Vydáno: 3. 10. 2018
Otázky a odpovědi: Nevyplacená mzda a její daňové dopady Ing. Martin Děrgel Společnost ABC, s. r. o., nevyplatila svému řadovému pracovníkovi čistou mzdu za měsíce červen a červenec 2009 ve výši 53 820 Kč z důvodu špatné ekonomické situace společnosti. Záloha na daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele, byly v obou měsících řádně a včas odvedeny. Pracovník následně rozvázal se společností pracovní poměr. Výše zmiňovaný zaměstnanec se pak v roce 2013 stal jediným společníkem a jednatelem společnosti (dříve byl pouze řadovým zaměstnancem). Tento závazek za bývalým zaměstnancem, současným společníkem a jednatelem, nebyl při převodu společnosti vypořádán a společnost jej dosud vykazuje na účtu 331. Je možné tuto téměř 10 let nevyplacenou mzdu stávajícímu společníkovi (bývalému zaměstnanci) zpětně vyplatit? Bude to spojeno s daňovými dopady? V případě, že mzdu již vyplatit nelze, jak správně účetně a daňově postupovat, aby tento závazek již neovlivňoval výši závazků společnosti? Nebo lze tento závazek z nevyplacené mzdy přeúčtovat na půjčku společníka? Obecně platí, že právo, resp. nárok zaměstnance na mzdu se promlčí v základní promlčecí lhůtě tří let ode dne její splatnosti. Promlčení může oddálit aktivně jak zaměstnavatel (například uznáním svého dluhu), tak i dotyčný zaměstnanec (především soudním vymáháním). Nicméně „promlčení“ představuje pouze oslabení práva věřitele, nejde o zánik práva (prekluzi). Což prakticky řečeno znamená, že po promlčení sice zaměstnanec obvykle neuspěje s požadavkem na uhrazení dlužné mzdy u soudu (dlužník totiž může jednoduše vznést námitku promlčení a tím proces končí), ale zaměstnavatel může i promlčený dluh dodatečně splnit, aniž by tímto vznikl zaměstnanci tzv. bezdůvodný majetkový prospěch, který by musel vracet.
Zdroj: Daňová a hospodářská kartotéka. DHK, 12-13/2018.