Související předpisy

Zákon 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty
Zákon 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti
Zákon 280/2009 Sb. daňový řád
Vydáno: 3. 12. 2018
Výběr z judikatury na téma „Věděl nebo vědět mohl“ Ing. Zdeněk Burda, daňový poradce, BD Consult, s.r.o. V posledních letech neutuchají spory o přiznání nároku na odpočet DPH v případě, že obchodní partner – plátce nepřiznal či neodvedl DPH na výstupu. Výběru z judikatury správních soudů je věnován dnešní příspěvek. Pozornost věnujeme zejména § 109 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, který jako jeden z důvodů ručení příjemce zdanitelného plnění za daňovou povinnost poskytovatele uvádí případy, pokud v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění nebo poskytnutí úplaty na takové plnění věděl nebo vědět měl a mohl, že: a) daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena, b) plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo c) dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody. Těžiště sporu bývá obvykle v různých názorech na prokazování této skutečnosti. Ve stručnosti se dá shrnout, že důkazní břemeno prokázání výše uvedené skutečnosti leží na správci daně. Ten se však často snaží posílit svou pozici tím, že vyzve daňový subjekt, aby prokázal, že přijal dostatečná kontrolní opatření, aby zabránil daňovému podvodu.