Osvobození bezúplatných příjmů fyzických osob

Vydáno: 35 minut čtení

Pod pojmem „bezúplatný příjem“ si většinou představíme dar nebo dědictví, ovšem jejich rozsah je daleko širší. Obecně se jedná o veškeré příjmy plynoucí dotyčnému příjemci bez jakéhokoli přímého protiplnění, proto mezi ně nepatří například částka 200 Kč vnukovi za posekání zahrady, ani láhev domácí slivovice za opravu motorky. Bezúplatné příjmy lidí jsou typické hlavně v rámci rodiny a okruhu známých, kde jde o neformální projev osobní přízně a neexistuje o nich žádný písemný záznam, přičemž rozhodně nejde o druh výdělečné činnosti. Z čehož plyne všeobecný odpor veřejnosti k jejich zdanění, což naštěstí vnímají také zákonodárci a ve zvýšeném rozsahu tyto příjmy osvobozují od břemene daní z příjmů, nicméně řada bezúplatných příjmů je zdanitelná.

Osvobození bezúplatných příjmů fyzických osob
Ing.
Martin
Děrgel
 
Identifikace bezúplatného příjmu
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), má logicky spadeno na příjmy – ať už jsou peněžní (například 30 Kč zemědělci za 10 vajec), nebo nepeněžní (třeba úhrada části nájemného formou opravy najatého bytu), anebo dosaženy směnou (například výměna mobilního telefonu za jízdní kolo). Ovšem problémem je, že ZDP ani zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), nevymezují samotný ústřední pojem „příjem“.
Zdálo by se, že tato nejasnost daňového zákona hraje do karet poplatníkům. Vždyť Ústavní soud České republiky již opakovaně uvedl, že nedostatečnost a nejasnost právního předpisu nemůže být na újmu poplatníků, ale musí za ni trpět stát, jehož zákonodárný orgán odvedl nekvalitní práci. Tak prosté to však zdaleka není, jelikož správci daně mají obvykle názor, že existence „příjmu“ podléhajícího stejně pojmenované dani je jasná, takže by se musel poplatník pouštět do nejistých vod nekonečných, drahých a nejednotných soudních sporů.
Jako by nestačil problém s nejistým pojmem „příjem“, je nutno od roku 2014 pro účely daní z příjmů dále rozlišovat, zda se jedná o příjem úplatný, nebo bezúplatný. K 1. 1. 2014 byl totiž zrušen zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, a
předměty daně dědické i daně darovací byly začleněny do rámce daní z příjmů.
Za tímto účelem se do zákona dostal nový a ještě mlhavější pojem –
„bezúplatný příjem“.
Cílem zákonodárců bylo postihnout nejen dary a dědictví, ale obecně veškerý bezúplatný majetkový prospěch, jako je úspora úroků z bezúročné zápůjčky a prominutí dluhu. Jenže s novým pojmem byla otevřena daňová Pandořina skříňka. Ohledně „bezúplatných příjmů“ je sice jasné, že nejsou „úplatné“, nicméně jednoznačné už není, co to v praxi konkrétně znamená. „Úplatou“ se obecně rozumí nějaké přímé a adekvátní protiplnění od příjemce úplaty, tedy aby platilo „něco za něco“, a tedy „bezúplatným příjmem“ by tak mělo být „něco za nic“. Jenže tak tomu většinou nebývá. Náhodný cizí kolemjdoucí vám na ulici obvykle dobrovolně nedá mobilní telefon, ani nevypíše šek. A naopak, dárky ředitele jeho sličné mladé sekretářce dost možná mají blíže k úplatnosti za nějakou (nepřiznanou) protislužbu, nežli k aktu bezúplatnosti.
Se zdaňováním bezúplatných příjmů v praxi bývají spojeny tři hlavní problémy. Prvním je, že si často ani neuvědomíme, že takový příjem vznikl, zvláště má-li nepeněžní formu, což je pro bezúplatné příjmy typické. Například skautský oddíl bez nároku na odměnu vyčistí les od odpadků a klestí, čímž majitel lesa ušetří nemalé výdaje. Vznikl mu proto bezúplatný příjem podléhající dani z příjmů? A co když se prodavačka spokojí se mzdou 15 000 Kč, přičemž obvyklá cena její práce je dvojnásobná, měl by její „zlý“ zaměstnavatel zdanit uspořené výdaje? Druhá potíž nastává s pokusem o ocenění bezúplatného příjmu v nepeněžní formě. A třetí neznámou bývá, co lze uplatnit jako související daňový výdaj. Praktickým potížím s nepeněžními bezúplatnými příjmy daňové právo čelí často tím nejjednodušším způsobem – osvobozuje je od daňové povinnosti a tím od starostí.
 
Shrnutí osvobozených bezúplatných příjmů
Jak jsme předeslali, z morálních i praktických důvodů je značná část bezúplatných příjmů osvobozena od daně. Přičemž v souladu s nadpisem tohoto příspěvku se zaměříme pouze na situaci u osob fyzických. Po úvodním stručném shrnutí všech titulů osvobození bezúplatných příjmů fyzických osob od daně se dále zaměříme pouze na „významné“ druhy příjmů, neboť „nevýznamné“ vesměs zajímají jen malou část poplatníků.
