Rozdíly v daňovém řešení zaměstnání potomka a spolupráce potomka s podnikatelem

Vydáno: 17 minut čtení

V rámci rodinného podnikání dochází velmi často k situacím, kdy podnikatel (otec, matka) se snaží zapojit do rodinného podnikání i svého potomka – syna nebo dceru. V článku se zaměříme na dva způsoby tohoto zapojení v rámci rodinné firmy, a to jednak formou uzavření pracovněprávního vztahu s potomkem a dále jeho zapojení jako spolupracující osoby s podnikatelem.

Rozdíly v daňovém řešení zaměstnání potomka a spolupráce potomka s podnikatelem
Ing.
Ivan
Macháček
 
Podnikatel zaměstnává svého potomka
Základ daně pro výpočet měsíční zálohy zaměstnance na daň
je stanoven v § 38h odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jako úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, a příjmů, které nejsou předmětem daně:
a)
snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a
b)
zvýšený o povinné pojistné (pojistné, které je podle příslušných zákonů povinen hradit zaměstnavatel sám za sebe z titulu zaměstnávání zaměstnanců – 25 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění).
Zdanění u zaměstnance záleží na tom, zda poplatník učiní nebo neučiní prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP.
Specifika zaměstnávání mladistvých dle zákoníku práce
Základními pracovněprávními vztahy jsou podle § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Podnikatel (zaměstnavatel) může zaměstnat i mladistvého, přičemž mladistvým zaměstnancem je podle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanec mladší 18 let. Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců jsou stanoveny v § 243 až 247 ZP; tato ustanovení obsahují zákazy a omezení pro práci mladistvých zaměstnanců u zaměstnavatele. Toto se vztahuje i na případ, kdy podnikatel zaměstnává v rámci pracovněprávního vztahu i svého mladistvého potomka. Pokud zaměstnává podnikatel potomka, který již není mladistvým, je tedy starší 18 let, postupuje obdobně jako při zaměstnávání ostatních zaměstnanců.
 
Daňové řešení u zaměstnance, který učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani
Při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů u zaměstnance,
který učinil u svého zaměstnavatele na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží zaměstnavatel vypočtenou zálohu ze superhrubé mzdy nejprve o prokázanou částku odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) ZDP a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Pokud poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu pouze od jednoho nebo více plátců daně postupně a učinil u těchto plátců prohlášení k dani, může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
Při ročním zúčtování záloh u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti,
který učinil prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP na příslušné zdaňovací období, odečte plátce daně (zaměstnavatel) od daně vypočtené roční sazbou nejdříve slevy na dani podle § 35ba ZDP, a to maximálně do nulové daňové povinnosti poplatníka (sleva nemůže jít do minusu). V případě, že vypočtená daň snížená o slevu na dani podle § 35ba ZDP je nižší než částka příslušejícího daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, má poplatník nárok na uplatnění daňového bonusu. Při ročním zúčtování se přihlédne k případným odčitatelným položkám od základu daně dle § 15 ZDP.
Příklad 1
Podnikatel uzavřel se svým dospělým synem dohodu o provedení práce od 1. 7. do 30. 9. 2018 se sjednanou souhrnnou odměnou 32 000 Kč. Tato odměna byla zúčtována následovně: za červenec v částce 9 500 Kč, za srpen v částce 12 500 Kč a za září v částce 10 000 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani.
Zaměstnanec je v srpnu účasten nemocenského pojištění, kdy jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla 10 000 Kč, a proto v tomto měsíci odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. V červenci a září odměna z dohody nepřekročila částku 10 000 Kč, proto se z odměn za tyto měsíce neodvádí pojistné.
Výpočet měsíční zálohy na daň a čisté odměny v Kč
červenec
srpen
září
Hrubá odměna
9 500
12 500
10 000
Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 %)
4 250
Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň)
9 500
16 800
10 000
Záloha na daň (sazba daně 15 %)
1 425
2 520
1 500
Základní sleva na dani na poplatníka
2 070
2 070
2 070
Záloha na daň po slevě
0
450
0
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %)
1 375
Čistá odměna
9 500
10 675
10 000
Po skončení kalendářního roku může zaměstnanec požádat o roční zúčtování záloh, pokud splňuje podmínku uvedenou v § 38ch ZDP.
Příklad 2
Osoba samostatně výdělečně činná, podnikající ve stavebnictví, zaměstnává svého syna na pozici manažera. Syn učinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani a jeho hrubá měsíční mzda v roce 2018 činí 40 000 Kč. Uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na jedno dítě, žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.
Výpočet měsíční zálohy na daň v Kč
2018
Hrubá mzda
40 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem 34 %
13 600
Základ daně
53 600
Záloha na daň (15 %)
8 040
Základní sleva na dani na poplatníka
2 070
Daňové zvýhodnění na jedno dítě
1 267
Záloha na daň po slevách
4 703
Pojistné zaměstnance (11 %)
4 400
Čistá mzda
30 897
 
