Zdravotní pojištění u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných v roce 2018

Vydáno: 23 minut čtení

V tomto příspěvku se podrobněji rozepisujeme o zdravotním pojištění, dle zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, a dle zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v aktuálním znění pro rok 2018.

Zdravotní pojištění u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných v roce 2018
Ing.
Jana
Bellová,
Ph.D.,
odborný asistent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Ing.
Jaroslav
Zlámal,
Ph.D.,
přednosta Ústavu zdravotnického managementu Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci
 
Zdravotní pojištění
Úhrady zdravotního pojištění (a rovněž i sociálního zabezpečení) patří mezi povinné srážky z mezd, platů či odměn (při dohodách), které je zaměstnavatel povinen pravidelně provádět. Zdravotní pojištění je upraveno několika zákony, doplňujícími a aktualizujícími zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“).
Zdravotní pojištění v České republice (ČR) předpokládá existenci zdravotních pojišťoven, které přijímají částky zdravotního pojištění občanů a z jejich výše pak hradí náklady zdravotní péče.
 
Zdravotní pojišťovny
V roce 2018 působí v ČR celkem sedm zdravotních pojišťoven, z nichž největší je Všeobecná zdravotní pojišťovna (111), která má v evidenci necelých 60 % občanů. Pojištěnec má právo na výběr pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění dle vlastního výběru (nestanoví-li zákon jinak, to se týká především tzv. státních pojištěnců). Kromě toho má každý pojištěnec i právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb na území ČR, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele. Mezi významná práva pojištěnce platí i právo na poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách.
Pojištěnec může být v ČR pojištěn jen u jedné zdravotní pojišťovny. Této zdravotní pojišťovně se odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění nevzniká na základě uzavřené smlouvy, ale ze zákona. Takto vybrané peníze jsou určeny na lékařské ošetření, úhradu léků, ošetření či pobyt v nemocnici.
Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad, kterým se pojištěnec prokazuje lékaři při poskytování lékařské péče. Konkurence mezi zdravotními pojišťovnami je prospěšná. Každá nabízí doplňkový program nad rámec základní lékařské péče plně hrazené ze zákona. Mezi bonusy patří například bezplatné plavání, masáže, příspěvek na ozdravné pobyty a mnoho dalších.
Ze zákona musí být v České republice povinně zdravotně pojištěna každá osoba, která má na území ČR
trvalý pobyt,
a to bez ohledu na státní občanství této osoby. Dále musí být pojištěn každý, kdo sice nemá trvalý pobyt na našem území, ale je zaměstnaný u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR. Účastníkem zdravotního pojištění se tak stává na dobu zaměstnání. To, že prakticky každý musí být pojištěn, ale ještě neznamená, že každý toto pojištění platí.
Kdo odvádí peníze do pokladen zdravotních pojišťoven a je plátcem? Plátci zdravotního pojištění jsou:
zaměstnavatel (odvádí pojistné za zaměstnance),
stát (odvádí pojistné za určité skupiny osob, definované taxativně v § 7 zákona č. 48/1997 Sb., například za nezaopatřené děti, důchodce atd.),
samotný pojištěnec,
osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“),
osoba bez zdanitelných příjmů (odvádí pojistné v minimální výši, osoba, za kterou neplatí pojistné zaměstnavatel ani stát a není ani samostatně výdělečně činná).
Zákon definuje
vznik
pojištění (například narozením, přihlášením se k trvalému pobytu atd.)
i zánik
(například úmrtím, ukončením trvalého pobytu, ukončením zaměstnaneckého poměru u cizích státních příslušníků). V souvislosti s tím vznikají a zanikají i práva a povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, státu a dalších účastníků zdravotního pojištění.
 
Zdravotní pojištění zaměstnanců
Z pohledu ekonomického subjektu je zřejmé, že podobně jako u sociálního zabezpečení, část zdravotního pojištění platí zaměstnanec sám, část mu hradí zaměstnavatel. A stejně tak platí i zásada, že zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec.
a)
Z významných
povinností zaměstnavatelů
upozorňujeme na povinnost nejpozději
do osmi dnů
od vzniku skutečnosti oznámit příslušné zdravotní pojišťovně:
nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení pracovního poměru,
změnu zdravotní pojišťovny, pokud mu zaměstnanec tuto skutečnost sdělil (musí provést odhlášení a nové přihlášení),
skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (například poskytnutí delšího neplaceného volna apod.).
b)
Z významných
povinností zaměstnance
upozorňujeme na povinnost oznámit svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny, případně skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, pokud tak neučinil zaměstnavatel.
Ze zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), vyplývají další podstatné náležitosti spjaté se zdravotním pojištěním:
Výše pojistného
je stanovena zákonem č. 592/1992 Sb. Platí zásada, že pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel.
I pro rok 2018
činí výše pojistného
13,5 % z vyměřovacího základu
za rozhodné období. Z toho zaměstnanec platí 4,5 %, zaměstnavatel za něj platí 9 %. Pro zaměstnavatele platí plná sazba. Stejně jako v předcházejícím případě je zaměstnavatel za sebe povinen na základě daňového přiznání provést doúčtování za předcházející účetní období a nově vypočítat odvody zdravotního pojištění pro běžný kalendářní rok. Nově bude platit již od následujícího měsíce po podání daňového přiznání.
Zákon definuje skladbu vyměřovacího základu. Rovněž v tomto případě platí, že pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pojistné se odvádí na účet příslušné zdravotní pojišťovny.
Příklad 1
Výpočet zdravotního pojištění zaměstnance
Vyměřovací základ: 20 000 Kč
Zdravotní pojištění – zaměstnanec: 20 000 / 100 x 4,5 = 900 Kč
Zaměstnavatel strhává zaměstnanci celkem 900 Kč zdravotního pojištění z jeho hrubé mzdy, k tomu přidává svou povinnou částku:
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel: 20 000 /100 x 9 = 1 800 Kč
Zaměstnavatel uhradí za svého pracovníka ze svých zdrojů částku 1 800 Kč. Celkovou částku ve výši 2 700 Kč odvede na účet příslušné zdravotní pojišťovny svého zaměstnance.
Vyměřovacím základem
zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkami taxativně určenými zákonem).
Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.
Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodu překážek na straně organizace [§ 129 a 130 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“)], je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
Všechny výpočty a odvody musí zaměstnavatel zapisovat do formulářů vydávaných příslušným úřadem. Formulář si lze stáhnout z internetu, stejně tak jako je možné vyplněný formulář zdravotní pojišťovně odeslat elektronicky (s elektronickým podpisem). Formulář je povinen zaměstnavatel za své zaměstnance pravidelně odesílat příslušné zdravotní pojišťovně, která má také právo kontroly. Kopii formuláře si musí zaměstnavatel ponechat a archivovat. Archivační lhůta pro tento formulář je předepsána zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), na dobu deseti let.
 
Zdravotní pojištění osoby samostatně výdělečně činné
Pro rok 2018 se stanovuje vyměřovací základ OSVČ ve výši
50 %
příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení [§ 7 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a § 24 odst. 1 a 2 ZDP]:
Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, udržení a zajištění se
u spolupracující osoby
a
u OSVČ, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje
její podíl
na společných příjmech, a u OSVČ, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech (§ 13 ZDP). Dále podotýkáme, že u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná a podíl příjmů a výdajů na spolupracující osoby nesmí činit v úhrnu více než 30 %. Jen v případě, že spolupracující osobou je pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby podíl příjmů a výdajů na manžele nečinil více než 50 % (§ 13 odst. 2 a 3).
U
OSVČ, která vede účetnictví
(například dle ), společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení pro účely zákona č. 592/1992 Sb. považuje
základ daně z příjmů z této činnosti
(například § 7 odst. 4 a 5 ZDP a § 23 odst. 1 ZDP).
Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u OSVČ, která je poplatníkem daně z příjmů
stanovené paušální částkou
podle zvláštního právního předpisu, považuje, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok.
U OSVČ
účtující v hospodářském roce
se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.
Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se nepovažují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu [§ 7 odst. 8 ZDP a § 36 odst. 2 písm. e) ZDP] samostatným základem daně pro
zdanění zvláštní sazbou daně
.
 
Shrnutí
Do vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných vcházejí příjmy a výdaje za celý kalendářní rok, v němž OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Od roku 2006 až dosud (roku 2018) činí minimální vyměřovací základ 50 % příjmů po odpočtu výdajů:
Druh činnosti
Za příjem po odpočtu výdajů se považuje
OSVČ – vede účetnictví, je společníkem veřejné obchodní společnosti, komplementářem komanditní společnosti
základ daně z příjmů z této činnosti
Spolupracující osoba
podíl na společných příjmech
OSVČ – poplatník daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu
předpokládaný příjem po odpočtu předpokládaných výdajů za daný rok
OSVČ účtující v hospodářském roce
příjmy zahrnuté do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů
 
Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné
Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50% průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zákona č. 592/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů), s tím, že vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Jestliže je vyměřovací základ OSVČ nižší než minimální, je OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li zákonem stanoveno jinak.
Minimální vyměřovací
základ neplatí pro:
osobu s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů),
osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak která nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
osobu, která celodenně, osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (musí jít o osobní, řádnou a celodenní péči),
Poznámka:
Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě obdobném zařízení, na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovouto osobu se považuje vždy jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ (je v pracovním poměru a výkon OSVČ vykonává jako doplňkovou činnost ke svému zaměstnání),
osobu, za kterou je plátcem pojištění stát,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.
 
Rozhodné období
Rozhodné období
pro OSVČ je kalendářní rok
[
pro zaměstnance
je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ
, kalendářní měsíc, za který se pojistné platí
(pokud se nestanoví jinak)]. Nejkratším poměrným obdobím i pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou OSVČ provozovala v daném kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.
 
Povinnosti OSVČ ve zdravotním pojištění
Osoba samostatně výdělečně činná má vůči své zdravotní pojišťovně podle zákona řadu povinností:
Je povinna nejpozději do osmi dnů ohlásit u příslušné zdravotní pojišťovny
zahájení,
případně
ukončení,
samostatné výdělečné činnosti.
Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba skutečně zahájí svou činnost, začne realizovat „výkony“ s cílem „získat peníze, realizovat příjem“ (tzn. uskuteční první prodej, poskytne první službu, začne posílat objednávky, fakturovat, uzavírat smlouvy, bude mít pohyby na účtu nebo v pokladně atd.).
Za zahájení výdělečné činnosti se tedy nepovažuje samotné získání živnostenského listu, licence nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.
Je povinna odvádět na účet své zdravotní pojišťovny pravidelně
zálohy
na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena.
Je povinna předložit nebo zaslat zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovaném období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné, a to do 30 dnů od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání, tedy do konce dubna. Jak již bylo řečeno, tento formulář lze zaslat elektronicky s elektronickým podpisem.
Platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného, pokud se nestanoví v zákoně jinak. Zálohy se platí na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc.
Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí,
do osmého dne
následujícího kalendářního měsíce.
Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.
Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výši pojistného vypočtenou z dosažených příjmů je splatný do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. To znamená, že při podání daňového přiznání za rok 2017 již například 14. 1. 2018 bude doplatek splatný do 22. 1. 2018, a to přesto, že termín pro podání přehledu bude až 30. 4. 2018.
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna dle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, nejpozději do jednoho měsíce, ve kterém měla podle zvláštního zákona (§ 40 odst. 3 a 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) podat daňové přiznání za daný kalendářní rok předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, Přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.
Odklad finálního termínu o tři měsíce
lze získat podobně jako u daně z příjmů využitím služeb daňového poradce. Pokud tedy daňové přiznání zpracovává OSVČ daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. 4. kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Tato skutečnost musí tedy být zdravotní pojišťovně předem a včas oznámena.
Osoba samostatně výdělečně činná, která je současně zaměstnancem a samostatně výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled o příjmech a výdajích podle tohoto zákona za kalendářní rok, za který se pojistné platí.
Povinnost podat Přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. 4. následujícího roku má OSVČ i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.
Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný vždy nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán přehled o příjmech a za kalendářní rok, za který se pojistné platí.
V případě opravy v daňovém přiznání je OSVČ povinna do osmi dnů od zjištění skutečností, které vedly k opravě daňového přiznání, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla ve zdaňovaném období pojištěna, opravný Přehled o příjmech a výdajích a do 30 dnů doplatit příp. dlužné pojistné.
Dlužné pojistné je OSVČ povinna doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byla osoba pojištěna v období, za něž dluží pojistné. Pokud byla OSVČ pojištěna v průběhu daného období u několika zdravotních pojišťoven, je doplatek pojistného stanoven poměrně podle doby pojištění u každé zdravotní pojišťovny a je splatný na účet každé této pojišťovny.
Přeplatek pojistného se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci, pokud není jiného splatného závazku vůči dané zdravotní pojišťovně. Zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce, kdy tento přeplatek zjistila.
Na vyžádání zdravotní pojišťovny je OSVČ povinna předložit účetní doklady, které jsou potřebné k provedení kontroly odvodu pojistného.
Pokud OSVČ změní zdravotní pojišťovnu, je povinna předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu.
Zdravotní pojišťovna, na základě žádosti OSVČ, poměrně zvýší zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem OSVČ je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. 1. kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období tří po sobě jdoucích měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměr na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl anebo měl být podán Přehled o OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně.
Jestliže OSVČ nesplní povinnost podat daný přehled ani na základě písemné výzvy a ve lhůtě určené zdravotní pojišťovnou, může zdravotní pojišťovna stanovit svým rozhodnutím „pravděpodobnou výši pojistného“. Při jejím stanovení vychází zdravotní pojišťovna z údajů, které získá ze svých zdrojů, příp. ze zdrojů jiných institucí (jako například od finančního úřadu, České správy sociálního zabezpečení atd.). Tím, že zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného, neznamená to, že OSVČ již nemá povinnost podat přehled o svých příjmech a výdajích.
Na zdravotní pojištění navazuje povinnost vypočítat, srazit a odvést částky sociálního zabezpečení zaměstnanců i OSVČ.
Příklad 2
Výpočet zdravotního pojištění u OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná dosáhla v minulém roce zdanitelných příjmů ve výši 2 600 000 Kč a výdajů na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů ve výši 1 400 000 Kč. Určete zdaňovací základ a vyměřovací základ.
1.
Osoba samostatně výdělečně činná – zdaňovací základ je 1 200 000 Kč, vyměřovací základ pro zdravotní pojištění je 600 000 Kč.
2.
Spolupracující osoba (pouze manžel: 50 %) – zdaňovací základ se počítá jako rozdíl mezi podílem zdanitelných příjmů a stejným procentem podílu na výdajích, tj. 1 300 000 – 700 000.
Zdaňovací základ této spolupracující osoby (i OSVČ) bude 600 000 Kč, vyměřovací základ pro zdravotní pojištění je 300 000 Kč.
Pojistné podnikající osoby se zaznamenává jako výdaj neovlivňující její daňové zatížení.
 
Závěr
V tomto příspěvku jsme se zaměřili jen na jednu z povinností OSVČ, a to povinnost týkající se zdravotního pojištění OSVČ a jejích zaměstnanců. Částky tohoto pojištění musí být pravidelně odváděny příslušné zdravotní pojišťovně, z výběru pojistného jsou pak hrazeny náklady lékařské a zdravotní péče, částečně i léky a zdravotní pomůcky. Do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání (31. 3.), je povinna předložit své zdravotní pojišťovně Přehled o zaplacených zálohách na zdravotní pojištění a zaplatit případný nedoplatek. Tento nedoplatek je splatný do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Pokud chce získat OSVČ odklad termínu k podání daňového přiznání a následně Přehledu pro zdravotní pojišťovnu o tři měsíce, může tak činit využitím služeb daňového poradce.
 
Použitá literatura
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.