Bezúplatné příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob najdeme ve třech paragrafech ZDP:
§ 4a, kde pod písmeny a) až p) je vymezeno 16 titulů dostupných obecně všem fyzickým osobám,
§ 6 odst. 9 písmena a) až v) uvádějí 22 druhů osvobozených příjmů „zaměstnanců“, přičemž jde o směsici příjmů úplatných (16x) i bezúplatných (6x), které není vždy jednoznačné od sebe oddělit,
§ 10 odst. 3 písmeno c) přináší 5 typů osvobození, ovšem pozor, pouze jde-li o tzv. ostatní příjem.
Jak známo, příjmy fyzických osob („FO“) mohou spadat do
pěti dílčích základů daně – podle § 6 až 10 ZDP
– kde osvobozené bezúplatné příjmy najdeme mezi příjmy ze závislé činnosti
alias
ze zaměstnání (§ 6 ZDP) a u „ostatních“ příjmů (§ 10 ZDP). Zdůrazněme, že štědré osvobození „ostatních“ příjmů lze využít, pouze když předmětný příjem neuvízne v některém jiném druhu příjmů. Například pokud bezúplatný příjem spadá do kategorie příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti, pak nebude možno využít osvobození od daně uvedené v kategorii „ostatních“ příjmů podle § 10 ZDP. Naproti tomu osvobozovací tituly v prvně zmíněném ustanovení (§ 4a ZDP) nejsou
a priori
určeny pro některý z pěti druhů příjmů, resp. pro uplatnění těchto osvobození není podstatné, do kterého dílčího základu daně z příjmů předmětný příjem konkrétně spadá (kromě pěti výjimek, kdy se věcně jedná o příjem z podnikání OSVČ, anebo je stanovena podmínka, že nejde o příjem ze závislé činnosti).
Bezúplatné příjmy obecně všech FO osvobozené od daně (16x)
Kategorie
Pořadí
Pracovní označení příjmu
Základní vymezení a omezení
Významné
1
z nabytí dědictví
písmeno a)
i když zůstavitel/dědic podniká
2
dar reklamního předmětu
písmeno g)
mezi podnikateli do á 500 kč
3
dar na studium nebo léčení
písmeno j)
od roku 2018 bez zaměstnanců
4
bezúročná zápůjčka/výpůjčka
písmeno m)
opět s výjimkou zaměstnanců
Nevýznamné
1
příjem ze svěřenského fondu
písmeno b)
vložen úmrtím vkladatele
2
dar věci od cizího diplomata
písmeno c)
je-li zaručena vzájemnost
3
nabytí pozemku od úřadu
písmeno d)
v rámci pozemkových úprav
4
nabytí pozemku od úřadu
písmeno e)
jde-li o povinný převod
5
vznik služebnosti k bytu
písmeno f)
u některých bytových družstev
6
odpis dluhu při oddlužení
písmeno h)
osobní bankrot, i reorganizace
7
dary zvířecím útulkům
písmeno i)
jen použité k provozu zařízení
8
dary na humanitu a charitu
písmeno k)
také dary z veřejné sbírky
9
na volební kampaň prezidenta
písmeno l)
pokud se účastnil prvního kola
10
dary na provoz zoo
písmeno n)
jen při platné licenci
11
pro poskytování veřejné kultury
písmeno o)
pro veřejnou kulturní produkci
12
věcné vyrovnání vlastníků
písmeno p)
hlavně za společné části domu
Jak jsme předeslali, 22 druhů příjmů ze závislé činnosti osvobozených od daně – určených tedy jen pro zaměstnance – nejsou členěny na úplatné
versus
bezúplatné. Aby šlo definičně o příjmy ze závislé činnosti, musejí pochopitelně nějak souviset se zaměstnáním dotyčného poplatníka. Je tak poněkud sporné, jestli můžeme hovořit o bezúplatných titulech. Dalo by se totiž říci, že „úplatou“ je zřejmě vždy výkon závislé činnosti, a nejde proto o „bezúplatný“ příjem. Nicméně v užším pojetí zřejmě můžeme označit za bezúplatné příjmy takové druhy od daně osvobozených titulů, u nichž v praxi zpravidla nebývá přímá vazba na výkon závislé činnosti.
Příjmy zaměstnanců osvobozené od daně (22x)
Kategorie
Pořadí
Pracovní označení příjmu
Základní vymezení a omezení
Významné -
úplatné
1
odborný rozvoj
písmeno a)
jen nepeněžní související s prací
2
stravování
písmeno b)
různé druhy závodního stravování
3
nealkoholické nápoje
písmeno c)
ke spotřebě na pracovišti
4
zahraniční zaměstnavatel
písmeno f)
práce cizince v Česku do 183 dnů
5
přechodné ubytování
písmeno i)
v obci mimo bydliště do 3 500 Kč
6
praxe žáků a studentů
písmeno l)
netýká se vysokoškoláků na praxi
7
náhrada mzdy „za nemoc“
písmeno t)
jen do výše minimálního nároku
Významné
bezúplatné
1
volný čas zaměstnanců
písmeno d)
rekreace až 20 000 Kč ročně
2
penzijní a životní pojištění
písmeno p)
v úhrnu až 50 000 Kč ročně
3
bezúročná zápůjčka
písmeno v)
pouze do výše jistiny 300 000 Kč
Nevýznamné
úplatné
1
výstroj, proviant apod.
písmeno h)
výjimky vojáků, policistů a celníků
2
náhrada služebního platu
písmeno ch)
příslušníků bezpečnostních sborů
3
mzdové vyrovnání
písmeno j)
„staré“ nemocenské dávky horníků
4
náhrada ztráty na důchodu
písmeno k)
přiznaná za dobu před 1. 1. 1989
5
zahraniční vojenské mise
písmeno m)
zvláštní příplatky v cizí měně
6
„staré“ odstupné horníků
písmeno n)
ze zdravotních důvodů
7
plnění „státní moci“ a soudců
písmeno r)
naturální dle zvláštních předpisů
8
náhrady výdajů „státní moci“
písmeno s)
10 typů podle zvláštních předpisů
9
výlohy s odměňováním
písmeno u)
za srážky z mezd a naturální plnění
Nevýznamné
-
bezúplatné
1
režijní výhody drah a MHD
písmeno e)
jen u veřejných dopravců
2
nepeněžní dary
písmeno g)
dle vyhlášky o FKSP do 2 000 Kč
3
sociální výpomoc
písmeno o)
když Vláda vyhlásí nouzový stav
Opakovaně zdůrazněme, že mezi následující „ostatní“ příjmy se dostane pouze takový, který přednostně neuvízne v jiném druhu příjmů FO, hlavně mezi příjmy ze závislé činnosti nebo ze samostatné činnosti (OSVČ).
„Ostatní“ bezúplatné příjmy FO osvobozené od daně (5x)
Kategorie
Pořadí
Pracovní označení příjmu
Základní vymezení a omezení
Významné
1
„dary“ od příbuzných
písmeno c) bod 1
vyjmenované typy příbuzných
2
jiné příležitostné „dary“
písmeno c) bod 5
do limitu 15 000 Kč/rok/dárce
Nevýznamné
1
osoba rok bydlící s dárcem
písmeno c) bod 2
pokud se starala o domácnost
2
z majetku svěřenského fondu
písmeno c) bod 3
vložil příbuzný či spolubydlící
3
z majetku rodinné
fundace
písmeno c) bod 4
vložil příbuzný či spolubydlící
1. Významné bezúplatné příjmy fyzické osoby osvobozené od daně podle § 4a ZDP
 
1.1 Bezúplatný příjem z nabytí dědictví
Od daně z příjmů FO je
osvobozen bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu.
Dědické právo je právo na
pozůstalost
(nebo na poměrný podíl z ní), kterou
tvoří jmění zůstavitele,
tedy souhrn majetku a dluhů zemřelé fyzické osoby – kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu.
Dědicem
je ten, komu náleží dědické právo, a
dědictvím ta část pozůstalosti, která skutečně přejde na dědice.
Dědí se na základě dědické smlouvy (dvoustranný vztah, který nemůže zůstavitel jednostranně změnit), ze závěti (jednostranný úkon zůstavitele) nebo ze zákona (zejména manželé a děti); tyto důvody mohou působit i vedle sebe. Dluhy zůstavitele až na výjimky přecházejí na dědice. Dědici sice nabývají dědictví již smrtí zůstavitele, ale až do soudního potvrzení je pozůstalost - v zájmu věřitelů - ve zvláštním režimu, kdy nad ní má moc správce.
Poměrně málo známým
„odkazem“ se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci,
nebo jedné či několika věcí určitého druhu, anebo na zřízení určitého práva.
Odkazovník není dědicem, nýbrž je od úmrtí zůstavitele věřitelem dědice,
kterému ale i tak musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina. Podstatné je, že vlastnickým titulem pro odkazovníka je pořízení pro případ smrti, a není tak třeba další právní důvod pro nabytí od dědice. Za odkaz se považuje rovněž darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije.
Do konce roku 2013 podléhalo nabytí majetku děděním speciální dani dědické, přičemž platilo široce pojaté osvobození od daně u majetku nabytého děděním, pokud k němu docházelo mezi osobami zařazenými v I. a II. nejbližší „příbuzenské“ skupině osob, u darů v poslední III. skupině „cizích osob“ bylo osvobozeno zdědění movitých věcí a bankovních vkladů do 50 000 Kč. Takže v praxi byla daň dědická placena jen zcela výjimečně.
S koncem roku 2013 byla dědická daň zrušena a její předmět byl začleněn do daní z příjmů – spolu s předmětem také rušené daně darovací, coby „bezúplatné příjmy“. Dosavadní široké osvobození od daně dědické dovedla k dokonalosti „nástupnická“ daň z příjmů.
Bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu je totiž plně a bez dalších podmínek osvobozen od daně z příjmů;
bez ohledu na příbuzenský vztah nebo souvislost s podnikáním apod. Navíc hmotný majetek nabytý dědictvím
není vyloučen z daňového odpisování.
