Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018

Vydáno: 26 minut čtení

V době přípravy následujícího článku nebyly ještě k dispozici tiskopisy daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018. Vzhledem ke skutečnosti, že oproti roku 2017 nenastaly v roce 2018 v oblasti daně z příjmů fyzických osob zásadní změny, které by měly za následek změnu struktury tiskopisu, lze předpokládat, že samotné tiskopisy se prakticky nezmění. Ke změnám dojde pouze v důsledku změněných parametrů, tj. výše paušálních výdajů, uplatnění slev na dani, daňového zvýhodnění na první dítě a daňového bonusu, údaje navazující na novou minimální mzdu a průměrnou mzdu. Databáze aktuálních tiskopisů je zveřejněna na webových stránkách Finanční správy ČR (http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu ).

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018
Ing.
Eva
Sedláková
První základní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2018 uplyne dne 1. 4. 2019. Jde-li o poplatníka daně z příjmů vedoucího účetnictví, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo o poplatníka jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty. Za rok 2018 se v daném případě podává daňové přiznání do 1. 7. 2019.
Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen daňové přiznání k dani z příjmů učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněnými správcem daně.
Příklad
Manžel podnikatel má povinnost ověření účetní závěrky auditorem z důvodu obratu, daňové přiznání podal z datové schránky v prodloužené lhůtě. Manželka je jeho spolupracující osobou, rozděluje na ni výsledek hospodaření, tj. výnosy a náklady podle § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále také „ZDP“ nebo „zákon o daních z příjmů“). Spolupracující manželka uvedla ve svém daňovém přiznání, že má povinnost ověření účetní závěrky auditorem, daňové přiznání podala v prodloužené lhůtě. Otázkou je, zda je postup spolupracující manželky v souladu se zákonem.
Postup
Postup spolupracující manželky v souladu se zákonem není. Spolupracující osoba je samostatným daňovým subjektem, a proto podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob v termínech stanovených zákonem s tím, že nemusí podat daňové přiznání ve stejném termínu jako poplatník, se kterým spolupracuje. Pokud v daném případě spolupracující osoba sama nepodniká, není z titulu spolupráce účetní jednotkou, nelze ji pouze z titulu její spolupráce označit za osobu, která má zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Manželka jako spolupracující osoba, která podala daňové přiznání v prodloužené lhůtě, podala toto daňové přiznání pozdě, tj. po lhůtě stanovené daňovým řádem.
 
Daňové přiznání v případě úmrtí poplatníka
Daňový řád v § 239b odst. 4 stanoví, že osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti. Tuto lhůtu nelze prodloužit. Nedojde-li do konce roku ke skončení řízení o pozůstalosti, musí osoba spravující pozůstalost podat další daňové přiznání, a to za období ode dne smrti do konce zdaňovacího období.
Zákon o daních z příjmů v § 38ga pro rok 2018 stanoví, že podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti,
neuplatní:
a)
nezdanitelnou část základu daně,
b)
slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35 ZDP,
c)
daňové zvýhodnění.
Zákon od roku 2018 umožňuje uplatnit jakoukoliv položku odčitatelnou od základu daně podle § 34 a násl. ZDP v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávaném osobou spravující pozůstalost a plní tak daňové povinnosti na účet pozůstalosti. Do konce roku 2017 bylo z odčitatelných položek umožněno uplatnit pouze daňovou ztrátu. Dále pak zákon počínaje rokem 2018 umožňuje uplatnit slevu na dani podle § 35 ZDP, tj. na zaměstnance se zdravotním postižením, v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávaném osobou spravující pozůstalost.
Příklad
Dne 20. 8. 2018 zemřel podnikatel, který měl příjmy z provozu obchodního závodu, který pokračuje v činnosti, stará se o něj syn zemřelého. Otázkou je, jak syn jako osoba spravující pozůstalost za zemřelého otce bude postupovat při podání daňového přiznání a jaký použije tiskopis, když ještě není k dispozici nový tiskopis pro tento rok.
Postup
Syn jako osoba spravující pozůstalost, musí do tří měsíců od úmrtí otce, tj. od 20. 8. do 20. 11. 2018, podat za zemřelého otce daňové přiznání za období od 1. 1. do 19. 8. 2018. Do tohoto daňového přiznání uvede příslušné příjmy z provozu obchodního závodu podle § 7 zákona o daních z příjmů a příslušné výdaje, nezdanitelné částky, odčitatelné položky, slevy na dani a daňové zvýhodnění budou-li splněny zákonné podmínky pro jejich uplatnění.
V případě vzniku povinnosti podat daňové přiznání za část zdaňovacího období započatého v roce 2018 již v průběhu roku 2018 lze podání učinit na tiskopise daňového přiznání pro zdaňovací období 2017 č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 24.
Dále musí syn v souladu s § 136 daňového řádu za období od 20. 8. do 31. 12. 2018 podat daňové přiznání do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. do 1. 4. 2019. Obdobně bude postupovat v dalších následujících zdaňovacích obdobích až do skončení řízení o pozůstalosti. V tomto daňovém přiznání neuplatní nezdanitelnou část základu daně, slevu na dani s výjimkou slevy na dani podle § 35 ZDP a daňové zvýhodnění.
 