Daňové řešení u zaměstnance, který neučinil prohlášení k dani
V § 38h odst. 5 ZDP se uvádí, že plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, vypočte měsíční zálohu na daň podle § 38h odst. 2 a 3 ZDP, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a) ZDP. Při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ZDP ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění na dítě. Pro výpočet zálohy na daň z těchto příjmů bude použita 15% sazba daně, a to ze superhrubé mzdy. Zaměstnanec po skončení zdaňovacího období může v daňovém přiznání uplatnit veškeré slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě a rovněž tak uplatnit odčitatelné částky od základu daně dle § 15 ZDP.
Speciálním ustanovením vztahujícím se na poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani, je § 6 odst. 4 ZDP.
Zde se stanovuje, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP, anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP, a jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti:
plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, které jsou zdaněny srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP, může
využít po skončení zdaňovacího období znění § 36 odst. 7 ZDP.
Zde se uvádí, že pokud zahrne poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Pokud to bude pro poplatníka výhodnější, může tedy po skončení zdaňovacího období v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob zahrnout do svých zdanitelných příjmů i odměny z dohod o provedení práce, u kterých plátce provedl zdanění srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP, a sraženou daň započítat na jeho výslednou daň. Stejný postup se týká příjmů v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč, u kterých proběhlo zdanění srážkovou daní.
Příklad 3
Syn je zaměstnán u svého otce, který podniká jako zemědělský podnikatel. Má uzavřenou dohodu o provedení práce a současně na jinou činnost dohodu o pracovní činnosti. U zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani. Za měsíc říjen 2018 je mu zúčtována odměna z dohody o provedení práce ve výši 9 900 Kč a odměna z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 400 Kč.
U zaměstnance nebude odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění ze žádné z dohod. U dohody o provedení práce nedosáhne odměna výše 10 000 Kč a u dohody o pracovní činnosti nedosáhne odměna výše 2 500 Kč. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec neučinil prohlášení k dani u zaměstnavatele, bude u dohody o provedení práce i u dohody o pracovní činnosti použito zdanění dle § 6 odst. 4 ZDP formou srážkové daně.
Výpočet srážkové daně v Kč
Říjen
Odměna z dohody o provedení práce
9 900
Samostatný základ daně
9 900
Srážková daň (sazba daně 15 %)
1 485
Odměna z dohody o pracovní činnosti
2 400
Samostatný základ daně
2 400
Srážková daň (sazba daně 15 %)
360
 
