Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu ve výši 100 000 Kč. Je správný postup, pokud zaměstnanci necháme podepsat dohodu o náhradě škody a strhneme mu 4,5násobku průměrného měsíčního platu (4,348 x úvazek x hodinový průměr před vznikem škody). Stáhnutí mzdy bude propočteno na čistou mzdu po odečtení sociálního a zdravotního pojištění, anebo stahujeme vypočtenou hrubou mzdu?
Otázky a odpovědi: Srážka ze mzdy
JUDr.
Petr
Bukovjan
Odpověď:
Vycházím z toho, že zaměstnanec vám jako zaměstnavateli způsobil škodu zaviněným porušením své povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a tedy mu vznikla odpovědnost podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a povinnost takovou škodu nahradit. Jde-li o jeho obecnou odpovědnost ve smyslu § 250 zákoníku práce a škodu nezpůsobil úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, platí to, co píšete, tedy že výše požadované náhrady škody nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Dle § 263 odst. 1 zákoníku práce musíte přitom jako zaměstnavatel výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.
Uzná-li zaměstnanec svoji povinnost vám škodu nahradit co do důvodu a výše, je potřeba s ním dohodnout, jak se tak stane. Jedním z možných způsobů je i uzavření dohody o srážkách ze mzdy (včetně jiných postižitelných příjmů) ve smyslu § 2045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Pravidla pro srážky ze mzdy upravuje § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“). Srážky se provádějí zásadně z čisté mzdy, tj. po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob srážené z příjmů ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Zapomenout nesmíte ani na princip tzv. nezabavitelné částky, která zaměstnanci z jeho čisté mzdy sražena být nesmí.
Není vyloučeno použít v této souvislosti právní úpravu započtení pohledávek ve smyslu § 1982 a násl. občanského zákoníku (ať už půjde o započtení jednostranné z vaší strany, nebo dohodnuté se zaměstnancem). Jak ale vyplývá z ustanovení § 144a odst. 4 zákoníku práce, pokud by mělo jít o započtení vaší pohledávky na náhradu škody uznané zaměstnancem vůči jeho pohledávce na mzdu, smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu, tedy s omezeními, o kterých je pojednáno výše. Není možné zaměstnanci započíst na mzdu celou.