Kdo má povinnost podat daňové přiznání
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 je podle § 38g zákona o daních z příjmů povinen podat:
každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí,
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který má tyto příjmy od více zaměstnavatelů současně,
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který má další příjmy vyšší než 6 000 Kč,
poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně, pro zdaňovací období roku 2018 se na základě nařízení vlády č. 343/2017 Sb., vychází z částky 1 438 992 Kč,
poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP (§ 38g odst. 5 ZDP),
poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
 
Kdo nemá povinnost podat daňové přiznání
Podle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů daňové přiznání není povinen podat poplatník:
který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců, a to za podmínky, že poplatník učinil u všech těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než
6 000 Kč
,
jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.
 
Přeplatek na dani z příjmů
Vznikne-li poplatníkovi daně z příjmů na základě údajů uvedených v daňovém přiznání vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně poplatníkovi na základě jeho žádosti, činí-li tento přeplatek více než 100 Kč. Žádost o vrácení přeplatku je součástí tiskopisu daňového přiznání (na str. 4).
Zákon o daních z příjmů počínaje rokem 2018 v novém § 38zf stanoví, že
pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.
Podá-li např. poplatník daně z příjmů fyzických osob daňové přiznání za zdaňovací období roku 2018 společně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku již 10. 1. 2019, daň za zdaňovací období roku 2018 mu bude vyměřena 1. 4. 2019, a pokud mu vznikne k tomuto datu vratitelný přeplatek, bude poplatníkem podaná žádost o vrácení považována za platně podanou a poplatníkovi bude přeplatek vrácen.
 
Údaje v daňovém přiznání
V daňovém přiznání poplatník uvede:
a)
24 840 Kč základní sleva na poplatníka. Tuto slevu v plné výši uplatní každý poplatník, který podává daňové přiznání.
b)
24 840 Kč na manžela žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manžela se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
c)
Základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.
d)
Rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.
e)
Slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.
f)
4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle předpisů pro účely státní sociální podpory.
g)
Slevu za umístění dítěte. Výše slevy odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Slevu lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, a to za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za rok 2018 maximálně ve výši 12 200 Kč.
h)
Slevu na evidenci tržeb.
Výše uvedené slevy pod písmenem b) až f) může uplatnit poplatník ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku splnil podmínky pro jejich uplatnění.
Slevu na invaliditu lze počínaje rokem 2018 uplatnit již od okamžiku, kdy bude poplatníkovi invalidní důchod, resp. nárok na průkaz ZTP/P, přiznán.
Daňové zvýhodnění na děti podle § 35c a § 35d zákona o daních z příjmů
Poplatník má za rok 2018 nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 19 404 Kč ročně na druhé dítě a 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP.
Daňový
bonus
za rok 2018 činí maximálně 60 300 Kč. Počínaje rokem 2018 zákon o daních z příjmů stanoví, že daňový
bonus
může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem
podle § 6, nebo § 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy
, tj. 73 200 Kč. Příjmy z nájmu a kapitálového majetku se již nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit.
Uvedené slevy na dani a daňové zvýhodnění se uvedou v 5. oddílu tiskopisu daňového přiznání.
Nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů
Nezdanitelné části základu daně se uvedou ve 3. oddílu tiskopisu daňového přiznání. Jde o nezdanitelné částky z titulu:
a)
Bezúplatných plnění (darů a bezplatných služeb) poskytnutých na zákonem stanovené účely, pokud jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč, nejvýše 15 % ze základu daně. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč.
b)
Bytové potřeby do limitu 300 000 Kč na domácnost.
c)
Penzijního připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění a doplňkového penzijního spoření do limitu 24 000 Kč. Nezdanitelná částka se vypočítá jako součet měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících daného roku přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek. Maximální státní příspěvek náleží od částky 1 000 Kč měsíčně, tj. 12 000 Kč ročně.
d)
Soukromého životního pojištění do limitu 24 000 Kč.
e)
Členských příspěvků odborové organizaci, do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, maximálně však do výše 3 000 Kč.
f)
Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání nejvýše 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, do výše 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením do výše 15 000 Kč.
Dílčí základ daně podle § 6 zákona o daních z příjmů
U příjmů ze závislé činnosti musí poplatník, který bude podávat daňové přiznání pamatovat na § 6 odst. 4 ZDP, který stanoví, že příjmy zdaňované srážkou ve výši 15 % jsou příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a dále další příjmy ze závislé činnosti do výše 2 500 Kč s tím, že zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 ZDP, anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP.
Zákon zaměstnanci umožňuje uvedené příjmy zahrnout do daňového přiznání, započíst si daň sraženou z těchto příjmů srážkou a požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani. K tomu zaměstnanec doloží potvrzení od plátce daně.
Dílčí základ daně podle § 7 zákona o daních z příjmů
Změna v roce 2018 nastala u paušálních výdajů, které lze za rok 2018 uplatnit ve výši:
a)
80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky
800 000
Kč,
b)
60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky
600 000
Kč,
c)
30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky
300 000
Kč,
d)
40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky
400 000
Kč.
Poplatník, který v roce 2018 uplatňuje paušální výdaje u příjmů ze samostatné činnosti nebo z nájmu, může, jsou-li naplněny zákonné podmínky, uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti (ustanovení § 35ca ZDP bylo zrušeno).
 
Omezující podmínky pro využití paušálních výdajů
Zákon o daních z příjmů v § 12 stanoví, že pokud nejsou:
společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti nebo ze společenství jmění rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. V daném případě se jedná o bývalé sdružení bez právní subjektivity;
příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. Bude-li se např. jednat o dva spoluvlastníky pronajímaného domu s tím, že příjem z nájmu bude zdaňovat pouze jeden z nich, podá pouze tento spoluvlastník za příslušné zdaňovací období daňové přiznání, kde uvede veškeré příjmy z nájmu a veškeré příslušné výdaje, a to pouze v prokázané výši, a nikoli paušální částkou z dosažených příjmů.
 
Ukončení nebo přerušení činnosti poplatníka v roce 2018
Ukončil-li nebo přerušil-li poplatník v roce 2018 samostatnou činnost (nebo nájem) musí upravit základ daně podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, a to:
1.
pokud vede účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek, záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné a úplata u finančního leasingu hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti a do ukončení nájmu;
2.
pokud vede daňovou evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP] a hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv; přitom úplata z finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo do ukončení nájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši;
3.
v případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje paušálem o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP].
Obdobně jako při výše uvedeném ukončení činnosti postupují poplatníci (fyzické osoby), pokud v průběhu zdaňovacího období 2018 samostatnou činnost přerušili a tuto činnost nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za rok 2018, ve kterém byla činnost přerušena.
Stejným způsobem jako při výše uvedeném ukončení činnosti postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří změní způsob uplatňování výdajů podle § 24 ZDP (tj. ve skutečně vynaložené výši) na výdaje paušální a naopak. Základ daně se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. Zákon stanoví, že v tomto případě se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo.
 
Rozdělení příjmů na spolupracující osobu
Příjmy a výdaje při samostatné činnosti, s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, mohou být podle § 13 ZDP rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí:
a)
spolupracující manžel,
b)
spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
c)
člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:
a)
podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a
b)
částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila:
1.
za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a
2.
za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.
V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby:
a)
podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a
b)
částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila:
1.
za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a
2.
za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
Příjmy a výdaje nelze rozdělovat:
a)
na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
b)
na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě (podle § 35d ZDP),
c)
na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela (podle § 35ba ZDP), a
d)
na a od poplatníka, který zemřel.
Dílčí základ daně podle § 8 zákona o daních z příjmů
Většina příjmů z kapitálového majetku ze zdrojů v ČR je zdaněna srážkou podle § 36 ZDP a do daňového přiznání se neuvádí. Do daňového přiznání se uvedou příjmy podle § 8 odst. 1 písm. g) a h) ZDP, a to na řádek č. 38 tiskopisu daňového přiznání. Jde o:
úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na podnikatelských účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací,
úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).
Jde-li o příjem z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je
výdajem zaplacený úrok
z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu. Pokud si např. poplatník vezme zápůjčku, ze které zaplatí úrok 10 000 Kč s tím, že sám poskytne jinému vydlužiteli zápůjčku, ze které mu vydlužitel zaplatí úrok 12 000 Kč, bude dílčím základem daně podle § 8 ZDP částka 2 000 Kč (12 000 Kč – 10 000 Kč). V daném případě se na řádek č. 38 tiskopisu daňového přiznání uvede dílčí základ daně, tj. částka 2 000 Kč s tím, že na přílohu k tiskopisu daňového přiznání poplatník přiloží informaci o příjmech a výdajích souvisejících s úroky ze zápůjčky.
Dílčí základ daně podle § 9 zákona o daních z příjmů
Měl-li poplatník příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, tj. např. příjmy z nájmu domu nezahrnutého do obchodního majetku, musí tyto příjmy a k nim příslušné výdaje uvést do přílohy č. 2 a následně na řádek č. 39 tiskopisu daňového přiznání.
V případě příjmů z nájmu je třeba pamatovat na § 12 odst. 2 ZDP, který stanoví, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu GFŘ D-22
„pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit jako daňový výdaj i odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku, ze kterého jim plynou zdanitelné příjmy podle § 7 nebo § 9 zákona.“
Od příjmů z nájmu podle § 9 ZDP je třeba odlišit příjmy za ubytovací služby, které jsou příjmem podle § 7 ZDP. K této problematice zveřejnilo Generální finanční ředitelství informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další).
Dílčí základ daně podle § 10 zákona o daních z příjmů
Dílčím základem daně podle § 10 ZDP, tj. v případě ostatních příjmů, je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení (nikoli tedy zajištění a udržení). Tyto příjmy a k nim příslušné výdaje se uvedou do přílohy č. 2, tabulky 2 a následně na řádek č. 40 tiskopisu daňového přiznání.
Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem výše uvedeného příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Poplatník nemůže pro daňové účely uplatnit u ostatních příjmů případnou ztrátu, a to ani případnou kompenzací v rámci několika různých druhů ostatních příjmů. Jednotlivým druhem příjmu se rozumí např. příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje movitých věcí, příjem z prodeje cenných papírů, příjem z příležitostných činností, příjem z příležitostného nájmu movitých věcí, příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným apod.
 
Příjmy a výdaje v cizí měně
Poplatník, který nevede účetnictví a měl v daném roce příjmy a výdaje v cizí měně bude při přepočtu cizí měny na českou postupovat podle § 38 ZDP. Ten stanoví mimo jiné, že poplatník použije jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle předpisů o účetnictví. Tento poplatník má v současné době tři možnosti jak ocenit cizí měnu. Jde o:
jednotný kurs,
denní kurs podle účetnictví,
pevný kurs podle účetnictví.
Jednotný kurs a kursy uplatňované podle předpisů o účetnictví nelze v jednom roce (zdaňovacím období) použít současně. Jednotný kurs za rok 2018 zveřejní, počínaje rokem 2019, Generální finanční ředitelství v pokynu řady D na webových stránkách Finanční správy.