Legislativní novinky s komentářem - Novela směnárenského zákona

Novela v obecné rovině zejména využívá příležitosti a sjed­nocuje právní terminologii se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a dalšími zákony týkajícími se finančního trhu, což je jistě stav více než žádoucí. Kromě toho pak obecně rozšiřuje definici směnárenského obchodu. Nově se směnárenským obchodem rozumí bezhotovostní převod, tedy že zákazník zaplatí za směnu peněz svou platební kartou. Nejedná se však o novinku jako takovou, praxe a Česká národní banka (dále jen „ČNB“) již tak dovozovala i před novelou. Novela tedy pouze stanovuje tuto otázku na jisto. Dále pak zavádí i negativní vymezení směnárenského obchodu, směnárenským obchodem nebudou situace, kdy dochází k nákupu zboží či služby v jedné měně a hotovost je vrácena zákazníkovi v měně jiné. Podle důvodové zprávy však bude nutné v těchto případech sledovat vůli jednajících osob a bude záležet na tom, zda by uzavřeli směnárenský obchod i bez směny za zboží či službu, či nikoliv. Směnárenským obchodem také není služba Dynamic Currency Conversion, při níž obchodník nabízí úhradu transakce v měně, ve které je veden účet spojený s platební kartou, a nikoliv v cizí měně.

Jednou ze změn, která má lépe chránit zákazníka při provádění směnárenského obchodu, je zpřísnění požadavků na podobu a umístění kurzovního lístku, tedy informace potenciálnímu zájemci o směnu, kdo směnárnu provozuje, jaké nabízí měny a v jakých směnných kurzech. Již na kurzovním lístku bude provozovatel povinen zákazníka informovat o tom, že má možnost odstoupit od smlouvy po jejím uzavření. Podle důvodové zprávy nemusí být tato informace natolik podrobná, přičemž podrobnosti o provedení odstoupení by měl následně zákazník získat v dokladu o provedení směnárenského obchodu, jak si přiblížíme za chvíli. Kromě toho nesmí být kurzovní lístek zaměnitelný a musí být oddělen od jakýchkoliv jiných informací v provozovně. Zákazníka by tedy nemělo klamat samotné umístění kurzovního lístku. Informace na kurzovním lístku musí být také dostatečně čitelné a uvedené alespoň v českém a anglickém jazyce. Jedinou výjimku z tohoto pravidla bude tvořit označení měn, avšak musí být jasné, o jakou měnu se jedná. V praxi tedy půjde zejména o označení měn vlajkami států či jejich mezinárodními zkratkami. Zřejmá musí být i informace o směru směny. Zákazníkovi tedy musí být jasné, kdo podle kurzovního lístku nakupuje a kdo prodává.

Nový paragraf 12a zakazuje směnárníkům sjednávání úplat za provedení směnárenského obchodu. Výjimku budou tvořit pouze obchody, při nichž zákazník provádí směnu mincí, prostřednictvím šeku, nebo pokud provádí směnu bezhotovostně, zejména tedy platební kartou. Podle důvodové zprávy je důvodem pro zachování úplaty v tomto případě skutečnost, že při využití těchto prostředků směny jsou náklady směnárníka vyšší než v případě běžné směny bankovek. Zároveň se ale směnárníkovi nebrání v tom, aby si úplatu promítl do nabízených směnných kurzů.

Podle důvodové zprávy, v současné době povinné, poskytování informací před provedením směnárenského obchodu přinášelo v praxi spíše nesnáze než zlepšení postavení zákazníků, proto se zákonodárce rozhodl od této povinnosti upustit. Pozměňovací návrh Víta Rakušana, který byl pro zachování stávajícího modelu a případné upuštění od této povinnosti až po zjištění toho, jak bude novela jako celek fungovat v praxi, Poslaneckou sněmovnou neprošel. Nově bude tedy tato předsmluvní informace povinná pouze v případech směn převyšujících 1 000 EUR. Pro přepočet stanovené hranice se dle § 25 použije kurz české měny k cizí měně vyhlášený Českou národní bankou pro den předcházející dni provedení směnárenského obchodu.

