Označení identifikovaná osoba bylo do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), zavedeno již v roce 2013. Přináší s sebou práva a povinnosti pro subjekty, které obchodují se zahraničím a nejsou plátci DPH. Tento pojem vznikl jako reakce na nespokojenost malých a středních podnikatelů v EU, kteří se odmítali registrovat k DPH kvůli náhodným a nepravidelným obchodům s partnery z jiných členských států v případech, kdy nesplnili výši obratu pro povinnou registraci k dani. V následujícím textu bude popsáno, koho se tato problematika týká a jaké povinnosti těmto osobám plynou.
Osoby identifikované
Milan
Mareš,
daňový poradce Rödl & Partner
Kdo je identifikovanou osobou?
Identifikovanou osobou se stává osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani. Její práva a povinnosti jsou podobné těm, které náleží plátcům DPH, a upravuje je zákon o DPH. Tato osoba, při splnění určitých podmínek, zůstává v tuzemsku neplátcem a jako taková nemá nárok na odpočet daně, avšak pro zahraniční plnění je osobou, která přiznává daň na výstupu. Ustanovení § 6g až 6l zákona o DPH uvádí situace, ve kterých osoba identifikovaná vzniká. Mezi tyto situace patří například pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, příjem služby či zboží s montáží nebo poskytování služby do EU. Z přeshraničních plnění plyne pro tyto osoby povinnost odvádět DPH, avšak jim nevzniká nárok na odpočet. Nárok na odpočet daně mohou uplatnit pouze její plátci.
V případě poskytnutí služeb nebo vývozu zboží do třetích zemí nevzniká statut identifikovaná osoba. V případě dovozu zboží ze třetích zemí vyměří DPH celní úřad.
Identifikovaným osobám se pro účely DPH přiděluje, obdobně jako plátcům daně, daňové identifikační číslo (DIČ), které využívají zejména v zahraničním obchodním styku a při správě daně. Díky DIČ je možné vyhledat informace o těchto osobách v celostátním registru plátců DPH registrovaných v České republice. Údaje, které mají být veřejně dostupné, upravuje § 98 zákona o DPH.
Registrace
Osoba povinná k dani či právnická osoba nepovinná k dani se mohou stát osobou identifikovanou ze zákona či dobrovolně.
Povinná registrace nastává v případě splnění následujících podmínek:
1.
Celková hodnota pořízeného zboží z jiného členského státu překročila v příslušném kalendářním roce 326 000 Kč bez DPH (kromě výjimek týkajících se zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř Evropského společenství formou třístranného obchodu).
Do této hodnoty zboží se nezahrnuje pořízení nového dopravního prostředku, zboží, které je předmětem spotřební daně, či zboží, které by bylo osvobozeno.
Příklad 1
Česká společnost, neplátce DPH, pořídila od osoby registrované k dani v jiném členském státě zboží v celkové hodnotě 420 000 Kč. Česká společnost se povinně stává identifikovanou osobou ke dni pořízení zboží, musí přiznat daň a nevzniká jí nárok na odpočet daně.
2.
Přijetí služby či dodání zboží s instalací nebo montáží, případně dodání zboží soustavami nebo sítěmi od osoby neusazené v tuzemsku (v těchto případech žádný limit hodnoty služeb nebo zboží stanoven není).
Příklad 2
Německá společnost, osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, poskytne českému neplátci poradenské služby. Místem plnění je podle § 9 odst. 1 zákona o DPH sídlo příjemce služby – tuzemsko a český neplátce se ke dni uskutečnění plnění stává identifikovanou osobou. Je povinen přiznat daň a nemá nárok na odpočet daně.
Příklad 3
Rakouský obkladač, který není registrovaný k dani, poskytne své práce na budově v tuzemsku, kterou vlastní tuzemská společnost, neplátce DPH. Místem plnění u poskytnuté služby je dle § 10 zákona o DPH tuzemsko. Česká společnost se stává identifikovanou osobou, protože službu poskytla osoba neusazená v tuzemsku, a je zde povinna přiznat daň bez nároku na odpočet daně.
Příklad 4
Český neplátce si pořídí stroj od slovenské osoby povinné k dani. Stroj je pořízen včetně instalace, která proběhne v ČR. Český neplátce přijal dodání zboží s instalací nebo montáží od osoby neusazené v tuzemsku. Ke dni přijetí služby se stává osobou identifikovanou k dani a má povinnost odvést DPH, nemá však nárok na odpočet.
3.
Poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (místem plnění je sídlo příjemce služby), s výjimkou poskytnutí služby, která je v jiném členském státě osvobozena od daně.
Příklad 5
Český překladatel poskytl své služby německému nakladatelství, které je registrované k dani v Německu. Místem plnění je podle § 9 odst. 1 sídlo vydavatele v Německu. Překladatel se stává identifikovanou osobou, uplatní systém reverse charge a přenese daňovou povinnost na německého příjemce služby. Službu uvede do daňového přiznání a do souhrnného hlášení.