Příklad 1
Dědění
versus
darování majetku pro podnikání
Zemědělský podnikatel – syn – zdědil od otce traktor, který bude nadále používat při svém podnikání. Bez ohledu na souvislost s jeho samostatnou (podnikatelskou) činností jde o bezúplatný příjem osvobozený od daně. To navíc ani nebrání dědici v odpisování zděděného traktoru. Nemůže si jej ale začít odpisovat z nové aktuální (znalecké) hodnoty, ale musí pokračovat v odpisování započatém zůstavitelem. Takže předmětný hmotný majetek doodepíše tak, jako by učinil otec, kdyby ještě žil. Pokud by ale zůstavitel traktor ještě nezačal odpisovat, pak by jej dědic (syn) v souladu s § 29 odst. 1 písm. e) ZDP začal odpisovat z aktuální ceny určené znalcem.
Naproti tomu, kdyby otec daroval předmětný traktor svému synovi již během svého života, dopadlo by to daňově hůř. Jak si dále upřesníme, dary mezi příbuznými jsou zpravidla osvobozeny od daně z příjmů. Jenže toto osvobození se vztahuje pouze na „ostatní“ příjmy podle § 10 ZDP. Přičemž přednost před začleněním příjmů do této zbytkové kategorie mají jiné druhy příjmů. Jako je tomu u daru přijatého v souvislosti s podnikáním, který přednostně spadá mezi příjmy ze samostatné činnosti, takže nepůjde o zbytkový „ostatní“ příjem dle § 10 ZDP, čímž zanikla možnost daňového osvobození daru přijatého od otce. Přičemž v daňovém odpisování by tentokrát syn nepokračoval po svém otci, ale začal by si traktor odpisovat od počátku z jeho aktuální ceny určené znalcem.
 
1.2 Dar reklamního předmětu do 500 Kč
Od daně z příjmů fyzických osob je
osvobozen bezúplatný příjem plynoucí ve formě daru,
a to:
přijatého v souvislosti
s činností, ze které plyne příjem ze
samostatné činnosti,
jako
reklamního předmětu
opatřeného jménem
nebo ochrannou známkou
poskytovatele
tohoto daru,
jehož cena
nepřesahuje částku 500 Kč.
Zde je důležité nepřehlédnout základní podmínku, že se jedná o dar přijatý v souvislosti s podnikáním (obecně samostatnou činností) příjemce daru. Jinak by totiž nebylo toto speciální osvobození vůbec zapotřebí, jelikož příležitostné dary nesouvisející s podnikáním (ani zaměstnáním) jejich příjemce jsou obecně osvobozeny do výše 15 000 Kč za rok podle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 5 ZDP, jak si upřesníme. Ovšem dary přijaté v souvislosti s „podnikáním“ se nedostanou do kategorie „ostatních příjmů“ podle § 10 ZDP, protože přednostně ulpí ve věcně bližší kategorii příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, kde žádné osvobození od daně neplatí. Naštěstí zákonodárci usoudili, že
drobné a vesměs spíše otravné a zbytečné reklamní předměty od obchodních partnerů
– které jsou v podnikatelské praxi zcela běžné – bude vhodné osvobodit. Zřejmě vyslyšeli hlasy praktiků, že
tímto pouze zlegalizují převažující praxi, kdy žádnou OSVČ ani nenapadlo zdaňovat
například diář, kalkulačku, propisku, flashovou/karetní paměť, těžítko, malý batůžek, tričko atd. s logem dodavatele nebo odběratele, který od něj „nafasovali“ na jednání. A nelze se jim divit, jelikož s tím spojená administrativa – hlavně hodnověrné ocenění – by byla o dva řády vyšší než případný reálný prospěch z tohoto „danajského“ daru. Nicméně jeho, byť zdvořilé, odmítnutí by zbytečně narušilo standardní obchodní vztahy. Pro úplnost dodejme, že poskytnutí tohoto obchodního daru představuje podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP
daňově uznatelnou výjimku mezi dary.
 
1.3 Bezúplatný příjem na studium a léčení
Od daně z příjmů fyzických osob je
osvobozen bezúplatný příjem
poplatníka, který jej nejpozději
do konce kalendářního roku následujícího
po roce jeho přijetí
prokazatelně použije na:
vzdělávání, pokud nejde o příjem ze závislé činnosti (nová podmínka od roku 2018),
léčení,
úhradu sociálních služeb nebo
na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené,
jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky.
Toto „humanistické“ osvobození bylo od roku 2014 opsáno ze zrušené daně darovací. Legislativci si ale neuvědomili, že tím neúmyslně dojde k věcné změně, jelikož § 4a ZDP se obecně týká i příjmů ze zaměstnání. Toto nedopatření opravila další z novel ZDP
až od roku 2018,
od kdy se na osvobození vzdělávání zaměstnanců – už jen v nepeněžní formě – vztahuje přísnější režim osvobození od daně podle § 6 odst. 9 písm. a) nebo d) ZDP.
Dále bylo od roku 2018 výslovně doplněno, že
nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození příjmu, jedná se o „ostatní“ zdanitelný příjem dle § 10 ZDP v posledním zdaňovacím období,
ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny. Takto (pro poplatníky obecně příznivěji) se postupovalo ale již dříve. Pokud by totiž byl předmětný příjem – pro nesplnění stanovených podmínek jeho věcného využití – zdanitelným (ostatním) příjmem již v roce jeho přijetí, vznikl by poplatníkovi přímo ze zákona vždy sankční úrok z prodlení, a správce daně by jej tímto způsobem trestal za to, že se pokusil využít osvobození, což se mu ovšem nepodařilo.
 
1.4 Majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky
Osvobozen od daně z příjmů u FO je dále
majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud nejde o příjem ze závislé činnosti, a pokud se jedná:
1.
o příjmy od příbuzného
v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř,
manžela,
manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2.
o příjmy od osoby,
se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku
předem ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3.
o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
nebo
4.
v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.
Tentokrát legislativci již od začlenění předmětu daně darovací do daní z příjmů (2014) pamatovali na výluku z osvobození v případě, že předmětný majetkový prospěch souvisí se zaměstnáním, resp. se závislou činností daného poplatníka, kde je možnost osvobození od daně podstatně omezenější, jak si dále upřesníme.
Starosti se zdaněním majetkového prospěchu – z bezúročné zápůjčky a vždy bezúplatných výpůjček a výpros – se prakticky netýkají příbuzných ani osob, s nimiž poplatník žil alespoň rok. V ostatních případech – a nejde-li o onu souvislost se zaměstnáním –
hrozí zdanění pouze, pokud úhrn těchto majetkových prospěchů od stejné osoby přesáhne za rok 100 000 Kč.
K čemuž metodický pokyn Finanční správy ČR k daním z příjmů č. D-22 dodává, že
pak je ovšem zdanitelným příjmem celý majetkový prospěch, nikoli jen nadlimitní část.
Dodejme, že OZ od roku 2014 nahradil „půjčku“ věcně obdobnou
„zápůjčkou“
. U
výpůjčky
jde o bezplatné přenechání nezuživatelné věci k dočasnému užívání ujednaným způsobem. Zatímco u
výprosy
jde o bezplatné přenechání individuálně určené a přesně označené věci bez určení doby a účelu.
Příklad 2
Bezúročná zápůjčka u podnikatele je obvykle bez daňových starostí
Výluka z osvobození majetkového prospěchu se týká jen zaměstnanců, nikoli podnikatelů (OSVČ). To přišlo vhod panu Janovi, který podniká jako živnostník. Když neuspěl s žádostí o úvěr v bance, požádal o finanční výpomoc sestru Janu, která je jednatelkou společnosti ABC, s. r. o. Jestliže by sestra poskytla bezúročnou zápůjčku napřímo jako FO, byl by majetkový prospěch pana Jana v podobě úspory za fiktivní úroky bezpodmínečně osvobozen od daně. Jednalo by se totiž o příjmy od příbuzného v linii vedlejší, v níž pocházejí oba ze společného předka.
Složitější by to bylo, kdyby sestra bratrovi zajistila bezúročnou zápůjčku nepřímo od své firmy ABC, s. r. o. Majetkový prospěch dlužníka (vydlužitele) by pak z bezúročné zápůjčky neplynul od příbuzného, ani z jiných bez omezení osvobozených důvodů citovaných pod body 1, 2 a 3. Osvobození úspor na fiktivních úrocích by pak dle výše citovaného bodu 4 bylo limitováno sumou 100 000 Kč za rok. To v praxi obvykle postačí, protože nejde o limit výše zapůjčené jistiny, ale z něj vyplývajícího majetkového prospěchu z titulu ušetřených fiktivních úroků. V případě, že by aktuálně obvyklý úrok u obdobných zápůjček (úvěrů) činil například 5 %
p. a.
, byl by osvobozen u jistiny až do částky 2 mil. Kč. Pokud by však fiktivní úspora na úrocích přesáhla 100 000 Kč za rok, byla by celá zdanitelným příjmem. Jestliže by však poplatník celou zapůjčenou částku plně využil pro své podnikání, pak mohl v souladu s § 23 odst. 3 písm. c) bodem 8 ZDP současně o stejnou částku uspořených fiktivních úroků zase naopak snížit základ daně.
2. Významné bezúplatné příjmy zaměstnanců osvobozené podle § 6 ZDP
 
2.1 Nepeněžní plnění pro volný čas zaměstnanců
Od daně je osvobozen
nepeněžní příjem poskytovaný zaměstnavatelem
zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu, ze zisku
(příjmu) po zdanění nebo
na vrub nedaňových výdajů, ve formě:
pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení,
pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis (například brýle z optiky, nejde o zdravotnické zařízení),
použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu
je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu
nejvýše částka 20 000 Kč
za zdaňovací období,
použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně
mateřské školy
podle školského zákona,
použití knihovny zaměstnavatele,
tělovýchovných a sportovních zařízení,
příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
příspěvku na tištěné knihy,
včetně obrázkových knih pro děti, v nichž reklama nepřesahuje 50 % plochy.
V praxi jde o velmi frekventované osvobození zaměstnanců, u něhož je podstatné uhlídat jeho nepeněžní charakter, což zjednodušeně znamená, že zaměstnanci patří do ruky cestovní poukaz, vstupenky, permanentka, vitamínový balíček, kniha atp., ale nikdy ne peníze, a to ani proti předložení dokladu o platbě. Jediné hodnotové omezení se týká rekreací a zájezdů, kde se posuzují všichni rodinní příslušníci daného zaměstnance dohromady.
Příklad 3
Daňový pohled zaměstnavatele na rekreaci zaměstnance
Možnost použít rekreační zařízení neznamená, že jej musí zaměstnavatel vlastnit či mít najaté. Hlavní je, aby rekreační službu (zájezd) objednal zaměstnavatel na své jméno například u cestovní kanceláře nebo přímo u poskytovatele ubytování a zaměstnanci předal rekreační poukaz nebo voucher. Tento zaměstnanecký benefit musí mít nepeněžní charakter. Pro zaměstnavatele půjde o daňově neúčinný výdaj dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.
Pokud by si zaměstnanec rekreaci vyřídil s cestovní kanceláří sám a zaměstnavatel mu „pouze“ vyplatil příspěvek na rekreaci, šlo by o peněžní plnění, kterého se sice netýká vyloučení z daňových výdajů dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, a proto v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bodem 5 ZDP (závazek dle smlouvy či vnitřního předpisu) může jít o daňový výdaj. Tím se také vylučuje možnost osvobození tohoto příjmu zaměstnance od daně.
Příklad 4
Daňový pohled zaměstnance na rekreaci od zaměstnavatele
Zaměstnanec využil nabídky zaměstnavatele na úhradu letní rodinné dovolené ve výši 30 000 Kč. Cestovní smlouvu s danou cestovní kanceláří uzavřel přímo zaměstnavatel ve prospěch dotyčného zaměstnance a jeho rodinných příslušníků. Úhrada tak plynula od zaměstnavatele k poskytovateli cestovní služby. Jak jsme výše uvedli, pro zaměstnavatele nebude ani část ceny 30 000 Kč daňovým výdajem (nákladem).
Za nepeněžní příjem zaměstnance se považuje nejen na něj připadající poměrná část ceny zájezdu, ale rovněž částka připadající na rekreaci jeho rodinných příslušníků (manželky/manžela, dětí atp.). Takže obecně je podle § 6 odst. 3 ZDP nepeněžním příjmem ze závislé činnosti dotyčného zaměstnance celých 30 000 Kč, z nichž je v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozeno od daně – a tím pádem také od pojistného – pouze 20 000 Kč.
Zbývajících 10 000 Kč bude zdanitelným příjmem ze závislé činnosti, který se zaměstnanci za příslušný měsíc zahrne do jeho základu pro výpočet zálohy na daň z příjmů i do jeho pojistných vyměřovacích základů.
 
2.2 Příspěvek na penzijní a životní pojištění zaměstnanců
Osvobozena je platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu do 50 000 Kč ročně jako příspěvek na
[§ 6 odst. 9 písm. p) ZDP]
:
penzijní připojištění
se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,
doplňkové penzijní spoření
poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,
penzijní pojištění
poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění … byla
sjednána výplata plnění
z penzijního pojištění …
nejdříve v roce dosažení věku 60 let
, a …
pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho „
soukromé životní pojištění
“ … za podmínky, že
výplata pojistného plnění
je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně
nejdříve v kalendářním roce,
v jehož průběhu dosáhne pojištěný
věku 60 let,
že podle podmínek pojistné smlouvy
není umožněna výplata jiného příjmu,
který není pojistným plněním …
dojde-li „dříve“ k výplatě pojistného plnění
…,
jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, pak osvobození zaniká
(pozn.: poplatník pak musí v přiznání dodanit příspěvky zaměstnavatele za uplynulých 10 let).
Pro podporu zájmu občanů o všechny výše zmíněné penzijní produkty pro finančně „spokojenější stáří“ – vedle státních příspěvků penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření – slouží 4 daňové výhody:
1.
příspěvky účastníka
lze (s omezením) uplatnit až do 24 000 Kč jako
nezdanitelnou částku
dle § 15 ZDP,
2.
příspěvky zaměstnavatele
na penzijní produkty jsou u zaměstnance poměrně široce
osvobozeny od daně,
3.
pro zaměstnavatele
jde neomezeně o
daňově účinné výdaje
v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
4.
penze
a dlouhodobá (nejméně 10 let) pojistná plnění plynoucí účastníkovi
jsou osvobozeny od daně.
Příklad 5
Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění
AA, a. s., na základě vnitropodnikového předpisu (případně dle pracovní smlouvy) přispívá zaměstnanci panu Jiřímu v roce 2018 na jeho penzijní připojištění 5 000 Kč měsíčně. Na tento příspěvek zaměstnavatele nelze čerpat státní příspěvek na podporu penzijního připojištění, ani se nejedná o nezdanitelnou částku snižující základ daně z příjmů pana Jiřího. Protože má zájem i o tuto daňovou podporu, tak si na své penzijní připojištění přispívá ještě také sám ze své kapsy, tedy ze zdaněných peněz (například formou srážky ze mzdy), a to měsíčně:
1 000 Kč z důvodu plného čerpání státního příspěvku v maximální možné výši 230 Kč,
a další 2 000 Kč, aby měl nárok na maximální nezdanitelnou částku 24 000 Kč za rok.
Pro zaměstnavatele je celá částka příspěvku na penzijní připojištění (12 x 5 000 Kč = 60 000 Kč ročně) daňově účinným výdajem (nákladem). Dodejme, že pokud by tato jeho povinnost vůči zaměstnanci nevyplývala z vnitřního předpisu, ani z kolektivní smlouvy, pracovní nebo jiné smlouvy, nejednalo by se o daňový výdaj.
Z pohledu pana Jiřího je příspěvek zaměstnavatele až do ročního úhrnu 50 000 Kč osvobozen od daně, takže ke zdanění i zpojistnění zůstává pouze 10 000 Kč. Tato částka se bude postupně zahrnovat do základu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, a tím pádem také do pojistných vyměřovacích základů, a to v měsících listopad a prosinec. Za předchozí desetiměsíční období leden až říjen totiž bude úhrn příspěvků zaměstnavatele ještě pod ročním limitem 50 000 Kč. A teprve poslední dva měsíční příspěvky roku 2018 (tj. 2 x 5 000 Kč) tento limit přesáhnou, čímž přestanou být v režimu osvobození, a půjde o zdanitelný příjem (jako mzda).
Díky nezdanitelné části základu daně z titulu příspěvků na penzijní připojištění samotného poplatníka v maximální výši 24 000 Kč dále uspoří pan Jiří na dani z příjmů částku 3 600 Kč ročně, tedy 15 % z 24 000 Kč.
 
2.3 Majetkový prospěch zaměstnance z bezúročné zápůjčky
Osvobozen je dále příjem ze závislé činnosti
od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci
v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč
z těchto zápůjček.
Dodejme, že ještě loni nebylo jasné, jak správně načasovat zdanění fiktivního příjmu z nadlimitních zápůjček. Legislativní mezeru vyplňovala doporučená metodika Finanční správy ČR v již zmíněném pokynu č. D-22, aby byl
výpočet pro účely zdanění prováděn nejméně jedenkrát za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtovaní mzdy za prosinec.
S účinností od roku 2018
de facto
totéž výslovně doplnila novela do ZDP:
-
„majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč
vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a
zahrnuje do základu daně
alespoň jednou za zdaňovací období, a to
nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec
.
Moudrý soukromý zaměstnavatel ví, že nestačí mít spokojené zákazníky, ale je potřeba pečovat rovněž o zaměstnance, zvláště v dnešní době jejich enormního nedostatku. A když konkurence nedovolí navýšit mzdy, snaží se poskytnout alespoň zajímavé benefity. Jedním z nich jsou právě peněžité zápůjčky na bytové, spotřební a jiné potřeby zaměstnanců. Zaměstnanec je samozřejmě rád, že se jednoduše dostane k penězům, které aktuálně potřebuje, zvláště když oproti nabídkám bank ušetří na úrocích. Ani zaměstnavatel příliš neriskuje, svého dlužníka už nějakou dobu dobře zná, výše zapůjčené jistiny nebývá taková, že by se zaměstnanci vyplatilo okamžitě „seknout“ s prací a odjet se válet na Bahamy, naopak podpoří jeho kladný, loajální a dlouhodobý vztah k firmě.
Významným benefitem zaměstnance je jistě
neúročená zápůjčka.
Zaměstnavatelem neuplatněný úrok ovšem zajímá daň z příjmu, jelikož oproti dlužníkům běžně úročených spotřebitelských zápůjček představuje bezúplatné
majetkové zvýhodnění daného dlužníka (zaměstnance), představující příjem ze závislé činnosti.
Poznamenejme, že
před rokem 2014
tento majetkový prospěch podléhal dani darovací. Výjimkou byl ale právě příjem související se závislou činností (zaměstnáním), který byl předmětem daně z příjmů. Od níž
bylo osvobozeno úrokové zvýhodnění zaměstnance z bezúročných nebo nízkoúročených půjček až do výše jistin 100 000 Kč na bytové účely, jinak 20 000 Kč
(u zaměstnance postiženého živelní pohromou 10x více).
Příklad 6
Bezúročná zápůjčka zaměstnanci
Společnost ABC, s. r. o., poskytla dvěma zaměstnancům bezúročné zápůjčky, paní Petře 50 000 Kč na rok na nákup domácích spotřebičů do nového bytu po rozvodu a panu Petrovi 400 000 Kč na 5 let na půdní vestavbu domku.
Majetkový prospěch pana Petra a paní Petry – ve formě úspory jejich výdajů za jinak obvyklé úroky ze zapůjčené jistiny – představuje příjem plynoucí v souvislosti s jejich pracovním poměrem v ABC, s. r. o., proto jde o příjem ze závislé činnosti, u něhož lze uplatnit osvobození fiktivní úspory za úroky do úhrnu jistin 300 000 Kč.
U zaměstnankyně paní Petry je tato podmínka bohatě splněna, proto je celá fiktivní úspora na jinak tržně obvyklých úrocích z obdobné komerční zápůjčky od banky nebo kampeličky osvobozena od daně z příjmů.
Horší je to u pana Petra, jehož jistina zápůjčky převyšuje limit o 100 000 Kč. Pozitivní je, že přesto zůstává osvobozen majetkový prospěch z úroků do limitu, proto podléhá zdanění i pojistnému „jen“ poměrná část (tj. zde 1/4) fiktivní úspory na tržně obvyklých úrocích z věcně obdobné komerční zápůjčky od banky nebo kampeličky. V praxi tímto vzniká problém mzdové účetní, jak vyčíslit tuto částku, resp. jaké tržně obvyklé úroky z bezpočtu nabídek peněžních ústavů jsou ty správné, které zahrne do prosincové zdanitelné mzdy pana Petra. Lze proto předpokládat, že z daňových důvodů firmy zvolí nejsnazší řešení a omezí zápůjčky na 300 000 Kč.
3. Významné bezúplatné „ostatní“ příjmy osvobozené podle § 10 ZDP
 
3.1 Bezúplatný „ostatní“ příjem od příbuzného
Od daně z příjmů FO
jsou osvobozeny bezúplatné „ostatní“ příjmy podle § 10 ZDP od příbuzného
v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř,
manžela,
manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. K čemuž je vhodné upřesnit, že dle § 772 OZ jsou osoby příbuzné v linii přímé, pochází-li jedna od druhé, a osoby jsou příbuzné ve vedlejší linii, mají-li společného předka, ale přitom nepocházejí jedna od druhé.
Již po několikáté ale zdůrazněme, že dary, resp. bezúplatná plnění přijatá v souvislosti se závislou nebo samostatnou činností, uvíznou přednostně v těchto dílčích základech daně, nejedná se tak o „ostatní“ příjmy.
Příklad 7
Darování bytu dceři
Manželé Novákovi se přestěhovali na venkov a byt ve městě darovali dceři, které tím vznikl bezúplatný nepeněžní příjem podléhající dani z příjmů. Jelikož nesouvisí s její případnou závislou ani samostatnou činností či s příjmy z nájmu, jde zbytkově o „ostatní“ příjem podle § 10 ZDP v hodnotě darem nabyté bytové jednotky. Jelikož bezúplatný příjem plyne od příbuzného v linii přímé (rodičů), je osvobozen od daně bez ohledu na jeho hodnotu.
S ohledem na obvykle značnou hodnotu darem nabytých nemovitých věcí je vhodné připomenout povinnost FO uloženou § 38v ZDP oznamovat svému finančnímu úřadu příjmy osvobozené od daně, pokud přesáhnou 5 mil. Kč. S čímž není potřeba ale nijak spěchat, lhůta je stejná jako u daňového přiznání k dani z příjmů. V případě nesplnění povinnosti hrozí pokuta až do výše 15 % z neoznámeného příjmu.
Příklad 8
Pozor na dary související s podnikáním
Pan Novák končí s podnikáním jako OSVČ a v jeho stopách pokračují potomci – syn a dcera. Do začátku jim pro potřeby jejich podnikání daruje: dceři mírně ojetý dodávkový automobil a synovi zásoby zboží a materiálu.
Tentokrát již nebude možno uplatnit osvobození bezúplatných „ostatních“ příjmů od příbuzného v linii přímé. Do této zbytkové kategorie nás totiž nepustí hned úvodní věta § 10 odst. 1 ZDP uvádějící, že „ostatními“ příjmy jsou pouze takové, které nelze zařadit do kategorie příjmů dle § 6 až 9 ZDP. A tak tomu zde není, jelikož je z titulu daru jasná souvislost se samostatnou činností obou obdarovaných potomků. Jde tedy přednostně o jejich zdanitelné příjmy podle § 7 ZDP, kde žádné osvobození bezúplatných příjmů nenajdeme.
Dcera bude moci začít darem nabytý automobil daňově odpisovat jako nově pořízený hmotný majetek, a to ze zdaněné hodnoty určené znalcem (autobazarem) ke dni nabytí; v odpisování otce pokračovat nebude.
Syn může uplatnit § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP, podle kterého lze základ daně snížit o hodnotu bezúplatného příjmu, o který byl jeho základ daně zvýšen, pokud je využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a hodnota bezúplatného příjmu není daňově účinným výdajem. To bude zřejmě splněno, jelikož darem nabyté zásoby syn využije v rámci své podnikatelské činnosti.
 
3.2 Jiný bezúplatný „ostatní“ příjem do 15 000 Kč
Od daně
jsou dále osvobozeny jiné bezúplatné „ostatní“ příjmy dle § 10 ZDP nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.
Kdyby roční úhrn příjmů od téhož dobrodince přesáhl limit, byl by v plném rozsahu – nesnížený o 15 000 Kč (!) – zdanitelný.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.