Plátci DPH nemají sebemenší problém se zdaněním přijaté zálohy související se zdanitelným plněním. Příjemce zálohy vystaví daňový doklad na přijatou platbu a odběratel si na základě tohoto daňového dokladu uplatní nárok na tuto zaplacenou daň. To je ideální situace, ale v běžném životě jsou vždy zajímavé nuance, které přinese každodenní podnikatelská praxe. Touto zvláštností myslím například situaci, že odběratel zaplatí zálohu na budoucí zdanitelné plnění, z nějakého důvodu se toto plnění neuskuteční, ale také se tomuto odběrateli již záloha nevrátí ani nezapočte na jiné zdanitelné plnění.
Možnost uplatnit nárok na odpočet DPH z uhrazené zálohy dle judikátu SDEU Kollross a Wirtl
Ing.
Mária
Mikulecká,
DANĚ MIKULECKÁ s. r. o.
Při této příležitosti si dovolím jenom upozornit na skutečnost, že od července 2017 je v § 74 zákona o DPH vložen nový odstavec 2, který stanoví odběrateli povinnost vrátit nárok na odpočet DPH, který původně uplatnil ze zaplacené zálohy za podmínky, kdy se původní zdanitelné plnění neuskutečnilo a úplata nebyla vrácena a ani použita na úhradu jiného zdanitelného plnění. Samozřejmě, každou opravu odpočtu DPH, kterou plátce snižuje svůj uplatněný nárok, musí provést v období, ve kterém se o skutečnosti, že mu nebude záloha vrácena, dozvěděl. Tedy, nebude čekat až mu dodavatel vystaví daňový doklad na opravu základu daně.
A právě uplatnění nároku na odpočet ze zálohové platby řešil Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) v rozsudku C-660/16 a C-661/16 ze dne 31. 5. 2018 ve spojených věcech Kollross a Wirtl.
Podstata sporu C-660/16
Pan Kollross – německý podnikatel si objednal kogenerační tepelnou jednotku od německého prodávajícího. Ten potvrdil objednávku a na základě této potvrzené objednávky vystavil zálohovou fakturu na dodání zboží s vyčíslenou částkou splatné DPH. Na základě zálohové faktury pan Kollross zaplatil požadovanou zálohu. Předpokládaný datum dodání nebyl na faktuře uveden. Objednané zboží ovšem nebylo dodáno. Vůči dodavateli bylo zahájeno insolvenční řízení, které následně skončilo pro nedostatek majetku. Osoby jednající za prodávajícího byly odsouzeny v trestním řízení za spolčení s účelem podvodu a podvodního obchodního jednání, jakož i záměrně vyvolaný úpadek s cílem poškodit kupující kogeneračních jednotek. Prodávající ale vždy z přijatých záloh odvedl DPH, takže k daňovému úniku nedošlo.
Pan Kollross nárokoval odpočet daně na vstupu ze zaplacené zálohy, kterou zaplatil, ale správce daně mu tento nárok zamítl. Důvodem byla skutečnost, že kupující nepoužije koupenou věc pro uskutečňování zdanitelných plnění v rámci své ekonomické činnosti. Proti rozhodnutí se odvolal a následně podal žalobu k finančnímu soudu v Mnichově.
Projednávající soud přerušil jednání a položil předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.
Podstata sporu C-661/16
Pan Wirtl si objednal u německého dodavatele (pozn: jiný než v prvním sporu) kogenerační tepelnou jednotku a k jejímu dodání mělo dojít do čtrnácti dnů od úhrady zálohové faktury. Sjednanou částku uhradil bankovním převodem a následně mu dodavatel zaslal zálohovou fakturu včetně vyčíslené DPH týkající se dodávky kogenerační tepelné jednotky.
Zboží mu nikdy nebylo dodáno. Vůči dodavateli bylo zahájeno insolvenční řízení a část jednatelů byla odsouzena v trestním řízení za spolčování s účelem podvodu a podvodného obchodního jednání.
Pan Wirtl nárokoval v podaném daňovém přiznání k DPH odpočet zaplacené daně, ale správce daně mu odmítl uznat nárok na vstupu ze zaplacené zálohové platby.
Projednávající soud přerušil jednání a položil předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.
První otázka, kterou řešil Soudní dvůr EU, se týkala podmínky odpočtu DPH z uhrazené zálohové platby. Objektivně totiž nebylo možné, aby kupující pořizované zboží použil pro uskutečnění zdanitelných plnění v rámci své ekonomické činnosti. Podstatou sporu bylo, či kupující fakticky věděl nebo nemohl nevědět, že k dodávce nakonec nedojde.
Soudní dvůr zopakoval, že pro uplatnění nároku na odpočet daně ze zaplacené zálohy směrnice vyžaduje, aby byly známy veškeré podstatné znaky budoucího dodání zboží. V případě, že v okamžiku úhrady zálohové faktury by bylo dodání zboží nejisté, nárok na odpočet by nevznikl.
Jestliže se v okamžiku zaplacení zálohy jeví, že uskutečnění dodání zboží je nejisté, tak nárok na odpočet daně nevzniká
. Druhá a třetí otázka ve spojeném sporu se týkala dotazu, zda Směrnice brání vnitrostátnímu právnímu předpisu, který podřizuje opravu odpočtu DPH souvisejícího se zálohovou platbou za dodání zboží vrácení této zálohy dodavatelem.
Předkládajícímu soudu se jevilo, že Směrnice Rady 2006/112/ES (dále jen „Směrnice“) vyžaduje provedení opravy, jakmile bude zřejmé, že k plnění už nikdy nedojde. Předkládající soud tak spatřoval rozpor mezi Směrnicí a německou legislativou, která opravu odpočtu daně vyžadovala jen tehdy, pokud by prodávající vrátil zaplacenou zálohu kupujícímu. Soudní dvůr Evropské unie připustil, že Směrnice umožňuje za předpokladu, že DPH z přijaté zálohy byla uhrazena prodávajícím, a že tedy nedošlo k podvodu na DPH, počkat s opravou na okamžik vrácení zálohy kupujícímu.
Resumé
Nárok na odpočet DPH související se zálohovou platbou nemůže být odepřen nabyvateli dotčeného zboží, jestliže tato záloha byla zaplacena a převzata a v okamžiku této platby je možné mít za to, že tento nabyvatel znal všechny
relevantní
znaky budoucího dodání zboží, a dodání tohoto zboží se tedy jevilo jako jisté. Nicméně, nárok může být nabyvateli odepřen, jestliže v okamžiku zálohové platby věděl nebo nemohl rozumně nevědět, že uskutečnění tohoto dodání zboží je nejisté.