Home office - práce z domova

Vydáno: 10 minut čtení

Pro zaměstnavatele je v současné době z důvodu nedostatku pracovní síly na trhu práce velice obtížné obsadit určité pozice vhodnými zaměstnanci. Jedním z nástrojů, jak oslovit vhodného kandidáta a získat kvalitního zaměstnance na danou pozici je nabídka alespoň částečné práce z domova neboli home office. Nabídkou práce z domova lze získat velice kvalitní zaměstnance, kteří mají o práci zájem, ale jejich životní situace jim neumožňuje každodenní docházení do zaměstnání. Může se jednat například o zaměstnance pečující o osoby blízké, studenty nebo osoby zdravotně (zejména tělesně) hendikepované. Zaměstnanci si při daném způsobu práce mohou přizpůsobit pracovní dobu podle vlastních potřeb a časových možností bez nutnosti každodenního docházení na pracoviště zaměstnavatele. Naopak tento způsob práce však vyžaduje od zaměstnance vyšší úroveň disciplinovanosti a pevnou vůli, aby byl schopen včas a kvalitně plnit své úkoly, jelikož zaměstnavatel má omezené možnosti kontroly nad činností svého zaměstnance.

Home office – práce z domova
Bc.
Michaela
Hauzarová
Home office lze samozřejmě vykonávat pouze v takových případech, kdy pracovní náplň není závislá na specifickém prostředí či vybavení, které jsou vázány na prostor pracoviště zaměstnavatele. Například pokladní v supermarketu či operátor u výrobního stroje nemohou logicky svou hlavní pracovní náplň vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele. Existuje však mnoho pracovních činností, zejména tzv. kancelářských pozic (home office znamená v překladu domácí kancelář), které lze vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele, a to v naprosté většině prostřednictvím výpočetní techniky. Ale i například drobné manuální práce lze převést alespoň částečně na výkon práce z domova.
 
Formy práce z domova
Režim home office může být vykonáván na základě jakéhokoliv pracovněprávního vztahu, tzn. formou pracovní smlouvy, ale i formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Velmi vhodné je však ve smlouvě, popřípadě vnitřní směrnici zaměstnavatele detailně stanovit podmínky výkonu práce z domu tak, aby byla nastavena maximálně přínosná a spokojená spolupráce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v souladu s dodržením zákonných předpisů.
 
Práce z domova z pohledu právního řádu
Nároky a práva zaměstnanců, kteří vykonávají svou práci z domova, upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), velmi stručně v ustanovení § 317:
„Na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že:
a)
se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
b)
při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 odst. 2) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,
c)
mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.“
Zaměstnavatel se musí i při umožnění režimu home office řídit zákoníkem práce, jelikož se stále jedná o výkon závislé činnosti ve smyslu ustanovení § 2 ZP, ze kterého vyplývá skutečnost, že jakákoliv závislá činnost je konána na náklady a odpovědnost zaměstnavatele. Zaměstnavatel je proto povinen poskytovat náhradu výdajů, které zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce vzniknou. V praxi to znamená, že zaměstnavatel musí zaměstnanci zajistit nezbytné vybavení pro práci v režimu home office, nebo pokud zaměstnanec s vědomím zaměstnavatele používá například vlastní výpočetní techniku či telefon, má nárok uplatnit náhradu souvisejících výdajů za použití těchto zařízení včetně spotřebního materiálu, přičemž se nejedná o mzdu ani jinou odměnu za práci a uvedené náhrady nepodléhají odvodům na pojistném ani jinému zdanění.
Pro režim home office platí také základní princip rovného zacházení se zaměstnanci v souladu s ustanovením § 1a odst. 1 písm. e) zákoníku práce a § 16 zákoníku práce. Z těchto ustanovení vyplývá povinnost zaměstnavatele zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci, a to včetně jejich pracovních podmínek. Nabídka home office proto musí být nastavena tak, aby ji mohli využít všichni zaměstnanci ve stejném nebo obdobném pracovním zařazení. Zaměstnavatel však může stanovit podmínky, za kterých je home office zaměstnanci nabídnut, například až po roce trvání pracovního poměru.
 
Práce z domu a BOZP
Zaměstnavatel je povinen ode dne vzniku pracovního poměru vytvářet zaměstnanci podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat pracovní podmínky stanovené právními předpisy, mimo jiné zabezpečit ochranu zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel i v případě režimu home office musí přijímat opatření k předcházení rizikům, s nimiž se může zaměstnanec při výkonu práce setkat, a jejich dodržování pravidelně kontrolovat. Uvedené povinnosti jsou však pro zaměstnavatele při práci zaměstnance v režimu home office omezené, jelikož zaměstnanec má právo na ochranu obydlí, které je v souladu s Listinou základních práv a svobod nedotknutelné a zaměstnavatel si nemůže vynutit vstup do obydlí zaměstnance ani za účelem kontroly dodržování bezpečnosti práce. V praxi bývá s takovým zaměstnancem sepsáno písemné poučení o obecných pravidlech BOZP při výkonu režimu home office a čestné prohlášení zaměstnance, že jeho domácí pracoviště splňuje podmínky k zajištění ochrany zdraví.
Velmi citlivou záležitostí je pak vznik pracovního úrazu při výkonu práce v režimu home office. Zaměstnanec, který si způsobí úraz v domácím prostředí, musí být schopen prokázat, že se skutečně jedná o pracovní úraz v souvislosti s plněním pracovních úkolů. Je zřejmé, že mohou nastat podstatně složité situace, kdy bude složité prokázat a posoudit, zda zaměstnanec uklouzl při kopírování faktur či během úklidu koupelny.
 
