V uplynulém období byly ve Sbírce zákonů publikovány dva právní předpisy, které s účinností od 1. ledna 2019 ovlivní placení pojistného všemi skupinami plátců, kterými jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.
Aktuality ze zdravotního pojištění 2019
Ing.
Antonín
Daněk
Zvýšení minimální mzdy
Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019 (podle nařízení vlády č. 273/2018 Sb.) na částku 13 350 Kč návazně ovlivní široké spektrum oblastí zdravotního pojištění.
1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance
Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (tedy do hodnoty minimální mzdy) při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Jestliže se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“) snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné alespoň z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části.
Zvýšení minimální mzdy se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:
a)
provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 13 350 Kč. To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec,
b)
provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek hradí v plné výši zaměstnavatel ve smyslu § 207 až 209 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.),
c)
provádění dopočtu a doplatku za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a v úhrnu příjmů není dosaženo minima 13 350 Kč,
d)
dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb.,
e)
odvodu pojistného v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci – bez ohledu na rozsah takových nepřítomností zaměstnance v zaměstnání musí být (mimo zákonných výjimek) dodržen minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrná část,
f)
řešení přečerpané dovolené,
g)
neplatném rozvázání pracovního poměru – odvodem minimálního pojistného (mimo zákonných výjimek) za období, na které je osoba jako zaměstnanec zpětně přihlašována.
Minimální vyměřovací základ musí být ve zdravotním pojištění dodržen i při zaměstnávání osob ze zahraničí, podléhajících z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele našemu systému veřejného zdravotního pojištění.
2) Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů
S účinností od 1. 7. 2002 se z hlediska zdravotního pojištění považuje za osobu bez zdanitelných příjmů takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá
v rámci celého kalendářního měsíce
příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, anebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2019 částku 1 803 Kč, do prosince 2018 činila tato platba 1 647 Kč.
3) Nekolidující zaměstnání
Podle § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. od ledna 2019 částku 6 675 Kč. V rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce. Také není ve zdravotním pojištění u pojištěnce přípustný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a registrace uchazeče o zaměstnání.
Průměrná mzda ve zdravotním pojištění (zvýšení rozhodné částky na 3 000 Kč)
Průměrná mzda představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu a její výše se vždy k 1. 1. kalendářního roku mění. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Podle nařízení vlády č. 213/2018 Sb. ze dne 19. 9. 2018 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017 hodnotu 30 156 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0843. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2019 ve výši
32 699 Kč.
Tato hodnota průměrné mzdy znamená, že se od 1. 1. 2019 zvyšuje rozhodný příjem, neboli částka započitatelného příjmu v duchu § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/2018 Sb.)
3 000 Kč
(viz.
Nová výše rozhodné částky 3 000 Kč, vycházející z § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s citovaným sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/2018 Sb., se přímo dotýká zaměstnavatelů, jejich prostřednictvím i zaměstnanců (taktéž OSVČ) a ovlivňuje následující oblasti:
a)
Vznik zaměstnání u vybraných skupin osob s podmínkou dosažení potřebné výše příjmu
Od 1. 1. 2019 platí, že z pohledu zdravotního pojištění vzniká zaměstnání dosažením částky příjmu alespoň 3 000 Kč u:
1.
osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti (sčítají se příjmy z více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele),
2.
členů družstev ve smyslu § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb. – jedná se o člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu a vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je družstvem odměňován,
3.
dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.
b)
U OSVČ placení pojistného
ve vazbě na minimální vyměřovací základ se stanovením minimální měsíční výše zálohy a minimálního pojistného pro ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost jediným
(resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním)
zdrojem příjmů
Jak je již výše uvedeno, činí průměrná mzda pro rok 2019 částku 32 699 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2019 je tímto určen sazbou 50 % z částky 32 699 Kč, tj. 16 349,50 Kč.
Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2019 se vypočte jako 13,5 % z částky 16 349,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2019 z dosavadních 2 024 Kč na 2 208 Kč, tj. o 184 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2019 ve výši 2 208 Kč (jakož i každé jiné zálohy) je 8. únor 2019.
Pokud pro OSVČ platí po celý kalendářní rok výkonu samostatné výdělečné činnosti povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pak za rok 2019 činí minimální vyměřovací základ 196 194 Kč (12 x 16 349,50) a minimální pojistné 26 487 Kč (0,135 x 196 194).
Výjimky, kdy pro OSVČ neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, jsou uvedeny v § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.
c)
Prostřednictvím všeobecného vyměřovacího základu
stanovení pravděpodobné výše pojistného v situaci, kdy zaměstnavatelé
(za příslušný kalendářní měsíc) nebo OSVČ
(za uplynulý kalendářní rok) nepodají zdravotní pojišťovně v zákonem stanoveném termínu Přehled
Pokud nemá zdravotní pojišťovna
relevantní
informace o pohledávkách zaměstnavatele nebo OSVČ (plátcem není podán Přehled), může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2019 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného se vypočte jako 30 156 x 1,5 a činí u zaměstnavatele 45 234 Kč, 13,5 % pravděpodobné výše pojistného pak po zaokrouhlení 6 107 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (3 054 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo OSVČ. Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost plátce příslušný Přehled předložit.Vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát
Zákonem č. 297/2017 Sb. se od 1. 1. 2019 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance na částku 7 540 Kč.
To znamená, že za každého „státního pojištěnce“ obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. 1. 2019 měsíčně 1 018 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2018.
Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ představuje současně částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Od 1. 1. 2019 se tak částka odpočtu zvyšuje na 7 540 Kč. Tento nárok může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani OSVČ.
Termíny pro podání Přehledu OSVČ za rok 2018
Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2018 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
–
do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2018 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2019,
–
pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30. 4. 2019 a Přehled tak může podat až do 1. 8. 2019.
Do 8. 4. 2019 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).
Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs.
Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2018 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2018), podává Přehled za rok 2018 oběma zdravotním pojišťovnám.
Pokud se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (např. podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola FÚ apod.), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.