aby provozovna neměla číslo popisné ani číslo evidenční. Provozovna může být umístěna mimo obec nebo se nacházet v rozlehlém obchodním centru, uvnitř budovy v patře nebo v soustavě budov. Umístění provozovny lze specifikovat např. názvem katastrálního území a parcelním číslem.
 
Právní úprava podmínky spolehlivosti
Právní úprava živnostenského podnikání vyžaduje u některých živností splnění podmínky spolehlivosti podnikatele, příp. jiných osob. Který právní předpis se touto problematikou zabývá, lze ji stručně charakterizovat a jakým způsobem se prokazuje splnění některých podmínek, např. spolehlivost?
Pokud jde o výkon některých koncesovaných živností, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu, živnostenský zákon vyžaduje splnění odborné způsobilosti a podmínek provozování živnosti, což je zakotveno v jeho ustanovení § 27 odst. 3. Zmíněné podmínky provozování živnosti může živnostenský úřad stanovit nebo změnit na základě živnostenského zákona nebo na základě zvláštních právních předpisů.
Jednou z uvedených podmínek je podmínka „spolehlivosti“, resp. spolehlivost podnikatele (nebo statutárního orgánu či členů statutárního orgánu). Příloha č. 3 k živnostenskému zákonu zde odkazuje na zvláštní právní předpis (zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky, § 1 odst. 5). Uvedený zákon stanoví také podmínky spolehlivosti pro možnost provozování některých koncesovaných živností.
Citovaný zákon (§ 4 zákona č. 451/1991 Sb.) stanoví, že podmínka spolehlivosti se prokazuje osvědčením nebo čestným prohlášením, v jiném ustanovení (§ 20 zákona č. 451/1991 Sb.) se uvádí, § 1 až 3 se nevztahují na občany narozené po 1. 12. 1971, kdy u těchto osob se nevyžaduje osvědčení ani čestné prohlášení. Pokud je stanovena podmínka spolehlivosti u některých koncesovaných živností, a to ve vazbě na citovaný zákon č. 451/1991 Sb., zohledňuje se (dle názoru ústředního orgánu státní správy) ustanovení § 20 tohoto právního předpisu.
Jedná-li se tedy o fyzické osoby (podnikatele), narozené po 1. 12. 1971, není třeba stanovovat podmínku spolehlivosti a požadovat následně její prokázání, neboť podle zmíněného § 20 zákona č. 451/1991 Sb. se na tyto osoby nevztahuje podmínka prokázání spolehlivosti, při možném provozování některých koncesovaných živností.
V případě, že se jedná o právnické osoby, podmínka provozování živnosti, která spočívá ve spolehlivosti statutárního orgánu (nebo členů statutárního orgánu), by měla být stanovena vždy rozhodnutím o udělení
koncese
. Tady je třeba zohlednit, že podmínka spolehlivosti musí být splněna po celou dobu, kdy je živnost provozována.
 
Posuzování odpovědnosti za přestupky
V polovině roku 2017 nabyla účinnosti nová právní úprava odpovědnosti za přestupkové jednání. Který právní předpis je novou právní úpravou nahrazen a podle jaké právní úpravy jsou přestupky podnikatelů nyní posuzovány?
Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Tento právní předpis nahradil zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
V souladu se zákonem o odpovědnosti za přestupky (§ 112 odst. 1) se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost, došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
 
Uložení správního trestu
Podnikající obchodní společnost zpracovala reklamní leták s nepravdivým údajem o druhu nabízeného zboží; společnost nemá velké zisky, musí jí být v tomto případě uložen finanční postih?
V případě, že podnikající obchodní společnost porušila zpracováním reklamy právní povinnosti v oblasti reklamy, správní orgán posuzuje protiprávní jednání, a to, je-li prokázané; posuzuje povahu skutkového zjištění, závažnost protiprávního stavu, význam a rozsah následků, způsob jednání. Například nebyl-li zjištěn závažný následek, který by ovlivnil chráněný společenský zájem významným způsobem, nebo újma se dotýkala jediného spotřebitele, nebo se jednalo o nesprávně účtovanou finanční položku a omyl byl napraven vrácením vyšší úhrady za zboží (zde se jedná o nabídku zboží za „akční“ cenu), lze tyto případy řešit uložením správního trestu napomenutí, a to také tehdy, když je podnikatel uznán vinným z přestupku. Konkrétní řešení každého jednotlivého případu příslušným správním orgánem však závisí na posuzování všech okolností, které s danou věcí souvisí.
 