Podnikatel spolupracuje při podnikání se svým potomkem
V § 13 ZDP se uvádí, že příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby. Podstatou je, že se musí jednat o reálnou spolupráci s podnikatelem, ale
poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat reálné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem.
I při minimální reálné spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky stanovené v § 13 odst. 2 ZDP, přičemž poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Tím lze dosáhnout daňové optimalizace jak u podnikatele, tak u spolupracující osoby. Výhoda rozdělení příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu se rovněž projeví v případě, kdy je
podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů nucen uplatnit solidární zvýšení daně
dle § 16a ZDP; pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle § 13 ZDP, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.
Za spolupracující osoby se podle § 13 odst. 1 ZDP považuje:
a)
spolupracující manžel,
b)
spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
c)
člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
Rodinný závod je vymezen v § 700 až 707 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“). Za rodinný závod se považuje takový, ve kterém společně pracují manželé, anebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně, a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.
Rodinný závod nevznikne, pokud jeden z manželů zemře a ovdovělý manžel hodlá provozovat s příbuznými rodinný závod.
Důvodem je, že manželství mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů, a proto ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 ObčZ pro vznik rodinného závodu. Rovněž tak
nemůže vzniknout rodinný závod, pokud by se na jeho provozu podíleli pouze příbuzní
(například sourozenci), aniž by v rámci rodinného závodu byl zapojen i jeden nebo oba manželé.
Jaký je rozdíl mezi spolupracující osobou podle písm. b) a členem rodinného závodu podle písm. c)?
Při spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti dle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b)
ZDP se nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, podmínkou je, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Půjde tedy nejen o veškeré členy rodiny, ale i o další cizí osoby s jedinou podmínkou, a to, že se jedná o osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem.
Pro posouzení člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu jako spolupracující osoba
dle § 13 odst. 1 písm. c)
ZDP se vyžaduje, aby se jednalo o člena rodiny ve smyslu znění § 700 odst. 1 ObčZ, který se zúčastní na provozu rodinného závodu, přičemž tato osoba nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Při spolupráci podnikatele s jeho potomkem nutno postupovat podle znění § 13 odst. 4 ZDP, kde se uvádí, že příjmy a výdaje nelze rozdělovat
na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku, a na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů podnikatele, a proto není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje – zda ve skutečně prokázané výši, anebo procentem z příjmů dle § 7 odst.
7 ZDP. V pokynu GFŘ D-22 se k § 13 ZDP uvádí, že příjmy dosažené při společně vykonávané samostatné činnosti se rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů.
Způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu.
Na spolupracující osobu lze rozdělit i dosaženou ztrátu ze samostatné činnosti (z podnikání) podnikatele.
Jak vyplývá ze znění § 13 odst. 2 ZDP,
u spolupracujících osob
musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná.
Nikdy nemůže poplatník převést na spolupracující osobu odlišný poměr dosažených příjmů a odlišný poměr vynaložených výdajů, tedy například převedení 50 % příjmů a 30 % výdajů poplatníka na spolupracující manželku.
Příjmy a výdaje podnikatele se rozdělují na spolupracující osoby (s vyloučením spolupráce pouze manželky s manželem-podnikatelem) tak, aby:
a)
podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a
b)
částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.
Příklad 4
Syn se podílí v rámci rodinného závodu, vytvořeného se svým otcem, na dílčích činnostech jako člen rodinného závodu. Jedná se o softwarové a poradenské činnosti řešené elektronickou komunikací. Syn nesdílí společně hospodařící domácnost se svým otcem a současně má vlastní živnost a vykonává svou podnikatelskou činnost.
Pokud jsou v daném případě splněny podmínky vymezené v ObčZ pro rodinný závod, lze na syna, který se podílí jako člen rodinného závodu na jeho provozu svou činností, převést za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč částky, o kterou příjmy převyšují výdaje, při výkonu této činnosti po celé zdaňovací období. Vlastní způsob reálné výplaty převedené částky „zisku“ rodinného závodu ZDP nikterak neřeší a záleží na dohodě členů rodinného závodu.
Příklad 5
Manžel podniká jako zemědělský podnikatel a provozuje zemědělskou farmu. Do konce roku 2017 s ním spolupracovala manželka, na kterou převáděl 50 % dosažených příjmů a výdajů, limitovaných převáděným základem daně 540 000 Kč za příslušné zdaňovací období. V lednu 2018 manželka zemřela. Ovdovělý manžel hodlá vytvořit v roce 2018 rodinný závod se synem, ten ale nežije ve společně hospodařící domácnosti a bude se podílet na obchodní činnosti provozované farmy.
Abychom mohli správně aplikovat § 13 odst. 1 písm. c) ZDP, týkající se daňového postavení člena rodinného závodu jakožto spolupracující osoby, musíme vycházet z definice rodinného závodu, obsažené v § 700 ObčZ. Jedním z nutných zákonných předpokladů pro vznik rodinného závodu je účast manželů nebo alespoň jednoho z nich. Manželství však mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů. Proto v daném případě ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 ObčZ pro vznik rodinného závodu. Pro daný případ nelze použít ani § 13 odst. 1 písm. b) ZDP ani § 13 odst. 1 písm. c) ZDP a nelze příjmy a výdaje podnikatele převádět na syna, který se hodlá podílet na obchodní činnosti farmy proto, že:
není splněna podmínka § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože spolupracující osoba nežije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, a
není splněna podmínka § 13 odst. 1 písm. c) ZDP, protože nevznikl rodinný závod.
Řešením by bylo uzavření smlouvy o dílo, na základě níž bude syn (rovněž podnikatel se živnostenským oprávněním) fakturovat provedené činnosti svému otci (zemědělskému podnikateli) při dodržení ceny obvyklé za provedené služby. To by mělo smysl, pokud by zemědělský podnikatel uplatňoval výdaje ve skutečné výši a mohl si tak zaplacené výdaje za fakturované služby uplatnit do daňových výdajů. Pokud by však zemědělský podnikatel uplatňoval paušální výdaje ve smyslu § 7 odst. 7 ZDP, pak by fakturace ztrácela daňový efekt pro zemědělského podnikatele.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.