Výhody a nevýhody home office
Pracovní pozice s využitím částečné či úplné práce z domova může přinášet jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli velké množství výhod, ale naopak mohou převážit určitá úskalí, která se stanou významnou překážkou k výkonu tohoto způsobu práce. Zaměstnanec si určuje rozvrh pracovní doby, takže svůj pracovní režim a výkon práce si ovlivňuje sám. Zaměstnavatel do rozvrhu pracovní doby zaměstnance obvykle nezasahuje, klíčové je pro něj řádné plnění pracovních povinností, tzn. výsledek práce.
Zaměstnanec může práci v režimu home office vykonávat například také v druhém pracovním poměru.
 
Výhody a nevýhody z pohledu zaměstnance
Práci z domova zřejmě nejvíce ocení zaměstnanci, kteří dokáží kvalitně a samostatně vykonávat svou pracovní náplň o poznání rychleji než průměrný zaměstnanec a již nemusí řešit, jak využít zbývající pracovní dobu na pracovišti, naopak mohou využít zbývající čas libovolným způsobem.
Mezi výhody patří:
časová flexibilita a vlastní organizace práce a času,
úspora času i nákladů na každodenní dojíždění do zaměstnání,
pracovní spokojenost plynoucí z poskytnuté důvěry ze strany zaměstnavatele.
Nevýhody
Jak již bylo výše uvedeno, práce vykonávaná formou home office je dlouhodobě vhodná pouze pro samostatné zaměstnance s pevnou vůlí a disciplínou. V opačném případě dochází k odkládání pracovních povinností, následně jejich dohánění se sníženou kvalitou a z toho vyplývající nespokojenost z odvedené práce nejen ze strany zaměstnavatele, ale i zaměstnance.
Další nevýhody, které mohou mít negativní dopad na motivaci, a tím výkon zaměstnance pracujícího mimo pracoviště, jsou:
sociální izolace a nedostatek osobního kontaktu s ostatními kolegy (chybí týmový duch),
za práci přesčas nebo náhradní volno nepřísluší zaměstnanci mzda nebo plat, pokud není stanoveno jinak,
nejasně stanovená pravidla z důvodu absence zákonného ustanovení například v případě pracovního úrazu, kdy je důkazní břemeno (obvykle bez svědků) na straně zaměstnance.
 
Výhody a nevýhody z pohledu zaměstnavatele
V současné době u nás pracuje formou home office cca 4%–5% zaměstnanců a čeští zaměstnavatelé bohužel bývají často k této formě závislé činnosti skeptičtí, raději mají své zaměstnance tzv. „pod dohledem“. Přitom i jim může přinést umožnění zaměstnanci práci z domova výhody a úspory. Bohužel tato forma výkonu práce může být zaměstnancem i zneužívána, a je tedy vhodné na začátku takové spolupráce vytvořit v rámci možností alespoň nějaké průběžné kontrolní mechanismy a podmínky, vedoucí ke vzájemně vyhovující spolupráci.
Mezi výhody patří:
Úspora nákladů na vytvoření pracovního prostoru pro zaměstnance.
Zaměstnanec v režimu home office obvykle nečerpá náhradu mzdy za návštěvu lékaře, přesčasy, příplatek za práci ve svátek apod.
Při správném nastavení podmínek získání motivovaného zaměstnance odvádějícího kvalitně svou práci.
Nabídka home office je obvykle pro zaměstnance atraktivní a zaměstnavatel tak může dosáhnout vyššího zájmu o pracovní pozici na trhu práce a tím zvýšit šanci na získání kvalitního zaměstnance.
Mezi nevýhody patří:
Nižší výkonnost z důvodu absence sebekázně (zaměstnanec se nedokáže či nemůže plně soustředit v domácím prostředí na výkon práce).
Omezené kontrolní možnosti zaměstnavatele (obvykle lze kontrolovat „pouze“ výsledky práce svého zaměstnance).
Zajištění práv zaměstnance v domácím prostředí dle zákoníku práce.
Nebezpečí úniku citlivých dat.
 
Závěrem
Práce z domova neboli home office má své výhody, ale i záporné stránky, které po prvotním nadšení nad větší „pracovní svobodou“ mohou nakonec převážit při rozhodování o ukončení výkonu práce v režimu home office. Zaměstnanec získává v režimu home office větší vliv nad organizací svého pracovního a osobního života, sám si stanoví pracovní dobu, kdy bude pracovní úkol plnit, tak aby ho v řádném termínu odevzdal či vykázal. Ne každý však dokáže či může se svým časem samostatně a efektivně hospodařit a pak dochází k situacím, že pracovní povinnosti zaměstnanec například dlouhodobě plní po nocích na úkor kvalitního spánku, tato situace v kombinaci se stresem pak může způsobit i vážné zdravotní problémy zaměstnance. Zaměstnavatelé by se tak měli se svými zaměstnanci pravidelně setkávat a zajímat se o způsob výkonu pracovních povinností, naslouchat jejich problémům a snažit se omezit sociální izolaci zaměstnance. Odměnou pak bývá motivovaný, spokojený zaměstnanec, který si váží možnosti vlastní organizace práce bez nutnosti „odsedět“ si pracovní dobu, a přitom si plní své úkoly včas a správně.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce