Otázky a odpovědi: Oznamovací povinnosti vůči zřizovateli

Vydáno: 4 minuty čtení

Prosím o radu, kde bych našla vypsané oznamovací povinnosti vůči zřizovateli. Zajímá mě, co nám musí zřizovatel schvalovat (co zastupitelstvo, a co jen starosta) a kde stačí dát pouze na vědomí starostovi. Jedná se mi především o odpisový plán. Ten je každoročně schvalován zastupitelstvem, ale tento dokument neobsahuje pouze obecné informace, týkající se odpisů, ale i konkrétní majetek a jeho výše odpisů za daný rok. Nyní jsme zakoupili nový investiční majetek a mě zajímá, zda musím provést změnu odpisového plánu a nechat schválit zastupitelstvem (i zpětně), nebo stačí, pokud jsme informovali před koupí starostu – dle zřizovací listiny. Nemohla bych vytvořit takový odpisový plán, ve kterém nebudou uvedeny konkrétní položky majetku, ale pouze předpis, dle kterého se musím řídit při zařazo­vání majetku? Nebo mohu do schvalovaného odpisového plánu uvést, že změny v průběhu roku se budou řešit např. pouze oznámením a uvedou se až v odpisovém plánu na další rok?

Otázky a odpovědi: Oznamovací povinnosti vůči zřizovateli
JUDr.
Petr
Pospíšil
Ph.D., LL.M.,
Odpověď:
Předpokládám, že tazatelka pokládá dotaz
z hlediska příspěvkové organizace obce
. Vzájemné vztahy mezi obcí jako zřizovatelem a příspěvkovou organizací vyplývají
ze zákona č. 128/2000 Sb.
, o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a
zákona č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“). Základním dokumentem, který rovněž nastavuje ­vztahy mezi zřizovatelem a příspěv­ko­vou organizací, je pak vždy také
zřizovací listina
konkrétní organizace, neboť dle § 27 odst. 2 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb. zřizovací listina obsahuje také
„vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou před­mětem činnosti ­organizace, práva a ­povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně
.
Řada zřizovatelů pak také stanoví podrobnosti vzájemných vztahů s příspěvkovými organizacemi ve zvláštním dokumentu, který má charakter interního předpisu platného pro příspěvkové orga­nizace a v praxi bývá zpravidla označován např. jako
„Zá­sa­dy vzta­hů města … k příspěvkovým organizacím“
. Právě naposledy uve­dený předpis bývá často tím nejdůležitějším, který jasně stanoví konkrétní práva a povinnosti včetně vzájemné informovanosti. V případě, že takový dokument zřizovatel nevydal, není problém si pomoci příkladem dobré praxe jiných obcí, které někdy tyto zásady i zveřejňují.
Pokud jde o dotaz vztahující se k tomu,
který orgán má ve vztahu k pří­spěvkové organizaci co schva­lovat
,
tak dle platné právní úpravy platí, že
funkci zřizovatele vykonává rada obce
– jedná se o vyhrazenou pravomoc rady ve smyslu § 102 odst. 2 písm. b) obecního zřízení. Zastupitelstvu jsou vyhrazena rozhodnutí spočívající v založení či rušení organizace, schválení zřizovací listiny a jejích změn. V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává většinu jejích pravomocí
starosta
, a to včetně výkonu zřizovatelských funkcí vůči příspěvkovým organizacím.
Z žádného právního předpisu
nevyplývá jednoznačná struktura odpisového plánu
. Je na organizaci a zřizovateli, do jaké míry podrobnosti odpisový plán stanoví, zda v obecné rovině pro jednotlivé odpisové skupiny, anebo podrobně pro jednotlivé položky odpisovaného majetku. Z dotazu vyplývá, že pro danou organizaci je odpisový plán schvalován v detailní podobě pro jednotlivé položky majetku. V této situaci,
tedy v případě pořízení nového majetku musí organizace provést změnu odpisového plánu,
kterou schvaluje zřizovatel [viz § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb.]. Pokud není ve vnitřních předpisech (zásadách) stanoveno jinak, přísluší rozhodnutí o změně odpisového plánu tomu orgánu zřizovatele, který schválil samotný odpisový plán.
Jak jsme již uvedli, je možné odpisový plán nastavit i v obecné rovině, tzn. bez uvedení konkrétních položek majetku a pouze s uvedením doby odpisování u jednotlivých skupin ­majetku. V této podobě by však odpisový plán musel být schválen zřizovatelem. Pokud by byl odpisový plán schválen takto, pak by v případě pořízení nového majetku nebylo nutné schvalovat změnu odpisového plánu, pokud by se jednalo o ­majetek zařaditelný do některé ze skupin již v odpisovém plánu uvedených.
Závěrem lze opět jen zdůraznit, že
konkrétní podoba odpisového plánu a způsob schvalování jeho změn by měla být řešena v některém ze základních dokumentů, jak je již uvedeno výše
– tzn. ve zřizovací listině nebo ve vnitřním předpise (zásadách).