Změny ve mzdové oblasti od 1. 1. 2019

Vydáno: 16 minut čtení

Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2019 oproti roku 2018 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.

Změny ve mzdové oblasti od 1. 1. 2019
Ing.
Miroslav
Bulla
Jedná se především o změny plynoucí z každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů, a to v oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění, pojistného na zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového pojištění, cestovních náhrad, srážek z mezd, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci atd.
 
Změny v oblasti pracovněprávních předpisů
V oblasti pracovního práva došlo od 1. 1. 2019 především ke zvýšení
minimální a zaručené mzdy.
Nařízením vlády č. 273/2018 Sb. došlo k úpravě nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Od 1. 1. 2019 se zvýšila základní sazba
minimální měsíční mzdy
na 13 350 Kč (do 31. 12. 2018: 12 200 Kč) a základní sazba
minimální hodinové mzdy
na 79,80 Kč (do 31. 12. 2018: 73,20 Kč).
Zvýšily se také nejnižší úrovně
zaručené mzdy
pro 8 skupin prací pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin:
Skupina prací
Nejnižší úroveň zaručené mzdy
v Kč za hodinu
v Kč za měsíc
2018
od 1. 1. 2019
2018
od 1. 1. 2019
1.
73,20
79,80
12 200
13 350
2.
80,80
88,10
13 500
14 740
3.
89,20
97,50
14 900
16 280
4.
98,50
107,40
16 400
17 970
5.
108,80
118,60
18 100
19 850
6.
120,10
130,90
20 000
21 900
7.
132,60
144,50
22 100
24 180
8.
146,40
159,60
24 400
26 700
Při
jiné délce stanovené týdenní pracovní doby
než 40 hodin (viz § 79 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZP“ – práce v podzemí, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim, dvousměnný pracovní režim atd.) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Měsíční minimální mzda se v těchto případech i přes kratší týdenní pracovní dobu nekrátí.
Týdenní pracovní doba (v hod.)
Minimální mzda podle délky
stanovené týdenní pracovní doby (Kč/hod.)
2018
od 1. 1. 2019
40,00
73,20
79,80
38,75
(dvousměnný režim)
75,60
82,40
37,50
(třísměnný režim atd.)
78,10
85,10
 
Změny v oblasti zdaňování příjmů
V oblasti zdaňování příjmů došlo víceméně pouze ke změnám, které vyplývají ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019. Nedošlo k žádným změnám výše slev na dani a daňového zvýhodnění na děti.
Při uplatňování daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole apod. (viz § 35bb ZDP) si lze daň snížit maximálně do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, za rok 2018 tedy maximálně o 12 200 Kč, za rok 2019 to bude maximálně o
13 350 Kč
za každé vyživované dítě.
Zvýšil se hrubý měsíční příjem nutný pro uplatnění měsíčního daňového bonusu na
6 675 Kč
(v roce 2018 to bylo pouze 6 100 Kč).
Podmínkou pro vyplacení ročního daňového bonusu je příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a z podnikání podle § 7 ZDP v úhrnu nejméně
80 100 Kč
(v roce 2018 to bylo pouze 73 200 Kč).
Úhrn příjmů z pravidelně vypláceného důchodu nebo penze osvobozený od daně z příjmů se zvýšil ze 439 200 Kč (rok 2018) na
480 600 Kč
(rok 2019). Tomu v roce 2019 odpovídá důchod 40 050 Kč měsíčně, takže tento limit překročí opravdu jen minimum důchodců. Důchody do této částky jsou od daně z příjmů osvobozeny.
Zvýšila se hranice pro aplikaci
solidárního zvýšení daně
(sazba 7 %):
Hranice pro aplikaci solidárního zvýšení daně
2018
2019
Měsíční částka
Roční částka
119 916 Kč
1 438 992 Kč
130 796 Kč
1 569 552 Kč
Mimo tyto změny stojí za připomenutí nový formulář
Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
(tiskopis 25 5457/B, vzor č. 1). Tento tiskopis se použije poprvé za zdaňovací období 2018 pro poplatníky, kteří žádají plátce daně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 (to se provádí zpravidla v 1. polovině února 2019). Tiskopis je k dispozici v tiskové podobě na finančním úřadu, ve tvaru PDF, interaktivního PDF, XML ve formátu XSD. V předchozích letech byla tato žádost součástí Prohlášení k dani (3. a 4. strana), lze ji v této podobě používat i nadále.
 
