Co nového přinesla novela § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2018?

Vydáno: 21 minut čtení

Protože praxe ukazuje, že aplikace ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, které bylo novelizované od 1. 1. 2018, není vždy zcela jasná (a to i skutečnosti, do nichž novela nijak nezasáhla), rozhodla jsem se v následujícím příspěvku tuto problematiku trochu shrnout. 1)

Co nového přinesla novela § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2018?
Ing.
Monika
Sušánková,
Finanční úřad pro Plzeňský kraj, odbor metodiky a výkonu daní
Pro správné zdanění je třeba si vždy položit několik základních otázek. Jedná se o daňového rezidenta, nebo daňového nerezidenta? Má poplatník u plátce daně podepsané prohlášení, či nikoliv? O jaký příjem se jedná? Jaká je výše příjmu?
 
1. Daňový rezident a podepsané prohlášení k dani
Jestliže se jedná o daňového rezidenta, je pro zdanění příjmů podstatné, zda má, či nemá u plátce podepsané prohlášení k dani. Jestliže má poplatník podepsané u plátce prohlášení k dani, zdaňují se všechny příjmy ze závislé činnosti od tohoto plátce mu plynoucí vždy zálohou na daň dle § 38h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále také „ZDP“). Nikdy se neaplikuje § 6 odst. 4 ZDP, jelikož prohlášení k dani se nepodepisuje u plátce na konkrétní pracovněprávní vztah, ale podepisuje ho vždy konkrétní zaměstnanec u konkrétního plátce a vztahuje se na všechny příjmy tomuto zaměstnanci od plátce plynoucí. Což znamená, že všechny příjmy plynoucí od tohoto plátce se zahrnují do základu pro výpočet zálohy na daň dle § 38h ZDP, a to bez ohledu na to, o jaký druh příjmu ze závislé činnosti se jedná, i bez ohledu na jeho výši. Takový byl postup vždy, novela § 6 odst. 4 ZDP na tom vůbec nic nezměnila.
Například, jestliže má poplatník u plátce X podepsané prohlášení k dani a plyne mu příjem z pracovního poměru ve výši 20 000 Kč a zároveň má u stejného plátce příjem na základě dohody o provedení práce ve výši 5 000 Kč, bude celý příjem ve výši 25 000 Kč vstupovat (po zvýšení o povinné pojistné) do základu pro výpočet zálohy na daň podle § 38h ZDP. Protože má poplatník u plátce podepsané prohlášení k dani, nelze ani u dohody o provedení práce aplikovat daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně.
 
2. Daňový rezident bez podepsaného prohlášení k dani
V tomto případě nastupují otázky, o jaký příjem se jedná a jaká je výše tohoto příjmu.
Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 4 od 1. 1. 2018 nově stanovil 2 samostatné limity:
písm. a) se týká jen příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč;
písm. b) se týká všech ostatních příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou dohod o provedení práce), nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
Sazba daně ze samostatného základu daně je ve výši 15 % [§ 36 odst. 2 písm. m) ZDP]. Poplatník tak může mít u jednoho plátce příjmy ze závislé činnosti, které mohou tvořit až dva samostatné základy daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně [samostatný základ daně podle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP a samostatný základ podle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP], a jeden základ daně pro výpočet zálohy na daň podle § 38h ZDP.
Příklady:
Poplatníkovi plyne příjem z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč, u plátce nemá podepsané prohlášení k dani. V tomto případě se zdaňuje příjem podle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP daní vybíranou srážkou ze samostatného základu daně.
Plyne-li poplatníkovi příjem z pracovního poměru ve výši 20 000 Kč a příjem od stejného plátce, u kterého nemá podepsané prohlášení k dani, z dohody o provedení práce ve výši 5 000 Kč, v tomto případě se na příjem z pracovního poměru aplikuje záloha na daň dle § 38h ZDP a na příjem z dohody o provedení práce daň vybíraná srážkou ze samostatného základu daně dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP, protože je splněna základní podmínka, že u plátce není podepsané prohlášení a je třeba v tomto okamžiku posuzovat jednotlivé druhy příjmů a jejich výši s ohledem na aplikaci § 6 odst. 4 písm. a) a b) ZDP. U příjmů, na které § 6 odst. 4 ZDP aplikovat nelze, zůstává záloha na daň dle § 38h ZDP.
Poplatník má od stejného plátce, u kterého nemá podepsané prohlášení k dani, příjem z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 000 Kč. V takovém případě se příjem z dohody o provedení práce zdaní daní vybíranou srážkou ze samostatného základu daně [§ 6 odst. 4 písm. a) ZDP] i příjem z dohody o pracovní činnosti se zdaní daní vybíranou srážkou z dalšího samostatného základu daně [§ 6 odst. 4 písm. b) ZDP]. U poplatníka jsou tak dva samostatné základy daně pro zdanění zvláštní sazbou daně.
Pokud ale např. bude mít poplatník u stejného plátce, u kterého nemá podepsané prohlášení k dani, ve stejném měsíci 2 dohody o provedení práce, první s příjmem 8 000 Kč a druhou s příjmem 5 000 Kč, je nutné příjem z dohod o provedení práce za celý měsíc plynoucí od jednoho plátce sečíst, a jelikož úhrn přesahuje hranici 10 000 Kč, budou tyto příjmy zdaněné zálohou na daň dle § 38h ZDP.
Jestliže poplatník má od plátce, u kterého nemá podepsané prohlášení k dani, příjem z pracovního poměru ve výši 20 000 Kč a příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 000 Kč, nelze dohodu o pracovní činnosti posuzovat samostatně, protože limit 2 500 Kč uvedený v § 6 odst. 4 písm. b) ZDP platí dohromady pro všechny příjmy ze závislé činnosti, kromě dohod o provedení práce. Je nutné sečíst dohromady jak příjmy z pracovního poměru, tak příjmy z dohody o pracovní činnosti, ale jelikož celkový příjem částku 2 500 Kč pro aplikaci daně vybírané srážkou zvláštní sazbou daně překračuje, budou příjmy zdaněné zálohou na daň dle § 38h ZDP.
Poplatník má odměnu člena orgánu právnické osoby ve výši 2 000 Kč měsíčně u plátce A (u plátce A nemá podepsané prohlášení k dani) a příjem z pracovního poměru u plátce B (u plátce B má podepsané prohlášení). Příjmy plynoucí od plátce B budou zdaněny zálohou na daň dle § 38h ZDP a příjmy od plátce A budou zdaněny daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP. Vzhledem k tomu, že limit uvedený v tomto ustanovení se posuzuje vždy u konkrétního plátce, příjmy od jiných plátců do něho nevstupují.
Člen volební komise obdržel za svoji účast ve volební komisi 1 300 Kč (nemá podepsané prohlášení k dani u obce), prohlášení má podepsané u svého zaměstnavatele, kde má příjmy z pracovního poměru. Příjem člena volební komise se zdaní daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP.
 
3. Daňový nerezident a odměny členů orgánů právnických osob
Novela § 6 odst. 4 ZDP od 1. 1. 2018 nemá žádný vliv na zdanění odměn členů orgánů právnických osob, jestliže tím členem orgánu je daňový nerezident, protože pro zdanění těchto odměn je v ZDP speciální úprava, která má i nadále přednost před ustanovením § 6 odst. 4. Odměny členů orgánů právnických osob, jestliže členem orgánu je daňový nerezident, se zdaňují daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně vždy, bez ohledu na to, zda poplatník podepsal či nepodepsal prohlášení k dani, a bez ohledu na výši příjmů. Toto plyne z § 36 odst. 1 písm. a) ZDP, kde je stanovena zvláštní sazba daně ve výši 15 %, resp. § 36 odst. 1 písm. c) ZDP, kde je stanovena zvláštní sazba daně ve výši 35 % pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo třetího státu nebo
jurisdikce
, se kterou má Česká republika uzavřenu platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění upravující zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů, platnou a účinnou mezinárodní smlouvu nebo dohodu o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, nebo které jsou smluvními stranami mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná.
Z § 6 odst. 14 ZDP plyne, že při stanovení samostatného základu daně pro daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně se u daňového nerezidenta postupuje dle § 6 odst. 12 ZDP, tj. vychází se z příjmů zvýšených o povinné pojistné (ze „superhrubé mzdy“).
Příklady:
Rezident SRN obdržel odměnu jako člen představenstva ve výši 2 500 Kč, nemá podepsané prohlášení k dani. Odměna je v tomto případě zdaněna daní vybíranou srážkou ve výši 15 % dle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP.
Rezident Polska obdržel odměnu jako jednatel s. r. o. ve výši 30 000 Kč, nemá podepsané prohlášení k dani. Odměna je zdaněna daní vybíranou srážkou ve výši 15 % dle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP.
Rezident Rakouska obdržel odměnu jako předseda představenstva a. s. ve výši 100 000 Kč, má podepsané prohlášení k dani. Odměna je zdaněna daní vybíranou srážkou ve výši 15 % dle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP, podepsané prohlášení nemá na zdanění této odměny žádný vliv.
 
4. Daňový nerezident, který nemá u plátce podepsané prohlášení k dani, plyne mu odměna člena orgánu právnické osoby a další jiný příjem ze závislé činnosti
Jak už bylo uvedeno, odměna člena orgánu právnické osoby bude zdaněna vždy daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně ve výši 15 % dle § 36 odst. 1 písm. a), resp. § 36 odst. 1 písm. c) ZDP. Plyne-li tomu poplatníkovi ještě příjem z dohody o provedení práce nepřesahující částku 10 000 Kč, nemá výše odměny člena orgánu právnické osoby na zdanění příjmu z dohody o provedení práce žádný vliv, příjem z dohody o provedení práce se zdaní dle § 6 odst. 4 písm. a) a § 36 odst. 2 písm. m) ZDP daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Při vyšším příjmu z dohody o provedení práce se stejně jako u ostatních poplatníků příjem zdaní zálohou na daň podle § 38h ZDP.
Pokud má ale poplatník kromě odměny člena orgánu právnické osoby například příjem z dohody o pracovní činnosti, nelze pro posouzení hranice 2 500 Kč pro aplikaci daně vybírané srážkou zvláštní sazbou daně dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP uvažovat pouze s tímto příjmem z dohody o pracovní činnosti, ale je třeba vzít v úvahu celkovou výši všech příjmů ze závislé činnosti plynoucích od konkrétního plátce [kromě příjmů z dohod o provedení práce, které jsou zahrnuté do § 6 odst. 4 písm. a) ZDP]Odměny člena orgánu právnické osoby se tedy v konečné fázi dle ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) ZDP sice nezdaňují, ale pro posouzení hranice příjmů nepřesahujících částku 2 500 Kč musí být s nimi počítáno, protože dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP se příjmy zdaní daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud příjmy v úhrnné výši nepřesahují u téhož plátce za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
Příklady:
Poplatník, daňový rezident SRN, obdržel odměnu člena orgánu právnické osoby ve výši 1 000 Kč [zdaněna daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně dle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP]. Od téhož plátce mu ve stejném měsíci plyne také příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 2 000 Kč, který se zdaní zálohou na daň dle § 38h ZDP, protože daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně dle § 6 odst. 4 ZDP aplikovat nelze, jelikož v součtu odměna člena orgánu právnické osoby a příjem na základě dohody o pracovní činnosti přesáhly 2 500 Kč.
Od jednoho plátce obdržel poplatník, rezident Rakouska, odměnu člena orgánu právnické osoby ve výši 1 000 Kč, příjem z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 500 Kč. Odměna člena orgánu právnické osoby bude zdaněna daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně dle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP, příjem z dohody o provedení práce bude zdaněn daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP a příjem z dohody o pracovní činnosti bude zdaněn daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP, protože odměna člena orgánu právnické osoby a příjem z dohody o pracovní činnosti v úhrnu nepřesáhly částku 2 500 Kč.
Od jednoho plátce obdržel poplatník, daňový rezident Polska, odměnu člena orgánu právnické osoby ve výši 1 800 Kč, příjem z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 1 500 Kč. Odměna člena orgánu právnické osoby bude zdaněna daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně dle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP, příjem z dohody o provedení práce bude zdaněn daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP a příjem z dohody o pracovní činnosti bude zdaněn zálohou na daň dle § 38h ZDP, protože odměna člena orgánu právnické osoby a příjem z dohody o pracovní činnosti v úhrnu přesáhly částku 2 500 Kč a není tak splněna podmínka výše příjmů uvedená v § 6 odst. 4 písm. b) ZDP.
Daňový nerezident má možnost po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a uvést tam veškeré příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bod 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i) ZDP a sražená daň se započte na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podává daňové přiznání,2) což se týká i zde uváděných příjmů – odměny člena orgánu právnické osoby, příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce i jiných příjmů ze závislé činnosti zahrnovaných do samostatného základu daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně.
Pokud poplatník – daňový nerezident, který obdržel uvedené příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně, daňové přiznání s těmito příjmy nepodá, považuje se daňová povinnost poplatníka, z nichž je sražena daň, za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně.3)
5. „Superhrubá mzda“ v § 6 odst. 4 ZDP
S rozšířením aplikace daně vybírané srážkou zvláštní sazbou daně od 1. 1. 2018 i na všechny další příjmy ze závislé činnosti, nejen na příjmy z dohod o provedení práce, jako tomu bylo do konce roku 2017, bylo do předvětí tohoto ustanovení doplněno, že samostatným základem pro zdanění daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně jsou uvedené příjmy po zvýšení podle odstavce 12, tj. o povinné pojistné. Z některých příjmů je povinnost platit pojistné, z některých ne. Uvedené ustanovení je naformulováno obecně, ale „superhrubá mzda“ se pochopitelně aplikuje pouze v případech, kdy se z konkrétního příjmu nějaké povinné pojistné odvádí. Protože u dohody o provedení práce nepřesahující částku 10 000 Kč se neplatí ani sociální, ani zdravotní pojištění, pro účely zdanění se příjem tudíž i nadále o žádné povinné pojistné nenavyšuje. Je třeba ale upozornit na dohodu o pracovní činnosti, z níž plyne příjem ve výši 2 500 Kč. Hranice pro zdanění daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně není naformulována zcela shodně s předpisy pro sociální a zdravotní pojištění. Daň vybíraná srážkou se při nepodepsaném prohlášení u příjmu z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 500 Kč aplikuje, tento příjem však již podléhá povinnému pojistnému, protože pojistnému nepodléhají příjmy nedosahující hranice 2 500 Kč. Příjem ve výši 2 500 Kč tak již ano.
 
6. Odměny členů volebních komisí
Do konce roku 2017 museli členové volebních komisí, kteří byli zaměstnáni a nesplnili tak podmínky uvedené v § 38g odst. 2 ZDP,4) podávat daňové přiznání. Členům volební komise povinnost podat daňové přiznání z tohoto důvodu odpadne. Předsedům a zapisovatelům však s ohledem na zvýšení jejich odměn od roku 2018 ve všech případech nikoliv.
Výše odměny členů volební komise je upravena různými vyhláškami upravujícími jednotlivé druhy voleb. Částky jsou však ve všech vyhláškách upraveny jednotně.5)
Členové volební komise mají nárok na odměnu ve výši 1 300 Kč. V případě, že je souběh s jinými volbami (např. volby do obecního zastupitelstva a současně volby do Senátu), zvyšuje se odměna o 400 Kč. Pokud je např. u senátních nebo prezidentských voleb 2. kolo, zvyšuje se odměna o dalších 200 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že u členů komise při těchto částkách odměna v měsíci nepřesáhne částku 2 500 Kč a podléhá tak při nepodepsaném prohlášení v roce 2018 dani vybírané srážkou zvláštní sazbou daně dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP.
Předseda volební komise má nárok na odměnu ve výši 2 100 Kč, zapisovatel ve výši 2 000 Kč. Pokud nebudou volby spojené s jinými volbami, ani se nebude jednat o volby dvoukolové, budou i u těchto osob splněny podmínky pro daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně, protože příjem nepřesáhne 2 500 Kč. V případě, že je souběh voleb, zvyšuje se i u předsedy a zapisovatele odměna o 400 Kč, za 2. kolo voleb se zvyšuje odměna o dalších 200 Kč. Takže předseda může mít měsíční odměnu až 2 700 Kč a zapisovatel až 2 600 Kč. V takovém případě se bude postupovat stejně jako do konce roku 2017, uvedené příjmy budou zdaněné zálohou na daň a jestliže nejsou splněné podmínky uvedené v § 38g odst. 2 ZDP, bude mít poplatník i nadále povinnost podat daňové přiznání.
U členů volební komise je i komplikovanější otázka, kdy je povinnost odvádět z odměn členů volební komise pojistné na sociální pojištění. Zdravotní pojištění se z těchto odměn neplatí.6) Činnost člena volební komise je z hlediska sociálního pojištění považována za zaměstnání malého rozsahu.7) Ze zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec v roce 2018 účasten nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž výše příjmu zúčtovaného do kalendářního měsíce činila alespoň 2 500 Kč. Trvalo-li v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu, sčítají se příjmy ze všech zaměstnání. U členů volební komise, pokud nevykonávají pro obec ještě jinou činnost v zaměstnání, které je považováno za zaměstnání malého rozsahu, nedosahuje výše odměny částku zakládající účast na nemocenském pojištění, a sociální pojištění se tak z těchto příjmů ani v roce 2018 neodvádí. U předsedy a zapisovatele může mít zvýšení částky odměny za následek, že tato odměna bude podléhat sociálnímu pojištění, pokud výše příjmu v měsíci dosáhla částky 2 500 Kč. Pokud budou pouze jedny jednokolové volby, tak se i předseda i zapisovatel „vejdou“ do částky 2 500 Kč, která nezakládá účast na pojištění (pokud nemají u obce ještě jiné zaměstnání malého rozsahu) a příjem bude zdaněn daní vybíranou srážkou dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP.
7. Příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP v daňovém přiznání
Možnost uvést příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně do daňového přiznání u daňových nerezidentů je uvedena již v části věnované daňovým nerezidentům.
I daňoví rezidenti mají možnost zahrnout zákonem stanovené příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně do daňového přiznání. U daňových rezidentů se tato možnost týká právě jen příjmů uvedených v § 6 odst. 4 ZDP. Poplatník, který se rozhodne tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání, musí tam uvést všechny v daném zdaňovacím období vyplacené příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP a daň sražená z těchto příjmů se započte na poplatníkovu daň.8)
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.
1) Tento článek vyjadřuje názory autorky, nikoliv instituce, ve které působí
2) Ustanovení § 36 odst. 8 ZDP.
3) Ustanovení § 38d odst. 4 ZDP:
„Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených a) v § 36 odst. 2 písm. m), pokud poplatník 1. prokazatelně učiní za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečné prohlášení k dani (§ 38k odst. 7), 2. zahrne příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání podaného za zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmy plynou, b) v § 36 odst. 6, c) v § 36 odst. 8.“
4) Ustanovení § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů:
„Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nich je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.“
5) Ustanovení § 12 vyhlášky č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 17 vyhlášky č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 1 vyhlášky č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 10 vyhlášky č. 409/2003 Sb., k provedení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 294/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6) Dle § 5 písm. a) bod 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nejsou členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky považováni pro účely veřejného zdravotního pojištění za zaměstnance.
7) Informace o účasti na nemocenském pojištění členů volebních komisí a o placení pojistného na sociální pojištění z jejich zvláštních odměn v roce 2018 jsou dostupné z https://www.mpsv.cz/files/clanky/33960/Informace_o_volebnich_komisi_na_webu.pdf.
8) Ustanovení § 36 odst. 7 ZDP.