Příklad 6
Tuzemský neplátce DPH na svých internetových stránkách nabízí možnost zveřejnění reklamy, za kterou platí společnost Google, která má sídlo v Irsku. Tuzemský neplátce se stává identifikovanou osobou, protože poskytuje služby osobě povinné k dani v jiném členském státě. Tyto služby vykáže v přiznání k DPH i v souhrnném hlášení a nevzniká mu povinnost platit DPH.
Příklad 7
Český neplátce DPH poskytuje poradenství rakouské společnosti, která je osobou povinnou a není registrovaný k dani. Jedná se o službu dle § 9 odst. 1 zákona o DPH s místem plnění v jiném členském státě. Český neplátce se stává identifikovanou osobou ke dni poskytnutí služby a uvede poskytnutí služby v přiznání k DPH. Povinnost uhradit DPH mu nevznikla. Souhrnné hlášení nepodává, protože osoba není registrovaná k dani – nemá DIČ, které by bylo možné uvést v tomto hlášení.
Pro dobrovolnou registraci se rozhodne neplátce, který plánuje např. pořízení zboží z jiného členského státu v hodnotě nad 326 000 Kč, přijetí služeb nebo dodání zboží od osoby neusazené v tuzemsku atd., nebo jestliže jsou služby poskytované v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa (tzv. Mini One Stop Shop).
Příklad 8
Český neplátce DPH si chce objednat službu od osoby registrované k dani v Rakousku (rakouský „plátce“). Dodavatel mu však nechce službu poskytnout, dokud mu neplátce nesdělí platné DIČ pro intrakomunitární plnění. Neplátce se dobrovolně rozhodne stát identifikovanou osobou dle § 6l zákona o DPH. Správce daně mu přidělí platné DIČ, které následně sdělí rakouskému dodavateli, aby mohlo dojít k poskytnutí služby.
Příklad 9
Český neplátce DPH chce poskytnout poradenství osobě registrované k dani v Polsku (polskému plátci). Odběratel nechce, aby služba proběhla dříve, než bude mít neplátce přidělené platné DIČ pro obchodování mezi členskými státy. Neplátce se dobrovolně rozhodne stát identifikovanou osobou dle § 6l zákona o DPH. Správce daně mu přidělí platné DIČ, které sdělí polskému odběrateli, aby mohlo dojít k poskytnutí služby.
Povinnosti
Prvotní povinností, pokud jsou splněné výše zmíněné podmínky pro povinnou registraci, musí být dle § 97 zákona o DPH, podaná přihláška k registraci do 15 dnů ode dne vzniku této povinnosti.
Přihláška k registraci k DPH pro identifikované osoby obsahuje stejné náležitosti jako přihláška pro plátce DPH. Na rozdíl od plátců nemusí podávat přihlášku elektronicky. To neplatí, pokud mají zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád).
Mezi povinnosti patří podání daňového přiznání a souhrnného hlášení do 25 dnů po skončení měsíce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň. Výhodou a výrazným zjednodušením správy daně je podání přiznání a hlášení pouze v měsících, ve kterých vznikla daňová povinnost. Na rozdíl od plátců DPH nemusí podávat nulová (negativní) daňová přiznání. V rámci souhrnného hlášení se uvádějí pouze uskutečněné služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Pokud identifikovaná osoba uskuteční jiné služby (s místem plnění podle jiného ustanovení než je § 9 odst. 1 zákona o DPH), jejichž místo plnění se nachází mimo EU, do souhrnného hlášení se neuvádějí. Dále těmto osobám nevzniká povinnost podávat kontrolní hlášení.
Identifikované osoby musí vést evidenci údajů souvisejících s jejich daňovou povinností, které jsou klíčové pro sestavení daňového přiznání a souhrnného hlášení.
Zrušení registrace
Zrušení registrace k DPH může proběhnout z několika důvodů, a to na základě podané žádosti anebo z moci úřední. Statut identifikovaná osoba zaniká, pokud vznikla povinnost stát se plátcem DPH.
Identifikovaná osoba může podat žádost o zrušení registrace k DPH v případě, kdy v tuzemsku není zaregistrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa a zároveň splňuje následující podmínky:
a)
za 6 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců jí nevznikla povinnost
1.
přiznat daň z přijatých služeb,
2.
přiznat daň z přijatého dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
3.
přiznat daň z pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, nebo
4.
podat souhrnné hlášení,
b)
v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce
1.
nepořídila zboží, s výjimkou nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, jehož celková hodnota bez daně překročila 326 000 Kč, a
2.
neučinila rozhodnutí podle § 2b zákona o DPH, nebo
c)
přestala uskutečňovat ekonomické činnosti.
Ustanovení § 107 zákona o DPH upravuje zrušení registrace z moci úřední. Nastává v situaci, kdy plátci ve dvou předcházejících kalendářních letech nevznikla povinnost přiznat daň.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.