Změny v oblasti pojistného na zdravoní pojištění a sociální zabezpečení
V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2019 k následujícím změnám:
Jak již bylo zmíněno, od 1. 1. 2019 se zvyšuje minimální mzda na 13 350 Kč, zvyšuje se tak i
minimální měsíční pojistné
na zdravotní pojištění zaměstnanců (týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění) a osob bez zdanitelných příjmů na 1 803 Kč (dosud 1 647 Kč).
U zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením (tj. platí jen pro velmi malý počet zaměstnavatelů), je vyměřovacím základem pro platbu pojistného na zdravotní pojištění pouze částka
přesahující 7 540 Kč
(v roce 2018 to bylo 7 177 Kč).
Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení
bude v roce 2019 činit 1 569 552 Kč (v roce 2018 to bylo 1 438 992 Kč).
Na základě sdělení MPSV č. 236/2018 Sb. se po několika letech od 1. 1. 2019 zvyšuje rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z 2 500 Kč na
3 000 Kč
.
Příklad
U dohody o pracovní činnosti se pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění bude odvádět u zaměstnanců s příjmem od částky 3 000 Kč včetně, maximální příjem bez odvodů tedy bude činit 2 999 Kč.
Upozornění:
V § 6 odst. 4 ZDP je však pro srážkovou daň z tzv. příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti, odměny členů statutárních orgánů, odměny za práci ve volební komisi apod.) nadále stanoven limit 2 500 Kč, který se nemění. Pokud se tedy např. příjem z dohody o pracovní činnosti zvýší na 2 900 Kč, nebude tento příjem podléhat pojistným odvodům, ovšem při nepodepsaném prohlášení k dani se bude z příjmu odvádět zálohová daň a zaměstnanci bude hrozit povinnost podání daňového přiznání. Základem daně přitom bude příjem 2 900 Kč (pojistné je nulové a superhrubá mzda tak odpovídá sjednanému příjmu).
 
Změny týkající se náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění
K 1. 1. 2019 došlo k pravidelnému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a redukčních hranic pro redukci denního vyměřovacího základu při výplatě dávek nemocenského pojištění (Sdělením MPSV č. 237/2018 Sb.).
Došlo opět k poměrně výraznému navýšení
redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (PHV)
při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
Redukce průměrného hodinového výdělku (PHV):
Výše PHV
Procentní sazba redukce
Maximální výše PHV
PHV do 190,75 Kč
90 %
tj. max. 171,675 Kč
PHV od 190,75 Kč do 286,13 Kč
60 %
tj. max. 57,228 Kč
PHV od 286,13 Kč do 572,25 Kč
30 %
tj. max. 85,836 Kč
k PHV nad 572,25 Kč se nepřihlíží
Maximální redukovaný PHV
tj. max. 314,739 Kč
Procentní sazby pro výpočet náhrady mzdy z redukovaného PHV:
Procentní sazba
Maximální výše hodinové náhrady
1. až 3. pracovní den trvání DPN (max. za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn)
0 %
od 4. pracovního dne (resp. 25. hodiny) trvání DPN
(pouze v době prvních 14 kalendářních dnů DPN)
60 %
tj. max. 188,8434 Kč/hod.
Od 1. pracovního dne trvání karantény (pouze v době prvních 14 kalendářních dnů karantény)
60 %
tj. max. 188,8434 Kč/hod.
Zákoník práce nestanoví pravidla pro zaokrouhlování dílčích částek ani výsledného redukovaného PHV. V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde uvádíme nezaokrouhlený redukovaný PHV i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Na celé koruny směrem nahoru se pak zaokrouhluje až vypočtená celková náhrada mzdy za nemoc (viz § 142 ZP). V praxi, zvláště při ručním výpočtu, je možné zaokrouhlit (na dvě desetinná místa nahoru) již redukované PHV v jednotlivých etapách redukce (max. tedy 314,75 Kč) a pak i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu (max. tedy 188,85 Kč/hod).
Upozornění:
Teprve v legislativním procesu je novela ZP a některých dalších zákonů, kterou by se pravděpodobně od 1. 7. 2019 měla
zrušit tzv. karenční doba,
náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti by se pak vyplácela i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci by měli dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 % redukovaného PHV. Zaměstnavatelům bude toto opatření kompenzováno snížením odvodů o 0,2 p. b. na nemocenské pojištění (tj. z 2,3 % na 2,1 %), tj. jde o snížení celkového pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %.
V průběhu roku 2019 se začne rozjíždět
projekt eNeschopenky,
tj. elektronizace dočasných pracovních neschopností. Již od 1. 1. 2019 bude zaměstnavatel moci on-line prostřednictvím ePortálu ČSSZ zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od kterého data a také ke kterému datu byla pracovní neschopnost ukončena. Podobu dalších etap projektu eNeschopenky (povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení DPN) teprve určí novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, k úplné elektronizaci by mělo dojít od 1. 1. 2020.
Mění se i redukční hranice pro
redukci denního vyměřovacího základu (DVZ)
při výplatě dávek nemocenského pojištění, kterou vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. Nicméně uvádíme zde i tyto redukční hranice, např. pro případnou kontrolu výše vyplacených nemocenských dávek.
Redukce denního vyměřovacího základu (DVZ):
Výše DVZ
Procentní sazba redukce
Maximální výše DVZ
do 1 090 Kč
90 %
tj. max. 981,00 Kč
od 1 090 Kč do 1 635 Kč
60 %
tj. max. 327,00 Kč
od 1 635 Kč do 3 270 Kč
30 %
tj. max. 490,50 Kč
k DVZ nad 3 270 Kč se nepřihlíží
Maximální redukovaný DVZ
tj. max. 1 799 Kč
Výpočet nemocenského z redukovaného DVZ:
Období poskytování nemocenského
Procentní sazba z DVZ
Max. výše nemocenského
Od 15. do 30. kalendářního dne trvání DPN
60 %
tj. max. 1 080 Kč/den
Od 31. do 60. kalendářního dne trvání DPN
66 %
tj. max. 1 188 Kč/den
Od 61. kalendářního dne trvání DPN
72 %
tj. max. 1 296 Kč/den
Poznámka:
Maximální nemocenské v roce 2019 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci, kdy je nemocenské nejvyšší) bude činit 40 176 Kč (31 × 1 296 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 36 828 Kč. Na toto maximální nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující 99 400 Kč.
Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné), které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Nemocenské pojištění.
 
Změny v oblasti cestovních náhrad
Stejně jako každý rok dochází i v roce 2019 k úpravám výše
cestovních náhrad
. Změny vychází z vyhlášky MPSV č. 333/2018 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot. Stravné za kalendářní den při tuzemské pracovní cestě se zvýšilo o 4 až 9 Kč na 82 Kč (u pracovní cesty v trvání 5 až 12 hodin), 124 Kč (12 až 18 hodin) a 195 Kč (nad 18 hodin). Základní náhrada za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy se zvýšila na 4,10 Kč (dosud 4,00 Kč).
Výrazně se zvýšily touto vyhláškou stanovené
průměrné ceny PHM
(o 2,60 až 4,30 Kč) na 33,10 Kč (benzin 95), 37,10 Kč (benzin 98) a 33,60 Kč (nafta). To povede v porovnání s rokem 2018 ke zvýšení vyplácených cestovních náhrad v případech, kdy zaměstnanec použije se souhlasem zaměstnavatele vlastní vozidlo.
Co se týká
sazeb
zahraničního stravného
,
ty jsou pro rok 2019 upraveny ve vyhlášce MF č. 254/2018 Sb. V roce 2019 se oproti roku 2018 zvýšila sazba zahraničního stravného pro 9 zemí, u jedné země se změnila měna poskytované sazby stravného. U evropských zemí došlo ke zvýšení sazeb pro Polsko (z 35 EUR na 40 EUR) a Nizozemsko (ze 45 EUR na 50 EUR). U mimoevropských zemí došlo ke zvýšení stravného pro Argentinu a Myanmar - Barma (ze 45 USD na 50 USD), Mauretánii (z 35 EUR na 40 EUR), Saúdskou Arábii, Senegal a Sýrii (ze 40 EUR na 45 EUR) a Kubu (ze 45 EUR na 50 EUR). Dále se změnila měna u stravného pro Konžskou demokratickou republiku (z 60 USD na 50 EUR).
 
Změny v oblasti srážek ze mzdy
I letos se mění parametry používané při výpočtu
srážek ze mzdy.
Při provádění srážek z mezd se postupuje mimo jiné podle § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Tyto nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2019, tj. začátkem února 2019.
Upozornění:
Situace v oblasti srážek ze mzdy v dalších měsících roku 2019 je však poněkud nejistá, v lednu 2019 by totiž měla vláda jednat o zvýšení životního minima s účinností již od 1. 2. 2019, životní minimum má přitom vliv na nezabavitelné částky, a tím i výši srážek ze mzdy. Následující hodnoty budou tedy aktuální pro výpočet srážek ze mzdy za leden 2019, od února 2019 se mohou nezabavitelné částky znovu změnit.
 
Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce:
2018
od 1. 1. 2019
Životní minimum
3 410 Kč
3 410 Kč
Normativní náklady na bydlení
5 928 Kč
6 233 Kč
Celkem
9 338 Kč
9 643 Kč
Nezabavitelné částky
A) Základní nezabavitelná částka:
na osobu povinného
6 428,67 Kč
tj. 2/3 z 9 643 Kč
(v roce 2018: 6 225,33 Kč)
na další osoby
1 607,17 Kč
tj. 1/4 z 6 428,67 Kč
(v roce 2018: 1 556,33 Kč)
B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení:
9 643 Kč
(po odečtení základní nezabavitelné částky)
jde o 100 % ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce (tj. 100 % z 9 643 Kč),
v roce 2018 to byla částka 9 338 Kč,
maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy tedy činí 3 214 Kč (v roce 2018 to bylo 3 112 Kč).
Od 1. 1. 2019 (od výplaty mzdy za leden) lze tedy při stejné čisté mzdě srážet méně než v roce 2018.
 
Změny v oblasti zaměstnanosti
Odvod do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl
zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za uplynulý rok 2018, činí 78 062,50 Kč za jednoho zaměstnance (za rok 2017 to bylo 71 902,50 Kč). Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 15. 2. 2019.
Výše zmíněná částka se odvozuje z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2018, která činila 31 225 Kč (viz sdělení MPSV č. 311/2018 Sb.). Z této částky se odvozuje i
maximální výše podpory v nezaměstnanosti,
ta nyní činí 18 111 Kč (v roce 2018 to bylo 16 682 Kč), maximální výše podpory při rekvalifikaci pak činí 20 297 Kč (v roce 2018 to bylo 18 695 Kč).
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru či na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 6 750 Kč (dosud 6 100 Kč). Ovšem za předpokladu, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Jedná se o tzv.
nekolidující zaměstnání,
nesmí se přitom jednat o příjem z dohody o provedení práce.
 
Změny v oblasti důchodového pojištění
Podle nařízení vlády č. 213/2018 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2019. Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny druhy důchodů, se zvyšuje o 570 Kč z 2 700 Kč na
3 270 Kč měsíčně.
Procentní výměra těchto již dříve přiznaných důchodů vzroste
3,4 %,
o 3,4 % se zvyšují rovněž již dříve přiznané příplatky k důchodu. O zvýšení důchodu není třeba žádat, úpravu provede ČSSZ automaticky a všichni poživatelé důchodů obdrží oznámení o zvýšení důchodových dávek. Od 1. 1. 2019 tak vzrostou důchody průměrně o 900 Kč.
Od 1. 1. 2019 se důchodcům, kteří dosáhli
85 let věku,
zvyšuje procentní výměra důchodu o
1 000 Kč měsíčně.
Změna bude účinná od lednové splátky důchodu v roce 2019 (pro ty, kteří 85 let dosáhli před 1. 1. 2019). Důchodcům, kteří dosáhnou věku 85 let od 1. 1. 2019, se důchod zvýší o 1 000 Kč od splátky důchodu v měsíci, ve kterém budou mít tyto 85. narozeniny.
Zvýšily se dvě
redukční hranice
rozhodné pro výpočet výpočtového základu důchodu z osobního vyměřovacího základu na částky 14 388 Kč, 130 796 Kč (nařízení vlády č. 213/2018 Sb.).
Minimální měsíční
pojistné na dobrovolné důchodové
pojištění od 1. 1. 2019 činí 2 289 Kč (v roce 2018 to bylo 2 099 Kč).
Každoroční úpravy automatického charakteru (valorizace různých sazeb a parametrů) mají z pohledu zaměstnanců a příjemců různých dávek zpravidla
pozitivní charakter.
Jde např. o zvýšení minimální a zaručené mzdy, náhrad mezd při dočasné pracovní neschopnosti, dávek nemocenského pojištění, důchodů, cestovních náhrad, podpory v nezaměstnanosti atd. Pozitivního charakteru je i zvýšení nezabavitelných částek při srážkách ze mzdy (nižší srážky ze mzdy), posun hranice pro solidární zvýšení daně atd.
Negativní charakter
naopak může mít zvýšení minimálního měsíčního pojistného na zdravotní pojištění (větší odvody na zdravotní pojištění), zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení (větší odvody na pojistné na sociální zabezpečení).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.

Související dokumenty

Zákony

99/1963 Sb., občanský soudní řád
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
236/2018 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
237/2018 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2019
311/2018 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2018 pro účely zákona o zaměstnanosti

Nařízení vlády

567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
213/2018 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019
273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Vyhlášky

254/2018 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019
333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad