Vydáno: 3. 12. 2018
Prošlo odborným dohledem
Zdanění bezúplatných příjmů Ing. Martin Děrgel Se zdaňováním bezúplatných příjmů v praxi bývají spojeny tři hlavní problémy. Prvním je, že si často ani neuvědomíme, že takový příjem vznikl, zvláště má-li nepeněžní formu. Druhá potíž nastává s pokusem o ocenění nepeněžních bezúplatných příjmů, jelikož stát už léta nevybírá daně v naturáliích (např. 10 % sklizně či zabijačky). A třetí neznámou bývá nejistota ohledně toho, co lze uplatnit jako související daňový výdaj. Těmto starostem daňové právo čelí často tím nejjednodušším způsobem – osvobozuje bezúplatné příjmy od daně. Této příznivé variantě jsme se věnovali v minulém příspěvku. Dnes se podáváme na smutnější alternativu, kdy bezúplatný příjem podléhá dani z příjmů, od níž není osvobozen, a proto vzniká povinnost tento příjem zdanit. Vývoj zdaňování bezúplatných příjmů Nejprve stručně připomeňme, že do konce roku 2013 byly vyloučeny z předmětu daní z příjmů a priori příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů. Což se ale netýkalo některých příjmů fyzických osob souvisejících s jejich zaměstnáním nebo „podnikáním“ – vyjma lékařů, provozovatelů škol a zařízení na ochranu opuštěných či ohrožených zvířat. Vzájemný vztah darovací daně a daní z příjmů byl řešen tak, že z předmětu daně darovací bylo vyčleněno nabytí majetku podléhající dani z příjmů, čímž bylo fakticky zabráněno dvojímu zdanění téhož příjmu oběma daněmi.