Nově se bude moci, jak tato informace, tak doklad o provedení směnárenského obchodu, poskytovat zákazníkovi v tzv. textové podobě, která je zachována vždy, jsou-li informace sděleny tak, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. Tento postup tedy splňuje i předání informací zákazníkovi v podobě elektronické. Na dokladu o provedení obchodu tedy musí být zákazníkovi dle novely sděleno, že má právo odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu, a na rozdíl od kurzovního lístku musí být tato informace podrobná, tedy musí obsahovat i popis toho, jak konkrétně může zákazník toto své právo uplatnit.

Samotné odstoupení upravují nově vložené § 16a–16h, podle kterých může ve znění schváleného pozměňovacího návrhu zákazník odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu do tří hodin od jeho provedení, a to pouze do rozsahu 1 000 EUR. Dle důvodové zprávy je většina směnárenských obchodů pod 1 000 EUR, přičemž u vyšších částek se předpokládá vyšší míra opatrnosti u zákazníků. Co považujeme za správný krok je ustanovení, podle něhož stanovená lhůta běží jenom v otevírací době provozovny, ve které k obchodu došlo, a pouze v této lze odstoupení uplatnit. Chvályhodné je i prodloužení této doby na půl hodiny od znovuotevření provozovny, pokud by zákazníkova lhůta byla v této chvíli již kratší.

Jak uvádí samotná důvodová zpráva, odstoupení je institutem soukromého práva upraveného v občanském zákoníku, podle kterého jsou si strany vzájemně povinny vrátit plnění, které si poskytly. Zákazník tedy musí vrátit přijaté peněžní prostředky, jinak není směnárník povinen vrátit zákazníkovi ty, které přijal on. Pokud však směnárník odmítne přijetí nabízených peněžních prostředků od zákazníka, má je povinnost vydat. Terminologickou nepřesnost obsahuje novela v § 16c, který stanoví, že pokud směnárník nechce nebo nemůže (např. z toho důvodu, že momentálně nedisponuje hotovostí v předmětné měně) vydat peněžní prostředky zákazníkovi po odstoupení od smlouvy, může místo toho dorovnat rozdíl mezi vyplacenou částkou a částkou dle kurzu ČNB. Dle pozměňovacího návrhu rozpočtového výboru se stanoví, že: . V takovém případě se dle našeho názoru nejedná o odstoupení jako takové a vhodnější by bylo nahradit např. první větu paragrafu slovy Je ale nesporné, že tento návrh je oboustranně výhodný a posiluje postavení zákazníka. Je navíc pro zákazníka ekonomicky výhodnější, když by tento po vrácení peněžních prostředků musel hledat směnárenské služby jinde, kde by kurz nedosahoval kurzu vyhlášeného ČNB.

Za spornou v možnosti využití považujeme úpravu práva odstoupit od smlouvy ve lhůtě šesti měsíců, pokud ve využití lhůty tří hodin brání zákazníkovi překážka na straně provozovatele, pokud jej provozovatel neinformoval o právu odstoupit od smlouvy nebo pokud jej provozovatel uvedl v omyl. Zejména v případech turistů, kteří tráví v České republice dobu v řádech dnů, není dle mého názoru dostatečná možnost pro využití tohoto práva, jelikož obdržené peněžní prostředky hned využijí a nemají tedy možnost plnění při odstoupení vrátit. Pokud provozovatel nepoučí zákazníka o právu odstoupit od smlouvy, nemá ten ani možnost se o něm dozvědět. Je zřejmé, že této situaci by měl zabránit přestupek, kterého se může dopustit provozovatel tím, že neposkytne zákazníkovi doklad o provedení směnárenského obchodu, jehož součástí je i poučení o možnosti odstoupení dle § 22 odst. 1 písm. i), za které mu hrozí pokuta až 1 mil. Kč. Pokud by však doklad provozovatel vydal, aniž by v něm byla obsažena informace o možnosti odstoupení, má tento prohřešek za následek pouze prodloužení lhůty k odstoupení, jak jsme naznačili výše.

Dále novela také upravuje technické změny zákona o platebním styku. Návrh schválený Poslaneckou sněmovnou míří v současné době do Senátu. Co se týče novely jako celku, bylo by dle mého názoru účelnější spojit s neposkytnutím poučení o možnosti odstoupení možnost uložit provozovateli pokutu, v ostatních ohledech však shledávám novelu jako správný krok k posílení postavení zákazníků směnáren, aniž by ukládal směnárníkům nadmíru nových neodůvodněných povinností. Až praxe však ukáže, nakolik bude touto novelou posíleno postavení zákazníků směnárenských obchodů, nebo zda bude