Cenová nabídka a „reklama“
Spotřebitel nakoupil u čerpací stanice pohonné hmoty a při jejich natankování zjistil rozdíl v účtované ceně, neboť na totemu u benzínové pumpy byla uvedena nižší cena. Tento stav považoval za nekalou obchodní praktiku prodejce pohonných hmot. Jakým způsobem řeší tento stav platná právní úprava reklamní činnosti?
V případě, že cenový totem, který je umístěn u čerpací stanice pohonných hmot, zobrazuje určitý cenový údaj, který není v souladu s cenou účtovanou za odebrané pohonné hmoty, je nutné zkoumat, zda toto nebylo způsobeno např. technickou poruchou, což je prodejce povinen vysvětlit. Chybné zobrazení ceny může být např. způsobeno technickými potížemi, nikoli úmyslným jednáním obchodní společnosti, která prodává pohonné hmoty. Například v praxi jsou ceny zobrazované na totemu a na čerpacích stojanech řízeny centrálně, proto není důvod se domnívat, že by se tyto ceny lišily. Dojde-li však k tomu musí provozovatel takovou situaci bezodkladně řešit a vyvinit se z ní (např. prokázat podklady, že cena na totemu byla zakryta apod.).
Podle zákona o regulaci reklamy (§ 1 odst. 2 zákona o regulaci reklamy) se
„reklamou rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak“.
V souladu s § 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, prodávající je povinen, a to v souladu s cenovými předpisy a přímo použitelným příslušným evropským předpisem informovat spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou, nebo informací o ceně výrobku nebo služby nebo tyto informace jinak vhodně zpřístupnit.
Pokud obchodní společnost v postavení prodejce a v souladu s cenovými předpisy, prostřednictvím poutače umístěného např. u silnice informuje potenciálního zákazníka o ceně pohonné hmoty, nejedná se o porušení zákona o regulaci reklamy, neboť nejde o „reklamu“. Elektronický cenový totem je druhem ceníku, který je vytvořen v elektronické podobě. Ceník je specializovaným seznamem zboží a služeb, který každé položce v ceníku obsažené, přisuzuje v konkrétním čase určitou konkrétní cenu. Pokud by elektronický cenový totem nebyl umístěn u silnice (nebo v blízkosti čerpací stanice pohonných hmot), potenciální zákazník (řidič – spotřebitel) by nemohl být informován o ceně nabízených pohonných hmot na jednotlivých čerpacích stanicích. Elektronický cenový totem je prostředek, jehož prostřednictvím čerpací stanice šetří čas svých zákazníků a usnadňuje jim orientovat se v cenách nabízených pohonných hmot. Ceník pohonných hmot není umístěn přímo na tankovacím stojanu, cena za konkrétní pohonnou hmotu se zde zobrazí až v okamžiku jejího čerpání. Proto je v souladu s požadavkem zákona, je-li cenová informace umístěna na elektronickém cenovém totemu.
Na základě uvedených skutečností, lze dovodit, že v daném případě nebyla porušena platná právní úprava reklamní činnosti.
 
Posouzení odpovědnosti za přestupek
Obchodní společnost šířila před dvěma lety reklamu na kosmetický prostředek. Řízení bylo zahájeno v listopadu 2017, ve znění právní úpravy účinné do konce června 2017. Jakým způsobem se posuzuje odpovědnost obchodní společnosti, a to za stavu, že od 1. 7. 2017 nabyl účinnosti nový zákon o odpovědnosti za přestupky; lze se krátce zmínit také o právní úpravě odpovědnosti za přestupky?
Dnem 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nahradil zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). V souladu s ustanovením § 112 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější.
Při řešení případu správní orgán posuzuje otázku, a to zda použití pozdějšího zákona by bylo pro obchodní společnost příznivější.
Podmínky odpovědnosti právnické osoby za správní delikt a nově za přestupek, jsou srovnatelné – jedná se o odpovědnost objektivní. Pachateli lze uložit také shodnou výši pokuty (do 5 000 000 Kč).
Při posouzení případu je vzato v úvahu také Přechodné ustanovení § 112 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky, týkající se zániku odpovědnosti za přestupek a dosavadní jiný správní delikt, v konkrétním posuzovaném případě k zániku odpovědnosti nedošlo.
V souladu s názorem ústředního správního orgánu pro posouzení dané otázky, zda použití pozdějšího zákona, by bylo pro pachatele příznivější, je rozhodující celkový výsledek z hlediska trestnosti posuzovaného jednání, jehož by bylo dosaženo při aplikaci zákona účinného v době spáchání činu a zákona pozdějšího. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebyla naplněna promlčecí doba (tři roky ode dne spáchání přestupku), není nová právní úprava příznivější a lze aplikovat právní úpravu účinnou do 30. 6. 2017.
 
Vysvětlení k některým vybraným pojmům
Osoby, které se pustily do podnikání, mají povinnost znát příslušnou právní úpravu provozování živnosti, neboť „neznalost zákona neomlouvá“. Přesto je někdy třeba si vysvětlit užívání některých pojmů, což platí např. pro „organizační složku závodu“ a „odštěpný závod“; lze k tomuto užití podat krátké vysvětlení?
„Organizační složka závodu“ je užívaný pojem, který je nahrazen pojmem „odštěpný závod“. K uvedené změně došlo v zájmu sjednocení terminologie živnostenského zákona s terminologií občanského zákoníku (§ 503 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) a příslušných ustanovení zákona o veřejných rejstřících (zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů).
Právnická osoba zapsaná v některém z veřejných rejstříků (obchodním, spolkovém, nadačním apod.) nemusí ve smyslu zákona o veřejných rejstřících předkládat živnostenskému úřadu doklad prokazující, že je v některém z uvedených rejstříků zapsána. Živnostenské úřady si informace zapsané v obchodním rejstříku (nebo v jiném veřejném rejstříku, který vede rejstříkový soud) ověří náhledem do uvedených seznamů.
 
Forma prohlášení odpovědného zástupce ve věci souhlasu s ustanovením do funkce
Fyzická osoba nesplňuje odbornou způsobilost pro zamýšlenou ohlašovací živnost. Má odpovědného zástupce, který souhlasí s ustanovením do této funkce, je možné potřebný souhlas odeslat z datové schránky?
Prohlášení odpovědného zástupce ve věci souhlasu s ustanovením do funkce může mít podobu písemnou, ústní (do protokolu) a elektronickou. Toto prohlášení musí být odesláno z datové schránky odpovědného zástupce nebo musí být opatřeno elektronickým podpisem této osoby.
 
Důsledky uplynutí doby pozastaveného výkonu živnosti
Podnikateli bylo na rok pozastaveno provozování živnosti v provozovně, neboť závažným způsobem porušil povinnosti stanovené pro podnikání hygienickými předpisy. Správní orgán určil lhůtu k odstranění zjištěných závad, podnikatel však nedostatky neřešil, resp. nenapravil závadový stav. Jakým způsobem je takový případ řešen živnostenským úřadem?
V případě, že uplyne doba jednoho roku, na kterou lze provozování živnosti (nebo provozování živnosti v provozovně) pozastavit, podnikatel neodstraní důvody, jež vedly k pozastavení provozování živnosti (nebo sám neoznámí přerušení výkonu živnosti či nepožádá o zrušení předmětného živnostenského oprávnění) živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění; může také, a to podle okolností dané věci – opět nově rozhodnout o pozastavení provozování živnosti v provozovně.
 
Údaje výpisu z živnostenského rejstříku
Fyzická osoba podnikající v řemeslné živnosti osvědčila právní zájem a požádala o výpis ze živnostenského rejstříku. Může tento výpis obsahovat údaje dvou podnikajících subjektů?
Výpis z živnostenského rejstříku, který vydává živnostenský úřad na žádost oprávněné osoby, obsahuje vždy údaje pouze jediné konkrétní fyzické (nebo právnické) osoby. Jedná se o údaje, které se vztahují k podnikateli či k osobě, jež splnila podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.
V žádosti může být uvedená konkrétní osoba jmenovaná ve výpisu z živnostenského rejstříku jako podnikatel, člen statutárního orgánu, odpovědný zástupce či vedoucí odštěpného závodu zahraniční osoby. Určitá osoba může být v živnostenském rejstříku uvedena v několika pozicích a také u různých podnikatelů; v tom případě živnostenský úřad vydá vždy několik výpisů z živnostenského rejstříku.
 
Odpadnutí povinnosti podnikatele
Sídlo provozovny dopravní společnosti je umístěno v hlavním městě, musí ve vazbě na tuto skutečnost žadatel o koncesi předložit doklad, který prokazuje právní důvod pro užívání uvedeného prostoru?
Žadatel o koncesi (ohlašovatel živnosti) není povinen živnostenskému úřadu předkládat doklad, který prokazuje právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístil své sídlo, pokud si živnostenský úřad může uvedenou skutečnost sám ověřit. Živnostenský úřad toto může provést bezúplatně, a to dálkovým přístupem do katastru nemovitostí.
 
Podnikání v oblasti cestovního ruchu
Právnická osoba hodlá získat živnostenské oprávnění k ohlašovací volné živnosti a provozovat činnost cestovní agentury. Může uvedenou činnost provozovat v rámci zmíněné ohlašovací živnosti, nebo o kterou živnost se má dále zajímat, aby se nedostala do rozporu s právní úpravou živnostenského podnikání?
Předmět podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ umožňuje výkon oboru činnosti č. 71, a to ve znění „Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu“, do jeho obsahové náplně spadá nabízení, prodej a zprostředkování prodeje jednotlivých služeb cestovního ruchu a organizování, nabízení a zprostředkování prodeje kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu, vyjma prodeje zájezdů. Jednotlivými službami cestovního ruchu se rozumí zejména zabezpečení dopravy, ubytování, stravování, průvodcovských služeb, prodeje a rezervace letenek, prodeje a rezervace železničních a autobusových jízdenek atd.
V případě, že právnická osoba bude mít platné živnostenské oprávnění k jmenované ohlašovací volné živnosti, může provozovat činnost cestovní agentury ve smyslu zvláštního právního předpisu (zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů).
 
Vydávání sestav v listinné podobě z veřejné části živnostenského rejstříku
Podnikající fyzická osoba potřebuje získat kontakt na jiného podnikatele za účelem uzavření obchodní smlouvy. Může správní orgán podnikateli na žádost vydat z veřejné části živnostenského rejstříku soubor s údaji určitého podnikatele, a to v listinné nebo také elektronické podobě, jaké údaje budou obsaženy ve vydaném souboru?
Současná platná právní úprava (zákon č. 289/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů; nabyl účinnosti dnem 30. 9. 2017) umožňuje živnostenským úřadům na žádost vydávat z veřejné části živnostenského rejstříku hromadné soubory (sestavy), které obsahují údaje jednotlivých podnikatelů v listinné nebo elektronické podobě. Tyto sestavy budou vždy obsahovat základní identifikační údaje podnikatele, a to jméno, příjmení nebo obchodní firmu, popř. název, adresa sídla a identifikační číslo osoby. V případě, že to žadatel požaduje, dalšími údaji jsou předmět podnikání či umístění provozovny.
Obsahem sestavy jsou pouze aktuální údaje ke dni zpracování sestavy (nejsou to údaje z minulosti a tedy již neplatné). Údaje uvedené v sestavě smí žadatel použít jenom pro svou vlastní potřebu (jedná se např. o případ, kdy žadatel potřebuje získat kontakt na podnikatele, neboť s ním hodlá uzavřít obchodní kontrakt). Žadatel nesmí zmíněné údaje zveřejnit např. na internetu, v médiích, nesmí je rovněž poskytnout třetí osobě.
Živnostenský úřad poskytne sestavu žadateli do třiceti dnů ode dne podání žádosti; pokud se jedná o sestavu rozsáhlou, uvedená doba se prodlužuje o dalších třicet dnů. V případě, že žádosti osoby živnostenský úřad nevyhoví (nebo nevyhoví pouze částečně), do třiceti (nebo šedesáti) dnů vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti (nebo rozhodnutí o odmítnutí části žádosti).
Za vydání sestavy je hrazen správní poplatek, jenž se týká jednoho podnikatele, a to bez ohledu jedná-li se o formát A3 nebo A4 a bude-li sestava mít podobu papírovou nebo elektronickou [položka 24 písm. i) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].
Uvedenou sestavu vydává správní orgán, který s požadovanými údaji disponuje, sestavu s údaji podnikatelů mající sídlo v konkrétní obci (nebo umístěnu provozovnu, pokud je předmětem žádosti sestava podnikatelů s provozovnou umístěnou v konkrétní obci), vydá obecní živnostenský úřad, do jehož územní působnosti podnikatelé spadají; sestavu s údaji podnikatelů se sídlem (nebo provozovnami) v různých obcích v rámci konkrétního kraje, vydá místně příslušný krajský živnostenský úřad. Pokud údaje přesahují územní působnost jednoho kraje, sestavu vydá odbor živností Ministerstva průmyslu a obchodu.
 
Odložení podnětu
Podnikatel použil reklamní prezentaci, jejímž prostřednictvím nabízel zákazníkům své služby v oblasti elektronických komunikací. Porušení zákonných povinností nebylo příslušným orgánem dozoru zjištěno ani prokázáno. Lze krátce informovat o dalším postupu orgánu dozoru v tomto případě?
V případě, že orgán dozoru nezjistil porušení zákonných povinností stanovených zákonem o regulaci reklamy, odloží podnět usnesením podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Pisatel podnětu bude informován o odložení věci proto, že porušení platné právní úpravy regulace reklamy, nebylo zjištěno. Usnesení o odložení věci se pouze poznamenává do spisu, nelze se proti němu odvolat (§ 76 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a § 76 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů).
 
Internetová stránka a dokazování
S podnikatelem bylo zahájeno správní řízení, příslušný dozorový orgán jako podklad pro dokazování použil internetovou stránku. Může být internetová stránka považována za věrohodný důkaz?
Internetová stránka (resp. její obsah), může být použita jako důkaz, který správní orgán nashromáždil, je-li označena datem pořízení a podpisem úřední osoby, která obsah této stránky vytiskla a zadokumentovala.
Tyto skutečnosti jsou v souladu s příslušnou judikaturou, která se problematiky dokazování obsahem internetové stránky týká (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2011, čj. 1 As 33/2011-58, č. 2312/2011 Sb. NSS).
 
Částka uložené pokuty z hlediska finančního dopadu na povinnou osobu
Fyzická osoba porušila zákonné povinnosti, což bylo prokázáno. Za zjištěné protiprávní jednání jí správní orgán uložil pokutu 8 000 Kč, kterou podnikatel považuje za tzv. likvidační. Jaká výše pokuty je, či není „likvidační“ a existuje nějaký pramen, z něhož lze likvidační charakter uložené pokuty odvodit?
V praxi se vychází ze skutečností, že uložená pokuta plní preventivní účel a má motivovat podnikatele k tomu, aby v budoucnu věnovali plnění svých zákonných povinností zvýšenou pozornost, resp. se dalšího protiprávního jednání pokud možno vyvarovali, nebo jej alespoň minimalizovali.
K výši uložené pokuty lze odkázat na příslušnou judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudek čj. 5 As 46/2008-50 ze dne 19. 6. 2006, rozsudek čj. 1 As 35/2009-69 ze dne 24. 6. 2009), z níž vyplývá, že nelze považovat za likvidační pokutu uloženou fyzické osobě, a to ve výši 25 000 Kč až 50 000 Kč.

Související dokumenty

Zákony

200/1990 Sb., o přestupcích
451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
111/1994 Sb., o silniční dopravě
266/1994 Sb., o dráhách
40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě
49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu
256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů
119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních)
320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace)
256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
500/2004 Sb., správní řád
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
67/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době
89/2012 Sb., občanský zákoník
255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)
303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva
304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
307/2013 Sb., o povinném značení lihu
126/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
193/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
204/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
289/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Vyhlášky

379/2001 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah specializované odborné přípravy k provozování pohřební služby, provádění balzamace a konzervace a provozování krematoria
176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení
115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních